o uložení povinnosti projevit vůli a zaplacení částky 50 000 EUR s příslušenstvím, o návrhu na nařízení předběžného opatření, k odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2021, č. j. 80 Cm 95/2021-96,

1. Shora uvedeným usnesením zamítl soud prvního stupně v pořadí již třetí návrh na nařízení předběžného opatření, kterým mělo být žalovanému zakázáno jakkoliv nakládat s 5 994 054 ks zaknihovaných akcií, každé o jmenovité hodnotě 1,40 EUR, ISIN: [IBAN], emitovaných společností [Anonymizováno], registrační č. [Anonymizováno], a veškerými samostatně převoditelnými právy s těmito akciemi spojenými, s výjimkou převedení vlastnického práva k uvedeným akciím na žalobce(bod I. výroku) a kterým měla být dále společnosti [Anonymizováno], reg. č. [Anonymizováno] uložena povinnost zdržet se provedení zápisu vlastnického či jiného práva k předmětným akciím na účet jiné osoby než žalobce (bod II. výroku). Dále soud rozhodl, že po právní moci rozhodnutí se žalobci vrací jistota ve výši 500 000 Kč (bod III. výroku).

2. Podle odůvodnění se žalobce v řízení domáhá uložení povinnosti žalovanému projevit vůli spočívající v udělení pokynu k přepisu 5 994 054 kusů shora specifikovaných akcií a zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 000 EUR, a to na základě převodní smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako nabyvatelem a žalovaným jako převodcem ze dne 27. 4. 2021 (dále jen Smlouva). Žalovaný nesplnil ze Smlouvy vyplývající povinnost dokončit převod akcií na žalobce. Žalobce není schopen zjistit, u které lotyšské banky je veden majetkový účet, na kterém jsou předmětné akcie zapsány. Může se jednat buď o [Anonymizováno] se sídlem ve [Anonymizováno] nebo [Anonymizováno] se sídlem v [Anonymizováno]. V řízení již žalobce podal dva návrhy na nařízení předběžného opatření. Tento v pořadí třetí návrh na nařízení předběžného opatření byl soudu doručen dne 23. 8. 2021. Obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí zakládá žalobce na skutečnostech, nasvědčujících snaze žalovaného převést předmětné akcie na třetí osobu. Jedná se o změnu ve složení statutárního orgánu žalovaného, jehož členy se stali [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. [Anonymizováno] byl svým působením v orgánech společnosti a jednáním propojen s neúspěšnými zájemci o převod předmětných akcií ([Anonymizováno], [Anonymizováno]). Dále se jedná o udělení generální plné moci pro [Anonymizováno] dědičkou předmětných akcií [Anonymizováno]. [Anonymizováno] je dalším z akcionářů a představitelů společnosti [Anonymizováno].To této společnosti, případně jejím zástupcům nebo osobám jednajícím s ní ve shodě ([Anonymizováno]) umožnilo na základě generální plné moci k výkonu akcionářských práv odvolat z funkce jedinou členku statutárního orgánu žalovaného a místo ní jmenovat osoby jednající v jejich zájmu, které účelově ve prospěch konkurenta, zpochybnily Smlouvu a na úkor žalobce zamýšlí převáděné akcie zcizit jiné osobě ze skupiny, do níž náleží společnost [Anonymizováno]. Po zamítnutí prvního návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření byla dne 16. 6. 2021 na stránkách lotyšského centrálního depozitáře ([Anonymizováno]) zveřejněna zpráva o poklesu procenta hlasovacích práv žalovaného na cílové společnosti ze 42,56% na 28,37%. Je tak doložena obava z ohrožení výkonu rozhodnutí i potřeba prozatímní úpravy poměrů účastníků. Ze systematického jednání žalovaného v rozporu s převodní smlouvou má protiprávně těžit konkurent žalobce. Převáděné akcie s kvalitou vymíněnou ve Smlouvě by měly ve svém souhrnu představovat tzv. kontrolní balík. Úmysl žalovaného disponovat s převáděnými akciemi v rozporu se Smlouvou v neprospěch žalobce osvědčovaly skutečnosti uvedené žalobcem ve dvou předchozích návrzích na nařízení předběžného opatření. Skutečnosti, nastalé po zamítnutí v pořadí druhého návrhu tato tvrzení žalobce dále podporují a osvědčují. Ze zprávy, zveřejněné dne 16. 7. 2021 na stránkách [Anonymizováno] (lotyšského centrálního depozitáře) vyplývá, že společnost [Anonymizováno] se sídlem v [Anonymizováno] ovládla 30,85 % hlasovacích práv v cílové společnosti a v důsledku toho činí ostatním akcionářům (tedy včetně žalovaného) návrh na povinný odkup jejich akcií v cílové společnosti. Společnost je jediným akcionářem společnosti [Anonymizováno] a přestože v případě povinného odkupu se jedná o plnění zákonné povinnosti, jde o sofistikovaný účelově zvolený postup žalovaného s cílem převést jeho akcie na uvedené spřízněné osoby za situace, kdy prostý vnitroskupinový převod akcií na základě smlouvy o prodeji akcií by byl snadno napadnutelný pro absenci dobré víry nabyvatele, zatímco u povinného odkupu lze použít účelový argument „plnění zákonné povinnosti“ a případně argument (domnělé) nemožnosti ovlivnit osoby akcionářů, kteří se do procesu odkupu akcií přihlásí. Žalovaný umožnil spřízněné osobě povinný odkup akcií rozběhnout převodem části svých hlasovacích práv v cílové společnosti.

