o neplatnost usnesení spolku ze dne 24. 11. 2022, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2023, č. j. 64 Cm 67/2023-56

1. Shora uvedeným usnesením ukončil soud prvního stupně účast účastníka 1) v řízení a navrhovateli uložil povinnost zaplatit účastníkovi 1) náhradu nákladů řízení ve výši 13 342 Kč.

2. Podle odůvodnění navrhovatel v řízení, jehož předmětem je určení, že usnesení předsednictva účastníka 2) (bod 4) ze dne 24. 11. 2022, kterým bylo schváleno, že se účastník 3) od 1. 1. 2023 stává členem účastníka 2), je neplatné, označil za účastníka řízení také účastníka 1) - [právnická osoba]. Navrhovatel jeho účastenství dovozuje ze skutečnosti, že chov psů s průkazem původu uznávaný mezinárodní FCI je přípustný v České republice výhradně prostřednictvím chovatelských klubů a kontrola a dozor nad chovem psů s průkazem původu přísluší účastníkovi 1). Jeho členem je každý chovatelský klub buď přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiného subjektu, jímž je také účastník 2). Napadeným usnesením účastník 2) přijal za člena účastníka 3), který je podle stanov chovatelským klubem plemene [Anonymizováno]. Chovatelský klub, pokud splňuje podmínky chovatelství, se stává automaticky členem účastníka 1) prostřednictvím jiného subjektu. Účastník 1) na žádost subjektu, který má úmysl stát se chovatelským klubem, navazuje spolupráci podle čl. 1) směrnice č. 9 z roku 2012 (dále jen Směrnice). Rozhodnutí podle citovaných ustanovení není rozhodnutím o přijetí za člena účastníka 1). Přijetím do spolku účastníka 2) v postavení chovatelského klubu se účastník 3) automaticky stává členem účastníka 1), protože je vyloučeno, aby jakýkoliv klub bez podřízenosti k účastníkovi 1) měl postavení chovatelského klubu. Právem nevydat průkazy původu, zakazovat chov a činit další rozhodnutí týkající se chovu psů v České republice, a to u všech chovatelských klubů, tj. i u chovatelských klubů, které jsou jeho členy právě prostřednictvím jiného spolku disponuje účastník 1). V případě platnosti napadeného rozhodnutí by vůbec nic nebránilo prostému navázání spolupráce účastníka 1) s účastníkem 3), který by tak nabyl postavení chovatelského klubu a stal se členem účastníka 1), aniž by o jeho přijetí za svého člena účastník 1) rozhodoval. Navrhovatel by se o tom nemusel vůbec dozvědět a nemohl by se takovému postupu ani nijak bránit. Podle navrhovatele vyslovením neplatnosti napadeného usnesení bylo zasaženo do práv účastníka 1) tím, že nebude mít právo ani povinnost projednávat případnou a předpokládanou žádost o navázání spolupráce s účastníkem 3) a tedy uznání tohoto subjektu jako chovatelského klubu.

