o žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro podání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 1. 2024, č. j. 49 Nc 13/2023-39

1. Shora uvedeným usnesením zamítl soud prvního stupně žádost navrhovatelky o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro podání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu.

2. Podle odůvodnění [Jméno navrhovatelky A] podáním ze dne 31. 10. 2023 požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro podání žaloby. Žádost odůvodnila tvrzením, že je majitelem směnky na částku 500 000 Kč, která jí nebyla dlužníkem zaplacena a neví, jak má k soudu podat návrh na plnění ze směnky. Dále uvedla, že je starobní důchodce, nemá prostředky na složení soudního poplatku a na placení odměny advokáta. Je v tíživé majetkové situaci a žádá, aby ji soud osvobodil od soudních poplatků a ustanovil jí advokáta, a to [Anonymizováno], který ji zastupoval v jiných věcech a má k němu důvěru.

3. Soud odkázal na § 30 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže to je nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Přednostně posuzoval, zda jsou na straně navrhovatelky splněny předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Z navrhovatelkou předloženého vyplněného prohlášení o osobních, majetkových výdělkových poměrech zjistil, že od 1. 1. 2024 pobírá důchod ve výši 16 066 Kč, nemá úspory a nevlastní bankovní účet. Z doloženého výpisu z účtu však soud zjistil, že na její jméno je bankovní účet veden (účet u [Anonymizováno], č. [č. účtu]), vykazovaný zůstatek na účtu k 5. 1. 2024 činí 253 921,12 Kč. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků dle § 138 o. s. ř. na straně navrhovatelky neshledal splněny. Uzavřel, že navrhovatelka disponuje dostatečným majetkem, aby mohla zaplatit soudní poplatek a být zastoupena advokátem, protože jednak pobírá důchod ve výši 16 000 Kč měsíčně, především však disponuje částkou na svém bankovním účtu ve výši 253 921,12 Kč. Pokud by soud od této částky odečetl částku 102 747,38 Kč, která byla z jiného účtu převedena 4. 1. 2024, měla by i před tímto datem na účtu částku 150 000 Kč, což je dostatečný finanční obnos, aby mohla řádně bránit svá práva. Navíc v prohlášení o majetkových poměrech nepravdivě uvedla, že žádný účet nemá. Proto návrh zamítl.

4. Navrhovatelka podala proti usnesení včasné odvolání, v němž navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil, přiznal jí osvobození od soudních poplatků a ustanovil jí navrhovaného advokáta [Anonymizováno]. Její majetkové poměry soud vyhodnotil nesprávně. Důchod ve výši 16 066 Kč byl vyměřen nikoliv jí, ale jejímu synovi, jehož má v opatrovnictví s ohledem na jeho rozsudkem omezenou svéprávnost. Peníze na účtu vedeném u [Anonymizováno] jsou peníze jejího syna, nemůže je nijak používat, naopak musí soudu dokládat, jak s nimi nakládá a za co je utratí. Jediný účet, kam jí je poukazován důchod, má u [právnická osoba], č. účtu [č. účtu]. Zůstatek na tomto účtu činí dle potvrzení banky 1 969,84 Kč. Výpisy z účtu nemůže obstarat, resp. v bance by jí je dali, ale platí se za to hodně peněz. I za potvrzení banky o stavu svého účtu zaplatila 200 Kč, což je pro ni velká částka. Nevymýšlí si, je ze všeho jen zmatená.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. o. s. ř., aniž za tím účelem dle § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. nařizoval jednání.

