o zaplacení směnečného peníze ve výši 387 063 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaného č. 2 proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2020, č. j. 30 Cm 74/2015-258,

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku ponechal ve vztahu k žalovanému č. 2 v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 29. 5. 2015, č. j. 30 Cm 74/2015-27, v bodě II. výroku uložil žalovanému č. 2 zaplatit žalobci náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 115 008,10 Kč a v bodě III. výroku uložil žalovanému č. 2 povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 1 050 Kč.

2. V odůvodnění uvedl, že proti směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný č. 2 námitky, v nichž popřel pravost svého podpisu na směnce jak v postavení směnečného rukojmího, tak v postavení jednatele výstavce, žalovaného č. 1, a proto nemůže být zavázán k plnění.

3. Žalobce uvedl, pravost podpisu žalovaného č. 2 na směnce vyplývá z dokumentace ke směnce se vztahující.

4. Žalovaný nato zpochybnil pravost podpisu i na úvěrové smlouvě ze dne 12. 12. 2011, smlouvě o způsobu vyplnění směnky ze dne 12. 12. 2011 a dohodě o splátkovém kalendáři ze dne 17. 12. 2012. Dodal, že v listopadu 2010 uzavřel smlouvu o čerpání provozního úvěru. Následně přiznal, že se žalobcem uzavřel dohodu o splátkách a na základě ní plnil.

5. Po provedeném dokazování (směnečnou listinou č. [Anonymizováno], smlouvou o poskytnutí [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] ze dne 12. 12. 2011, smlouvou č. [Anonymizováno] ze dne 12. 12. 2011, dohodou o splátkovém kalendáři ze dne 17. 12. 2012, výpisem z běžného účtu č. [Anonymizováno] za měsíc prosinec 2011, smlouvou o zřízení a vedení business konta exclusive plus ze dne 30. 11. 2010, znaleckým posudkem a výslechem znalkyně [Anonymizováno]) soud uzavřel, že žalobce uplatnil nárok z platné směnky vlastní, která obsahuje veškeré zákonné náležitosti uvedené v čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, (dále z. s. š.). Podle čl. I § 11 odst. 1 z. s. ř. každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem). Za účelem posouzení námitky popírající pravost podpisu žalovaného č. 2 na směnce byl vyhotoven znalecký posudek z oboru písmoznalectví [Anonymizováno], v němž znalkyně dospěla k závěru, že je pravděpodobnější, že oba podpisy na směnce jsou pravými podpisy žalovaného č. 2, než že by se jednalo o padělek. Ve vztahu k ostatním listinám (smlouva o úvěru, dohoda o vyplnění blankosměnky a dohoda o splátkách) znalkyně uvedla, že se pravděpodobně jedná o podpis žalovaného č. 2. Stupeň nižší pravděpodobnosti je způsoben jednoduchou a nenáročnou stavbou podpisu jako takového. V rámci výslechu znalkyně detailně popsala a vysvětlila jednotlivé úkony znalce při porovnání sporného podpisu se srovnávacím souborem podpisů. Podstatné množství i kvalita srovnávacího souboru podpisů byly zajištěny z objektivních zdrojů. Významné je i to, že závěr v pozitivní rovině pravděpodobnosti lze případně upřesnit v rámci této roviny zkoumání, nelze jej však „překlopit“ do záporné roviny zjištění. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným č. 1 dne 12. 12. 2011 Smlouvu o provozním úvěru, která v čl. VII/6 a v čl. VIII obsahuje ujednání stran o zajištění závazků vystavenou blankosměnkou č. [Anonymizováno]. Nebylo sporu, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným č. 1 Dohodu o splátkovém kalendáři. Vzhledem k tomu, že žalovaní tuto dohodu předložili ve zcela shodném znění bez uvedení datace a netvrdili ani neprokázali, jakého data byla uzavřena, vyšel soud z datace uvedené na dohodě předložené žalobcem, tj. ze dne 17. 12. 2012. Předmětná dohoda o splátkách výslovně odkazuje na Smlouvu o poskytnutí [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] ze dne 12. 12. 2011 a dále v čl. A/11 odkazuje na prohlášení žalovaného č. 1 o zajištění pohledávek banky blankosměnkou č. [Anonymizováno] vystavenou žalovaným č.1, avalovanou žalovaným č. 2. Na „Dohodu ze dne 17. 12. 2012“ odkazuje i výpis z účtu ze dne 17. 12. 2012, což je dalším důkazem, že k tomuto datu došlo k uzavření Dohody o splátkách ve znění předloženém žalobcem, kterou žalovaní nezpochybnili. Odkaz na sjednaný kontokorentní limit 933 000 Kč je výslovně uveden i na výpisu z účtu žalovaného č. 1 z prosince 2011. Výpisem z účtu č. [Anonymizováno] bylo prokázáno, že banka k tomuto datu převedla na tento účet žalovaného č. 1 finanční prostředky ve výši 780 000 Kč. V této souvislosti lze uvést, že soud nezpochybňuje existenci závazkového vztahu na základě úvěrového vztahu mezi [Anonymizováno] a žalovaným č. 1, jež byl zajištěn blankosměnkou. Nárok z předmětné směnky však nikterak s tímto úvěrovým vztahem nesouvisí. S ohledem na provedené dokazování lze dospět k závěru, že nárok ze směnky vychází právě z té směnky (blankosměnky), jež je upravena ve výše uvedených dokumentech, tj. v úvěrové smlouvě [Anonymizováno], Smlouvě č. [Anonymizováno] a dohodě o splátkách. Tento závěr je podpořen i závěrem znaleckého posudku, který podpis žalovaného č. 2 na listinách označil za pravý v rovině pravděpodobnosti. Závěr znaleckého posudku o pravosti podpisu žalovaného č. 2 na směnce v rovině nižší pravděpodobnosti je ve shodě s výsledky dokazování a ve své podstatě potvrzením, že žalovaný č. 2 vystupoval za žalovaného č. 1 jako účastník smluvního vztahu s [Anonymizováno] ze dne 12. 12. 2011, na jehož základě byl žalovanému č. 1 poskytnut úvěr zajištěný blankosměnkou vystavenou k témuž dni a avalovanou žalovaným č. 2, která se po vyplnění stala směnkou. Znalec své postupy i závěry vysvětlil a obhájil, závěry nejsou vnitřně rozporné, vycházejí ze srovnávacího materiálu, který vyhověl co do kvantity i kvality. Vzhledem k tomu, že oba podpisy na směnce jsou pravými podpisy žalovaného č. 2, je třeba shledat námitku žalovaného č. 2 ohledně nepravosti podpisu za nedůvodnou.

