o zaplacení směnečného peníze ve výši 1 269 178,01 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2021, č. j. 13 Cm 27/2021-81,

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně výrokem I. nepřiznal žalovanému 1) osvobození od soudních poplatků a výrokem II. nepřiznal osvobození od soudních poplatků žalované 2). Uvedl, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2021, č. j. 13 Cm 27/2021-42 byl směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2021, č. j. 13 Cm 27/2021-20 ponechán v platnosti (výrok I) a výrokem II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů námitkového řízení. Žalovaní 1) a 2) podali proti rozsudku včasné odvolání, přičemž v reakci na výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku oba požádali o osvobození od soudních poplatků. Žádost doplnili podáním ze dne 26. 10. 2021, kterým doložili vyplněná prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Žalovaný 1) uvedl, že je ženatý, v domácnosti žije s manželkou a nezletilou dcerou, která je na něm finančně závislá. Zaměstnán je na hlavní pracovní poměr ve společnosti [právnická osoba]. jako vedoucí technického úseku s průměrným měsíčním výdělkem za druhé kalendářní čtvrtletí roku 2021 36 713 Kč, což stvrdil jeho zaměstnavatel. Žádné jiné příjmy žalovaný 1) neuvedl. Vlastní motocykl [Anonymizováno], rok výroby [Anonymizováno], což žalovaný 1) doložil výpisem z registru vozidel. Manželka žalovaného 1) vlastní 6/8 rodinného domu v obci [adresa] a je zaměstnána ve společnosti [právnická osoba], průměrná měsíční mzda manželky za předcházející kalendářní čtvrtletí činila 19 213 Kč. Žalovaný 1) dále vykázal vyživovací povinnost vůči svému synovi určenou soudem částkou 2 500 Kč měsíčně. Neuvedl, že by měl dluhy či půjčky, nevyčíslil své výdaje, další skutečnosti netvrdil, nedoložil žádné další listiny. Žalovaná 2) doložila vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, ve kterém uvedla, že je vdaná, v domácnosti žije s manželem a nezletilou dcerou, která je na ní finančně závislá. Žalovaná 2) sdělila, že je na hlavní pracovní poměr zaměstnána ve společnosti [právnická osoba] jako operátor výroby s průměrným měsíčním čistým výdělkem za třetí kalendářní čtvrtletí roku 2021 19 213 Kč. Potvrzení zaměstnavatele o této skutečnosti však v prohlášení chybí. Žádné jiné příjmy žalovaná 2) neuvedla. Žalovaná 2) je vlastníkem podílu 5/8 na nemovitosti v katastrálním území [adresa], což potvrdila přiloženým výpisem z katastru nemovitostí. Manžel žalované 2) vlastní motocykl [Anonymizováno], rok výroby [Anonymizováno], je zaměstnán ve společnosti [právnická osoba]. s průměrnou měsíční mzdou za předcházející kalendářní čtvrtletí 36 713 Kč. Žalovaná vyčíslila dluhy v celkové výši 1 575 000 Kč s měsíční splátkou 8 688 Kč. K tomu žalovaná 2) doložila smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 10. 8. 2015. Své měsíční výdaje vyčíslila částkou 3 500 Kč za nájemné a energie. Žádné další skutečnosti žalovaná 2) neuvedla, nedoložila žádné další listiny. Soud prvního stupně zhodnotil, že žalovaní neuvedli všechny rozhodné skutečnosti a nepředložili všechny potřebné listiny. Ač byli výslovně soudem vyzváni, nedoložili výpisy ze svých bankovních účtů, aniž by tvrdili, že účet nevlastní, což si lze v dnešní době jen těžko představit, že by osoby, které čerpají hypotéční úvěry v řádu milionů korun, žádný účet nevlastnili a všechny transakce prováděli v hotovosti. Žalovaný 1) nedoložil výpis z katastru nemovitostí a žalovaná 2) nedoložila výpis z registru vozidel. Soud si tak nemohl udělat ucelenou představu o majetkových poměrech žalovaných. Žalovaní velice nejasně popsali situaci ohledně měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaná tvrdí, že její průměrná mzda činí 19 213 Kč, tvrzení však nedokládá potvrzením zaměstnavatele v prohlášení, ani jiným způsobem. Prohlášení žalovaného 1) potvrzení zaměstnavatele o výši průměrné mzdy obsahuje, avšak potvrzení se vztahuje ke druhému kalendářnímu čtvrtletí roku 2021, přičemž prohlášení bylo soudu doručeno až na konci října 2021 a měly by tak být k dispozici i údaje z čtvrtletí třetího. Žalovaní rovněž nedostatečně vyčíslili své výdaje, když žalovaný 1) uvedl jen výživné na syna, žalovaná 2) vykázala měsíční hrazení splátek hypotéčního úvěru a energie. Žalovaní musí vynakládat peněžní prostředky na uspokojení svých základních životních potřeb, tedy hradit výdaje za stravu či ošacení. O těchto výdajích nesdělili soudu ničeho. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaní ohledně svých příjmů a výdajů poskytli jen kusé a nedostatečné informace a proto jejich žádosti o osvobození od soudních poplatků nelze vyhovět. Soud doplnil, že žalovaná 2) vlastní podíl 7/8 na rodinném domě na adrese [Adresa žalované A], dle doloženého výpisu z katastru nemovitostí vlastnila žalovaná 2) ke dni 2. 7. 2021 na stejné nemovitosti podíl 1/8, přičemž v prohlášení uvedla, že podíl činí 5/8. Žalovaný dokonce v prohlášení uvádí podíl manželky 6/8. Jelikož dle aktuálních údajů internetového rozhraní katastru nemovitostí vlastní žalovaná 2) podíl 7/8, stala se během půl roku z menšinového spoluvlastníka téměř 100 % vlastníkem. Na základě jakého titulu tak žalovaná 2) učinila, z jakých finančních prostředků nabytí nemovitosti uhradila, soudu nesdělila. Soud závěrem zhodnotil, že pokud by vycházel pouze z údajů uvedených žalovanými v jejich prohlášeních, neměl by pro ně být problém na úhradu soudního poplatku našetřit během tří měsíců. Poplatková povinnost každého z žalovaných činí 63 671 Kč (dohromady mají žalovaní uhradit 127 342 Kč) a vznikla již samotným podáním odvolání v srpnu 2021. Součet tvrzených příjmů žalovaných činí 55 926 Kč. Po odečtení tvrzených výdajů (výživné 2 500 Kč, splátky úvěru 8 688 Kč a energie 3 500 Kč) žalovaným zbývá každý měsíc 41 238 Kč. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaní by tak měli mít za období od podání odvolání do dne vydání rozhodnutí na úhradu soudního poplatku našetřeno dostatek finančních prostředků a osvobození od soudních poplatků žalovaným 1) a 2) nepřiznal.

