Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 12 Cmo 2/2025-54 ECLI:CZ:VSPH:2025:12.Cmo.2.2025.1 Usnesení

o zaplacení 105 260 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2024, č. j. 20 Cm 92/2024-32,

Mgr. Kateřina Černá · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 21. 1. 2025

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Černé a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Šárky Hájkové ve věci

žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce]

bytem [Adresa žalobce]

zastoupen advokátkou [Jméno advokátky]

sídlem [Adresa advokátky]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného]

bytem [Adresa žalovaného]

o zaplacení 105 260 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2024, č. j. 20 Cm 92/2024-32,


I. Odvolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 105 260 Kč s 6% úrokem z této částky ode dne 1. 1. 2024 do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 351 Kč (bod I. výroku) a náhradu nákladů řízení ve výši 19 531 Kč (bod II. výroku).

2. Podáním doručeným soudu dne 8. 12. 2024 označeným jako odvolání žalovaného proti rozsudku ze dne 27. 9. 2024 a žádost žalovaného o prominutí zmeškání lhůty, odeslaným z datové schránky [Anonymizováno], jmenovaná uvedla, že jako bývalá manželka žalovaného za něj podává odvolání a již dříve podala k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi návrh na omezení jeho svéprávnosti. Žalovaný není schopen vyřizovat své záležitosti, proto za něj podala odvolání a požádala o prominutí zmeškání lhůty pro odvolání do doby, než bude žalovanému ustanoven opatrovník.

3. Soud prvního stupně usnesením ze dne 10. 12. 2024, č. j. 20 Cm 92/2024-48 (doručeným dne 12. 12. 2024), vyzval [Anonymizováno], aby ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení usnesení sdělila, zda výše uvedené odvolání podává vlastním jménem nebo v zastoupení žalovaného, a v případě zastoupení žalovaného, aby v téže lhůtě předložila plnou moc nebo jinou listinu, ze které bude vyplývat její oprávnění žalovaného zastupovat v předmětném řízení. Současně byla poučena o tom, že nepředloží-li v uvedené lhůtě požadované listiny, bude odvolací řízení zastaveno dle § 104 odst. 2 o. s. ř.

4. Podáním doručeným soudu dne 18. 12. 2024 [Anonymizováno] sdělila, že odvolání a žádost o prominutí zmeškání lhůty podala jako osoba blízká žalovaného. Zopakovala, že již dříve podala návrh na omezení svéprávnosti žalovaného vzhledem k tomu, že jeho současný stav mu neumožňuje účinně bránit svá práva. Není schopna zajistit převzetí jeho zastoupení, ani není možné, aby si žalovaný sám zajistil zastoupení. S ohledem na výše uvedené tedy žádá soud, aby žalovanému ustanovil zástupce z řad advokátů podle § 30 odst. 2 o. s. ř., neboť to vyžaduje ochrana jeho zájmů.

5. Odvolací soud postupoval podle § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolání odmítl, neboť bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. Podle § 201 o. s. ř. může rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním napadnout účastník. Řízení se vedle účastníka může účastnit i ten, kdo podle vymezení okruhu účastníků uvedeného v § 90 o. s. ř. účastníkem není. Takovou osobou je např. ten, koho si účastník zvolil, aby jej v řízení zastupoval (§ 24 a násl. o. s. ř.). Odvolání podané zástupcem účastníka pak nelze odmítnout jako podané osobou k němu neoprávněnou.

6. V posuzované věci má žalovaný procesní způsobilost (§ 20 odst. 1 o. s. ř.) a v řízení není zastoupen, což vyplývá ze sdělení [Anonymizováno], která odvolání proti rozsudku podala a která popřela, že by tak učinila jako zástupce žalovaného. I kdyby mohla být jmenovaná jako bývalá manželka žalovaného považována za osobu blízkou (bez dalšího bývalou manželku podle § 22 o. z. za osobou blízkou považovat nelze), procesní předpisy právo podat odvolání osobám blízkým nepřiznávají. Proto odvolací soud odvolání jmenované proti rozsudku odmítl jako podané osobou k takovému procesnímu úkonu neoprávněnou (§ 218 písm. b) o. s. ř.). S ohledem na přijatý závěr bylo nadbytečné zabývat se návrhem na prominutí zmeškání lhůty.

7. Tvrzení [Anonymizováno] o tom, že není schopna zajistit zastoupení žalovaného, zůstalo pouze v rovině ničím nepodloženého tvrzení. Nadto, tvrzení je v rozporu s obsahem spisu, v němž je založena plná moc, jíž žalovaný zmocnil v minulosti právě jmenovanou k nahlížení do spisu, pořizování kopií listin a převzetí rozsudku.

8. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, když žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný a žalobci žádné náklady v souvislosti s tímto odvolacím řízením nevznikly.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.