o zaplacení směnečné pohledávky 1 500 000 Kč s přísl., k odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 10. 2021, č. j. 34 Cm 38/2019-135 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 16. 11. 2021, č. j. 34 Cm 38/2019-138

1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku o ponechání jím vydaného směnečného platebního rozkazu ze dne 28. 2. 2019, č. j. 34 Cm 38/2019-13 v platnosti a v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 121 800 Kč. Doplňujícím usnesením doplnil soud rozsudek o bod III. výroku, kterým rozhodl o nákladech vzniklých státu a žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice náklady řízení ve výši 10 000 Kč.

2. Podle odůvodnění se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení 1 500 000 Kč se směnečným úrokem a směnečnou odměnou ze směnky, vystavené žalovaným.

3. Ve včas podaných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vydanému soudem k návrhu žalobkyně, žalovaný uvedl, že směnka zajišťoval jeho závazek k úhradě kupní ceny dle kupní smlouvy, na jejímž základě koupil od žalobkyně nemovitosti, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], LV č. [Anonymizováno] pro obec a k. ú. [adresa]. Sjednanou kupní cenu ve výši 1 500 000 Kč zaplatil z poskytnutého hypotečního úvěru. Většinu jednání předcházejících uzavření smlouvy vedl s druhem žalobkyně [Anonymizováno]. Před uzavřením kupní smlouvy na hlavní poště na [Jméno žalovaného B] mu pan [Anonymizováno] předložil směnku, jejímž podpisem byl ze strany žalobkyně podmíněn podpis kupní smlouvy s odůvodněním, že se jedná pouze o pojistku pro případ nezaplacení ve smlouvě sjednané kupní ceny. Žalovaný směnku, nikoliv však v předložené podobě, podepsal, neboť měl eminentní zájem na koupi nemovitostí. Předložená směnka není celá a není pravou směnkou. Žalovaný podepsal směnku na listu o formátu A4, kde směnečná suma měla být splatná v celkem 4 splátkách. Její kopii má k dispozici. Taková směnka s postupnou splatností je však neplatná dle § 33 odst. 2 zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ). Uvedl, že údaj o splátkách byl žalobkyní nebo panem [Anonymizováno] od předkládané směnky odstřižen či jinak oddělen. Popřel, že by podepsal dohodu o uznání a o splátkách dluhu ze dne 4. 12. 2015, na kterou odkazuje výzva k plnění. Žalobkyni by proto neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, protože výzva je nicotná. Dále zpochybnil pravost podpisu žalobkyně na plné moci, udělené žalobkyní právnímu zástupci. Namítl, že uplatnění směnky, pokud by se jednalo o pravou a platnou směnku, by bylo v rozporu s dobrými mravy.

4. Při jednání, konaném dne 26. 5. 2020 žalovaný doplnil, že nepodepsal žádný z dokumentů, tj. ani směnečné vyplňovací prohlášení.

5. Žalobkyně ve vyjádření k námitkám popřela tvrzení žalovaného, že směnka zajištovala úhradu sjednané kupní ceny. Dle smlouvy o směnečném vyplňovacím prohlášení a článku II. bod 4 dohody o uznání a splátkách dluhu ze 4. 12. 2015 zajišťovala povinnost žalovaného splatit žalobkyní poskytnutou zápůjčku ve výši 1 500 000 Kč. Samotnou koupi nemovitostí financoval žalovaný z hypotečního úvěru, vedle toho však potřeboval finanční prostředky na provedení zamýšlené rekonstrukce kupovaných nemovitostí. K podpisu kupní smlouvy, směnky, směnečného prohlášení a dohody o uznání dluhu a splátkách došlo na místě uvedeném žalovaným v námitkách, za přítomnosti účastníků a pana [Anonymizováno]. Po přečtení a prostudování veškerých dokumentů, připravených advokátem, žalovaný podepsal smlouvu, směnku, dohodu o uznání dluhu a dohodu o směnečném vyplňovacím prohlášením . Učinil tak s vědomím jejich účelu. Na směnce pod podpisem výstavce nebyly žádné další údaje. Kopii předloženou žalovaným žalobkyně označila za podvrh.

6. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování (prvopisem směnky, kopií směnky předložené žalovaným, předžalobní výzvou, kupní smlouvou, dohodou o uznání a splátkách dluhu ze dne 4. 12. 2015, výpisem z katastru nemovitostí LV č. [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], směnečným vyplňovacím prohlášením, znaleckým posudkem [Anonymizováno]) zjistil, že prvopis směnky je ve vyhotoven ve formátu šířky A4, nikoliv ve velikosti celého formátu. Směnka byla vystavena 4. 12. 2015 v [adresa], na řad žalobkyně [Jméno žalobkyně], na částku 1 500 000 Kč, se splatností 31. 12. 2018, s místem placení [Anonymizováno]. K údaji výstavce, označeného jako [Anonymizováno], je připojen podpis. Kopie směnky, předložená žalovaným má velikost celého formátu A4, na spodní části pod podpisem výstavce obsahuje údaje čtyř splátek s uvedením jejich výše a splatnosti, horní část je shodná se směnkou předloženou žalobkyní. Mezi účastníky byla dne 4. 12. 2015 uzavřena kupní smlouva a dohoda o uznání a splátkách dluhu. Předmětem kupní smlouvy byly nemovitosti, vymezené v článku I. smlouvy, jejichž vlastnictví žalobkyní bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí LV č. [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa]. V kupní smlouvě sjednaná kupní cena ve výši 1 500 000 Kč byla splatná ve dvou částech, které budou zaplaceny prostřednictvím hypotečního úvěru. Jako zajištění byla v čl. VI sjednána smluvní pokuta. Ujednání o zajištění směnkou kupní smlouva neobsahuje. V dohodě o uznání a splátkách dluhu, uzavřené mezi účastníky dne 4. 12. 2015, žalovaný uznává co do výše a důvodů dluh ve výši 1 500 000 Kč z titulu zápůjčky, poskytnuté žalobkyní žalovanému v pěti hotovostních platbách za účelem plánované rekonstrukce nemovitostí, vymezených v dohodě shodně s kupní smlouvou. V článku II. dohody byla sjednána úhrada dluhu ze zápůjčky ve čtyřech splátkách, shodných se splátkami uvedenými na žalovaným předložené kopii směnky. Dle článku II. 4. k zajištění závazků z dohody vystavil žalovaný společně se směnečným vyplňovacím prohlášením blankosměnku. Stejný účel vystavené směnky s vymezením zajištěného závazku a jeho splatnosti, je uveden ve směnečném vyplňovacím prohlášení ze 4. 12. 2015. V něm žalovaný potvrdil vystavení blankosměnky a její odevzdání žalobkyni. Žalobkyni současně udělil právo vyplnit údaj splatnosti a směnečnou sumu. Podle závěrů znaleckého posudku, vypracovaného znalcem [Anonymizováno], jehož předmětem zkoumání byla pravost podpisů žalovaného [Jméno žalovaného A] na směnce, na směnečném vyplňovacím prohlášení a dohodě o uznání a splátkách dluhu, je podpis žalovaného na směnce pravděpodobně pravým podpisem žalovaného. Ohledně podpisů na směnečném vyplňovacím prohlášení a dohodě o uznání a splátkách přijal znalec závěr, že je pravděpodobnější, že se jedná o pravé, úmyslně zkomolené podpisy [Jméno žalovaného A], než že by se jednalo o podpisy nepravé. Další navržené důkazy účastnickými výslechy obou účastníků a svědeckou výpovědí svědka Hrubého zamítl jako nadbytečné, neboť tyto důkazy by nijak nemohly změnit zjištění učiněná z listinných důkazů.