3. Soud prvního stupně návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Dle § 102 o. s. ř. zákonné předpoklady pro nařízení předběžného opatření neshledal splněny. Odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 12 Cmo 162/2021 – 68 ze dne 4. 8. 2021, jehož závěry se uplatní i v projednávané věci. Podle nich přes osvědčení nároku ve věci samé ani jeden z předpokladů pro nařízení předběžného opatření žalobce neprokázal. Potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků není dána, když jejich práva povinnosti dostatečně upravuje Smlouva a existence či neexistence předběžného opatření ani nemůže mít na poměry žalobce jako kupujícího žádný vliv. Existenci obavy, že by výkon soudního rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, byla posuzována ve vztahu k předmětu žaloby, resp. soudnímu rozhodnutí, které by mělo být vykonáno. Vzhledem k charakteru jednání žalovaného ve vztahu k akciím se zatím nejeví, že by žalobce nemohl na základě soudem vydaného rozhodnutí, bude-li v řízení úspěšný, převodu předmětných akcií na svůj účet dosáhnout. Tvrzené jednání žalovaného se netýká kvantity, ale kvality akcií. Změna skutkového stavu, posuzovaného soudem při rozhodování o předchozím rozhodnutí, jímž byl v pořadí druhý návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut, spočívá ve zveřejněném návrhu na povinný odkup akcií akcionářům cílové společnosti, učiněném společností [Anonymizováno] (který je v souladu se zákonem). O vrácení jistoty soud rozhodl podle § 75b odst. 4 o. s. ř.