3. Soud prvního stupně vyšel z úpravy účastenství v § 6 a 7 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.). Podle těchto ustanovení v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, resp. navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje (§ 6). Účastní-li se řízení ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí (§ 7 odst. 2). Podle stanov účastníka 2) (čl. 3 odst. 2 stanov účastníka 2) je účastník 2) členem účastníka 1), který je vrcholnou organizací pro kynologii v České republice a jsou pro něj závazné stanovy účastníka 1) a další normativy vydávané účastníkem 1). O spolupráci s dalšími subjekty v České republice i v zahraničí účastník 2) rozhoduje samostatně. Stanovy účastníka 2) vymezují chovatelský klub jako zvláštní druh zájmového spolku, jehož prostřednictvím je účastník 2) členem účastníka 1)(§ 14 odst. 2 stanov účastníka 2). Směrnice č. 9 z roku 2012, kterou se upravují pravidla pro uznání chovatelských klubů a výcvikových organizací provádějících svou činnost v rámci [právnická osoba]. (dále jen [Anonymizováno]) a navázání spolupráce s nimi, podle čl. 1 upravuje postup při navázání spolupráce [Anonymizováno] s nově vzniklými chovatelskými kluby a rovněž s nově vzniklými výcvikovými organizacemi psů, které chtějí vykonávat svoji činnost v rámci [Anonymizováno], tj. jako její členové nebo jako členové stávajících členů [Anonymizováno] a na jejím základě vystavovat prostřednictvím plemenné knihy [Anonymizováno] pro své členy průkazy původu nebo provádět zápisy do PP nebo jeho přílohy či pracovní knížky. Podle čl. 1 odst. 4 Směrnice je rozhodnutí o spolupráci se subjektem v pravomoci předsednictva [Anonymizováno] jako jejího orgánu, který rozhoduje o prozatímním členství v [Anonymizováno] (čl. 3 odstavec 3. 4. stanov [Anonymizováno]). V případě, že nově vzniklý subjekt nežádá o prozatímní členství přímo v [Anonymizováno], ale žádá o členství v některém z členských subjektů [Anonymizováno], podle Směrnice v takovém případě žádost podává takový členský subjekt (čl. 2 odst. 3. Směrnice). Členství v [Anonymizováno] je řádné a prozatímní (čl. 3 odst. 1 stanov [Anonymizováno]). Řádnými členy jsou zakládající právnické osoby a v době po založení [Anonymizováno] právnické osoby přijaté valnou hromadou na základě návrhu předsednictva. Prozatímními členy se mohou stát právnické osoby (spolky – nikoliv však pobočné spolky), pokud z jejich stanov jednoznačně vyplývá, že splňují podmínky vycházející z poslání a předmětu činnosti [Anonymizováno] a jejich členů (čl. 3 odst. 3. 3 stanov účastníka 1). O přijetí za prozatímního člena rozhoduje předsednictvo [Anonymizováno] na základě písemné žádosti, podepsané osobami oprávněnými jménem žadatele jednat.

4. Soud uzavřel, že z uvedených zjištění a zákonných ustanovení vyplývá, že účastníkem řízení není účastník 1) [Anonymizováno], neboť o jeho právech či povinnostech není a nemá být v řízení jednáno. Napadeným usnesením automaticky nedošlo k přijetí účastníka 3) za člena účastníka 1), protože podle stanov účastníka 1) se na základě předchozí písemné žádosti taková právnická osoba (spolek) jeho prozatímním členem může stát pouze rozhodnutím předsednictva účastníka 1). Shodně pak dle Směrnice je rozhodnutí o spolupráci s nově vzniklým subjektem v pravomoci předsednictva účastníka 1) a žádost o prozatímní členství v účastníkovi 1), pokud byl účastník 3) přijat za člena účastníka 2), podává účastník 2). V intencích uvedené úpravy neshledal soud důvodné tvrzení navrhovatele, že pokud by napadené rozhodnutí bylo platné, vůbec nic by nebránilo tomu, aby účastník 1) navázal spolupráci s účastníkem 3), který by tak nabyl postavení chovatelského klubu a stal se členem účastníka 1), aniž by účastník 1) o jeho přijetí za člena musel rozhodovat. Ze Směrnice a stanov účastníka 1) jednoznačně vyplývá, že o žádosti o navázání spolupráce účastníka 3) s účastníkem 1) a o žádosti o prozatímním členství účastníka 3) v účastníkovi 1) musí být rozhodováno předsednictvem účastníka 1) i v případě, kdy byl účastník 3) přijat za člena účastníka 2). Navrhovatel se může domáhat přezkumu takového rozhodnutí představenstva účastníka 1) po vyčerpání vnitrospolkového přezkumu u soudu podle § 258 o. z. Z uvedených důvodů proto soud prvního stupně rozhodl o ukončení účastenství účastníka 1) v řízení.

