o jmenování členů správní a dozorčí rady, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, č. j. 67 Cm 87/2024-21,
Mgr. Kateřina Černá · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 8. 4. 2025
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Černé a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Mileny Filingerové ve věci
navrhovatelky:
[Jméno navrhovatelky], narozená [Datum narození navrhovatelky] [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
za účasti:
[Jméno advokáta B]., IČO: [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupena advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C]
o jmenování členů správní a dozorčí rady, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, č. j. 67 Cm 87/2024-21,
I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.
II. Odvolání navrhovatelky proti výroku II. usnesení se odmítá.
III. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Soud prvního stupně shora uvedeným usnesením zamítl návrh na jmenování členů správní rady [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (výrok I.), zamítl návrh na jmenování členů dozorčí rady [adresa] a [Anonymizováno] (výrok II.) a uložil navrhovatelce povinnost zaplatit účastnici náhradu nákladů řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok III.).
2. Soud prvního stupně vyšel z návrhu navrhovatelky, která se domáhala jmenovaní shora uvedených osob jakožto členů správní a dozorčí rady z důvodu, že účastnice nemá tyto obligatorní volené orgány obsazeny, členům uplynulo funkční období ke dni 3. 10. 2015. O zápis nových členů se pokusil druhý zakladatel [adresa], avšak jeho právo takto postupovat zaniklo ke dni 3. 12. 2015 podle § 12 odst. 3 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech (dále jen „o. p. s.“), nyní je oprávněn jmenovat členy obou orgánů pouze soud. Navrhovatelka měla dále za to, že jako zakladatelka a nepravomocně jmenovaná likvidátorka účastnice má právní zájem, aby účastnice měla řádně jmenovanou dozorčí a správní radu, na kterou se bude likvidátorka obracet s požadavky na předání účetních dokladů. Důvodnost uvedeného požadavku je podle navrhovatelky ještě zesílena tím, že stávající ředitelka účastníka byla jmenována neplatně, tj. s ní nelze z pohledu likvidátora řádně komunikovat.
3. Soud prvního stupně rovněž vyšel z tvrzení účastnice, která považovala návrh za neopodstatněný. Obě rady byly platně jmenovány, a to rozhodnutím zakladatele [adresa] ze dne 15. 8. 2024 (dále jen „rozhodnutí zakladatele“), návrh na zápis změn podle tohoto rozhodnutí podal zakladatel téhož dne. Návrh byl sice usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2024, č. j. O 968/RD81/MSPH Fj 309638/2024/MSPH, zčásti odmítnut s odkazem na to, že dosud neuplynula lhůta 15 dnů pro podání návrhu samotnou společností podle § 11 odst. 3 zákona o veřejných rejstřících. Účastnice dále tvrdila, že zápis členů správní a dozorčí rady do rejstříku obecně prospěšných společností má pouze deklaratorní charakter a nemá vliv na platnost jejich jmenování zakladatelem. Účastnice měla taktéž za to, že zásah soudní moci do fungování právnických osob je omezený, takže v případě, kdy je zakladatel oprávněn jmenovat chybějící členy volených orgánů, není soud kompetentní rozhodnout o tomto jmenování podle §§ 12 a 15 o. p. s.
4. Soud prvního stupně měl za prokázané, že účastnice má dva zakladatele, a to navrhovatelku a [tituly před jménem] [adresa]. Členům správní rady a členům dozorčí rady, kteří jsou již vymazáni z veřejného rejstříku, vzniklo členství v těchto orgánech dne 3. 10. 2012. Ředitelkou je [adresa], které vznikla funkce 19. 8. 2024. Podle čl. 7 odst. 2 písm. b) Zakládací smlouvy obecně prospěšné společnosti ze dne 27. 7. 2012 (dále jen „zakládací smlouva“) je funkční období členů správní rady tříleté. Čl. 8 odst. 4 zakládací smlouvy obsahuje ujednání, že členy dozorčí rady jmenuje zakladatel, podle odstavce 3. téhož ustanovení je funkční období členů dozorčí rady také tříleté. Rovněž bylo prokázáno, že rozhodnutím zakladatele byli jmenování členové správní rady [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a členové dozorčí rady [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Správní rada dne 19. 8. 2024 jmenovala ředitelkou účastnice [Anonymizováno]. Dále bylo zjištěno, že Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 19. 8. 2024, č. j. Fj 309638/2024/MSPH, o částečném odmítnutí návrhu na zápis nových členů správní a dozorčí rady z důvodu, že nebyla dána aktivní legitimace navrhovatele ([adresa]) k podání návrhu, neboť dosud neuplynula zákonná lhůta pro podání návrhu samotnou společností.