7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu neshledal námitky žalovaného prokázané. Námitka, že směnka zajišťovala závazky z kupní smlouvy, byla vyvrácena zjištěním obsahu smlouvy, v níž k zajištění závazků byla sjednána smluvní pokuta, žádné ujednání o zajištění směnkou smlouva neobsahuje. Dále je tato námitka vyvrácena zjištěními z Dohody o uznání a splátkách dluhu, výslovně potvrzujícími zápůjčku ve výši 1 500 000 Kč poskytnutou žalovanému. V dohodě stanovené splátky dluhu ze zápůjčky co do výše a splatnosti odpovídají údajům na listině, předložené žalovaným jako kopie směnky. Tvrzení žalovaného o sjednaných splátkách směnečné sumy je tak dohodou o uznání a splátkách dluhu vyvráceno, neboť z dohody vyplývá, že směnka zajišťovala povinnost splatit zápůjčku, jednotlivé splátky se vztahují k zápůjčce, nikoliv ke směnečné sumě. Pravost podpisů žalovaného na všech listinách byla prokázána znaleckým posudkem. Pravost svého podpisu na směnečném vyplňovacím prohlášení v námitkách nezpochybnil. Toto tvrzení učinil až po uplynutí lhůty k podání námitek. S ohledem na obsah Dohody a Směnečného prohlášení je zřejmé, že čtyři splátky na kopii směnky, předložené žalovaným ve formátu A4, obsahující údaje o 4 splátkách, jsou nikoliv splátkami směnečné sumy, ale splátkami dluhu ze zápůjčky, pak s ohledem na obsah výše uvedených listinných důkazů, tj. Dohody a Směnečného prohlášení se nejedná o splátky směnečné sumy, ale o splátky dluhu plynoucího ze zápůjčky a teprve povinnosti splatit zápůjčku jsou zajištěné blankosměnkou, kterou vystavil a žalobkyni předal žalovaný žalobkyni s právem na její vyplnění. Uvedenými listinami je vyvráceno tvrzení, učiněné žalovaným při jednání, že tyto listiny neviděl. Jednoznačnými závěry znalce, že se jedná o pravé úmyslně zkomolené podpisy žalovaného, nejedná se však o podpisy nepravé, je vyvráceno námitkové tvrzení žalovaného, že Dohodu o uznání a splátkách dluhu nikdy neuzavřel. Znaleckým posudkem je prokázána jednoznačně pravost podpisů žalovaného na listinách, které byly předmětem znaleckého zkoumání, tj. nejenom směnky, ale i Dohody o uznání a splátkách dluhu a Směnečného vyplňovacího prohlášení. S ohledem na tato zjištění neobstojí ani námitka neplatnosti směnky dle čl. I § 33 zák. č. 191/1950 Sb. V řízení nebylo prokázáno, že směnka byla vystavena s postupnou splatností. Splátky na kopii směnky předložené žalovaným se vztahují ke splacení zápůjčky nikoliv ke směnečné sumě.

8. Spornou směnku proto shledal soud platnou vlastní směnkou, obsahující všechny náležitosti dle čl. I § 75 zák. č. 191/1950 Sb.

9. Z uvedených důvodů proto soud prvního stupně ponechal vydaný směnečný platební rozkaz v platnosti a o nákladech námitkového řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

10. Žalovaný ve včas podaném odvolání navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek ve znění doplňujícího usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vytkl soudu, že na základě provedených důkazů dospěl nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní hodnocení věci je neúplné a nepřezkoumatelné. Závěr soudu o poskytnutí zápůjčky žalobkyní je předčasný. Smlouva o směnečném vyplňovacím prohlášení dluhu ze dne 4. 12. 2015 a dohoda o uznání a splátkách dluhu z téhož dne žalobkyně soudu předložila v rámci svého vyjádření k námitkám žalovaného a soud tak byl povinen účastníkům předestřít svůj právní názor a umožnit žalovanému na tyto důkazy adekvátně procesně reagovat. Soud, aniž by účastníky poučil dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o jejich povinnosti doplnit tvrzení o okolnostech poskytnutí žalobkyní tvrzené zápůjčky a označit k nim důkazy, bez dalšího, pouze na základě předložených listin přijal závěr, že zápůjčka byla žalobkyní žalovanému poskytnuta. Tento závěr soud dovodil na základě listinných důkazů, opatřených podpisem, který však s ohledem na závěry znaleckého posudku č. [Anonymizováno] (v rovině nízké pravděpodobnosti) lze velice obtížně přiřadit žalovanému, aniž by soud současně zkoumal okolnosti vzniku těchto listin, mimo jiné také to, zda finanční prostředky (zápůjčka) byly žalovanému předány. Podle ustálené judikatury koncentrační zásada směnečného řízení se nevztahuje na důkazní návrhy. V námitkovém řízení tedy žalovaný může činit nové důkazní návrhy, zejména když v návaznosti na soudem provedené dokazování, těmito novými důkazními návrhy může teprve reagovat na skutečnosti již provedeným dokazováním prokázané, případně neprokázané. K prokázání skutkového tvrzení v řízení musí být splněna dostatečná míra důkazu. Ta však byla projednávané věci značně oslabena. Její stanovení není věcí volné úvahy soudu, ale jde o právní otázku. Pokud v řízení byly provedeny důkazy, na které žalovaný nemohl reagovat již v rámci svých námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, měl soud na základě hodnocení těchto důkazů účastníky poučit o potřebě dotvrdit a prokázat skutečnosti, které vyloučí nastalé pochybnosti. Pravděpodobnost (pravosti) podpisu na uznání dluhu je velmi nízká a samotné uznání dluhu reálné předání finančních prostředků žalobkyní žalovanému neprokazuje.