5. Navrhovatel ve včas podaném odvolání navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Soud účastenství účastníka 1) posoudil nesprávně, tvrzeními navrhovatele ohledně účastenství tohoto účastníka v řízení, doplněnými k výzvě soudu, se nezabýval a vycházel výlučně z některých ustanovení stanov účastníka 1) o prozatímním členství, které ovšem na daný případ vůbec nedopadají. Zásadní otázkou ve vzájemných vztazích všech účastníků je posouzení toho, zda v případě přijetí účastníka 3) za člena účastníka 2) podává žádost o členství účastníka 3) v účastníkovi 1) právě účastník 2). Účastníci 2) a 3) jednali v naprosté shodě ke škodě navrhovatele tím, že za člena účastníka 2) byl přijat účastník 3) jako subjekt vykazující jednoznačně znaky chovatelského klubu, jak dokládají jeho stanovy, z jejichž obsahu vyplývá, že jde o chovatelský klub plemene [Anonymizováno] a dále z prohlášení účastníka 3), že jeho cílem je být chovatelským klubem. Účastníkovi 2) tak nic nebrání v tom, aby účastníkovi 1) navrhl navázání spolupráce s účastníkem 3) jako subjektem splňujícím kritéria chovatelského klubu, aniž by účastník 3) vůbec žádal o přijetí za člena účastníka 1). V případě navázání spolupráce účastníka 1) a účastníka 3) v otázce chovatelství by se účastník 3) následně automaticky stal účastníkem 1) jako chovatelský klub. Navrhovatel prokázal, že jakýkoliv chovatelský klub je členem účastníka 1) buď jako jeho přímý člen, který má s účastníkem 1) uzavřenou smlouvu nebo nepřímo, prostřednictvím jiného spolku, kdy smlouvu s konkrétním chovatelským klubem má uzavřen tento spolek, nikoliv účastník 1). Účastník 1) pak ovšem vůbec nemá povědomost o právních vztazích mezi spolky navzájem, protože s těmi, kteří nejsou jeho přímými členy, žádnou smlouvu uzavřenou nemá a tyto kluby nejsou ani jeho prozatímním členem. Veškeré vznikající vztahy účastníků 1), 2) a 3) působí proti zájmům navrhovatele, který není přímým účastníkem účastníka 1) ani účastníka 2) a jeho jakákoliv obrana je ztížena. Vyslovením neplatnosti napadeného usnesení by bylo zasaženo do práv účastníka 1) tím, že tento účastník nebude mít právo ani povinnost, jakkoliv projednávat případnou a předpokládanou žádost o navázání spolupráce s účastníkem 3) a uznání tohoto subjektu jako chovatelského klubu. Soud prvního stupně nesprávně rozhodl také o nákladech řízení ve vztahu mezi navrhovatelem a účastníkem 1). Pokud právní zástupce účastníka 1) při jednání dne 4. 9. 2023 výslovně uvedl, že mu o věci není nic známo, nejednalo o kvalifikované právní zastoupení, za něž by mohla být přiznána náhrada nákladů řízení.

6. Účastník 1) ve vyjádření k podanému odvolání uvedl, že považuje napadené usnesení za zcela správné. Soud provedl všechny důkazy potřebné k posouzení otázky, zda účastník 1) je či není pasivně legitimován v daném řízení a přijal správný závěr o nedostatku jeho pasivní legitimace. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

7. Účastník 3) ve vyjádření k odvolání navrhl napadené usnesení, které považuje za věcně správné, potvrdit.

8. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (§ 212 a násl. o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).

9. Řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku je nesporným řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu § 85 písm. a) z. ř. s. Instituty přibrání za účastníka a ukončení účasti na řízení upravuje § 7 z. ř. s. Podle tohoto ustanovení v případě, že se v průběhu řízení ukáže, že se jej účastní někdo, koho ve skutečnosti nelze za účastníka podle § 6 odst. 1 nebo 2 z. ř. s. považovat, soud jeho účast usnesením ukončí. Ukončení účasti podle § 7 odst. 2 z. ř. s. je možné jenom tam, kde je účastenství vymezeno materiálně. Definici účastníků vymezuje § 6 z. ř. s. Podle odst. 1 citovaného ustanovení, které se omezuje na řízení, která mohou být zahájená bez návrhu, jsou účastníky všechny osoby, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno (první definice účastníků). Podle odstavce 2 citovaného ustanovení je účastníkem také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje (druhá definice účastníků). Na tyto definice účastníků nesporného řízení ovšem nelze nahlížet tak, že první se uplatní pouze v řízeních, která lze zahájit i bez návrhu a druhá jen v řízeních návrhových, protože existují řízení, která lze zahájit jenom na návrh, účastenství v nich není výslovně vymezeno (§ 32 z. ř. s.) a definice účastníků ani podle prvého ani podle druhého odstavce citovaného ustanovení by na ně nedopadala. Současně v některých řízeních, která lze zahájit i bez návrhu, je účastenství upraveno výslovně, a řídí se tedy druhou definicí, třebaže na to § 6 odst. 2 z. ř. s. vůbec nepamatuje. Za speciální je proto nutno vždy považovat výslovnou zákonnou úpravu okruhu účastníků. Stanoví-li zákon okruh účastníků řízení explicitně, má toto vymezení, odpovídající § 6 odst. 2 z. ř. s., jako lex specialis vždy přednost před obecnou definicí. První definice, obsažená v § 6 odst. 1 z. ř. s., se může uplatnit jen při absenci výslovné úpravy a platí jak pro řízení, která lze zahájit i bez návrhu, tak pro řízení návrhová. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, pokud při posouzení účastenství účastníka 1) v této věci, v níž řízení může být zahájeno jen na návrh, vycházel z § 6 odst. 1 z. ř. s.

10. Pro řízení ve statusových věcech právnických osob § 85 písm. a) z. ř. s. okruh účastníků blíže nevymezuje. Okruh účastníků řízení o vyslovení neplatnosti orgánu spolku lze dovozovat z hmotného práva, a to § 258 o. z. Podle tohoto ustanovení každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku je tak navrhovatel a spolek, rozhodnutí jehož orgánu je napadáno. Soud v takovém řízení pouze posuzuje, zda je dán rozpor přijatého rozhodnutí se zákonem nebo stanovami, nikoliv důsledky napadeného rozhodnutí na postavení, práva či povinnosti třetích osob, o nichž nebylo napadeným usnesením rozhodováno a nijak se jich netýká. Navrhovatel ovšem účastenství účastníka 1) odvozuje právě z důsledků napadeného usnesení, když je zakládá na tvrzení, že účastník 3) jako chovatelský klub se přijetím za člena účastníka 2) automaticky v postavení chovatelského klubu stává také členem účastníka 1). K tomu je třeba uvést, že navrhovatel postavení účastníka 3) jako chovatelského klubu odvozuje ze stanov účastníka 3) (čl. III. stanov vymezující účel klubu) a z usnesení, přijatých jeho členskou schůzí dne 13. 11. 2022.