5. Soud prvního stupně posoudil věc po právní stránce, v souladu s § 3050 zákona č. 89 /2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle dosavadních právních předpisů upravujících práva a povinnosti obecně prospěšných společností, konkrétně hodnotil právo jmenovat členy správní a dozorčí rady podle §§ 12 odst. 1 a 15 odst. 3 o. p. s., kompetenci soudu jmenovat členy těchto orgánů posuzoval podle §§ 12 odst. 5 a 15 odst. 4 o. p. s. Soud prvního stupně uzavřel, že členové dozorčí a správní rady účastnice jsou platně jmenováni rozhodnutím zakladatele [adresa] ze dne 15. 8. 2024, který byl k takovému postupu oprávněn, přičemž při zkoumání platnosti uvedeného rozhodnutí nelze použít úpravu dle § 258 o. z. Podle názoru soudu prvního stupně se nemůže v posuzované věci uplatnit ingerence soudu ve smyslu § 12 odst. 5 o. p. s. Ta nastupuje pouze tehdy, nevyužije-li zakladatel svého práva jmenovat členy správní a dozorčí rady, k čemuž je oprávněn bez časového omezení. Smyslem uvedeného zákonného ustanovení totiž je, aby byl zajištěn chod společnosti v případě nečinnosti zakladatele, což není situace v nyní posuzované věci. Soud prvního stupně měl zároveň za to, že zakládací smlouva neobsahuje úpravu odlišnou od té zákonné. Soud prvního stupně rovněž hodnotil, zda byl [adresa] oprávněn jmenovat členy volených orgánů bez součinnosti druhého zakladatele (navrhovatelky), a dospěl k závěru, že ano, neboť zakládací smlouva neupravuje jednání více zakladatelů, zakladatelé netvoří kolektivní orgán, každý z nich může vykonávat práva zakladatele samostatně. Soud prvního stupně byl konečně názoru, že návrh na zápis do veřejného rejstříku byl odmítnut pouze z důvodu, že návrh nepodala účastnice, ale zakladatel, který tak může učinit až po marném uplynutí 15 dnů od vzniku povinnosti účastnice k podání návrhu, tj. rozhodnutí rejstříkového soudu nemá na platnost rozhodnutí zakladatele vliv.
6. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 1 odst. 3 zákona č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a jejich náhradu přiznal plně úspěšné účastnici. Za její účelně vynaložené náklady považoval soud prvního stupně sepis vyjádření k návrhu, za což jí přiznal 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.
7. Usnesení soudu prvního stupně napadla včas podaným odvoláním navrhovatelka, a to v rozsahu výroků I. a III., když se domáhá jejich změny tak, že jejímu návrhu na zápis jí navržených členů správní rady bude zcela vyhověno a dále bude rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Navrhovatelka popsala proces předcházející jejímu návrhu rejstříkovému soudu na zrušení společnosti s likvidací, čemuž bylo vyhověno a řízení o zrušení a likvidaci probíhá. Navrhovatelka dále uvedla, že rozhodnutím zakladatele nemohlo dojít k platnému jmenování správní a dozorčí rady, neboť členům správní rady skončilo funkční období nejpozději k 3. 10. 2015, nejpozději jmenovanému členu dozorčí rady pak k 1. 12. 2016, takže uplynutím lhůty 60 dnů od uvedených dat zaniklo [adresa] právo jmenovat členy těchto orgánů, k tomu je nyní postupem podle § 12 odst. 5 o. p. s. oprávněn pouze soud. Navrhovatelka se neztotožňuje s výkladem uvedeného zákonného ustanovení provedeným soudem prvního stupně. Navrhovatelka dále soudu prvního stupně vytýkala nesprávné skutkové zjištění spočívající v tom, že zakládací smlouva neobsahuje ohledně jmenování členů dozorčí rady úpravu odlišnou od té zákonné. Poukazovala na čl. 7 odst. 3 písm. f) zakládací smlouvy, podle něhož „Na uvolněná místa členů správní rady jsou nejpozději na nejbližším zasedání správní rady kooptováni noví členové. Kooptace probíhá tak, že správní rada jmenuje na návrh zakladatele nového člena správní rady.“. Podle názoru navrhovatelky tak zakladatel má ve vztahu k procesu jmenování členů správní rady pouze oprávnění tyto navrhnout, nikoliv jmenovat. Navrhovatelka v odvolání dále uvedla, že nenapadá výrok II. usnesení soudu prvního stupně, tj. rozhodnutí týkající se dozorčí rady, neboť v tomto rozsahu byl návrh [tituly před jménem] rejstříkovým soudem odmítnut. Podáním došlým odvolacímu soudu dne 31. 1. 2025 navrhovatelka odvolání doplnila tak, že 3. 1. 2025 podala k Městskému soudu v Praze žalobu na určení neplatnosti rozhodnutí zakladatele, na určení nicotnosti rozhodnutí správní rady a na určení, že je ředitelkou účastnice. Dále požadovala, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně rovněž tak, že vyhoví jejímu návrhu na jmenování členů dozorčí rady.
