o zaplacení 953 170 Kč s příslušenstvím a odměnou, k odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze 11. 5. 2021, č. j. 50 Cm 250/2014-364

1. Shora uvedeným, v pořadí druhým rozsudkem soud prvního stupně v bodě I. výroku ponechal jím vydaný směnečný platební rozkaz ze dne 12. 11. 2014, č. j. 50 Cm 250/2017-20 v celém rozsahu platnosti, v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni na náhradu nákladů námitkového řízení 14 810,40 Kč. Podle odůvodnění se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 953 170 Kč s přísl. a směnečnou odměnou ze směnky, vystavené společností [právnická osoba] dne 28. 11. 2011 v [Anonymizováno] na řad žalobce, na směnečný peníz 1 098 170 Kč, splatné 24. 10. 2012 v [Anonymizováno] u [Anonymizováno], žalovaným avalované.

2. Žalovaný ve včas podaných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu namítl, že pokud žalobce neučinil vše pro vymožení pohledávky na výstavci, nemůže se domáhat její úhrady na avalistovi. Dlužná částka je podstatně nižší. Povinnost prokázání její výše leží na žalobci. Podpis žalovaného na směnce není jeho pravým podpisem. Žalovanému nebyla zaslána výzva k úhradě a za dobu od 25. 10. 2014 proto nelze po něm požadovat úrok. V žalobě není zohledněno, že sám žalobce navrhoval možnost uhradit dluh formou splátek.

3. Žalobce ve vyjádření námitku nesprávné výše směnečného peníze označil za neodůvodněnou (neprojednatelnou), ostatní za nedůvodné.

4. Původní rozsudek ze dne 20. 9. 2017, č. j. 50 Cm 250/2014-148 byl k odvolání žalovaného zrušen usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 11. 2018, č. j. 5 Cmo 114/2018-198 a věc byla vrácena soudu k dalšímu řízení s pokynem k námitce falza podpisu žalovaného doplnit dokazování, resp. ustanovit znalce za účelem znaleckého posouzení možného technického padělání podpisu žalovaného na směnce s tím, že s vyhodnocením všech ostatních námitek soudem prvního stupně se odvolací soud ztotožnil.

5. Na základě provedeného dokazování (prvopisem směnky, znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví se specializací zkoumání ručního písma znalkyně [znalec] ze dne 30. 3. 2016 a jeho doplňkem ze dne 24. 1. 2017, znaleckým posudkem z oboru kriminalistika - odvětví technického zkoumání písemností soudního znalce [znalec] ze dne 4. 6. 2019 a výslechu tohoto znalce, odborným vyjádřením [znalec] dne 2. 1. 2020, znalce z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, revizním znaleckým posudkem z oboru kriminalistika, specializace expertíza ručního písma soudní znalkyně [znalec] dne 15. 8. 2020) soud zjistil, že ve sporné směnce, vystavené v [Anonymizováno] dne 28. 11. 2011, se společnost [právnická osoba] jako výstavce zavázala zaplatit dne 24. 10. 2012 směnečnou sumu 1 098 170 Kč na řad [právnická osoba]., v [Anonymizováno] u [Anonymizováno]. Žalovaný je na směnce uveden jako aval. Směnka obsahuje hodnotovou doložku ke smlouvě č. [tel. číslo]. Podle závěrů znaleckého posudku [tituly před jménem] Marie Beňové a doplnění tohoto posudku jsou sporné podpisy výstavce a avala na předmětné směnce s vysokou pravděpodobností pravými podpisy [Jméno žalovaného]. Pro pravost podpisů svědčí nalezené shody a podobné i méně nápadné znaky dohledané v různých kombinacích spolu s jistotou provedení sporných podpisů a jejich vzájemnou variabilitou, znaky, které by pravost sporných podpisů zpochybňovaly, nalezeny nebyly. Dílčí odlišnosti lze přisoudit spíše nahodilosti, podmínkám při vzniku sporných podpisů nebo variabilitě běžně užívaných podpisů v rozhodné době než písařskému projevu případného padělatele. Směnečná listina byla podle závěrů znaleckého posudku [znalec] ze dne 4. 6. 2019 vyhotovena laserovým tiskem při jednom průchodu tiskárnou. Jedná o standardizovaný formulář žalobce, do něhož byl takto doplněn strojový text, údaj o datu vystavení, směnečné částce a místu placení. Sporné podpisy jsou vyhotoveny jako originální podpisy a vznikly přímým zápisem na listinu do vytištěného formuláře. Podle analýzy křížených tahů podpisů s tiskem podpisové doložky v místě rubriky aval a výstavce jdou tahy obou podpisů přes tento tisk. Na svých závěrech znalec setrval i při svém výslechu.