2. Žalovaní napadli usnesení včas podaným blanketním odvoláním, které na výzvu soudu doplnili a navrhli jeho změnu tak, že se žalovaní osvobozují od placení soudního poplatku. Uvedli, že existence dluhů žadatele je okolností, která má vliv na jeho celkovou majetkovou situaci a jako taková musí být v tomto typu řízení hodnocena. Napadené usnesení označili za překvapivé, když soud prvního stupně vypočetl své pochybnosti o příjmech žalovaných (výše výdajů za stravu a ošacení, potvrzení výše mzdy za některé období, výpisy ze všech bankovních účtů, způsob vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem), ale tyto své úvahy soud předem žalovaným nezpřístupnil a žalovaní tak nemohli reagovat. Soud by měl mít povinnost účastníka vyzvat k doplnění, má-li za to, že účastník svou povinnost prokázat své příjmy nesplnil.

3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných 1) a 2) je nedůvodné.

4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2021, č. j. 13 Cm 27/2021-42 byl směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2021, č. j. 13 Cm 27/2021-20 ponechán v platnosti (výrok I) a výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náklady námitkového řízení. Proti rozsudku podali žalovaní včasné odvolání. Usnesením ze dne 21. 9. 2021 č. j. 13 Cm 27/2021-56 byl žalovaný 1) vyzván k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání ve výši 63 671 Kč, usnesením ze dne 21. 9. 2021 č. j. 13 Cm 27/2021-57 byla také žalovaná 2) vyzvána k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání ve výši 63 671 Kč. Žalovaní reagovali návrhem na osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 4. 10. 2021, č. j. 13 Cm 27/2021-60 byl žalovaný 1) vyzván, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení soudu předložil vyjmenované listiny stvrzující jeho majetkové poměry, včetně připojeného prohlášení fyzické osoby o majetkových poměrech a unesením ze dne 4. 10. 2021, č. j. 13 Cm 27/2021-61 byla obsahově stejně vyzvána i žalovaná 2). Z prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen „prohlášení“) soud zjistil, že žalovaný 1) je ženatý, domácnost sdílí s manželkou a nezletilou dcerou, která je na žadateli finančně závislá. Žalovaný 1) je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba]. jako vedoucí technického úseku s průměrným měsíčním čistým výdělkem za druhé kalendářní čtvrtletí roku 2021 ve výši 36 713 Kč (stvrzeno zaměstnavatelem). Žalovaný je vlastníkem motocyklu [Anonymizováno] rok výroby [Anonymizováno], což doložil výpisem z registru vozidel, manželka je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] s průměrnou čistou měsíční mzdou za předcházející kalendářní čtvrtletí 19 213 Kč. Žalovaný 1) uvedl, že manželka je vlastníkem 6/8 rodinného domu v obci [adresa] parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Mezi vyživovací povinnosti zahrnul žalovaný 1) povinnost k synovi [Anonymizováno], ovšem jeho datum narození v prohlášení neuvedl, tak jako nedoložil žádané rozhodnutí soudu určující měsíční výši tvrzené vyživovací povinnosti. Další výdaje žalovaný 1) neuvedl, tak jako nedoložil žádné další listiny. Z prohlášení žalované 2) soud zjistil, že žalovaná 2) je vdaná, domácnost sdílí s manželem a nezletilou dcerou, které je na žadateli finančně závislá. Žalovaná 2) je zaměstnána na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba] jako operátor výroby, průměrný měsíční výdělek za třetí kalendářní čtvrtletí roku 2021 žalovaná 2) označila částkou 19 213 Kč, ovšem potvrzení uvedeného příjmu od zaměstnavatele chybí. Žalovaná 2) je vlastníkem podílu 5/8 na nemovitosti v katastrálním území [adresa], LV [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Manžel je zaměstnán u společnosti [právnická osoba]. s průměrnou čistou měsíční mzdou za předcházející kalendářní čtvrtletí 36 713 Kč a vlastní motocykl [Anonymizováno] rok výroby [Anonymizováno]. Žalovaná 2) má dluh či půjčku u [Anonymizováno], hypotéční úvěr 925 000 Kč, s měsíční splátkou 4 312 Kč, a čerpá „spotřební“ úvěr 650 000 Kč u [právnická osoba], s měsíční splátkou 4 376 Kč. Žalovaná 2) vyčíslila své další náklady na nájemné a energie částkou 3 500 Kč. K prohlášení doložila smlouvu o poskytnutí hypotéčního úvěru uzavřenou dne 10. 8. 2015 mezi [Anonymizováno] a [Jméno žalované A] a [Jméno žalované B]. Dále žalovaná 2) doložila výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 2. 7. 2021, na nemovitost č. St. [Anonymizováno] o výměře 160 m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], určená k bydlení, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 2030 m2, zahrada a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 608 m2, zahrada, vedenou pro katastrální území [adresa], obec [adresa], na listu vlastnictví [Anonymizováno], dle kterého je žalovaná 2) vlastníkem podílu 1/8 uvedené nemovitosti. Ničeho dalšího žalovaná 2) netvrdila, ani nedoložila.

5. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.

6. Pokud jde o úspěšnost odvolání, nelze ji předjímat. Je možné, že žalovaní 1) a 2) v odvolacím řízení uspějí, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu, lze tedy považovat tento předpoklad za splněný.

7. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhé z výše uváděných podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalovaný 1), ani žalovaná 2) v posuzované věci evidentně nesplnili, když své majetkové poměry nedoložili dostatečně hodnověrným a prokazatelným způsobem.

8. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 10. 8. 2015, kterou žalovaná 2) doložila k prohlášení, uzavřené mezi [Anonymizováno] a oběma žalovanými jako dlužníky, je výslovně sjednána povinnost dlužníků, tedy žalovaného 1) a žalované 2), splácet sjednaný závazek z bankovního účtu dlužníků č. [č. účtu] na účet banky. Je tak evidentní, že žalovaní mají veden minimálně tento bankovní účet, ze kterého splácí závazek vůči bance. Existenci účtu v prohlášení zamlčeli, požadované výpisy za posledních šest měsíců nedoložili.

9. Soud dále z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 2. 7. 2021 a informací o pozemku ze dne 15. 11. 2021 ověřil, že zatímco žalovaná 2) byla ke dni 2. 7. 2021 vlastníkem podílu 1/8 na nemovitosti evidované na LV [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obci [adresa], již ke dni 15. 11. 2021 vlastnila na uvedené nemovitosti podíl 7/8. Předmětná nemovitost se skládá z objektu k bydlení č. p. [Anonymizováno] v obci [adresa], a dvou dalších pozemků o celkové výměře [Anonymizováno] m2. Jedná se tak o majetek nikoli zanedbatelné hodnoty pořízený žalovanou 2) v období šesti měsíců od podání žádosti o osvobození od soudních poplatků. Žalovaná 2) se o informaci ohledně navýšení vlastnického podílu o 6/8 k předmětné nemovitosti v rámci prohlášení nijak nepodělila.

10. Žalovaná 2) v prohlášení zamlčela existenci bankovního účtu, nepředložila výpis z registru vozidel, nepodělila se o informace ohledně nabytí vlastnického práva k podílu 6/8 na nemovitosti v [Anonymizováno] v mezidobí od 2. 7. 2021 do 15. 11. 2021, výši svého měsíčního výdělku zaměstnavatelem v prohlášení také nepotvrdila. O výdajích, které měsíčně vynakládá na běžné životní potřeby, jako je strava a ošacení, tvrdila v prohlášení taktéž ničeho. Lze tak konstatovat, že žalovaná 2) své majetkové poměry nevylíčila ani hodnověrně, ani pravdivě, když o nich poskytla jen neúplné informace. Je výhradně povinností žadatele tvrdit veškeré skutečnosti o svých poměrech. Neúplné a nevěrohodné údaje, které žalovaná 2) poskytla, vylučují, aby jí mohlo být přiznáno byť i jen částečné osvobození od soudních poplatků postupem dle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř.

11. Žalovaný 1) doložil, že jeho měsíční výdělek činí 36 713 Kč. Vyživovací povinnost na syna, jehož věk v prohlášení neuvedl, žalovaný 1) požadovaným rozhodnutím soudu nedoložil. Odvolací soud proto k tomuto tvrzenému výdaji nemůže přihlížet. Žalovaný 1) také v prohlášení netvrdil své výdaje na stravu či ošacení, k existenci bankovního účtu netvrdil, ani nedoložil ničeho. Je tak evidentní, že žalovaný 1) poskytnul informace o svých majetkových poměrech také více než selektivně, a učinil tak své tvrzení o nepříznivých majetkových poměrech zcela nevěrohodným. Pokud se ani žalovaný 1) o své majetkové poměry nepodělí hodnověrně a pravdivě, nelze o aplikaci ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. vůbec uvažovat. Pro nepřiznání osvobození od soudních poplatků postačí, že účastník řízení nedoloží věrohodně své majetkové poměry (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2016, sp. zn. 23 Cdo 5731/2015), ovšem pokud by soud přistoupil na tvrzení žalovaného 1) o jeho měsíčním příjmu 36 713 Kč za současné neexistence jakýchkoli výdajů, dluhů a půjček, když tvrzení ohledně vyživovací povinnosti na syna [Anonymizováno] soud jako ničím nedoložené neakceptoval, má žalovaný 1) na úhradu soudního poplatku finanční prostředky ode dne podání odvolání již našetřené.

12. Pokud žalovaní ve svém odvolání namítali, že soud prvního stupně měl v případě pochybností oba žalované k doložení poměrů dále vyzývat, odvolací soud uvádí, že v řízení o osvobození od soudních poplatků není dokazování prováděno. Soud údaje ve vyplněném prohlášení a doložené majetkové poměry žadatele hodnotí, ale pouze v případě, pokud se žadatel o skutečnosti týkající se jeho majetkových poměrů hodnověrně podělí a tyto doloží. Povinnost soudu žadatele o osvobození od placení soudního poplatku k doložení jeho tvrzení dále vyzývat, z ničeho nevyplývá. „Není úkolem soudu, aby vyvinul další úsilí ke zjišťování poměrů účastníka, žádajícího o osvobození od soudního poplatku“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 573/2016).

13. Pokud žalovaní namítali, že existence dluhů žadatele je okolností, která má vliv na jeho celkovou majetkovou situaci a jako taková musí být v tomto typu řízení hodnocena, odvolací soud uzavírá, že skutečnost, že účastník řízení má dluhy, nemůže být paušálním důvodem úlevy od poplatkové povinnosti, a její přenesení na stát. Takový přístup by úvahou ad absurdum vedl k důsledku, dle něhož by účastník řízení měl být od úhrady poplatku osvobozen jen proto, že je zadlužen. Tím by došlo nejen k vybočení z rámce ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., nýbrž i k založení nerovnosti mezi účastníky řízení ve srovnatelných případech.

14. Na základě shora uvedeného odvolací soud předpoklady pro změnu napadeného usnesení a přiznání osvobození od soudních poplatků žalovanému 1), ani žalované 2) neshledal.

15. Napadené usnesení, jímž nebylo osvobození od soudních poplatků žalovaným přiznáno, shledal odvolací soud věcně správným a podle ustanovení § 219 o. s. ř. je potvrdil.