8. Účastnice se vyjádřila k odvolání navrhovatelky tak, že je považuje za neopodstatněné. Navrhovatelka ohledně členů správní rady směšuje otázku kooptace s řádným jmenováním členů tohoto orgánu., a proto nesprávně hodnotí otázku platnosti rozhodnutí zakladatele. Tuto otázku, včetně výkladu navrhovatelkou namítané úpravy kooptace v zakládací smlouvy, navíc již vyřešil Vrchní soud v Praze v řízeních vedených pod sp. zn. 9 Cmo 314/2024 a 9 Cmo 320/2024, stejně tak jako rejstříkový soud, přičemž jejich podrobný výklad se ztotožňuje s názorem vysloveným soudem prvního stupně v napadeném usnesení. Účastnice pak zcela souhlasila s tím, že ingerence soudu ohledně jmenování členů správní a dozorčí rady může nastoupit jedině tam, kde existuje nečinnost zakladatele, stejně tak jako s tím, že kooptaci upravenou v zakládací smlouvě nelze v nyní posuzované věci aplikovat (správní rada vůbec nebyla obsazena). Účastnice taktéž souhlasila se závěrem, že i když má společnost dva zakladatele, každý z nich může jmenovat členy obou uvedených orgánů samostatně. Účastnice také poukazovala na nedostatek právního zájmu navrhovatelky na jmenování jí navržených členů obou rad, neboť navrhovatelka se domáhala zrušení společnosti s likvidací, Vrchní soud v Praze však usnesením ze dne 9. 12. 2024, č. j. 2 Cmo 170/2024-90, tento její návrh jako nedůvodný zamítl. Účastnice ve výsledku navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně i řízení, které vydání usnesení přecházelo, v napadeném rozsahu (tj. ve výroku I. a III.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Odvolání navrhovatelky proti výroku II. nebylo možné věcně projednat z důvodů viz níže.
10. Podle § 3050 o. z. práva a povinnosti obecně prospěšných společností se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Obecně prospěšná společnost má právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle tohoto zákona; ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osob se použijí obdobně.
11. Podle § 12 odst. 1 o. p. s. členy správní rady jmenuje zakladatel, pokud v zakládací listině nestanovil jinak.
12. Podle § 15 odst. 3 o. p. s. členy dozorčí rady jmenuje zakladatel, nestanoví-li zakládací listina jinak.
13. Podle § 12 odst. 5 o. p. s. na uvolněná místa členů správní rady jsou nejpozději do 60 dnů jmenováni, popřípadě způsobem stanoveným v zakládací listině ustanoveni noví členové. Po marném uplynutí této lhůty jmenuje nové členy správní rady na návrh člena správní rady nebo na návrh dozorčí rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu soud.
14. Podle § 15 odst. 4 o. p. s. nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro způsob ustanovení a členství v dozorčí radě obdobně ustanovení o správní radě.
15. Podle § 53 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „z. v. r.“) může návrh na změnu nebo výmaz zápisu podat osoba uvedená v § 52.