11. Žalobkyně ve vyjádření k podanému odvolání navrhla napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit s tím, že jí bude přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení. Rozsah přezkoumatelných skutečností, který je určen obsahem podaných námitek, žalovaný v rámci odvolání rozšiřuje s odůvodněním, že další důkazy žalobkyně předložila v rámci svého vyjádření po podání námitek žalovaným. Majitel směnky však v případě jejího vymáhání není povinen dokazovat nic jiného, než že je jejím majitelem. O kauze není povinen tvrdit ničeho. Proto také žalobkyně svá tvrzení a důkazní návrhy činila v návaznosti na podané námitky. Důkazní břemeno k prokázání kauzálních námitek tíží výhradě směnečného dlužníka, a to i v případě tzv. negativních tvrzení. V podaných kauzálních námitkách žalovaný vylíčil obsah směnečné smlouvy a důvod vystavení směnky jako zajištění úhrady kupní ceny. Jím tvrzená kauza nebyla prokázána a fakticky byla vyloučena tvrzeními žalobkyně v jejím vyjádření. Námitky žalovaného byly vyvráceny závěry znaleckého posudku, podle nichž je podpis žalovaného na směnce pravděpodobně jeho pravým podpisem a je pravděpodobnější, že jeho podpisy na směnečném vyplňovacím prohlášení a dohodě o uznání a splátkách dluhu jsou pravé, úmyslně zkomolené podpisy žalovaného, než že by se jednalo o podpisy napodobené. Jediným možným důsledkem je procesní neúspěch žalovaného.

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, (§ 212 a násl. o. s. ř.). Předpoklady pro potvrzení ani změnu napadeného rozsudku neshledal splněny z důvodů dále vyložených.

13. Z § 175 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby v zákonem stanovené lhůtě zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Podá-li žalovaný včasné a odůvodněné námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání a v rozsudku pak rozhodne, zda směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zda jej zrušuje a v jakém rozsahu. V projednávané věci základem námitkové obrany bylo tvrzení žalovaného o neplatnosti směnky, jejíž splatnost byla v rozporu s čl. I § 33 ZSŠ stanovena ve splátkách. Uvedl, že směnka byla vyhotovena na listině ve formátu A4, obsahující údaj o splatnosti ve čtyřech splátkách, kdy tato část listiny obsahující údaje o splátkách, byla odstřižena nebo jinak oddělena. Dalším námitkovým tvrzením bylo tvrzení o splnění směnkou zajištěné povinnosti žalovaného k zaplacení kupní ceny dle kupní smlouvy, uzavřené se žalobkyní, a to prostřednictvím poskytnutého hypotečního úvěru. Jedná se v podstatě o dva okruhy námitek, námitky směnečné a námitky kauzální.

14. Soudem prvního stupně přijatý závěr, že sporná směnka není neplatná dle čl. I § 33 ZSŠ pro nepřípustnou postupnou splatnost, shledal odvolací soud správný. Údaj data splatnosti dne 31. 12. 2008, vyznačený na směnce jako součást směnečného prohlášení, je zcela v souladu se zákonnou úpravou doby splatnosti v čl. I § 33 ZSŠ. Jde o splatnost na určitý den. Námitku postupné splatnosti směnečného peníze ve splátkách, založená na tvrzení žalovaného, že směnka, původně vyhotovená na listině velikosti formátu A4, takové údaje splátek obsahovala, nelze shledat důvodnou. K tomuto tvrzení žalovaného soud provedl pouze důkaz žalovaným předloženou kopií listiny. Z ní učiněná zjištění o připojení údajů o splátkách pod vlastním textem směnky, obsahující směnečné prohlášení a zákonem vyžadované doložky, kryté podpisem výstavce, však umožňují přijetí závěru, že směnkou byla právě jen ta část listiny, shodná se žalobkyní předloženým prvopisem, obsahující text směnečného prohlášení a další doložky, kryté podpisem výstavce. Naopak na listině připojené údaje o splátkách nejsou kryty podpisem výstavce a nejsou vůbec součástí směnky. Tedy ani v případě, že by bylo prokázáno, že směnka byla vyhotovena na listině v podobě tvrzené žalovaným, s rukou psanými údaji splátek, kdy část listiny s údaji splátek byla oddělena (k tomu nebylo v řízení žádné dokazování prováděno) nebyla by námitka neplatnosti směnky důvodná.