6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že podání navrhovatelky ze dne 31. 10. 2023, jehož obsahem je její návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení konkrétního zástupce z řad advokátů pro podání žaloby o zaplacení směnky (návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu), nebylo navrhovatelkou podepsáno. Podání představuje procesní úkon účastníka (v této věci navrhovatelky jako budoucí žalobkyně v řízení o zaplacení směnky), v němž účastník v občanském soudním řízení projevil vůli směřující k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních povinností nebo k jiným procesním následkům, jež jsou spojeny s tímto projevem vůle. Blíže podání upravuje § 42 o. s. ř. Z odstavce 3 tohoto ustanovení vyplývá, že pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu. Podání navrhovatelky zjevně uvedené obsahové náležitosti nesplňovalo s ohledem na absenci jejího podpisu. Podle § 43 odst. 1 o. s. ř., měl soud navrhovatelku vyzvat k odstranění uvedené vady podání ve lhůtě, kterou jí k tomu určí a současně ji poučit, jak je třeba opravu provést a současně ji poučit o důsledcích, spojených s neodstraněním vad podání. Soud prvního stupně však navrhovatelce pouze zaslal přípis, jehož přílohou byl formulář prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech s pokynem, aby navrhovatelka do 10 dnů vyplněné prohlášení vrátila soudu a ve stejné lhůtě zaslala soudu návrh, ale podepsaný. Navrhovatelka na přípis reagovala předložením podepsané žádosti o osvobození od soudních poplatků, k němuž přiložila vyplněný formulář majetkového prohlášení spolu s dalšími listinami. Navrhovatelka tak odstranila pouze vady podaného návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků.

7. Odvolací soud proto přezkoumal napadené usnesení v rozsahu, jímž byl návrh navrhovatelky na přiznání osvobození od soudních poplatků zamítnut (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).

8. V projednávané věci navrhovatelka návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů spojila s návrhem na přiznání osvobození od soudních poplatků. Podle ustálené judikatury může navrhovatel (budoucí účastník řízení) požádat o ustanovení zástupce z řad advokátů ( § 30 o. s. ř.) ještě před zahájením řízení, a to právě za účelem podání žaloby tímto zástupcem (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4530/2014, rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2020, sp. zn. II. ÚS 1866/20), z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013 se podává, že takový návrh lze spojit s návrhem na přiznání osvobození od soudních poplatků.

9. Ohledně majetkových poměrů navrhovatelky odvolací soud z jí předloženého prohlášení o osobních, majetkových, výdělkových poměrech zjistil, že žádá o osvobození od soudních poplatků pro řízení vůči Martinu Benčíkovi o zaplacení dvou směnek na směnečný peníz 500 000 Kč a 250 000 Kč. Originály směnek byly soudu předloženy. Podle prohlášení navrhovatelka žije sama, domácnost s nikým nesdílí. Jejím jediným příjmem je starobní důchod ve výši 15 563 Kč, nepobírá žádné dávky nemocenského pojištění ani státní sociální podpory, jiné příjmy nemá. Jako jediný osobní majetek větší hodnoty uvedla vozidlo [Anonymizováno] s tím, že se jedná o nepoužívaný vrak. Nemá žádnou vyživovací povinnost. Její pravidelné měsíční výdaje sestávají z poplatků za televizi, rádio, poplatků do fondu oprav a poplatku za úklid společných prostor v celkové výši 800 Kč, nájemného ve výši 3 581 Kč, stravného ve výši 5 000 Kč, poplatků za energie (elektřina a plyn) ve výši 1 500 Kč, dále z běžných výdajů ve výši 500 Kč (jako oblečení, boty) a nákladů na léky, jejichž výše je pohyblivá. Nemá úspory a nevlastní bankovní účet. Z listin, doložených navrhovatelkou k majetkovému prohlášení a následně k podanému odvolání, odvolací soud dále zjistil, že navrhovatelka pobírá pouze starobní důchod, jehož výše do 31. 12. 2023 činila 16 230 Kč a od 1. 1. 2024 činí 16 590 Kč (oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 12. 2022, 10. 5. 2023 a 11. 12. 2023, potvrzení ČSSZ ze dne 3. 1. 2024, přehled ČSSZ o výplatách důchodu navrhovatelce v období od 1. 1. 2022 do 1. 1. 2024). K tvrzení o běžných výdajích na obuv, léky a doplňky stravy apod. doložila navrhovatelka faktury z e-shopů a potvrzení o ošetření v stomatologické ordinaci. Na jméno navrhovatelky jsou vedeny dva bankovní účty, a to účet č. [č. účtu] u [Anonymizováno] výše zůstatku na tomto účtu podle potvrzení banky k 5. 1. 2024 činila 253 921, 12 Kč. Na tento účet byla dne 4. 1. 2024 připsána částka 102 747, 38 Kč z účtu č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba], zrušeného navrhovatelkou k 4. 1. 2024. Druhým účtem je běžný účet č. [č. účtu], vedený u [právnická osoba]., výše zůstatku na tomto účtu podle potvrzení banky k 2. 2. 2024 činila 1 969,84 Kč. Z listiny o jmenování opatrovníka, vydané Okresním soudem v Plzni dne 30. 6. 2019, č. j. 99 Nc 4609/2016-218, odvolací soud zjistil, že navrhovatelka byla na základě pravomocného rozhodnutí Okresního soudu Plzeň – město ze dne 8. 10. 2019, č. j. 99 P 112/2019-214 jmenována opatrovníkem [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], trvale bytem [adresa], který byl rozsudkem soudu na dobu pěti let od právní moci rozsudku, tj. do 31. 1. 2024, omezen ve svéprávnosti, mimo jiné také v nakládání s finanční hotovostí převyšující částku 10 000 Kč. Podle rozhodnutí je opatrovník oprávněn a povinen za [Anonymizováno] právně jednat při všech právních jednáních, v nichž byla rozhodnutím soudu omezena jeho svéprávnost. Je oprávněn a povinen opatrovance zastupovat, spravovat jeho záležitosti a jeho jmění s péčí řádného hospodáře, předkládat vyúčtování ze správy jeho majetku a dbát přitom pokynů soudu. Zprávy o osobě opatrovance a účty ze správy jeho majetku je opatrovník povinen podávat vždy do 30. 6. každého roku. Svéprávnost [Anonymizováno] je nyní opětovně přezkoumávána v řízení, zahájeném u Okresního soudu Plzeň – město ze dne 8. 12. 2023, č. j. 99 P 112/2019-337, 42 P a Nc 456 a 457/2023, které je spojeno s řízením o opatrovnictví. Pro řízení byl [Anonymizováno] ustanoven procesní opatrovník, advokát [Anonymizováno].