6. Závěry znalkyně [znalec] v odborném vyjádření ze dne 2. 1. 2020 zpochybnil soudní znalec [znalec]. Podle jeho odborného vyjádření není tímto znaleckým posudkem a jeho doplněním postavena najisto průkaznost uvedených znaků obecné i zvláštní roviny zkoumání a výstupy znalkyně jsou nepřezkoumatelné.

7. Podle závěrů revizního znaleckého posudku [Anonymizováno] ze dne 15. 8. 2020 jsou podpisy výstavce a avala na předmětné směnce pravými podpisy žalovaného [Jméno žalovaného]. Početné shodné znaky zkoumaných podpisů žalovaného byly nalezeny v různých hlediscích zkoumání. Žádné identifikačně významné rozdílné znaky nebyly nalezeny, ve srovnávacím materiálu pouze nebyly dohledány podpisy zcela shodné velikosti (důležité však je, že poměr výškových a šířkových hodnot vykazuje shodu). Pro výsledek zkoumání je zásadní, že sporné podpisy jednotlivými znaky plně zapadají do rozpětí variability srovnávacích podpisů a k tomu přistupuje i shodná kvalita provedení tahů bez projevů nespontánnosti či kresebnosti psaní. U sporných podpisů byly shodné znaky zjištěny v potřebné úplnosti a mají komplexní povahu. Možnost zpřesnění závěrů [Anonymizováno] o pravosti sporných podpisů v rovině vysoké pravděpodobnosti na kategorický závěr o pravosti podpisů znalkyni umožnilo rozšíření srovnávacího materiálu. V rámci revize znaleckého posudku [tituly před jménem] znalkyně [Anonymizováno] uvedla, že znalkyně [Anonymizováno] při zkoumání podpisů žalovaného uplatnila metody užívané v současné písmoznalecké praxi. Popisné a důkazní části revidovaného posudku jsou sice stručné a obsahují některé formulační nepřesnosti, ale rozsah konstatovaných shodných hledisek (kromě velikosti podpisu) je shodný se závěry komparací revizního posudku. Odborné vyjádření [Anonymizováno] považuje znalkyně [Anonymizováno] z velké části za účelové a neobjektivní. Není v něm ani uvedeno, zda se znalec pokusil analyzovat originál sporné směnky, lze předpokládat, že pracoval pouze s kopií a nejde tedy o závěr znalce, ale o pouhé zpochybnění kvality posudků znalkyně [Anonymizováno]. Stanovisko znalce [Anonymizováno] není podloženo seriózním zkoumáním sporných a srovnávacích podpisů, provedením vlastních komparací a stanovením vlastního závěru, za který by znalec nesl odpovědnost. Na těchto závěrech setrvala znalkyně i v rámci svého výslechu.

8. Právní vztahy účastníků posoudil soud podle čl. I § 75, 30 odst. 1, 78 odst. 1 ve spojení s § 48, § 32 a § 77 zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ). Předmětnou směnku shledal platnou směnkou vlastní, obsahující všechny zákonné náležitosti. Žalovaný jako směnečný aval je z této směnky podle čl. I § 75, 30 odst. 1, 78 odst. 1 ve spojení s § 48, § 32 a § 77 ZSŠ zavázán.

9. V řízení se soud prvního stupně zabýval pouze námitkou možného technického padělání (přenosu) podpisů žalovaného na směnce s ohledem na to, že vyhodnocení všech ostatních námitek žalovaného v předchozím rozsudku jako neodůvodněných shledal odvolací soud správné.

10. Při hodnocení námitky možného technického padělání podpisu vyšel ze znaleckého posudku znalce [Anonymizováno], doplněného o výslech tohoto znalce. Podle závěrů tohoto posudku bylo znaleckým zkoumáním prokázáno, že podpisy výstavce a avala na směnce jsou originálními podpisy, které byly vyhotoveny do listiny s již vytištěným textem. Nebyly tedy na směnku technicky přeneseny z jiné listiny.