16. Podle § 11 odst. 1 z. v. r. nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně.
17. Podle § 11 odst. 3 z. v. r. nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.
18. Ze spisu soudu prvního stupně se podává, že se navrhovatelka návrhem došlým soudu prvního stupně dne 5. 9. 2024 domáhala jmenování členů správní a dozorčí rady účastnice z důvodu, že tyto orgány nejsou obsazeny. Dále se podává, že členové správní rady dle rozhodnutí zakladatele jsou již zapsáni ve veřejném rejstříku. Tato správní rada rozhodla 19. 8. 2024 o odvolání navrhovatelky z funkce ředitelky účastnice a do této funkce jmenovala [Anonymizováno], narozenou [Anonymizováno] (dále jen „rozhodnutí správní rady“). Rovněž se podává, že navrhovatelka podala dne 3. 1. 2025 k Městskému soudu v Praze žalobu podle § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř. na určení neplatnosti rozhodnutí zakladatele, na určení nicotnosti rozhodnutí správní rady a na určení, že je ředitelkou účastnice. Řízení je vedeno pod sp. zn. 77 Cm 1/2025 a nachází se ve stadiu navrhovatelkou podaných doplnění žaloby ze dne 22. 1. 2025 a 31. 1. 2025, vyjádření účastnice ze dne 27. 1. 2025 a jednání nařízeného na 3. 6. 2025. Konečně se podává, že Vrchní soud v Praze se otázkou platnosti rozhodnutí zakladatele zabýval v řízeních vedených pod sp. zn. 9 Cmo 314/2024 a 9 Cmo 320/2024 (v obou řízeních shledal toto rozhodnutí platným), obě tam vydaná usnesení již nabyla právní moci. Ze spisu se rovněž podává, že usnesení soudu prvního stupně bylo navrhovatelce doručeno do její datové schránky dne 13. 12. 2024. Z rejstříků odvolacího soudu se rovněž podává, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. 12. 2024, č. j. 2 Cmo 170/2024-90, mimo jiné zamítl návrh na zrušení účastnice s likvidací a na jmenování likvidátora, neboť nebyly splněny podmínky pro takový postup, uvedené řízení je již skončeno.
19. Odvolací soud nejprve uvádí, že se nemohl zabývat správností výroku II. usnesení soudu prvního stupně, a to ani po jeho věcné stránce, ani co do přezkumu správnosti procesního postupu soudu prvního stupně předcházejícího jeho vydání, neboť dospěl k závěru, že je odvolání navrhovatelky, z důvodů viz níže, třeba odmítnout.
20. Navrhovatelka napadla včas podaným odvoláním výrok I. usnesení soudu prvního stupně, stejně tak jako související nákladový výrok (III.). V odvolání však výslovně uvedla, že jeho předmětem není výrok II. Jeho změny se domáhá až v podání došlém odvolacímu soudu dne 31. 1. 2025. Usnesení soudu prvního stupně však bylo navrhovatelce doručeno 13. 12. 2024, lhůta k podání odvolání tedy uplynula dnem 30. 12. 2024, následujícího dne se do té doby nenapadený výrok II. stal pravomocným. Odvolací soud proto odvolání navrhovatelky v tomto rozsahu, tj. proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně, podle § 218a o. s. ř. jako opožděně podané odmítl.
21. Odvolací soud dále uvádí, že považuje zjištění soudu prvního stupně za úplná a správná a pro stručnost na ně v plném rozsahu odkazuje. Odvolací soud se stejně tak ztotožňuje s právním posouzením věci provedeným soudem prvního stupně.
22. K jednotlivým odvolacím námitkám navrhovatelky odvolací soud uvádí:
23. Odvolací soud se ztotožňuje s výkladem soudu prvního stupně týkajícím se ustanovení § 12 odst. 5 o. p. s. ohledně oprávnění zakladatele jmenovat členy správní rady bez časového omezení. Opačný výklad, tj. že marným uplynutím lhůty 60 dnů od skončení funkčního období člena správní rady zakladatel právo jmenovat nového člena pozbývá, neplyne ani ze zákonné úpravy, ani jej nelze dovodit z důvodové zprávy k uvedenému zákonnému ustanovení. Právní úprava pouze předpokládá možnost přechodu práv a povinností zakladatele na jinou osobu, absentují ale procedurální ustanovení. Je to tedy stále zakladatel, kterému je zákonem svěřeno jmenování členů správní rady (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1339/2023, dostupné na www.nsoud.cz).
