o zaplacení částky 4 000 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2021, č. j. 76 Cm 60/2021-56,

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků v rozsahu 75 %. Uvedl, že žalobkyně současně se žalobním návrhem na zaplacení částky 4 000 000 Kč s příslušenstvím požádala o osvobození od soudních poplatků za žalobu. Ohledně majetkových poměrů žalobkyně soud z výpisů z bankovního účtu vedeného u [právnická osoba]. zjistil, že zůstatek na účtu žalobkyně za období od 1. 3. 2021 do 31. 3. 2021 činil částku -87 843,52 Kč, od 1. 4. 2021 do 30. 4. 2021 částku -88 034,63 Kč, od 1. 5. 2021 do 31. 5. 2021 částku - 90 875,97 Kč, od 1. 6. 2021 do 30. 6. 2021 částku 18 595,37 Kč, když v tomto období dne 7. 6. 2021 žalobkyně obdržela od společnosti [právnická osoba] 130 046,51 Kč a za období od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021 činil zůstatek částku -51 152,07 Kč. Zároveň soud z předložených bankovních výpisů zjistil, že žalobkyni chodí pravidelné platby z účtu [Anonymizováno] ve výši 15 300 Kč za měsíc březen 2021, duben 2021 a květen 2021, za měsíc červen 2021 ve výši 52 900 Kč a za měsíc červenec 2021 částka ve výši 20 000 Kč. Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále také jen „prohlášení“) soud zjistil, že žalobkyně je rozvedená, žije ve společné domácnosti se dvěma dětmi, z nichž jedno je na žalobkyni finančně závislé. Je zaměstnaná u společnosti [právnická osoba], IČO [IČO] na pozici provozní ředitelky, platnost pracovního poměru je předmětem soudního sporu. Vlastní nemovitost v nevypořádaném SJM na adrese [adresa] a pozemky parcelní číslo [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], zapsané v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [Anonymizováno], dále vlastní polovinu nemovitosti v katastrálním území [adresa] a polovinu souboru pozemků parcelní čísla [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Má závazek z půjčky ve výši 4 000 000 Kč, splatné do 31. 12. 2021 a z půjčky ve výši 2 500 000 Kč, jež žalobkyni poskytla žalovaná a která je předmětem soudního sporu. Měsíčně platí 3 500 Kč za místní poplatky a 9 500 Kč za nájemné. Soud z výpisů zjistil, že žalobkyni pravidelně chodí platby od [Anonymizováno] a taktéž v měsíci červen 2021 obdržela platbu ve výši 130 046,51 Kč od společnosti [právnická osoba], která je zaměstnavatelem žalobkyně. Tyto příchozí platby žalobkyně v prohlášení nikterak neosvětlila, jakož ani neuvedla průměrný měsíční čistý výdělek za jí uvedenou pracovní pozici provozní ředitelky, když pouze osvětlila, že byla dne 19. 8. 2016 odvolána valnou hromadou společnosti [právnická osoba] z funkce jednatelky, a tudíž za funkci jednatelky nemá žádný příjem. Vzhledem na shora uvedené, soud prvního stupně dovodil, že žalobkyně řádně neprokázala své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti její žádosti, neboť zřejmě disponuje dalšími finančními prostředky, které soudu nesdělila. Soud uzavřel, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné bránění práva a shledal u žalobkyně předpoklady pro částečné osvobození od soudních poplatků v rozsahu 75 %, když měl za to, že zaplacení soudního poplatku ve výši 50 000 Kč nepředstavuje pro žalobkyni nepřekonatelnou překážku přístupu k soudu a neohrozí uspokojování jejích běžných potřeb.

2. Žalobkyně napadla usnesení včas podaným odvoláním. Navrhla jeho změnu a přiznání osvobození od soudních poplatků „zcela či alespoň do výše 90 %“. Zdůraznila, že usnesení napadá pouze v rozsahu nepřiznaného osvobození 25 %, ve zbývajícím rozsahu je nenapadá. Uvedla, že uhradit poplatek i ve výši 50 000 Kč je stále nad její finanční možnosti.

3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).

4. Vyšel z obsahu spisu, z nějž zjistil, že žalobkyně podala žalobní návrh na zaplacení částky 4 000 000 Kč s příslušenstvím a současně požádala o osvobození od povinnosti platit soudní poplatek za žalobu. Soud žalobkyni usnesením ze dne 27. 7. 2021, č. j. 76 Cm 60/2021-20 vyzval k prokázání jejích majetkových poměrů a k doložení vyplněného majetkového prohlášení, výpisů z bankovních účtů za posledních 5 měsíců, výpisu z katastru nemovitostí, daňových přiznání za poslední dvě zdaňovací období a dalších listin, dokládajících tvrzené skutečnosti.

