o zaplacení 4 900 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání všech žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 7 Cm 184/2007-211 ze dne 12. 3. 2020
JUDr. Eva Hodanová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 24. 9. 2021
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Hodanové a soudců Mgr. Kateřiny Černé a JUDr. Radima Novotného ve věci
žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce]
sídlem [Adresa žalobce]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta]
sídlem [Adresa advokáta]
proti
žalovaným: 1. [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A]
sídlem [Adresa žalované A]
2. [Jméno žalované B], narozena dne [Datum narození žalované B]
bytem [Adresa žalované B]
3. [Jméno žalované C]., IČO [IČO žalované C]
sídlem [Adresa žalované C]
všichni zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky]
sídlem [Adresa advokátky],[adresa]
o zaplacení 4 900 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání všech žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 7 Cm 184/2007-211 ze dne 12. 3. 2020
I. Směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2018, č. j. 7 Cm 184/2017-18 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2020, č. j. 7 Cm 184/2007-211 se zrušují a řízení se zastavuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit České republice do tří dnů od právní moci usnesení na náhradu nákladů řízení 2 751,50 Kč, a to na účet Městského soudu v Praze.
III. Žalovaní jsou povinni společně nerozdílně zaplatit České republice do tří dnů od právní moci usnesení na náhradu nákladů řízení 2 751,50Kč, a to na účet Městského soudu v Praze.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
1. Rozsudkem ze dne ze dne 12. 3. 2020, č. j. 7 Cm 184/2007-211 rozhodl soud prvního stupně o ponechání jím vydaného směnečného platebního rozkazu ze dne 5. 3. 2018, č. j. 7 Cm 184/2017-18 v platnosti a o povinnosti žalovaných zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 315 332,20 Kč a státu ve výši 5 503 Kč.
2. Všichni žalovaní napadli rozsudek včas podaným odvoláním.
3. Žalobce podáním ze dne 9. 9. 2021 vzal žalobu v celém rozsahu zpět s ohledem na mimosoudní vyřešení věci dohodou o narovnání, uzavřenou mezi účastníky. V ní se dohodli rovněž o nákladech řízení tak, že vůči sobě navzájem se práva na jejich náhradu vzdávají a že náklady vzniklé státu, ve výši stanovené soudem, se zavazují uhradit žalovaní.
4. Souhlas se zpětvzetím žaloby (§ 222a odst. 2 o. s. ř.) vyjádřili všichni žalovaní společným podáním ze dne 9. 9. 2021. V něm shodně se žalobcem uvedli, že uzavřeli dohodu o narovnání, v níž se práva na náhradu nákladů řízení vůči sobě navzájem se vzdali s tím, že náklady státu společně nerozdílně uhradí žalovaní.
5. Z § 96 o. s. ř. vyplývá, že žalobce může vzít zpět žalobu kdykoli za řízení až do pravomocného ukončení řízení, resp. do okamžiku, kdy nabude právní moci rozhodnutí, jímž se řízení končí. Návrh lze vzít tedy zpět i poté, co o něm soud prvního stupně rozhodl. Je-li žaloba vzata zpět až po zahájení odvolacího řízení, rozhoduje o zpětvzetí odvolací soud (§ 222a o. s. ř.).
6. Odvolací soud v souladu s ust. § 222a odst. 1 o. s. ř. zrušil soudem prvního stupně ve věci vydaný směnečný platební rozkaz a rozsudek a řízení zastavil.
7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl dle § 146 odst. 2 a § 224 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na dohodu o narovnání, v níž se účastníci práva na náhradu nákladů řízení vůči sobě výslovně vzdali, nebyla náhrada nákladů řízení přiznána žádnému z účastníků.
8. O náhradě nákladů vzniklých státu odvolací soud rozhodl podle § 148 a 224 odst. 1 o. s. ř. Dohodou mohou účastníci narovnat pouze vlastní práva a povinnosti a dohodnout se mohou jen o svých nákladech, resp. těch nákladech, které jim v řízení vznikly. Nemohou se však dohodnout o nákladech řízení, které v řízení vznikly státu. O nich musí rozhodnout soud. Podle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Pokud účastníci žalobou uplatněný nárok vyřešili uzavřením dohody o narovnání, lze dovodit, že z hlediska procesního výsledku měli stejný úspěch. Proto se také stejnou měrou musí podílet na náhradě nákladů řízení, které vznikly státu. Ty činily celkem 5 503 Kč. Z uvedených důvodů odvolací soud povinnost k náhradě nákladů řízení státu ve stejné výši uložil žalobci i žalovaným. Nic však nebrání tomu, aby žalovaní následně postupovali v souladu s ujednáním v dohodě o narovnání.
Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.