Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 12 Cmo 35/2023-29 ECLI:CZ:VSPH:2023:12.Cmo.35.2023.1 Usnesení

o zaplacení 500 000 Kč s přísl. a směnečnou odměnou, k odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2023, č. j. 7 Cm 176/2022-22,

JUDr. Eva Hodanová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 23. 3. 2023

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Hodanové a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci

žalobce:

[Jméno žalobce A], narozený dne [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] zastoupený [Jméno žalobce B], advokátkou sídlem [adresa]

proti

žalovanému:

[Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného]

o zaplacení 500 000 Kč s přísl. a směnečnou odměnou, k odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2023, č. j. 7 Cm 176/2022-22,


Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků. Podle odůvodnění v žádosti o přiznání osvobození od poplatkové povinnosti žalobce uvedl, že předmětná směnka je jednou z dvanácti směnek, jimiž byla zajištěna půjčka ve výši 8 000 000 Kč, kterou poskytl žalovanému a na niž musel čerpat úvěr ve výši 8 540 000 Kč.

2. Soud prvního stupně odkázal na ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. vymezené zákonné předpoklady, za nichž může být účastníkovi přiznáno osvobození od soudních poplatků. Ohledně majetkových poměrů žalobce soudu ze žalobcem předloženého vyplněného formuláře majetkového prohlášení a jím doložených listin zjistil, že žalobce sdílí společnou domácnost s přítelkyní na mateřské dovolené a s nezletilou dcerou. Za výkon funkce ve společnosti [právnická osoba], jejímž je jediným společníkem a nevykazuje zisk (za rok 2021 je ve ztrátě), pobírá měsíčně odměnu ve výši 17 626 Kč. Zisk z podnikání jako OSVČ (provozování hostinské činnosti) činil 231 564 Kč, daň 6 885 Kč. Je vlastníkem tří nemovitostí, část z nich je zatížena zástavním právem zajišťujícím poskytnutý úvěr. Na splátky tohoto úvěru měsíčně splácí 78 263 Kč a své přítelkyni poukazuje částku ve výši 10 000 Kč. Je vlastníkem 50 % podílu ve společnosti [právnická osoba], která však nevyvíjí žádnou hospodářskou činnost. Přítelkyně je na rodičovské dovolené, pobírá příspěvek 7 000 Kč měsíčně a vlastní byt, v němž se žalobcem bydlí. Pořízení bytu bylo financováno z hypotečního úvěru ve výši 2 345 000 Kč, který byl poskytnut jeho přítelkyni. Na účtu č. [č. účtu], vedeném pro žalobce [právnická osoba]., neproběhla za vykazovaných posledních šest měsíců žádná transakce a počáteční i konečný zůstatek činil 9 211,49 Kč. Vlastním šetřením soud zjistil, že žalobce byl také jednatelů a většinovým společníkem společnosti [právnická osoba], se základním kapitálem 53 500 000 Kč.

3. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků neshledal soud na straně žalobce splněny. Zdůraznil povinnost žadatele úplně tvrdit a prokázat své majetkové poměry. Tuto povinnost žalobce nesplnil, jeho tvrzení nelze považovat za úplná ani pravdivá. Žalobce nijak neosvědčil, že hradí splátky ve výši 78 263 na dluh z poskytnutého úvěru. Výše tvrzené splátky zjevně několikanásobně převyšuje výši tvrzených příjmů i po započtení příjmu jeho přítelkyně. Lze předpokládat, že přítelkyně splácí svůj dluh z hypotečního úvěru, osvědčeno to však nebylo. Je na místě otázka, zda si žalobce v produktivním věku, v postavení společníka jednatele dvou společností a dříve většinového společníka společnosti [právnická osoba], nedokáže sehnat vyšší příjem než na úrovni minimální mzdy, který byl doložen za období od října do prosince 2022. Důvěryhodnost tvrzení žalobce nepodporují ani výpisy z jeho bankovního účtu, na němž neučinil za šest měsíců jedinou transakci, což lze vysvětlil pouze hotovostní správou veškerých financí. Soud si tak nemohl udělat komplexní přehled o majetkové situaci žalobce. I bez toho však lze učinit závěr, že s ohledem na nemovitý majetek a podnikatelskou činnost není žalobce osobou zcela nemajetnou. O hodnotě nemovitého majetku sice žalobce nic neuvedl, nepochybně se však jedná o majetek značné hodnoty, z něhož by žalobci mohl plynout další příjem alespoň formou pronájmu. Nesolventnost žalobce je tak primárně zapříčiněna splácením úvěru, který si žalobce, jak sám uvedl, vzal, aby získané prostředky mohl poskytnout žalovanému. Důsledky tohoto jeho nehospodárného a riskantního jednání však nelze přenášet na stát a potažmo na všechny daňové poplatníky. Soud uzavřel, že přestože v dané věci nejde o bezúspěšné uplatnění práva, majetkové poměry žalobce přiznání byť částečného osvobození od soudních poplatků neodůvodňují.