4. Žalobce napadl usnesení ve všech jeho výrocích včasným odvoláním. Navrhl jeho změnu a vyhovění návrhu. Vytkl soudu, že veškeré jeho dílčí závěry jsou chybné a odporují skutkovým tvrzením, předloženým důkazům i platnému právu. Výjimku může představovat jen závěr soudu, že není dána obava z výkonu budoucího rozhodnutí, protože žalobce v případě úspěchu ve věci samé bude mít možnost převodu akcií ve svůj prospěch dosáhnout i bez nařízení předběžného opatření. Argumentace dřívějšími závěry odvolacího soudu v předchozím rozhodnutí neobstojí. Návrh se opírá o zcela nové skutečnosti, prokazující reálnost a bezprostřednost hrozby protiprávního převodu akcií na třetí osobu, vyžadující nařízení předběžného opatření. Žalobce osvědčil, že žalovanému byla dřívějšími zájemci a konkurenty žalobce učiněna nabídka na odkup akcií. Ta byla vyvolána protiprávním jednáním žalovaného, který v rozporu s uzavřenou Smlouvou zcizil hlasovací práva spřízněné osobě, která následně učinila žalovanému nabídku na odkup. Tyto zcela nové skutečnosti nebyly součástí předchozího návrhu. Soud prvního stupně se s nimi v odůvodnění napadeného usnesení nevypořádal. V důsledku toho napadené usnesení není řádně odůvodněno, neboť z něj neplyne, jakými úvahami se soud řídil a z jakých předpokladů vycházel, což ve svém důsledku zasahuje do základních práv účastníka řízení na spravedlivé posouzení věci ( nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2008 sp. zn. I. ÚS 684/06). Odvolací soud při rozhodování o předchozím návrhu neshledal důvody pro nařízení předběžného opatření zejména proto, že dispozici žalovaného s hlasovacími právy považoval za skutečnost, která nemůže ohrozit výkon soudního rozhodnutí, když žalobce akcie může nabýt i bez hlasovacích práv. S ohledem na nastalé skutečnosti je však zřejmé, že převodem hlasovacích práv žalovaný neohrozil jen kvalitu svého budoucího plnění, ale i budoucí výkon soudního rozhodnutí. Hrozí, že žalovaný přijme nabídku povinného odkupu a akcie protiprávně zcizí osobě jednající s ním ve shodě. Poukazuje na úpravu shodné hranice 30% hlasovacích práv v českém i lotyšském hmotném právu a zjevný hospodářský účel převodu hlasovacích práv ohledně části akcií v rozsahu, jímž společnost ze skupiny [Anonymizováno] dosáhla na uvedenou procentní hranici. Tyto skutečnosti společně s mediálně publikovaným zájmem skupiny [Anonymizováno] o odkup akcií, ovládnutím statutárního orgánu žalovaného osobami spřízněnými či jinak spojenými se skupinou [Anonymizováno], nesplněním závazku žalovaného ze Smlouvy, zveřejněné změny o podstatné účasti v cílové společnosti, nabídkou povinného odkupu akcií v přímé návaznosti na převod hlasovacích práv, a obsah závěti zůstavitele žalobcem tvrzenou obavu z ohrožení budoucího soudního výkonu rozhodnutí osvědčují. Za nesprávný považuje závěr soudu, že nebylo prokázáno tvrzení, že nabídka povinného odkupu akcií byla vyvolána účelovým postupem žalovaného a osob s ním spřízněných. Pro účely posouzení předpokladů pro nařízení předběžného opatření není tento závěr podstatný a v důsledku jde o nesprávné právní posouzení věci. Chybný je také závěr soudu, že předběžným opatřením má být zakázáno plnění zákonné povinnosti. Zákonnou povinnost učinit nabídku na povinný odkup akcií měla společnost [Anonymizováno]. Žalovaný však zákonnou povinnost prodat akcie této společnosti nemá. Na zákonnou povinnost společnosti [Anonymizováno] učinit nabídku pak předběžné opatření žádný vliv mít nemůže, navíc tuto povinnost již splnila. Časová návaznost zveřejnění oznámení žalovaného na lotyšské burze o jeho dispozici s hlasovacími právy dne 16. 6. 2021 a oznámení dalších, se žalovaným propojených osob, dosažení 30% hranice pro spuštění nabídkového procesu, oznámení [Anonymizováno] ostatním akcionářům o nabídce k výkupu akcií, doručené cílové společnosti již 21. 6. 2021 bezprostředně po převodu hlasovacích práv žalovaným prokazuje, že současný stav je výsledkem koordinovaného postupu žalovaného a osob s ním spřízněných či jinak spojených. V případě, že soud návrhu nevyhoví, v této věci reálně, s pravděpodobností hraničící s jistotou, hrozí, že žalovaný akcie namísto žalobci převede na třetí osobu. Zamítnutí návrhu by vedlo ke zcela nezvratným a neodčinitelným následkům. S nařízením předběžného opatření nelze vyčkávat do doby, než výkon rozhodnutí bude skutečně zmařen.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).

