o zaplacení směnečného peníze ve výši 1 173 350,20 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaného č. 3 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2020, č. j. 13 Cm 6/2019-150,

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalovanému č. 3 osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že žalovaný č. 3 podal odvolání proti rozsudku a současně požádal o osvobození od soudních poplatků vzhledem k nepříznivým majetkovým poměrům. Soud postupoval podle § 138 o. s. ř. Poté, co nemohl vyloučit důvodnost podaného odvolání, vyzval žalovaného č. 3 k doložení aktuálních poměrů. Žalovaný č. 3 předložil vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen Prohlášení), ve kterém uvedl, že je svobodný a v domácnosti žije sám. V rámci dohody o pracovní činnosti je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], jeho odměna činí 2 950 Kč měsíčně. Rovněž podniká, výše jeho příjmů za poslední zdaňovací období před zdaněním činila průměrně 40 000 Kč měsíčně. Vlastní byt o velikosti [Anonymizováno] v [adresa]. Splácí hypotéku s měsíční splátkou ve výši 7 140,17 Kč. Má dluhy v celkové výši 690 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 11 379,40 Kč. Přispívá matce 5 000 Kč měsíčně. Za sociální pojištění platí 2 400 Kč, za zdravotní pojištění 2 250 Kč a za nájemné 4 036 Kč (viz platební doklady SIPO). Kvůli epidemii covid se ve firmě, kterou vlastní, snížily tržby. Jeho příjem je „těch 13 tisíc + 27 tisíc Kč na bankovních výpisech“. Dále dluží společnosti [právnická osoba] 468 304,63 Kč. Dluhy splácí, ale pokud by byl nucen zaplatit soudní poplatek, hrozí dluhová spirála. Doložil výpisy z [právnická osoba] za tři měsíce. Dále předložil výpisy z bankovního účtu č. [č. účtu] za období od 6. 6. 2020 do 4. 9. 2020. Konečný zůstatek na tomto účtu k 4. 9. 2020 činil 6 892,44 Kč. Z doložených výpisů vyplývá, že v červnu 2020 bylo na účet připsáno celkem 28 040 Kč, v červenci 2020 to bylo 33 526 Kč a v srpnu 2020 dokonce 47 805 Kč. Dále předložil výpisy z účtu č. [č. účtu] (spotřebitelský úvěr) za období od 6. 6. 2020 do 4. 9. 2020. Konečný zůstatek jistiny na tomto účtu k 4. 9. 2020 činil 52 232,35 Kč. Dále předložil výpisy z bankovního účtu č. [č. účtu] za období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020. Konečný zůstatek na tomto účtu k 31. 8. 2020 činil 12 333,02 Kč. Na tento účet je každý měsíc žalovaným č. 3 z jeho účtu č. [č. účtu] zasláno 13 000 Kč a z této částky je následně splácen úvěr a odeslána platba matce žalovaného č. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaný č. 3 je jednatelem a společníkem ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba] Tato angažmá žalovaný č. 3 zamlčel, přestože se může jednat o důležitý zdroj jeho příjmů. Soud zdůraznil, k jakým skutečnostem je třeba v rámci hodnocení poměrů přihlédnout, a poukázal na nezbytnost úplného a pravdivého vylíčení majetkových poměrů. Tento předpoklad splněn nebyl, neboť žalovaný č. 3 neuvedl všechny rozhodné skutečnosti a nepředložil všechny potřebné listiny, ač k tomu byl vyzván (zejména výpisy ze všech svých bankovních účtů). Z doložených výpisů vyplývá, že žalovaný č. 3 vlastní ještě účet č. [č. účtu], z něhož jsou rozesílány peněžní prostředky na ostatní účty. Výpisy z tohoto účtu doloženy nebyly. Nebyl doložen ani výpis z katastru nemovitostí a výpis z registru vozidel, ačkoli se může jednat o majetek značné hodnoty. Žalovaný č. 3 nejasně popsal situaci ohledně svých měsíčních příjmů a výdajů. Po odečtení pravidelných výdajů ve výši 16 096,17 Kč od příjmu ve výši 40 000 Kč měsíčně, disponuje žalovaný č. 3 částkou 24 000 Kč. Do nutných výdajů soud nezapočítával splátky dluhů, neboť úhrada jiných soukromoprávních závazků nemá přednost před úhradou poplatkové povinnosti vůči státu. Žalovaný č. 3 zamlčel angažmá ve dvou společnostech a neuvedl, jaké mu z něj plynou příjmy. S ohledem na odpovědnost jednatele je s podivem, že by příjem činil pouze částku 2 950 Kč měsíčně v rámci dohody o pracovní činnosti. Proto soud osvobození od soudních poplatků nepřiznal.

2. Žalovaný č. 3 napadl usnesení včas podaným odvoláním, v němž navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Zopakoval obsah napadeného usnesení a tvrzené a doložené skutečnosti. Poté, co podrobně zopakoval obsah odůvodnění napadeného usnesení, uvedl, že má za to, že doložil všechny podklady rozhodné pro osvobození od soudních poplatků. Soud prvního stupně pochybil, nezvažoval-li částečné osvobození. Pokud doložení listin nepovažoval soud za úplné, měl žalovaného č. 3 vyzvat k jejich doplnění.

3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného č. 3 není důvodné.

4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že proti rozsudku ze dne 9. 6. 2020, č. j. 13 Cm 6/2019-92 podal žalovaný č. 3 včasné odvolání a současně požádal o osvobození od soudních poplatků vzhledem k nepříznivým majetkovým poměrům. Usnesením ze dne 10. 8. 2020, č. j. 13 Cm 6/2019-110, které bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného č. 3 dne 26. 8. 2020, soud žalovaného č. 3 vyzval k vylíčení jeho poměrů a k jejich doložení (příslušné listiny příkladmo uvedl).

5. Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech odvolací soud zjistil, že žalovaný č. 3 je svobodný. Výše odměny na jeden kalendářní měsíc z dohody o pracovní činnosti, uzavřené se společností [právnická osoba], činí 2 920 Kč. Je osobou samostatně výdělečně činnou s příjmem 40 000 Kč měsíčně před zdaněním. Má dluhy vůči [právnická osoba] ve výši 500 000 Kč (měsíční splátka 7 004,40 Kč a úrok cca 480 Kč) a vůči [právnická osoba] ve výši 160 000 Kč (měsíční splátka 3 895 Kč). Má sjednaný kontokorent ve výši 30 000 Kč a matce přispívá měsíční částkou 5 000 Kč. Platí sociální pojištění ve výši 2 400 Kč měsíčně, zdravotní pojištění ve výši 2 250 Kč měsíčně, hypotéku ve výši 7 410,17 Kč a nájemné ve výši 4 036 Kč. Dále uvedl, že firmě, kterou vlastní, se v důsledku Covidu, snížily tržby. Dává do ní všechny volné peníze. Jeho příjmy jsou 13 000 Kč a 27 000 Kč, jak vyplývá z bankovních výpisů. Dluhy se mu daří splácet. K tomu žalovaný č. 3 doložil výpisy ze dvou svých účtů a platební doklad SIPO prokazující úhradu záloh na elektřinu, poplatků ČT a ČRo, nákladů spojených s bydlením a náklady na služby poskytované mobilním operátorem zhruba ve výši 4 000 Kč měsíčně.

6. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.

7. Pokud jde o úspěšnost odvolání, nelze ji předjímat. Je možné, že žalovaný č. 3 v odvolacím řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze tedy považovat tento předpoklad za splněný.

8. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhé z výše uváděných podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalovaný č. 3 v posuzované věci nesplnil. Byl přitom ze strany soudu usnesením vyzván, aby předložil vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a další listiny v usnesení příkladmo vyjmenované. Odvolací soud zdůrazňuje, že není povinností soudu cokoliv o poměrech účastníka zjišťovat, a to ani z rejstříků veřejně přístupných. Naopak bylo výhradně povinností žalovaného č. 3 tvrdit veškeré skutečnosti o svých poměrech, k čemuž mělo sloužit vyplněné Prohlášení, a pravdivost svých tvrzení prokázat příslušnými listinami či jinými žalovaným č. 3 zvolenými prostředky. Výhrada žalovaného č. 3 ve vztahu k soudu prvního stupně, který jej měl opětovně vyzvat k doložení listin, není důvodná. Ze strany soudu prvního stupně byla učiněna výzva, jejíž obsah byl natolik podrobný a návodný, že žalovaný č. 3 nemohl být na pochybách, co se po něm žádá.

9. Žalovaný č. 3 v Prohlášení uvedl, že z podnikání mu plynou příjmy, jejichž výše však zůstala v rovině ničím nedoloženého tvrzení, když nebyl doložen soudem prvního stupně požadovaný pravomocný platební výměr či přiznání k dani z příjmů fyzických osob za poslední zdaňovací období. Tvrzenou výši neprokazují ani výpisy ze dvou jím předložených účtů. Z nich lze dovodit pouze tolik, že žalovaný č. 3 si na tyto dva účty ze svého dalšího účtu, o němž však nic neuvedl, převádí každý měsíc finanční prostředky v celkové výši 40 000 Kč (součet částek 13 000 Kč a 27 000 Kč). Jaká je výše disponibilních prostředků na účtu, o němž žalovaný č. 3 pomlčel, či k jakým obratům na něm dochází, zůstalo neobjasněno i v odvolacím řízení, a to přestože byl žalovaný č. 3 na tuto neúplnost ve svých tvrzeních ohledně svých majetkových poměrů soudem prvního stupně upozorněn. Žalovaný č. 3 rovněž zamlčel své angažmá ve společnosti [právnická osoba] a neuvedl, jaké příjmy mu z něho plynou (podíl na zisku, odměna za výkon funkce jednatele), byť existenci takových příjmů lze předpokládat; opak prokázán nebyl. Za situace, kdy nebyly tvrzeny, natož doloženy skutečnosti o příjmech v komplexní podobě, nelze považovat výdělkové a majetkové poměry žalovaného č. 3 za úplné a věrohodné, což vylučuje jakoukoliv úvahu o možném osvobození od soudních poplatků (ať již částečné či úplné).

10. V obecné rovině lze říci, že současná pandemická situace a omezení s ní spojená mohou mít dopad na podnikání. Nemusí tomu tak však být ve všech případech. Žalovaný č. 3 vyjma snížení tržeb nic konkrétního o dopadech na podnikání společností, v nichž je společníkem a jednatelem, neuvedl. Aby bylo možné učinit závěr, že současná situace ovlivnila poměry žalovaného č. 3, bylo by nezbytné, aby uvedl, jakých příjmů v souvislosti se svým angažmá ve společnostech dosahoval v předchozím období a že v důsledku poklesu příjmů těchto společností již takových příjmů nedosahuje. V naznačeném směru však žalovaný č. 3 nic neuvedl.

11. Na základě shora uvedeného odvolací soud předpoklady pro změnu napadeného usnesení a přiznání osvobození od soudních poplatků žalovaného č. 3 neshledal, když ani v odvolacím řízení nelze považovat zjištění o jeho poměrech za úplná, a to výhradně z jeho viny. Nebylo tedy možné přijmout závěr, že zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 58 864 Kč není v jeho možnostech. Na základě shora uvedeného odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.