6. Soud neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, neboť znalecký posudek [Anonymizováno] není vadný, neúplný, ani vnitřně rozporný. V rámci výslechu znalkyně své závěry obhájila. Znalecký posudek soud nehodnotil izolovaně, ale ve spojení s ostatními provedenými důkazy, a uzavřel, že s ním jsou ve shodě.

7. Námitka žalovaného č. 2 nebyla shledána důvodnou, a proto soud podle § 175 odst. 4 o. s. ř. ponechal směnečný platební rozkaz ve vztahu k němu v platnosti. O nákladech námitkového řízení rozhodl soud podle procesního úspěchu ve sporu a přiznal jejich náhradu žalobci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Neúspěšnému žalovanému č. 2 uložil zaplatit náklady vzniklé státu (§ 148 o. s. ř.).

8. Žalovaný č. 2 napadl rozsudek včasným odvoláním, v němž navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř.). Soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil znalecký posudek a výslech znalkyně. Znalkyně nezkoumala všechny relevantní znaky, jak bylo zjištěno v otázce uzavřenosti/otevřenosti oválu iniciály O, neuvedla znaky odlišné od srovnávacího vzorku a sama formulovala znalecké otázky, na které odpovídala. Znalecké zkoumání tak bylo stiženo vadou, která nebyla dostatečně vyhodnocena zejména ve vztahu k návrhu na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem, který by význam jednotlivých znaků, nezkoumaných znalkyní, prozkoumal a zhodnotil. Nezkoumání určitých otázek významně oslabují věrohodnost nejen její výpovědi, ale celého znaleckého zkoumání.

9. Žalobce navrhl ve vyjádření k odvolání rozsudek soudu prvního stupně potvrdit. Uvedl, že žalovaný č. 2 zpochybňuje znalecký posudek, přičemž pomíjí komplex důkazů, z něhož soud vyšel. Směnka navazovala na úvěrovou dokumentaci renomované banky, zejména na úvěrovou smlouvu a její dodatky. To, že existoval směnkou zajištěný úvěr a že žalovaný č. 2 tuto dokumentaci podepsal, žalovaný č. 2 nezpochybnil. Ve vší dokumentaci je směnka zmiňována. Směnkou zajištěný úvěr byl ze strany žalovaného č. 1 splácen. Jednání žalovaného č. 2 lze tak považovat za obstrukční.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a násl. o. s. ř.) a shledal odvolání žalovaného č. 2 nedůvodným. Vyšel přitom ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování.

11. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně konstatuje, že na žalobce byla převedena práva ze směnky jednostranným prohlášením původního majitele směnky [Anonymizováno] Prohlášení (indosament) bylo učiněno písemně, opatřeno datem 9. 12. 2014 a podpisy osob s uvedením, že jednají jménem původního majitele směnky, a bylo umístěno na rubu směnky. Žalobce tím získal všechna práva ze směnky a stal se jejím novým majitelem. Směnka obsahuje formální náležitosti vyžadované čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen z. s. š.) a žalobci z ní podle čl. I § 78 odst. 1 ve spojení s čl. I § 32 odst. 1, 2 z. s. š. vznikl vůči žalovanému č. 2 jako směnečnému rukojmí za výstavce přímý nárok na zaplacení směnečného peníze spolu se směnečným úrokem a směnečnou odměnou (čl. I § 48 odst. 1 z. s. š.).

12. K námitce, že směnka není pravá z důvodu, že podpis výstavce na směnce není pravým podpisem jednatele výstavce, odvolací soud uvádí, že povinnosti směnku zaplatit se dlužník ze směnky nemůže úspěšně bránit námitkou, že podpis jiné osoby na směnce podepsané je materiálně vadný, byť by taková vada byla prokázána či nesporná. Podpis výstavce jako podstatná náležitost směnky je totiž hlediskem formálním. Stačí, že na směnce podpis vyznačen je. Dlužníci pak budou ze směnky zavázáni i v případě, že se ukáže, že výstavce zavázán není. I kdyby tedy bylo prokázáno, že podpis výstavce je materiálně vadný, nemělo by to na povinnost směnečného rukojmí směnku zaplatit žádný vliv.

13. Žalovaný se proti uplatněnému nároku ze směnky bránil primárně tvrzením, že předložená směnka není pravou, když podpis směnečného rukojmí na ní uvedený není jeho pravým podpisem. Odvolací soud dospěl po zhodnocení provedených důkazů ke shodnému závěru jako soud prvního stupně, že žalobce jako předkladatel sporné směnky své důkazní břemeno ohledně její pravosti unesl. Znalkyně [Anonymizováno] posoudila sporný podpis žalovaného č. 2 jako směnečného rukojmí s tím, že je pravděpodobnější, že sporný podpis je pravým podpisem žalovaného č. 2, než že by se jednalo o padělek (nic nenasvědčuje tomu, že by se mohlo jednat o tzv. technický padělek). Po vyhodnocení sporných a srovnávacích podpisů znalkyně uzavřela, že sporné podpisy vykazují se srovnávacími pravými podpisy žalovaného č. 2 převažující shody či podobnosti. Odchylka byla zjištěna ve způsobu provedení koncové části podpisů; nejde však o principiální rozdíl. Nebyly zjištěny znaky nasvědčující na nespontánní způsob vyhotovení podpisů. Variantu pravých podpisů upřednostnila vedle kvalitativních atributů i s ohledem na nenarušenou jistotu a dynamiku psacího pohybu při zachované vyšší rychlosti vyhotovení. V rámci výpovědi setrvala znalkyně na přijatých závěrech. Vysvětlila, proč pravost podpisu určila maximálně v rovině střední pravděpodobnosti. Byť u sporného podpisu byla zjištěna miniaturní odchylka v koncovém obratu, byla i zde nalezena podobnost a shoda ve vztahu ke srovnávacím podpisům, přičemž s ohledem na množství shodných znaků nelze předpokládat přijetí opačného závěru. Vysvětlila, proč nemohly být plnohodnotně využity některé srovnávací materiály (šlo o nekvalitní kopie a originály žalovaný č. 2 i přes výzvu nepředložil). Přestože se nedostaly do obrazové dokumentace, byly zohledněny (šlo o podpisy pod položkou č. 11 až 14). Nicméně i tyto podpisy měly významné podobnosti v rámci tvarové variability a nevybočovaly z ostatního souboru srovnávacího materiálu. Tyto podpisy nelze hodnotit izolovaně, ale v rámci celého souboru srovnávacího materiálu. Podobnost byla shledána v první i druhé části srovnávacího materiálu ve vztahu k svislicím, ke girlandovým obratům, v první i druhé části podpisu. Nelze tak souhlasit se žalovaným č. 2, že znalkyně nezkoumala všechny relevantní znaky. Pokud je o zkoumání pravosti podpisů na dalších třech listinách, jednalo se dle znalkyně o doplňkové zjištění. I tyto podpisy však ve všech případech vyhověly srovnávacímu materiálu. Byť se jedná o podpis jednoduchý, není reálné ho napodobit z hlediska jistoty tahu, vysokého tempa, zachování variability podpisů a dalších zjištěných znaků. Odvolací soud považuje znalecký posudek za formálně správný, vyhotovený v souladu s § 13 odst. 2 až 6 vyhlášky č. 67/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, nemá pochybnosti o použitých metodách zkoumání, a zjištění, která na základě nich znalec učinil, nevzbuzují žádné pochybnosti o jejich úplnosti a správnosti. Přijaté závěry pak zjištěním zcela korespondují, přičemž není pravdou, že by znalkyně sama formulovala znalecké otázky. Jak již bylo uvedeno ve znaleckém posudku, zkoumání bylo o posouzení pravosti podpisů žalovaného č. 2 na dalších listinách rozšířeno z důvodu bezprostřední souvislosti s posuzovanou právní věcí. V rámci výslechu znalkyně svá zjištění i závěry srozumitelně a logicky vysvětlila. Soud prvního stupně nepochybil, když nepřistoupil k návrhu žalovaného k vyhotovení revizního znaleckého posudku.