6. Podle zákonné úpravy předběžné může soud předběžné opatření nařídit jak před zahájením řízení (ust. § 74 o. s. ř.), tak i v jeho průběhu (ust. § 102 o. s. ř.), je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, přičemž některý z uvedených předpokladů musí být prokázán. Dalším, výslovně zákonem neupraveným předpokladem je osvědčení existence nároku ve věci. Odvolací soud již ve svém předchozím rozhodnutí uzavřel, že pro účely nařízení předběžného opatření má Smlouvou o prodeji a koupi akcií, uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným dne 27. 4. 2021, nárok za osvědčený a rovněž vyložil, že pravomoc (příslušnost) soudů České republiky je dána s ohledem na článek 11.2 Smlouvy ve spojení s článkem 25 bod 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

7. Předpoklady pro změnu napadeného usnesení neshledal, neboť nadále nemá prokázán žádný ze zákonných předpokladů pro nařízení předběžného opatření. Již ve svém předchozím rozhodnutí uvedl, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků jako jeden ze zákonných předpokladů pro nařízení předběžného opatření není dána, neboť práva a povinnosti účastníků jsou dostatečně definovány a upraveny v jimi uzavřené Smlouvě a existence či neexistence předběžného opatření nebude, resp. ani nemůže mít na poměry žalobce jako kupujícího žádný vliv. Prokázán neshledal ani druhý předpoklad, spočívající v existenci obavy, že by výkon budoucího soudního rozhodnutí v řízení následně vydaného mohl být ohrožen. Oproti předchozím návrhům žalobce své tvrzení o existenci obavy z možného ohrožení výkonu rozhodnutí v pořadí třetím návrhu na nařízení předběžného opatření založil na tvrzení o reálné hrozbě převodu předmětných akcií žalovaným na třetí osobu v souvislosti se zveřejněním povinné nabídky odkupu akcií, učiněném společností [Anonymizováno] v návaznosti na převod hlasovacích práv k části akcií žalovaným, v jehož důsledku společnost nabyla rozhodný podíl na hlasovacích právech cílové společnosti (společnost emitenta akcií) v rozsahu přesahujícím 30% a vznikla jí tak povinnost učinit veřejnou nabídku na odkup akcií. V tomto rozsahu se jednalo o nové skutečnosti, které nebyly součástí předchozího návrhu. Z odůvodnění napadeného usnesení se přitom podává, že soud prvního stupně tyto nové skutečnosti z hlediska předpokladů pro nařízení předběžného opatření shledal zcela irelevantní a podrobněji si jimi z uvedeného důvodu nezabýval.

8. Ohledně shora uvedených (nových) tvrzení žalobce má odvolací soud Seznamem akcionářů společnosti k 25. 5. 2021 (nikoliv k 31. 12. 2021- jak uvedl žalobce) za osvědčeno, že z celkového počtu 14 085 078 Ks akcií cílové společnosti (společnost [Anonymizováno]) o nominální hodnotě 1,4 EUR vlastnil žalovaný podíl ve výši 42,56%. Podíl v takto deklarované výši je také uveden ve Smlouvě, uzavřené dne 27. 4. 2021 mezi účastníky. Prospektem povinné nabídky odkupu akcií společnosti [Anonymizováno] z 30. 6. 2021 a informací o povinné nabídce převzetí akcií z 17. 6. 2021 má odvolací soud za osvědčeno, že společnost [Anonymizováno] získala hlasovací práva vyplývající z akcií cílové společnosti v rozsahu 30,85% z celkového počtu akcií s hlasovacím právem. Z toho hlasovací právo vyplývající z 1 998 018 akcií cílové společnosti, získané na základě nepřímé spoluúčasti nabízející společnosti ovládané obchodní společnosti [Anonymizováno], získala od společnosti [Anonymizováno], tj. žalovaného. Ke zveřejnění zahájení procesu povinné nabídky převzetí akcií cílové společnosti informovala společnost [Anonymizováno] dne 17. 6. 2021 Platnost nabídky pro realizaci povinného převzetí byla stanovena na 30 dnů od zveřejnění v úředním věstníku s ukončením k 17. 8. 2021 a vypořádání se zveřejněním výsledků k 24. 8. 2021.