11. Ohledně pravosti podpisů soud vyšel znaleckého posudku a jeho doplňku, vypracovaného znalkyní [Anonymizováno]. Podle jeho závěrů je podpis žalovaného na směnce ve vysoké rovině pravděpodobnosti jeho pravým podpisem. Revizním posudkem znalkyně [Anonymizováno] byla nejen potvrzena správnost znaleckých závěrů posudku znalkyně [Anonymizováno], ale na základě rozšířeného srovnávacího materiálu byl závěrečný nález revidovaného posudku znalkyní [Anonymizováno] upřesněn, resp. byl přijat kategorický pozitivní závěr o pravosti obou podpisů žalovaného [Jméno žalovaného] na směnce. Naopak odborné posouzení znalce [Anonymizováno] znalkyně v rámci revize shledala účelové tak, aby vyhovělo zadání žalovaného jako objednatele.

12. Z uvedených důvodů podle § 175 odst. 4 o. s. ř. ponechal směnečný platební rozkaz v celém rozsahu v platnosti a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 a 148 odst. 1 o. s. ř.

13. Žalovaný napadl rozsudek včas podaným odvoláním, v němž navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vytkl soudu, že neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, z důkazů provedených učinil nesprávná skutková zjištění. Na základě znaleckých posudků znalců [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] soud uzavřel, že se jedná o pravý podpis žalovaného, nedošlo k jeho technickému přenosu. K odbornému vyjádření znalce [Anonymizováno], který rozporoval znalecký posudek [Anonymizováno], nepřihlédl. Dle žalovaného však ke znaleckému posudku [Anonymizováno] nelze přihlížet. Žalovaný vznesl legitimní námitku její podjatosti. Znalkyně, která zamlčela, že je manželkou znalce [Anonymizováno], je jednak podjatá a nedisponuje potřebnými odbornými znalostmi. Nikdy nebyla jmenována znalcem v oboru písmoznalectví, je znalkyní z oboru kriminalistika se specializací na jazykovou expertizu - zjišťování autorství textů a expertizu ručního písma. O jmenování znalcem v oboru písmoznalectví žádala opakovaně a jejím žádostem nebylo opakovaně vyhověno. Neuspěla při pohovoru (zkoušce) před Poradním sborem dne 15. 5. 1991 a Poradní sbor nedoporučil její jmenování znalkyní v oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo. Nebyla tak kompetentní vyjádřit se ke znaleckému posudku a odbornému vyjádření znalců, které vypracovali znalci z oboru písmoznalectví. Podle zadání znaleckého úkolu se k posudku svého manžela neměla vyjadřovat, ale učinila tak. Přestože měla vypracovat revizní posudek, ke svým závěrům použila jiné podklady, než znalci ve výstupech, které měla revidovat. Neoprávněně si rozšířila srovnávací materiál, což v případě revizního znaleckého posudku nelze. Závěr soudu, že znalci jmenovaní v oboru kriminalistika ruční písmo mohou podávat znalecké posudky v oboru písmoznalectví je nesprávný a jedná se o dlouhodobou systémovou chybu, která se evidentně dotýká i jiných řízeních. K tomu se žalovaný podrobně vyjádřil ve svém podání ze dne 5. 5. 2021.