10. Vlastním šetřením odvolací soud zjistil, že navrhovatelka ve společném jmění manželů s [Anonymizováno] vlastní pozemek, parcela [Anonymizováno], určený k plnění funkcí lesa v [adresa], k. ú. [adresa] (výpisu z katastru nemovitostí, vedeného Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], LV [Anonymizováno]). Dále v rámci SJM vlastní pozemky (na pozemcích st. p. [Anonymizováno] a st. p. [Anonymizováno] stojí stavba) v [adresa], v k. ú. [adresa] (výpis z katastru nemovitostí, vedeného Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], LV [Anonymizováno]), nemovitosti jsou zatíženy věcným břemenem a vázne na nich zástavní právo smluvní ve prospěch [právnická osoba].

11. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Soudní judikatura je ustálena v závěru, že účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013). Soud při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží nejen k celkovým majetkovým poměrům žadatele, výši soudního poplatku a nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku, sociálním poměrům a zdravotnímu stavu, ale také k možnosti žadatele si prostředky na úhradu soudního poplatku opatřit a k důsledkům, které by pro na poměry žadatele zaplacení příslušného soudního poplatku mohlo mít. To vše musí soud promítnout do závěru, zda žadatel je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen žadateli přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků. Své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti, je žadatel povinen soudu prokázat věrohodným způsobem. Nezbytnost verifikace jeho majetkových a osobních poměrů žadatele při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, byla Nejvyšším soudem zdůrazněna i v jeho předchozí judikatuře (srov. např. usnesení ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 234/2002, nebo v usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007).

