Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 12 Cmo 256/2021-102 ECLI:CZ:VSPH:2021:12.Cmo.256.2021.1 Usnesení

o zaplacení 3 600 000 Kč s příslušenstvím a směnečnou odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2021, č. j. 13 Cm 104/2020-94

JUDr. Eva Hodanová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 16. 12. 2021

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Hodanové a soudců Mgr. Kateřiny Černé a JUDr. Radima Novotného v právní věci

žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]

sídlem [Adresa žalobkyně]

zastoupená advokátem [Jméno advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného]

bytem [Adresa žalovaného]

o zaplacení 3 600 000 Kč s přísl. a směnečnou odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení

Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2021, č. j. 13 Cm 104/2020-94


I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora uvedeným usnesením zastavil soud prvního stupně podle § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., zákon o soudních poplatcích, odvolací řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku ve věci samé pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání.

2. V odůvodnění uvedl, že žalovanému vznikla podáním odvolání proti rozsudku dle § 4 odst. 1 písm. b) cit. zák. poplatková povinnost. Protože žalovaný poplatek spolu s podáním odvolání nezaplatil, vyzval jej soud v souladu s § 9 odst. 1 cit. zák. k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů. V návaznosti na výzvu, která byla žalovanému doručena dne 26. 7. 2021, požádal žalovaný o osvobození od soudních poplatků. Učinil tak však až dne 16. 8. 2021 kdy již soudem stanovená lhůta, která počala běžet 27. 7. 2021 (§ 57 odst. 1 o. s. ř.), a skončila dnem 10. 8. 2021, marně uplynula. S odkazem na zákonnou úpravu a soudní judikaturu soud uzavřel, že k opožděné žádosti žalovaného nelze přihlížet. Dále vyložil, že za situace, kdy žádost o osvobození od soudních poplatků byla podána opožděně, nevyzval žalovaného k doložení žádosti v listinné podobě s vlastnoručním podpisem, neboť opožděnost žádosti o moderaci nelze zhojit a soud by stejně musel přistoupit k zastavení odvolacího řízení.

3. Protože žalovaný soudní poplatek za odvolání ve stanovené lhůtě nezaplatil a ani v této lhůtě nepožádal o osvobození od soudních poplatků, soud dle § 9 odst. 1 cit. zák. po marném uplynutí lhůty určené k zaplacení poplatku odvolací řízení zastavil. O nákladech odvolacího řízení rozhodl podle § 146 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.

4. Žalovaný ve včas podaném odvolání navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí (nesprávně v podání označené jako rozsudek) zrušil. Odvolání odůvodnil odkazem na své podání z 15. 8. 2021 (žádost o přiznání osvobození od soudních poplatků).

5. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Žalovanému vznikla podáním odvolání proti rozsudku v souladu s § 4 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích poplatková povinnost. S podáním odvolání tuto povinnost nesplnil. Soud prvního stupně postupoval zcela v souladu s dle § 9 odst. 1 cit. zák., když k úhradě poplatku žalovaného vyzval a stanovil mu pro její splnění lhůtu. V této soudem stanovené lhůtě žalovaný soudní poplatek nezaplatil a ani nepodal žádost o osvobození od poplatkové povinnosti. Žádost podal žalovaný až po jejím marném uplynutí.

7. Z § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplývá, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Stejně tak nelze přihlížet k opožděné žádosti o přiznání osvobození. Tudíž žádostí, tedy ani posuzováním majetkových poměrů žalovaného z hlediska moderace poplatkové povinnosti, se soud nemohl jakkoliv zabývat ani k ní přihlížet. Z uvedených důvodů nelze soudu prvního stupně vytknout, že, pokud jde o žádost žalovaného o přiznání osvobození, nepostupoval podle § 43 odst. 1 o. s. ř. a nevyzýval žalovaného k odstranění vad tohoto jeho podání, které nebylo řádně podepsáno, protože ani v případě, že by vady podání odstraněny byly, nemohlo by to nic změnit na povinnosti soudu zastavit odvolací řízení.

8. Postup soudu prvního stupně byl zcela v souladu se zákonnou úpravou a odvolací soud proto napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil

9. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle §224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný a žalobci žádné náklady nevznikly. Náhrada nákladů proto nebyla přiznána žádnému z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.