14. Odvolání doplnil podáním ze dne 26. 5. 2022. V něm s odkazem na nové skutečnosti, jimiž má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně, navrhl doplnit dokazování o listinné důkazy (protokol o výpovědi svědka [Anonymizováno] dne 3. 2. 2022 v řízení, vedeném Obvodním soudem pro Prahu 4 ve věci sp. zn. 72 EXE 1942/2017, protokoly o výpovědi svědka [Anonymizováno] ve dnech 15. 6. 2021 a 14. 9. 2021 v řízení, vedeném Krajským soudem v Plzni ve věci sp. zn. 5 T 9/2016, usnesením Policie České republiky ze dne 13. 12. 2018) a o výslech svědka [Anonymizováno]. Požadoval, aby další listiny byly odvolacím soudem vyžádány u Krajského soudu v Plzni ze spisu sp. zn. 5 T 9/2016. Protokolem o výpovědi svědka [Anonymizováno], podle níž neví o ručení žalovaného za jakýkoliv závazek společnosti [právnická osoba] (výstavce směnky), má být prokázáno tvrzení žalovaného, že směnku nepodepsal. Tento svědek a [právnická osoba] jako osoba ovládající společnost [právnická osoba], společníka společnosti [právnická osoba], se vůči žalovanému dopustili podvodného jednání s cílem zkrátit jej jako věřitele společnosti [právnická osoba]. (dříve [Anonymizováno]) a zmařit jeho uspokojení. Jednali v rámci organizované skupiny, řízené a ovládané právě [Anonymizováno]. O postupech této podvodné skupiny i okolnostech podpisu směnky by měl vypovídat [Anonymizováno], který byl společně s [Anonymizováno] tzv. bílým koněm a který se stejně jako [Anonymizováno] k trestné činnosti doznal až poté, co uplynula promlčecí doba. Sám žalovaný při jednání před odvolacím soudem doplnil, že útokům této organizované skupiny čelí již 11 let a jeho křivé obvinění bylo zrušeno až rozhodnutím JUDr. Sváčka, který vydal rozhodnutí, že se trestný čin nestal. Žalovaný setrvává na tvrzení, že předmětnou směnku nepodepsal. Rozsah posuzovaného podpisu je velmi krátký a jsou zde rozumné pochybnosti, k nimž je třeba přihlédnout. V mezidobí obstaral dokumentaci, prokazující jím tvrzené jednání bílých koňů a organizované skupiny, podařilo se mu dokonce obnovit počítačová data svědčící o spolupráci této organizované skupiny s bankéřem [právnická osoba].

15. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a násl. o. s. ř.) a po provedeném jednání, konaném v nepřítomnosti řádně předvolaného žalobce (§ 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

16. Vyšel ze skutkového stavu, zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování. Z důvodů dále vyložených neshledal splněny předpoklady pro doplnění dokazování v rozsahu, navrženém žalovaným v podaném odvolání.

17. Z § 175 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že vydá-li soud prvého stupně k návrhu žalobce směnečný platební rozkaz, uloží v něm žalovanému, aby do patnácti dnů od jeho doručení zaplatil částku ve směnečném platebním rozkaze uvedenou, nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž je povinen uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá. Předmětem dalšího, námitkového řízení, mohou být pouze řádně odůvodněné námitky, podané žalovaným v zákonné lhůtě. V intencích koncentrační zásady směnečného řízení (§ 175 odst. 4 o. s. ř.) nemůže soud přihlížet k námitkám, uplatněným žalovaným po uplynutí zákonné lhůty pro jejich podání. Za situace, kdy žalovaný v námitkách o kauze směnky a důvodech jejího vystavení v rámci své obrany nic neuvedl, jsou jeho tvrzení o právních vztazích a okolnostech, provázejících vystavení směnky, obsažená v doplnění odvolání, zcela novými skutkovými tvrzeními (námitkami), k nimž soud nemůže přihlížet, natož pak k nim vést jakékoliv dokazování. Listinný důkaz protokolem o výpovědi svědka [Anonymizováno], jímž by mělo být zjištěno, že [Anonymizováno] jako svědek vypověděl, že neví, že by se žalovaný zaručil za závazky společnosti výstavce, pak není důkazem jakkoliv způsobilým zpochybnit věrohodnost znaleckého posudku, resp. znaleckých závěrů o pravosti podpisu žalovaného na sporné směnce, na nichž zejména rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá. Výpověď svědka i znalecký posudek patří mezi zákonem výslovně upravené druhy důkazů (§ 127 a 126 o. s. ř.), které se však liší ve zcela zásadních aspektech. Zatímco svědek je osoba, která může vypovídat (jen) o tom, co vnímala svými smysly, znalce soud přibírá do řízení proto, aby odborně, v intencích své specializace, posoudil určitý okruh skutečností. Z uvedeného vyplývá, že znalec nemůže k odborným otázkám, jejichž posouzení bylo předmětem zadaného znaleckého úkolu vypovídat jako svědek, stejně tak svědek není způsobilý se vyjadřovat k odborným závěrům znalce. V projednávané věci z důkazního návrhu žalovaného navíc plyne, že podle listinného důkazu o protokolem o výslechu svědka má být prokázáno, jak svědek vypovídal ke zcela jiným skutečnostem než k podpisu směnky žalovaným.