12. Na základě zjištění, učiněných odvolacím soudem z listin, doložených navrhovatelkou k návrhu na moderaci poplatkové povinnosti, lze přijmout závěr, že oba zákonné předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o. s. ř. navrhovatelka splňuje. Na základě jí předložených prvopisů obou směnek, jejichž zaplacení se hodlá v řízení domáhat, nelze dovodit, že by taková žaloba představovala zjevně bezúspěšné uplatnění nebo bránění práva. Pokud jde o majetkové poměry navrhovatelky, bylo doloženo, že jediným jejím příjmem je starobní důchod ve výši 16 590 Kč, žádné další příjmy nemá a nepobírá ani žádnou ze sociálních dávek, na bankovním účtu má necelých 2 000 Kč. Výše jen pravidelných běžných měsíčních výdajů (přičemž je nutno předpokládat i vznik dalších výdajů) činí v závislosti na výdaje na léky a zdravotní přípravky kolem 11 000 až 12 000 Kč. Z důchodu tak navrhovatelce po odečtení pravidelných nezbytných výdajů zůstává částka, z níž není schopna soudní poplatek ve výši 37 500 Kč uhradit. Rozhodnutí o ustanovení navrhovatelky opatrovníkem zletilého syna [Anonymizováno], jehož způsobilost byla rozhodnutím soudu omezena mimo jiné také pro nakládání s finanční hotovostí převyšující 10 000 Kč, ve spojení s úpravou výplaty důchodu v § 64 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, podle něhož příjemcem důchodu může být opatrovník a oznámením ČSSZ ze dne 29. 12. 2023, adresovaným navrhovatelce, jehož obsahem je sdělení o navýšení důchodu pro [Anonymizováno], nepřímo dokládá její tvrzení, že účet, vedený u [Anonymizováno], č. ú. č. [č. účtu], je účtem, vedeným na jméno navrhovatelky, na nějž je pro opatrovaného [Anonymizováno] poukazována výplata jemu přiznaného invalidního důchodu. Opatrovník je povinen opatrovance zastupovat, spravovat jeho záležitosti a jeho jmění s péčí řádného hospodáře, předkládat vyúčtování ze správy jeho majetku a dbát přitom pokynů soudu. Lze tak přisvědčit tvrzení navrhovatelky, že prostředky na takto vedeném účtu nemůže použít ke splnění své poplatkové povinnosti. Podle soudní judikatury ani vlastnictví nemovitosti (či nemovitostí) není samo o sobě důvodem k zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. 1 As 23/2009). Nelze očekávat, že by prostředky na úhradu soudního poplatku navrhovatelka získala zpeněžením nemovitého majetku, který není navíc v jejím výhradním vlastnictví, ale je součástí SJM. Odvolací soud dospěl k závěru, že majetkové poměry navrhovatelky jsou natolik nepříznivé, že jí úhradu soudního poplatku neumožňují a je tak naplněn i druhý předpoklad pro přiznání osvobození od soudních poplatků.

13. Z uvedených důvodů usnesení soudu prvního stupně v rozsahu, jímž byla zamítnuta žádost navrhovatelky na přiznání osvobození od soudních poplatků, podle § 220 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. změnil a osvobození od soudních poplatků navrhovatelce přiznal, a to v souladu s návrhem pro konkrétní, navrhovatelkou specifikované budoucí soudní řízení vůči [Anonymizováno] o zaplacení dvou jím ve prospěch navrhovatelky vystavených směnek.

14. Ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud jím byl zamítnut návrh navrhovatelky na ustanovení advokáta pro podání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu-uplatnění směnky u soudu, předpoklady pro změnu ani potvrzení usnesení odvolací soud neshledal. Vady podání, spočívající v chybějícím podpisu návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů, navrhovatelka neodstranila a na straně soudu tak nebyly splněny zákonné předpoklady pro rozhodování o návrhu. Uvedené pochybení soudu nelze ani napravit v odvolacím řízení. Výzvu k odstranění vad podání činí soud prvního stupně a jeho následný postup se odvíjí od toho, o jaké podání se jedná a zda na základě řádné výzvy jsou vady podání odstraněny. Nejsou-li odstraněny vady podání, jímž se zahajuje řízení, a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání odmítne. K ostatním podáním nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil podle § 221 odst. 1 o. s. ř. soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud prvního stupně bude postupovat podle § 43 odst. 1 o. s. ř. a navrhovatelku usnesením vyzve k odstranění vad jí podaného návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů, přičemž vymezí, v čem je podání neúplné nebo nesprávné, poučí ji, jak je třeba doplnění nebo opravu podání provést, určí jí lhůtu k odstranění vad podání a současně ji poučí o důsledcích, spojených s neodstraněním vad podání.

15. Pokud navrhovatelka vady podání odstraní, soud prvního stupně posoudí, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů dle § 30 odst. 2 o. s. ř. a opětovně o tomto návrhu na rozhodne, přičemž nepřehlédne, že navrhovatelka navrhla ustanovení konkrétního advokáta.