5. Ze žalobkyní předloženého prohlášení o osobních, majetkových výdělkových poměrech, odvolací soud zjistil, že je rozvedená, domácnost sdílí s dcerou [Anonymizováno] [Anonymizováno], který je na žalobkyni finančně závislý. Žalobkyně uvedla, že je finančně závislá na dceři [Anonymizováno]. Uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba] na pozici provozní ředitelky s tím, že platnost pracovního poměru je předmětem soudního sporu. Průměrný měsíční čistý výdělek z tohoto hlavního pracovního poměru, potvrzený zaměstnavatelem, nedoložila. Nemá příjmy z dohod konaných mimo pracovní poměr, příjmy z podnikání či jiné samostatně výdělečné činnosti ani příjmy z hmotného a sociálního zabezpečení. V přehledu majetku větší hodnoty žalobkyně vypočetla nemovitosti v nevypořádaném SJM na adrese [adresa] a pozemky parcelní číslo [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], postižené ovšem exekucí (exekuční příkaz k prodeji nemovitostí). Dále žalobkyně vlastní ½ podíl souboru pozemků v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Mezi závazky zahrnula svoji vyživovací povinnost vůči synovi [Anonymizováno], nar. dne [Anonymizováno], který studuje, výši měsíčních výdajů na syna ovšem nevyčíslila ani nedoložila. Mezi dluhy žalobkyně zahrnula dluh ve výši 4 000 000 Kč, označený jako „půjčka – splátka obchodního podílu“ věřiteli - obecně označeného žalobkyní jako „fyzická osoba“, dále dluh ve výši 2 500 000 Kč u věřitele - obchodní společnosti [právnická osoba], jehož důvodem vzniku byl soudní spor. Uvedla, že má měsíční výdaje ve výši 3 500 Kč na místních poplatcích a 9 500 Kč na nájemném. Doplnila, že dne 19. 8. 2016 byla valnou hromadou odvolána z funkce jednatele obchodní společnosti [právnická osoba] V důsledku tohoto nemá žádný příjem z výkonu funkce jednatele. V současné době probíhá soudní spor o neplatnost tohoto odvolání. Od srpna 2016 jí není vypláceno nájemné z nemovitosti, kterou spoluvlastní a kde na základě nájemní smlouvy obchodní společnost [právnická osoba] podniká. Nemá žádný příjem z výkonu své funkce, ani z nájemného nemovitostí a je závislá na půjčkách od svých dětí, rodičů a přátel. K těmto půjčkám ovšem netvrdí dále nic konkrétního, jejich výši blíže nevyčíslila, ani nedoložila. K majetkovému prohlášení žalobkyně doložila výpisy z účtu č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba]. za období březen až červenec 2021, exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí č. j. 194 EX 1539/20-18 a č. j. 194 EX 1529/20-35 ze dne 22. 12. 2020 na povinného [Anonymizováno], vydaného na nemovitou věc – ideální ½ podíl ve společném jmění manželů pozemků parcelní číslo [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] zapsaných v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa] na LV č. [Anonymizováno]. Dále nedoložila ke své žádosti ničeho.

6. Z výpisů ze shora uvedeného účtu pak vyplývá, že ke dni 31. 3. 2020 činil zůstatek minus 87 843,52 Kč, ke dni 30. 4. 2021 minus 88 034,63 Kč, ke dni 31. 5. 2021 minus 90 875,97 Kč, dne 30. 6. 2021 byl zůstatek kladných 18 595,37 Kč, a dne 31. 7. 2020 činil zůstatek minus 52 152,07 Kč. Z výpisů z uvedeného účtu vyplynulo, že žalobkyni pravidelně zasílá platby z účtu č. [č. účtu] paní [Anonymizováno] (dne 1. 3. 2021 částku 15 300 Kč, dne 29. 3. 2021 částku 15 300 Kč, dne 27. 4. 2021 částku 15 300 Kč, dne 27. 5. 2021 částku 15 300 Kč, dne 28. 6. 2021 částku 15 300 Kč, a dne 28. 6. 2021 částku 37 600 Kč, dne 27. 7. 2021 částku 20 000 Kč). Ohledně těchto opakujících se plateb žalobkyně v prohlášení neuvedla ničeho, osobu paní [Anonymizováno] v prohlášení nijak nezmínila. Dále soud z výpisů zjistil, že žalobkyně pravidelně splácí spotřebitelský úvěr na účet č. [č. účtu], [Anonymizováno] (odchozí úhrada dne 29. 3. 2021 ve výši 5 259 Kč, dne 27. 4. 2021 ve výši 5 259 Kč, dne 26. 5. 2021 ve výši 5 259 Kč, dne 15. 6. 2021 ve výši 5 259 Kč, 15. 7. 2021 ve výši 4 759 Kč). Ohledně tohoto závazku netvrdila žalobkyně v prohlášení ničeho, podklady k čerpání tohoto úvěru k žádosti nedoložila. Dne 7. 6. 2021 byla žalobkyni na účet připsána částka 130 046,51 Kč, označená jako [právnická osoba] Ani ohledně této platby se žalobkyně v rámci žádosti nepodělila o bližší informace. Soud dále z bankovních výpisů zjistil, že dne 1. 7. 2021 zaplatila žalobkyně přes platební bránu GoPay na účet č. [č. účtu] částku 2 946 Kč, dne 18. 7. 2021 na stejný účet totožnou metodou zaplatila částku 2 467 Kč. Ohledně důvodů těchto převodů neposkytla v prohlášení také žádné informace.

7. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.

8. Pokud jde o úspěšnost žaloby, nelze ji předjímat. Je možné, že žalobkyně v soudním řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze považovat tento předpoklad za splněný.

9. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhé z výše uváděných podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalobkyně v posuzované věci nesplnila. Na základě žalobkyní doložených informací zůstává nadále nejasné, z jakých prostředků žalobkyně skutečně žije, z jakých zdrojů platí své vyčíslené výdaje na místní poplatky 3 500 Kč a na nájem 9 500 Kč (celkem 13 000 Kč), a z čeho a v jaké výši hradí své další základní životní potřeby (strava, ošacení). Zůstalo také neobjasněné, z jakých zdrojů a v jaké konkrétní výši plní žalobkyně vyživovací povinnost na syna [Anonymizováno], když, jak žalobkyně sama uvádí, nemá žádný příjem. Žalobkyně se dále nepodělila o informace, z jakého titulu jí chodí na účet opakované platby od paní [Anonymizováno], tak jako nevysvětlila příchozí platbu 130 046,51 Kč od společnosti [právnická osoba] O pravidelných splátkách spotřebitelského úvěru na účet označený jako [Anonymizováno] netvrdila v prohlášení ničeho, ani ničeho nedoložila, tak jako neposkytla soudu informace o nákupech přes platební bránu GoPay. Zcela pak v prohlášení absentuje jakýkoliv údaj o tom, že žalobkyně je také v obchodní společnosti [právnická osoba] společníkem s podílem 50 %, přičemž základní kapitál společnosti činí 200 000 Kč.

10. Soud prvního stupně v napadeném rozhodnutí přijal závěr, že žalobkyně řádně neprokázala své majetkové poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti její žádosti. Pokud na základě tohoto závěru přiznal žalobkyni osvobození od placení soudního poplatku ve výši 75 %, jedná se ze strany soudu prvního stupně o mimořádnou a zcela neodůvodněnou benevolenci. Žalobkyně předpoklady pro přiznání osvobození od placení soudních poplatků nesplňovala, a to ani z části, neboť vylíčení jejích poměrů nelze považovat ani za úplné, ani za věrohodné.

11. Výrokem napadeného usnesení bylo rozhodnuto o návrhu žalobkyně na přiznání osvobození od soudních poplatků v celém rozsahu její poplatkové povinnosti (v rozsahu 75% jí bylo osvobození přiznáno a v rozsahu 25% přiznáno nebylo). Tento výrok lze přezkoumávat v celém rozsahu, nejen v rozsahu výslovně odvoláním žalobkyně napadeném. Zjistí-li odvolací soud, že podmínky pro osvobození od soudního poplatku dány nejsou, resp. že tu nebyly v době rozhodování soudu prvního stupně a nejsou tu ani v době, kdy odvolací soud rozhodoval o odvolání žalobkyně, lze v souladu se zákonem napadené rozhodnutí změní tak, že žadatelce se osvobození od soudního poplatku vůbec nepřiznává. Z ustanovení § 212 o. s. ř. ostatně ani nevyplývá, že by odvolací soud nebyl oprávněn změnit prvoinstanční rozhodnutí v neprospěch odvolatele (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 4. 2001, sp. zn. II. ÚS 310/99, vycházející sice z § 212 o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2000, která však bylo širší než současné znění tohoto zákonného ustanovení). Zákaz „reformatio in peius“ (tedy zákaz změny rozhodnutí v neprospěch toho, kdo se odvolal, či v jehož zájmu bylo odvolání podáno) se v civilním odvolacím řízení neuplatní, neboť jde o zásadu uplatňovanou pouze v sankční oblasti práva, zejména právu trestním (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 173/99 ze dne 2. 11. 1999 a sp. zn. II. ÚS 310/99 ze dne 18. 4. 2001). Tomuto závěru obsahově odpovídá i ustanovení § 138 odst. 2 o. s. ř., dle kterého může soud odejmout poplatkové osvobození, a to i zpětně, zjistí-li, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují či neodůvodňovaly.

12. Protože žalobkyně své majetkové poměry nevylíčila dostatečně věrohodně a úplně, nebylo možno přijmout závěr, že zaplacení soudního poplatku za žalobu není v možnostech žalobkyně, a to i přes výši soudního poplatku. Ze stejných důvodů se odvolací soud neztotožnil ani se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně splňuje podmínky pro částečné osvobození od placení soudního poplatku v rozsahu 75 %. Proto odvolací soud napadené rozhodnutí podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v souladu s výše uvedenými závěry změnil tak, že žalobkyni osvobození od placení soudních poplatků vůbec nepřiznal.