18. Nedůvodné odvolací soud shledal výhrady žalovaného k osobě znalkyně [Anonymizováno],[Anonymizováno]k úplnosti zjištěného skutkového stavu a věci a k vyhodnocení důkazů, zejména výsledků znaleckého zkoumání.

19. Jak správně dovodil soud prvního stupně v usnesení ze dne 11. 5. 2021, č. j. 50 Cm 250/2014-368, námitka podjatosti znalkyně je nedůvodná. Skutečnost, že manžel znalkyně byl v projednávané věci ustanoven jako znalec v oboru technického zkoumání listin, tedy v oboru odlišném od oboru znalkyně [Anonymizováno], nezakládá jakoukoliv podjatost znalkyně, a tedy nemůže být důvodem pro její vyloučení. Zcela nedůvodná odvolací soud shledal tvrzení žalovaného, že znalkyně [Anonymizováno] nedisponuje odbornými znalostmi, nezbytnými k písmoznaleckému zkoumání ručního písma. Zakládal je na dvou tvrzeních (skutečnostech). Zejména na tom, že [Anonymizováno] jako znalkyně z oboru kriminalistika, expertiza ručního písma, není způsobilá revidovat závěry znalců z oboru písmoznalectví jako zcela odlišného znaleckého oboru a dále pak na tom, že v roce 1991 nebylo její žádosti o jmenování znalcem v oboru písmoznalectví vyhověno. Pokud žalovaný zastává názor, že znalkyně se specializací expertiza ručního písma v rámci oboru Kriminalistika není způsobilá revidovat znalecké posudky znalců z oboru písmoznalectví se specializací ruční písmo, není zřejmé, proč tyto výhrady žalovaný neuplatnil v přímé návaznosti na rozhodnutí soudu o ustanovení znalkyně, ale až v bezprostředně před vyhlášením rozsudku, poté, co revizní posudek jmenované znalkyně vyzněl v jeho neprospěch. Obor písmoznalectví se specializací ruční písmo a obor kriminalistika se specializací expertiza ručního písma mají totožný objekt zkoumání. Expertiza ručního písma je jen jednou ze specializací, náležejících do znaleckého oboru kriminalistika, jehož specifickým účelem je objasnění zákonitostí vzniku, shromažďování a využívání stop a soudních důkazů a vypracování metod, postupů, prostředků a operací k úspěšnému odhalování, vyšetřování a předcházení trestné činnosti a v těchto souvislostech je prováděno i znalecké zkoumání ručního písma. Žalovaný své tvrzení, že podávání znaleckých posudků znalci jmenovanými v oboru kriminalistika, ruční písmo pro obor písmoznalectví představuje dlouhodobou systémovou chybu, nepodkládá žádnou bližší argumentací ani důvody. Z hlediska odborné způsobilosti znalkyně je zcela irelevantní, zda a případně s jakým výsledkem [Anonymizováno] uspěla se žádostí o jmenování znalkyní v oboru písmoznalectví, navíc před více než třiceti lety. Tato tvrzení žalovaného nelze hodnotit jinak než jako snahu zdiskreditovat osobu znalkyně, ovšem zcela nepřípadným způsobem. Touto znalkyní vypracovaný znalecký posudek pak plně koresponduje zadání znaleckého úkolu, jímž bylo znalkyni soudem uloženo, aby v rámci podání revizního znaleckého posudku posoudila pravost podpisu žalovaného na sporné směnce a vyjádřila se ke znaleckému posudku [Anonymizováno] a odbornému vyjádření [Anonymizováno] Použití širšího srovnávacího materiálu, který znalkyni umožnil zpřesnění závěrů, přijatých [Anonymizováno], v rámci posuzování pravosti podpisu, bylo v souladu se zadaným znaleckým úkolem (posoudit pravost podpisu žalovaného na směnečné listině). Zjevně účelové je pak tvrzení, žalovaného, že se znalkyně neoprávněně vyjadřovala ke znaleckému posudku [Anonymizováno]. Znalkyně ve svém posudku pouze konstatovala posouzení směnky v rámci technického zkoumání listin tímto znalcem a jím přijaté závěry, aniž by se k nim jakkoliv vyjadřovala.

