o zaplacení směnečného peníze ve výši 290 000 Kč s postižními právy, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2020, č. j. 13 Cm 2/2020-52,

1. Napadeným usnesením odmítl soud prvního stupně námitky žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 5. 3. 2020, č. j. 13 Cm 2/2020-46. Uvedl, že směnečný platební rozkaz napadla žalovaná námitkami, které podala prostřednictvím své podnikatelské datové schránky dne 15. 6. 2020. Jelikož se žalobou uplatněný nárok netýká podnikatelské činnosti žalované, byl jí směnečný platební rozkaz doručen prostřednictvím poštovních služeb (datová schránka byla žalované zřízena jako fyzické osobě podnikající). Směnečný platební rozkaz byl žalované doručen dne 26. 5. 2020. Lhůta k podání námitek začala běžet dne 27. 5. 2020 a skončila dne 10. 6. 2020. Protože žalovaná podala námitky až dne 15. 6. 2020, soud je jako opožděné podle § 175 odst. 3 odmítl.

2. Žalovaná napadla usnesení včasným odvoláním a navrhla, aby odvolací soud „přijal odvolání a umožnil tak pokračování v procesním řízení o zpochybnění neplatnosti směnky a tedy i zastavení směnečného platebního rozkazu ze dne 5. 3. 2020“. Uvedla, že v podání námitky měla zpoždění vzhledem k okolnostem složitého získání důkazů o neplatnosti směnky. S ohledem na poučení ve směnečném platebním rozkaze se snažila zajistit důkazy, které dosvědčují, že směnka měla být dávno skartovaná, protože k jejímu vyrovnání došlo již 9. 3. 2018. Nahrávky měla uloženy v mobilních telefonech, které byly poškozené a uložené v bytě jejího syna v [Anonymizováno]. Tam si pro ně také 27. 6. jela. Syn se snažil nahrávky z poškozených telefonů získat, což se povedlo až dne 15. 6. 2020, kdy odeslala z datové schránky námitky. Překážka - nemožnost doložit skutečnost, že směnka měla být zničena - pominula dne 15. 6. 2020. Protože jí bylo řečeno, že svědectví paní [Anonymizováno] nebude „při rozhodování soudu o neplatnosti žaloby“ dostatečnou váhu, bylo pro ni zásadní zajistit další důkazy v podobě nahrávek.

3. Spolu s odvoláním podala žalovaná návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání námitek, který byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2020, č. j. 13 Cm 2/2020-72 zamítnut. Odvolání proti tomuto usnesení bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 11. 2020, č. j. 12 Cmo 312/2020-79, které nabylo právní moci dne 16. 12. 2020, odmítnuto.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

5. Z obsahu spisu, zejména z doručenky do vlastních rukou vyplývá, že směnečný platební rozkaz byl žalované doručen dne 26. 5. 2020. Námitky žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu byly doručeny na elektronickou podatelnu Městského soudu v Praze dne 15. 6. 2020 (viz záznam o ověření elektronického podání).

6. Podle § 175 odst. 1 o. s. ř. předloží-li žalobce v prvopisu směnku, o jejíž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do 15 dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Podle § 175 odst. 3 o. s. ř. pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne. Podle § 57 odst. 1, 3 o. s. ř. se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

7. O běhu a délce lhůty k podání námitek a soudu, u něhož je třeba námitky podat, byla žalovaná poučena ve výroku směnečného platebního rozkazu. Zásilku obsahující směnečný platební rozkaz si žalovaná dle doručenky, která má povahu veřejné listiny, převzala dne 26. 5. 2020 (den doručení). Lhůta k podání námitek začala běžet dne 27. 5. 2020 a marně uplynula dne 10. 6. 2020 (§ 57 o. s. ř.). Námitky byly doručeny soudu prvního stupně na jeho elektronickou podatelnu až dne 15. 6. 2020, tj. až po uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání námitek, která je patnáctidenní (návrh na prominutí zmeškání této lhůty byl pravomocně zamítnut). Závěr soudu prvního stupně, že námitky byly žalovanou podány opožděně, je tudíž správný.

8. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

9. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, když žalovaná nebyla v odvolacím řízení úspěšná a žalobci žádné náklady v souvislosti s ním nevznikly.