24. Odvolací soud rovněž souhlasí s názorem soudu prvního stupně o tom, že i za situace, kdy má účastnice dva zakladatele, je oprávněn jmenovat každý z nich členy správní rady samostatně. Jak rovněž správně uvedl soud prvního stupně, zakladatelé netvoří kolektivní orgán, mohou jednat individuálně. V této otázce odkazuje odvolací soud na závěry téhož usnesení Nejvyššího soudu jako v odstavci 23. odůvodnění.
25. Pokud navrhovatelka namítá, že zakládací smlouva upravuje proces jmenování členů správní rady odlišně od zákonné úpravy, není tomu tak. V čl. 7 odst. 3 písm. f) zakládací smlouvy (viz odstavec 7. odůvodnění) je upraven proces kooptace členů správní rady, jmenování zakládací smlouva vůbec neupravuje, takže je jednoznačně třeba aplikovat zákonnou úpravu, tedy § 12 odst. 1 o. p. s. (jmenování zakladatelem). Navrhovatelkou odkazovanou úpravu je možné použít výhradně tehdy, pokud by byla správní rada, jejíž chybějící členové by měli být kooptováni, usnášeníschopná, tj. způsobilá rozhodnout o návrhu zakladatele na kooptaci. V nyní posuzované věci však až do vydání rozhodnutí zakladatele neměla účastnice správní radu vůbec obsazenu. Proto je zcela vyloučeno, aby mohlo být o členech správní rady rozhodováno navrhovatelkou předkládaným způsobem. Závěr soudu prvního stupně, že zakládací smlouva neupravuje proces jmenování členů správní rady odlišně od zákona, je tedy správný.
26. Odvolací soud konečně souhlasí se soudem prvního stupně i v otázce, že odmítavé rozhodnutí rejstříkového soudu nemá vliv na platnost rozhodnutí zakladatele o jmenování členů správní rady. Jednak má zápis skutečně „pouze“ deklaratorní povahu, jednak bylo takové rozhodnutí odůvodněno výhradně absencí uplynutí lhůty podle § 11 odst. 3 z. v. r. Ostatně v současnosti jsou již členové správní rady v příslušném rejstříku zapsáni.
27. Odvolací soud pro úplnost dodává, že za situace, kdy se sama navrhovatelka domáhala zrušení společnosti (účastnice) s likvidací, není možné usuzovat na její opravdový zájem na tom, aby účastnice měla funkční orgán v podobě správní rady. Pakliže takový důvod navrhovatelka konstruovala v podobě potřeby součinnosti takové správní rady s její osobou jako dosud nepravomocně jmenovanou likvidátorkou účastnice, taková konstrukce v důsledku rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 2 Cmo 170/2024 není dána.
28. V návaznosti na vše shora uvedené hodnotí odvolací soud rozhodnutí zakladatele [adresa] ze dne 15. 8. 2024 ohledně jmenování členů správní rady jako platné, a tedy zároveň návrh na jmenování členů tohoto orgánu soudem podle § 12 odst. 5 o. p. s. jako nedůvodný.
29. Odvolací soud se však již neztotožňuje s nákladovým výrokem usnesení soudu prvního stupně (výrokem III.). O platnosti, respektive nicotnosti rozhodnutí zakladatele, by totiž soud mohl rozhodnout i bez návrhu (§ 90 odst. 1 z. ř. s.), proto je třeba postupovat podle § 23 z. ř. s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů takového řízení, zvláštní okolnosti pro odchýlení se od uvedeného pravidla odvolací soud v řízení před soudem prvního stupně neshledal.
30. Odvolací soud ze všech uvedených důvodů usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, ve výroku III. je podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto usnesení.
31. Odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení podle § 224 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 1 odst. 3 a § 23 z. ř. s., neboť, jak je již řečeno výše, bylo možné toto řízení zahájit i bez návrhu a ani v odvolacím řízení nebyly shledány důvody pro přiznání náhrady jeho nákladů některé z účastnic.
Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř.
Dovolání není přípustné, bylo-li by podáno pouze proti výrokům o náhradě nákladů řízení.