15. Zcela nesprávný byl však postup soudu při projednání kauzálních námitek žalovaného. Z § 175 odst. 4 o. s. ř. vyplývá, že k projednání včas podaných námitek žalovaného nařídí soud jednání, Účelem řízení o námitkách je umožnit žalovanému prokázat důvodnost jím uplatněných skutkových tvrzení, na nichž zakládá svoji obranu proti platebním rozkazem uložené platební povinnosti ze směnky, a to prostřednictvím důkazů, které k prokázání tvrzení navrhne. V projednávané věci žalovaný již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu k prokázání svého tvrzení, že směnka zajišťovala jeho závazek k zaplacení kupní ceny dle smlouvy, kterou uzavřel se žalobkyní, navrhl důkaz svědeckou výpovědí svědka Hrubého a účastnickým výslechem žalobkyně. Soud prvního stupně však v námitkovém řízení provedl dokazování důkazními návrhy žalobkyně k jí učiněným tvrzením o odlišné kauze směnky (zajištění závazku žalovaného ze smlouvy o zápůjčce), žádný z důkazních návrhů žalovaného k jím tvrzené kauze směnky však neprovedl. Soud tím, že neprovedl žalovaným navržené důkazy, mu fakticky znemožnil prokázat jeho kauzální námitkovou obranu, přestože důkazní břemeno ke kauzálním námitkám tíží výhradě žalovaného. Dokazování v rozsahu navrženém žalobkyní k vyvrácení tvrzení žalovaného o kauze směnky, resp. k prokázání jejího tvrzení o kauze směnky dluhu ze zápůjčky by soud prvního stupně mohl provést až poté, co by mu provedené dokazování důkazními návrhy žalovaného umožnilo přijetí závěru, že žalovaný kauzální námitkovou obranu prokázal.

16. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně v závěru, že dokazování svědeckou výpovědí svědka [Anonymizováno] a účastnickými výslechy účastníků by bylo zcela nadbytečné z důvodu, že by takové dokazování nemohlo nic změnit na jednoznačných zjištěních o pravosti podpisů žalovaného na dohodě o uznání a splátkách dluhu a směnečném vyplňovacím prohlášení, učiněných soudem z provedených listinných důkazů. Pokud důkazy neprovedl, nelze zatím předjímat, zda a případně jaká zjištění by z nich soud mohlo učinit. Závěr soudu, že pravost podpisů žalovaného na obou shora uvedených listinách byla jednoznačně prokázána závěry znaleckého posudku [Anonymizováno], neodpovídá zjištěním soudu z provedeného důkazu znaleckým posudkem, v němž znalec přijal závěr, že je pravděpodobnější, že podpisy žalovaného na dohodě o uznání dluhu a směnečném vyplňovacím prohlášení jsou pravými, úmyslně zkomolenými podpisy žalovaného, než že by se jednalo o podpisy nepravé. Nejde o kategorický závěr o pravosti podpisů, jak uzavřel soud. Na znalci používané stupnici hodnocení pravosti podpisů se jedná o závěr v nejnižším stupni kladné roviny stupnice, kdy středem stupnice je závěr, že nelze určit, zda se jedná o pravý podpis nebo padělek. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že neobstojí ani názor soudu, že námitku falza svého podpisu na směnečném vyplňovacím prohlášení měl žalovaný uplatnit již v námitkách a pokud tak učinil až po uplynutí lhůty k podání námitek, jde o opožděnou námitku, k níž soud nemůže přihlížet. Podle obsahu spisu pravost svého podpisu na směnečném vyplňovacím prohlášení zpochybnil žalovaný v návaznosti na dokazování touto listinou, v rámci vyjádření k provedenému důkazu a tedy včas.

17. Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil k dalšímu řízení, v němž soud prvního stupně v intencích shora uvedených závěrů posoudí, zda a které ze žalovaným navržených a dosud v řízení neprovedených důkazů k prokázání jeho tvrzení o kauze směnky provede a pak ve věci znovu rozhodne. V novém rozhodnutí ve věci bude soud prvního stupně dbát, aby odůvodnění rozsudku splňovalo veškeré náležitosti uvedené v ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř., včetně toho, aby z odůvodnění vyplýval jak vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů, tak jeho právními závěry na straně druhé. Při hodnocení provedených důkazů bude postupovat podle § 132 o. s. ř. a důkazy vyhodnotí jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti.