o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 7 505 042,05 Kč s postižními právy, o návrhu na vydání předběžného opatření, o odvolání žalovaného č. 3 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2023, č. j. 41 Cm 11/2023-45,

1. Citovaným usnesením nařídil soud prvního stupně předběžné opatření, kterým žalovanému č. 3 zakázal nakládat s nemovitostmi v usnesení blíže specifikovanými, zapsanými na listu vlastnictví č. [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] Katastrální pracoviště [adresa]. Usnesení neobsahuje v souladu s § 169 odst. 2 o. s. ř. odůvodnění.

2. Žalovaný č. 3 napadl usnesení včasným odvoláním a navrhl jeho změnu tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá. Uvedl, že na směnce a dohodě o vyplňovacím právu směnečném nejsou jeho podpisy. Srovnáním jeho podpisu s podpisy na uvedených listinách je na první pohled zřejmé, že se nejedná o jeho pravé podpisy, ani zdařilé napodobeniny. Kdo podpisy na listiny připojil, neví. Žalobci sdělil, že žádné ručení, smlouvu či směnku nepodepsal a podal trestní oznámení ohledně podezření z podvodu spáchaného neznámou osobou, která na listinách zfalšovala jeho podpis. Žalovaný č. 3 není směnečně zavázán a žalobci nic nedluží.

3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se žalobou domáhal zaplacení směnky vystavené v [adresa] dne 13. 6. 2022 společností [Anonymizováno] na částku 7 505 042,05 Kč, splatnou dne 22. 12. 2022, kterou avalovali všichni žalovaní. V návrhu na nařízení předběžného opatření popsal žalobce kauzu směnky s tím, že žalovaný č. 3 je společníkem výstavce směnky a za zaplacení směnky zajišťující úvěr převzal směnečné rukojemství. Žalovaný č. 3 disponuje nemovitým majetkem (pozemky v katastrálním území [adresa]), kterým, přestože si musí být vědom odpovědnosti za splacení dluhů výstavce směnky (ohledně něho bylo zahájeno insolvenční řízení) začal disponovat. Z informací o katastrálním řízení vyplývá, že práva k nemovitostem jsou dotčena změnou (řízení vedeno pod č. [Anonymizováno]. Účastníky řízení jsou žalovaný č. 3 a [Anonymizováno] a podkladem řízení je darovací smlouva a smlouva o bezúplatném zřízení věcného břemene. Řízení bylo zahájeno dne 1. 2. 2023 a lhůta, po kterou nesmí katastrální úřad povolit vklad, běží do 22. 2. 2023. Dle žalobce se jedná o zjevnou snahu žalovaného č. 3 o zcizení a zatížení nikoliv nepodstatné části jeho majetku, z něhož by do budoucna mohlo dojít k potenciálnímu uspokojení pohledávky žalobce. Do doby konečného rozhodnutí je tak na místě dispozice s nemovitostmi omezit, neboť budoucí výkon rozhodnutí by mohl být při jiném postupu, než je vydání předběžného opatření, ohrožen.

5. Podle § 74 o. s. ř. ve spojení s § 102 o. s. ř. může soud nařídit předběžné opatření, je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků, nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon soudního rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen. Příkladmý výčet povinností, které mohou být předběžným opatřením uloženy účastníku řízení, je upraven v § 76 odst. 1 o. s. ř. Předběžné opatření nařizující omezení dispozičních práv žalovaného č. 3 s nemovitým majetkem odůvodnil žalobce obavou, že by výkon soudního rozhodnutí, kterým bude rozhodnuto o předmětné pohledávce žalovaného č. 3 vůči němu, byl v budoucnu ohrožen.

6. Odvolací soud má s ohledem na obsah spisu za to, že žalobce pro účely nařízení předběžného opatření směnkou vlastní vystavenou společností [Anonymizováno]. dne 13. června 2022 v [Anonymizováno] a avalovanou mimo jiné žalovaným č. 3, kterou v prvopise předložil, osvědčil existenci směnečné pohledávky ve výši 7 505 042,05 Kč. Současně žalobce prokázal i existenci předpokladů pro nařízení předběžného opatření. Z informace zveřejněné katastrálním úřadem vyplývá, že právní vztahy k nemovitostem, zapsaným na listu vlastnictví č. 287 pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], jejichž výlučným vlastníkem je žalovaný č. 3, byly ke dni podání návrhu na nařízení předběžného opatření dotčeny změnou (vklad se týká vlastnického práva a práva věcného břemene s tím, že převodcem a oprávněným z věcného břemene je žalovaný č. 3 a nabyvatelkou a povinnou z věcného břemene je [Anonymizováno]). Uvedené umožňuje přijetí závěru, že žalovaný č. 3 disponuje s majetkem, ze kterého by případně mohla být pohledávka žalobce, která je předmětem tohoto řízení, uspokojena. Argumentaci žalovaného č. 3, týkající se neexistence směnečné pohledávky, nelze v rámci řízení o nařízení předběžného opatření zohlednit, neboť tvrzení žalovaného č. 3 týkající se popření pravosti jeho podpisu na směnce a další listině budou předmětem dokazování provedeného v rámci řízení před soudem prvního stupně. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že žalobce prokázal existenci obavy z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí, resp. prokázal skutečnosti svědčící o takové obavě.

7. Při rozhodování o předběžném opatření směřujícím k uložení zákazu nakládat s určitými věcmi nebo právy nebo zákazu něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet, musí soud též zvažovat přiměřenost újmy, která by nařízením předběžného opatření vznikla žalovanému č. 3. Újma žalovaného č. 3 nesmí být zřejmě nepřiměřená výhodě, které se nařízením předběžného opatření dostane žalobci (usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2012, sp. zn. II. ÚS 2485/11). Byť přiměřenost předběžného opatření žalobce přímo netvrdil, byla osvědčena jím předloženými listinami. Byť o pohledávce žalobce nebylo dosud rozhodnuto, lze uvažovat, že ke dni podání návrhu na nařízení předběžného opatření dosahovala její výše minimálně 7 647 260,86 Kč (součet směnečného peníze, 6 % úroku a směnečné odměny); nepočítaje v to náklady řízení dosud žalobcem vynaložené (zaplacený soudní poplatek ve výši 376 503 Kč). Z listu vlastnictví č. 287 vyplývá, že změnou dotčenými nemovitostmi jsou rodinný dům a zahrada. Vezme-li odvolací soud v úvahu přibližnou hodnotu nemovitostí obdobného typu s obdobným umístěním a výši uplatněné pohledávky, lze dovodit, že hodnota pohledávky a nemovitostí ve zřejmém nepoměru není. Ostatně žalovaný č. 3 svou obranu proti nařízenému předběžnému opatření na existenci takového zřejmého nepoměru nezaložil.

8. S ohledem na shora uvedené odvolací soud podle § 219 o. s. ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

9. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 145 a § 151 o. s. ř.).