11. Ve stanovách účastníka 3) toto tvrzení navrhovatele podklad nemá, protože stanovy v čl. III odstavec 2 jako účel a hlavní poslání klubu vymezují zachování plemene [Anonymizováno] jako pracovního plemene dle standardu č. 181 FCI, podporu [Anonymizováno] ve všech kynologických sportech s příkladným vymezením forem, podporu aktivit členů klubu ve vztahu k plemeni [Anonymizováno] v souladu se zásadami a standardy FCI, podporu aktivit i jiných kynologických a chovatelských klubů a svazů, podporu sportovních a výcvikových aktivit členů klubu, členů jiných kynologických klubů a veřejnosti, včetně mládeže. Ze zápisu z členské schůze konané dne 13. 11. 2022, v němž je konstatováno, že je potřeba začít připravovat chovatelský řád, který bude provázaný s chovatelskými pravidly [Anonymizováno], lze pouze nepřímo dovozovat záměr účastníka 3) stát se chovatelským klubem. To, že účastník 3) (dosud) není chovatelským klubem, dokládá rovněž zápis z mimořádného zasedání předsednictva účastníka 2) dne 22. 1. 2023, svolaného za účelem přezkumu přijetí dvou zapsaných spolků, a to účastníka 3) a spolku [Anonymizováno]. V zápisu bylo konstatováno, že oba spolky byly za členy účastníka 2) přijaty jako základní výcvikové organizace, nemají status chovatelského klubu a vztahuje se na ně bod 2b Směrnice [Anonymizováno] č. 9. a v žádném případě nemají kompetenci na poskytování chovatelského servisu a pokud by některý z nich chtěl přejít do statusu chovatelského klubu, musí splnit všechny podmínky pro chovatelské kluby, dané Směrnicí č. 9 a požádat předsednictvo účastníka 2), aby zažádal u [Anonymizováno] o možnost poskytování chovatelského servisu. Tento zápis společně s doplněním původní Směrnice č. 9 z roku 2012 usnesením valné hromady účastníka 1), přijatým dne 18. 3. 2023, v čl. 2/1 o bod c), podle něhož [Anonymizováno] nebo subjekt [Anonymizováno] nesmí přijmout nový spolek, jehož název obsahuje název plemene, které je již začleněno v [Anonymizováno] či jiném subjektu [Anonymizováno] nebo se zabývá chovem plemene, k němuž byl zřízen spolek, který je již členem [Anonymizováno] nebo jiného subjektu [Anonymizováno] a o bod d), podle něhož je výjimka přípustná pouze v případě, že k vyčlenění chovu daného plemene vydá předem písemný souhlas statutární orgán členského subjektu účastníka 1), který dosud chov daného plemene zabezpečoval, dokládá, že jako chovatelský klub by se účastník 3) mohl stát členem účastníka 2), resp. členem účastníka 1) jen při naplnění shora uvedených předpokladů. Nadto soud prvního stupně správně vyložil, že podle Směrnice a stanov účastníka 1) o žádosti o navázání spolupráce účastníka 3) s účastníkem 1) a o žádosti o prozatímním členství účastníka 3) v účastníkovi 1) musí rozhodovat předsednictvo účastníka 1) i v případě, že účastník 3) byl přijat za člena účastníka 2) jako základní výcviková organizace. Přezkumu takového rozhodnutí představenstva účastníka 1) by se navrhovatel mohl po vyčerpání vnitrospolkového přezkumu domáhat u soudu za podmínek vymezených v § 258 o. z.

12. Z uvedených důvodů shledal odvolací soud závěr soudu prvního stupně, že jsou splněny předpoklady dle § 7 odst. 2 z. ř. s. pro ukončení účastenství účastníka 1) v řízení, o jehož právech a povinnostech není v řízení jednáno, za správný.

13. Důvodné odvolací soud neshledal ani odvolání navrhovatele do nákladového výroku usnesení. Tvrzení odvolatele, že za úkon právní služby, spočívající v účasti právního zástupce účastníka 1) na jednání dne 4. 9. 2023 nelze náhradu nákladů řízení účastníkovi 1) přiznat, protože se nejednalo o kvalifikované právní zastoupení, neshledal odvolací soud důvodné. Podle obsahu protokolu z tohoto jednání se soud pokusil o smír, účastníci sdělili, že setrvávají na svých stanoviscích. Podle zvukového záznamu z jednání právní zástupce účastníka 1) k dotazu soudu na možnost smírného řešení věci uvedl, že mu pouze byla doručena žaloba, do spisu nahlížet nebyl. Své stanovisko k podanému návrhu vyjádřil účastník 1) v písemném podání ze dne ze dne 21. 3. 2023, v němž k výzvě soudu sdělil, že nároky uplatněné žalobou neuznává ani zčásti, protože mu není jasné, z jakého důvodu žaloba směřuje vůči němu, když o přijetí účastníka 3) za svého člena nerozhodoval a na případné rozhodnutí účastníka 2) nemá žádný vliv. Výše nákladů řízení, které soud prvního stupně účastníkovi 1) přiznal a které sestávající z odměny za tři úkony právní služby, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání ve věci k výzvě soudu v účasti na jednání ve výši po 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady DPH, byla stanovena správně. Jedná se o náklady nezbytné a účelně vynaložené, jejichž náhrada účastníkovi 1) náleží.

14. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu podle § 219 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. potvrdil.

15. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst.1 a 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení úspěšnému účastníkovi 1) přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu odměny ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, tj. částky 1 550 Kč za písemné vyjádření k odvolání k výzvě soudu, jedné paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady DPH, celkem částky 2 238, 50 Kč.