o zaplacení 515 891, 85 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2021, č. j. 30 Cm 71/2020-189

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o žádosti žalované 1) na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Ústavním soudem.

2. Podle odůvodnění v souvislosti s odvoláním žalované 1) proti rozsudku ze dne 19. 10. 2020 č. j. 30 Cm 71/2020 – 55 soud rozhodoval o jí následně podaném návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků. Usnesení ze dne 17. 3. 2021 č. j. 30 Cm 71/2020 – 147, jímž nebylo žalované 1) přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebyl jí ustanoven zástupce z řad advokátů, bylo následně potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2021 č. j. 12 Cmo 93/2021 – 168.

3. Podáním ze dne 9. 7. 2021 požádala žalovaná 1) o ustanovení zástupce z řad advokátů pro zastupování před Ústavním soudem, a to o ustanovení advokátky [Anonymizováno]. Žádost odůvodnila tím, že zastoupení advokátem je před Ústavním soudem povinné a její majetková situace se nezměnila.

4. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že o žádosti žalované 1) není příslušný rozhodnout. O ústavní stížnosti rozhoduje Ústavní soud. Řízení o ústavní stížnosti je upraveno v § 72 až 84 z. č. 182/1993, o Ústavním soudu. Dle § 63 citovaného zákona se na řízení před Ústavním soudem použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení. Žádost žalované o ustanovení advokáta pro řízení před Ústavním soudem ze dne 9. 7. 2021 by měl posoudit a rozhodnout o ní Ústavní soud za přiměřeného použití § 30 o. s. ř. a § 138 o. s. ř. Dospěl proto k závěru, že pro rozhodnutí o žádosti nejsou splněny podmínky řízení a proto dle § 104 odst. 1 o. s. ř. a řízení o žádosti žalované 1) o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Ústavním soudem zastavil.

5. Žalovaná 1) ve včas podaném odvolání uvedla, že s usnesením nesouhlasí, neboť Ústavní soud jí v přípise naopak sdělil, že advokáta jí ustanovit nemůže. Navrhla, aby odvolací soud nesprávné usnesení zrušil.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (ust. § 212 a násl. o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (ust. § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Odvolání neshledal důvodné.

7. Podle obsahu spisu žalovaná 1) podáním ze dne 9. 7. 2021 požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů k zastupování v řízení o jí podané ústavní stížnosti. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a řízení před Ústavním soudem je zcela samostatným řízením. Řízení o ústavní stížnosti je upraveno v § 72 až 84 z. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Z § 30 odst. 1 citovaného zákona vyplývá, že fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Tedy každá fyzická i právnická osoba jako účastník (tedy i stěžovatel) nebo jako vedlejší účastník řízení před Ústavním soudem musí být zastoupena advokátem, pouze u advokátů není vyžadováno právní zastoupení dalším advokátem. Ústavní soud advokáty stěžovatelům neustanovuje. Z rozhodnutí ze dne 14. 8. 2007 sp. zn. II. ÚS 1384/07 a ze dne 17. 3. 1998 sp. zn. III. ÚS 296/97 vyplývá, že o určení advokáta k žádosti účastníka pro řízení o ústavní stížnosti nerozhoduje Ústavní soud, ale Česká advokátní komora. Ústavní soud stěžovatele, kteří nejsou zastoupeni advokátem, vyzývá k odstranění vady ústavní stížnosti, spočívající v absenci právního zastoupení a současně je poučí, jak mají při zajištění právního zastoupení postupovat. Obdobné informace jsou dostupné i na webových stránkách Ústavního soudu, v nichž je odkazováno na možnost obrátit se na Českou advokátní komoru, její pobočku se sídlem [adresa], která za určitých podmínek může takto advokáta určit podle § 18 odst. 2 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii.

8. Se závěrem soudu prvního stupně, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky řízení dle § 103 o. s. ř., se odvolací soud ztotožnil. Není dána pravomoc obecných soudů k rozhodnutí o žádosti žalované 1) o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Ústavním soudem.

9. Z § 18 odst. 2 zák. č. 85/1996 Sb., zákon o advokacii, vyplývá, že ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak, má (při splnění zákonných podmínek) právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokáta k poskytnutí právní porady nebo právní služby. O určení advokáta k zastupování účastníka v řízení před Ústavním soudem podle tohoto ustanovení zákona o advokacii tedy rozhoduje Česká advokátní komora, jíž je třeba věc k rozhodnutí postoupit podle § 104 odst. 1 o. s. ř.

10. Odvolací soud z uvedených důvodů napadené usnesení podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil ve správném znění, korespondujícím ust. § 104 odst. 1 o. s. ř. a z něj vyplývající povinnosti soudu rozhodnout, kterému příslušnému orgánu bude věc po právní moci usnesení o zastavení řízení postoupena.