9. Ze shora uvedených a listinami osvědčených skutečností vyplývá, že žalovaný k 25. 5. 2021 byl zapsán jako akcionář společnosti [Anonymizováno] s podílem 42,56% akcií. Stejná výše podílu byla uvedena ve Smlouvě mezi účastníky. Podle čl. 2 Smlouvy prodávající prodává a převádí kupujícímu akcie prosté jakéhokoliv zatížení a vad vlastnického práva se všemi právy, která jsou s nimi spojena nebo z nich vyplývají v den realizace a po dni realizace transakce, včetně práva na dividendy a výplaty rozdělené nebo vyplácené ve vztahu k akciím v den realizace transakce a po dni realizace. Akcie jsou dále specifikovány ve Smlouvě, v č.1 (počet) a čl.5.1 (specifické vlastnosti). Tvrzení žalobce, že reálně hrozí, že žalovaný přijme nabídku povinného odkupu a akcie protiprávně zcizí osobě jednající s ním ve shodě za osvědčené shodně se soudem prvního stupně nemá. Je sice osvědčeno, že společnost, která učinila nabídku převzetí akcií, nabyla část hlasovacích práv od společnosti žalovaného, kdy a za jakých podmínek se tak stalo však ničím osvědčeno není. V doloženém přehledu akcionářů je stav ke konci května tohoto roku, v době po uzavření smlouvy. Není dostatečně osvědčeno, že žalovaný odděleně na společnost [Anonymizováno] převedl hlasovací práva spojená s akciemi, které jsou předmětem Smlouvy. Předpoklady a podmínky povinné nabídky odkupu akcií upravuje, jakož i možnost převodu práv s akciemi spojených, pokud jde o akcie, jejichž emitentem je společnost se sídlem v Lotyšsku, lotyšské hmotné právo. Obsah této právní úpravy žalobce ani netvrdil, natož aby ji jakkoliv doložil. Pokud odkázal na shodnou úpravu hranice pro povinnou nabídku převzetí v české a lotyšské právní úpravě, zůstává toto jen v rovině tvrzení. I když lze předpokládat obdobnost obou právních úprav za situace, kdy jde o členské státy EU, pro něž platí povinnost implementace Směrnic a Nařízení EU. Navíc sám žalobce tvrdí, že žalovaný povinnost prodeje akcií na základě nabídky společnosti [Anonymizováno] na odkup nemá, tedy není povinen nabídku akceptovat. Ničím není osvědčeno, že tak hodlá učinit. Nelze přitom ani pominout osvědčenou skutečnost časového omezení nabídky odkupu, jejíž platnost skončila ještě před podáním návrhu. Návrh na nařízení předběžného opatření byl pak podán den před stanoveným datem zveřejnění výsledků odkupu akcií a jeho vypořádání. Je tedy zjevné, že pokud by skutečně žalovaný měl úmysl veřejnou nabídku akceptovat, muselo by se tak stát již v době předcházející vydání napadeného usnesení. V takovém případě by ani nařízení předběžného opatření nemohlo převodu akcií jakkoliv zabránit, neboť by s velkou pravděpodobností již odkup (převod akcií) byl realizován. Žalobci lze přisvědčit, že je nesprávný závěr soudu prvního stupně, že případným nařízením předběžného opatření by žalovanému bylo zakázáno plnění jeho zákonné povinnosti. Nic takového žalobce totiž ani netvrdil, zákonnou povinnost k nabídce odkupu (převzetí) vztahoval žalobce ke společnosti [Anonymizováno], nikoliv k žalovanému.

10. Z důvodů shora uvedených odvolací soud podle § 219 o. s. ř. napadené usnesení jako věcně správné, byť z jiných důvodů, potvrdil.

11. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 145 a § 151 o. s. ř.).