4. Žalobce ve včas podaném odvolání navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že osvobození od soudních poplatků se přiznává, popř. přiměřeně snižuje nebo aby usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Pokud soud při přijetí závěru, že žalobce nelze s ohledem na jeho majetek a podnikatelskou činnost považovat za osobu zcela nemajetnou, vycházel i ze zjištění, že byl většinovým společníkem společnosti [právnická osoba] a s ohledem na výši jejího základního kapitálu dovodil, že měl velký majetek, nelze s tím souhlasit. Ve společnosti vlastnil pouze 10% podíl se vkladem 1 498 000 Kč, tuto svoji majetkovou účast ukončil již ke 2. 1. 2012. Ze společnosti žádný majetek nezískal. Netvrdí, že by neměl žádný majetek, ale v současné době nemá žádné volné finanční prostředky, které by mohl použít na úhradu soudního poplatku, aniž by ohrozil finanční situaci své rodiny. Nemá ani kupce, jemuž by mohl své nemovitosti prodat. Nebude-li mu osvobození přiznáno, bude mu znemožněno domáhat se práva soudní cestou a dojde tak k porušení jeho práva na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se domáhá zaplacení směnečné pohledávky ze směnky, vystavené žalovaným dne 10. 5. 2013 na řad žalobce na směnečný peníz 500 000 Kč, splatné dne 31. 12. 2019. O osvobození od soudních poplatků žalobce požádal v návaznosti na výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku ze žaloby ve výši 25 084 Kč. Žádost odůvodnil tvrzením, že na částku 8 000 000 Kč, kterou půjčil žalovanému, si musel vzít úvěr u [právnická osoba], který splácí. Uplatněná směnka je jednou ze směnek, zajištujících závazek žalovaného. Pokud jde o výši příjmů a závazků, podle majetkového prohlášení a přiznání žalobce jako OSVČ k dani z příjmů za rok 2021 činil jeho zisk z podnikání v oboru hostinská činnost 228 085 Kč. Za výkon funkce jednatele ve společnosti [právnická osoba] pobíral odměnu ve výši 17 626 Kč. Tato společnost podle předloženého daňového přiznání za rok 2021 vykázala ztrátu ve výši 2 061 730 Kč. Žalobce je dále vlastníkem nemovitostí v katastrálním území [adresa], zapsaných na LV [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], zapsané na LV [Anonymizováno] a v katastrálním území [adresa], zapsané na LV [Anonymizováno]. Všechny nemovitosti jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro kraj [adresa], katastrální pracoviště [adresa]. Část z nich je zatížena zástavním právem, zřízeným ve prospěch [právnická osoba] k zajištění pohledávky z úvěru ve výši 8 540 000 Kč. Žalobce nevlastní motorová vozidla. Společnou domácnost sdílí se svou přítelkyní. Ta je na mateřské dovolené s jejich nezletilou dcerou a pobírá od státu příspěvek ve výši 7 000 Kč a od žalobce ve výši 10 000 Kč. Byt v [adresa], v němž společně s přítelkyní bydlí, je ve vlastnictví přítelkyně a byl financován ze spotřebitelského úvěru na bydlení, poskytnutého přítelkyni žalobce [Anonymizováno]. Ona i jejich nezletilá dcera jsou na žalobci finančně závislé. Dále je žalobce vlastníkem 50% obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba], z níž však nemá příjem, neboť společnost od roku 2015 nevyvíjí žádnou činnost, ukončila pronájem prostor pro provozování živnosti a prodala veškeré zařízení diskotéky. Podle doložených bankovních výpisů na účtu žalobce za vykazované období neproběhly žádné transakce, nezměněn je zůstatek, který činí 9 211,49 Kč.

7. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatkovou povinnost účastníka, spojenou se soudním řízením, upravuje zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona zcela bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v § 11 citovaného zákona, přičemž v této věci není žádná dána. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby mu bylo pouze z důvodu nemajetnosti odepřeno Listinou základních práv a svobod garantované právo na přístup k soudu. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.

8. Pokud jde o úspěšnost žaloby, nelze ji v tomto stadiu řízení nijak předjímat. Prvopis směnky, jejíhož zaplacení se domáhá, žalobce soudu předložil. Je možné, že žalobce v řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu, lze tedy považovat tento předpoklad za splněný.

9. Stejný závěr však nelze přijmout ohledně druhé z podmínek poplatkové moderace, vymezené v § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla zdůrazněna v celé řadě rozhodnutí jak Nejvyššího, tak Ústavního soudu (např. v usneseních Nejvyššího soudu české republiky ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015, usneseních Ústavního soudu ČR ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. IV. ÚS 681/20, ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalobce evidentně nesplnil, protože jím poskytnuté údaje o majetkových poměrech nelze považovat za úplné ani věrohodné z důvodů dále vyložených. Mezi jím vykazovanými příjmy a výdaji je zjevný nepoměr. Výše jeho měsíčních příjmů, sestávajících z vyplácené odměny za výkon funkce jednatele (17 626 Kč) a poměrné části příjmu z podnikání (19 007 Kč) činí 36 633 Kč. Jen výdaje na splátku úvěru (78 263 Kč) a příspěvek přítelkyni (10 000 Kč) činí 88 263 Kč a o více než 50 000 Kč převyšují příjmy. Přitom žalobci a členům jeho domácnosti nutně vznikají další běžné výdaje (strava, ošacení, léky, doprava). Z jakých prostředků a zdrojů je hradí nebylo ani tvrzeno, natož jakkoliv doloženo. Jestliže na bankovním účtu žalobce po několik měsíců žádné transakce neproběhly a zjevně z něj tedy nejsou hrazeny ani splátky úvěru, lze důvodně předpokládat, že žalobce disponuje dalším bankovním účtem, který zamlčel. Podle standardní bankovní praxe je v případě bankovního úvěru veden pro dlužníka běžný účet a úvěrový účet, na nějž jsou z běžného účtu hrazeny splátky. Tento účet žalobce nedoložil. Stejně tak ničeho neuvedl o případných příjmech plynoucích mu z nemovitostí v jeho vlastnictví.

10. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně na straně žalovaného neshledal splněny zákonné předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků a tedy ani pro změnu napadeného usnesení. Jestliže žalobce nesplnil povinnost řádně a úplně soudu vylíčit a také doložit své majetkové poměry, vyloučil tím možnost jejich objektivního posouzení soudem z hlediska naplnění předpokladů moderace poplatkové povinnosti. Z uvedených důvodů proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř.)