14. Soud prvního stupně nehodnotil důkaz znaleckým posudkem a výslechem znalkyně izolovaně, ale v kontextu s další provedenými důkazy. Nelze přehlédnout, že žalovaný č. 2 k jednomu ze svých podání připojil nepodepsanou a nedatovanou dohodu, jejíž obsah je totožný s obsahem dohody ze dne 17. 12. 2012 (předložené žalobcem), a z níž vyplývá, že společnost [Anonymizováno] jako remitent a žalovaný č. 1 prohlásili, že dne 12. 12. 2011 uzavřeli Smlouvu o poskytnutí [Anonymizováno] reg. č. [Anonymizováno], na základě které byl žalovanému č. 1 poskytnut úvěrový rámec ve výši 933 000 Kč s tím, že ke dni 14. 12. 2012 byla celková pohledávka za žalovaným č. 1 ve výši 780 118,23 Kč, kterou se zavázal splácet v dohodnutých splátkách. Součástí dohody je dále prohlášení, že k zajištění pohledávky z citované smlouvy vystavil žalovaný č. 1 blankosměnku č. [Anonymizováno], avalovanou žalovaným č. 2. Obsah dohody koresponduje s obsahem Smlouvy o poskytnutí [Anonymizováno] reg. č. [Anonymizováno], ze dne 17. 12. 2012, a to co do výše úvěrového limitu i způsobu zajištění úvěru, tedy blankosměnkou č. [Anonymizováno] vystavenou žalovaným č. 1 a avalovanou žalovaným č. 2. Předložení uvedené blankosměnky bylo přitom smluvní podmínkou čerpání úvěru. Směnka předložená žalobcem svým označením odpovídá označení blankosměnky uvedené jak ve shora citované dohodě, tak smlouvě. Závěr o uzavření dohody je podporován výsledky dalšího dokazování, když smluvní strany dohody jednaly v souladu s jejím obsahem. Z informace o transakcích na účtu č. [Anonymizováno] došlo v prosinci 2012 k přeúčtování pohledávky ve výši 780 000 Kč z uvedeného účtu (vedený pro žalovaného č. 1 na základě smlouvy ze dne 29. 11. 2010 a navazující smlouvy ze dne 12. 12. 2011) na účet č. [Anonymizováno], na který byly dlužníkem hrazeny splátky. Poskytnutí úvěru ve výši 933 000 Kč dle smlouvy ze dne 12. 12. 2011 pak jednoznačně vyplývá i z výpisu z účtu žalovaného č. 1 ze dne 30. 12. 2011, na němž je uvedena výše kontokorentního limitu ve shodné výši. Jak již bylo shora uvedeno, poskytnutí úvěru bylo podmíněno právě vystavením směnky avalované žalovaným č. 2, která je předmětem tohoto řízení. Ostatně je krajně nepravděpodobné, že by banka jako věřitel zřídila a vedla ve prospěch žalovaného č. 1 účet a poskytla mu úvěr při absenci smluvní dokumentace a splnění podmínek v ní sjednaných. Návrhu žalovaného č. 2 na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem nebyl důvod vyhovět i proto, že žalovaný č. 2, soustředěn výhradně na výsledek znaleckého zkoumání, pominul všechny další v řízení provedené důkazy, které tvoří logický a ucelený rámec a všechny ve svém souhrnu svědčí o tom, že podpis směnečného rukojmího na směnce je pravým podpisem žalovaného č. 2 (žádný z provedených důkazů nevzbudil sebemenší pochybnosti o přijatém závěru).

15. S ohledem na shora odvolací soud napadený rozsudek včetně nákladových výroků podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji v odvolacím řízení úspěšnému žalobci. Náklady odvolacího řízení vynaložené v souvislosti s jeho právním zastoupením v celkové výši 24 587,20 Kč představují odměnu za dva úkony právní služby v celkové výši 19 560 Kč (2 úkony x 9 860 Kč/úkon - sepis vyjádření k odvolání proti meritornímu rozhodnutí a účast na jednání před odvolacím soudem dne 12. 5. 2021) podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu hotových výdajů v celkové výši 600 Kč (2 úkony x 300 Kč/úkon) podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů, jejímž plátcem je právní zástupce žalobce, ve výši 4 267,20 Kč.