o zaplacení 13.717 EUR s přísl. ze směnek, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 55 Cm 77/2014-238 ze dne 10. 12. 2014 a zpětvzetí návrhu na zahájení řízení,

1. Žalovaný napadl včas podaným odvoláním rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 55 Cm 77/2014-238 ze dne 10. 12. 2014. Po zahájení odvolacího řízení byl na jeho majetek usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 22 INS 34899/2014-A-6 ze dne 27. 1. 2015 prohlášen konkurz a řízení tak ve vztahu k žalovanému bylo přerušeno. Odvolací soud proto věc ve vztahu k němu usnesením ze dne 9. 9. 2016 vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí pod sp. zn. 12 Cmo 195/2016. V insolvenčním řízení insolvenční soud usnesením č. j. KSOS 22 INS34899/2014-B36 ze dne 23. 1. 2017 rozhodl dle ust. § 265 zák. č. 182/2006 Sb. že v řízení ve vztahu k žalovanému lze pokračovat. Odvolací soud proto usnesením ze dne 11. 7. 2017, č. j. 12 Cmo 195/2016-375 rozhodl o návrhu dosavadního žalobce, společnosti [Anonymizováno] na vstup společnosti [Jméno žalobce]. do řízení na jeho místo z důvodu převodu práv z předmětné směnky na tuto společnost. Podáním ze dne 11. 9. 2017 vzal žalobce v dosud probíhajícím insolvenčním (konkurzním) řízení návrh na zahájení řízení zpět a navrhl, aby odvolací soud řízení proti žalovanému zastavil. Insolvenční správkyně žalovaného se k výzvě soudu k vyjádření ke zpětvzetí žaloby ve lhůtě nevyjádřila. Ve výzvě byla poučena, že pokud se v soudem stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že se zpětvzetím souhlasí, a lze tak dovodit, že vůči zpětvzetí žaloby nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Konkurz na majetek žalovaného byl po splnění rozvrhového usnesení zrušen usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2021 č. j. KSOS 22 INS 34899/2014-B-71. Od právní moci tohoto usnesení přestala být účastníkem na straně žalovaného insolvenční správkyně a je jím žalovaný.

2. Odvolací soud postupoval podle ustanovení § 222a o. s. ř. a zrušil ve věci vydaný rozsudek a směnečný platební rozkaz vůči žalovanému a řízení zastavil.

3. O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 146 odst. 2 a 224 o odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Žalobce zpětvzetím návrhu procesně zavinil nutnost zastavení řízení a byl by povinen hradit náklady žalovaného. Ten žádné náklady přes výzvu soudu neuplatnil, a proto nebyla náhrada přiznána žádnému z účastníků.