20. Odvolací soud má provedenými důkazy znaleckými posudky [Anonymizováno], [Anonymizováno] a revizním znaleckým posudkem [Anonymizováno] za prokázáno, že podpisy žalovaného na sporné směnce nejsou technickým padělkem a jedná se o pravé, originální podpisy, vyhotovené do listiny s již vytištěným textem (znalecký posudek [Anonymizováno]). Pravost podpisu žalovaného na směnce jako avala je prokázána závěry znalkyně [Anonymizováno] o pravosti podpisu žalovaného ve vysoké rovině pravděpodobnosti, dále zpřesněnými závěry revizní znalkyně [Anonymizováno]. Ta nejen v rámci revize potvrdila správnost znaleckých závěrů posudku znalkyně [Anonymizováno], ale s ohledem a rozšíření srovnávacího materiálu pro účely posouzení pravosti podpisu žalovaného závěr znalkyně [Anonymizováno] upřesnila na závěr o pravosti podpisu v rovině kategorické. Vzhledem k revizi odborného stanoviska znalce [Anonymizováno] znalkyní [Anonymizováno], podle níž nejde o závěr znalce, ale o pouhé zpochybnění kvality předchozích posudků a jejich závěrů, aniž by bylo podloženo seriózním zkoumáním sporných a srovnávacích podpisů provedením vlastních komparací a stanovením vlastního závěru, za nějž by znalce nesl odpovědnost, kdy na tomto základě znalkyně uzavřela, že odborné vyjádření je z velké části účelové a neobjektivní, nelze soudu prvního stupně vytýkat, že k tomuto odbornému vyjádření nepřihlížel, resp. respektoval revizní závěry posudku [Anonymizováno].

21. Ostatní námitky žalovaného, k jejichž vyhodnocení soudem prvního stupně v prvním rozsudku ve věci se kladně vyjádřil odvolací soud ve svém předchozím rozhodnutí, rovněž důvodnou obranu žalovaného nezakládají. Směneční dlužníci mají postavení dlužníků solidárních a majitel směnky může žádat plnění na každém z nich, na několika z nich nebo na všech dohromady a není přitom vázán pořadím vzniku jejich směnečného závazku (čl. I § 47 odst. 1 ZSŠ). Námitka nesprávné výše směnečného peníze je námitkou neurčitou a tudíž neprojednatelnou, neboť z ní nevyplývá, v jakém rozsahu je směnečný platební rozkaz, ukládající povinnost k zaplacení postihových nároků, napadán ani nevymezuje skutečnosti, na nichž směnečný dlužník tuto námitku zakládá (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2016 sp. zn. 29 Cdo 1954/2014, ze dne 31. března 2009, sp. zn. 29 Cdo 2270/2007 ). Povinnost tvrzení a povinnost důkazní na straně žalobce je omezena na směnečnou listinu a na ní zapsané doložky, případně na další listiny, nezbytné k vymáhání práv ze směnky. O vztazích, vystavení směnky provázejících ani o výši částky doplněného směnečného peníze není žalobce povinen nic tvrdit, natož prokazovat. Směnečný 6% úrok náleží majiteli směnky od splatnosti směnky. Podle konstantní soudní judikatury účinky předložení směnky k placení vůči avalistovi plní doručení směnečné žaloby.

22. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně předmětnou směnku vyhodnotil jako platnou směnku vlastní, obsahující všechny zákonné náležitosti, stanovené v čl. I § 75 ZSŠ, z níž žalobci vůči žalovanému jako avalistovi za výstavce směnky vznikl dle čl. I § 75, §78 odst. 1 ve spojení s § 28, § 30-32,§ 48 ZSŠ přímý nárok na zaplacení žalobou uplatněných postihových práv v rozsahu směnečné sumy, směnečného úroku a směnečné odměny.

23. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

24. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení plně úspěšnému žalobci, jemuž by náležela náhrada nákladů řízení, žádné náklady nevznikly a náhrada proto nebyla přiznána žádnému z účastníků.