o zaplacení směnečného peníze ve výši 186 500 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 53 Cm 69/2018-173 ze dne 6. 4. 2020
JUDr. Eva Hodanová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 5. 1. 2021
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Hodanové a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci
žalobce:
[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta]
proti
žalovaným:
[Jméno žalované], narozený dne [Datum narození žalované] bytem [adresa] adresa pro doručování: [adresa]
o zaplacení směnečného peníze ve výši 186 500 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 53 Cm 69/2018-173 ze dne 6. 4. 2020
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
1. Shora uvedeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudních poplatků.
2. V odůvodnění uvedl, že o osvobození od soudních poplatků žalovaný požádal v návaznosti na výzvu soudu ke splnění poplatkové povinnosti, která mu vznikla podáním odvolání proti rozsudku ve věci ze dne 10. 12. 2019, č. j. 53 Cm 69/2018-122. Návrh odůvodnil tvrzením, že se nachází v tíživé sociální a finanční situaci.
3. Soud prvního stupně s odkazem na účel moderačního práva soudu v ust. § 138 o.s.ř. a v něm kumulativně vymezené předpoklady, za nichž lze účastníku přiznat osvobození od soudních poplatků, uvedl, že úspěšnost či důvodnost odvolání podaného proti shora citovanému rozsudku, nelze v tomto stádiu řízení předjímat, tudíž ji nelze ani vyloučit. Uzavřel, že nelze předem konstatovat, že podané odvolání je svévolným a zřejmě bezúspěšným bráněním práva a první ze zákonných předpoklad moderace proto shledal splněn.
4. Při posuzování, zda je naplněn druhý předpoklad moderace, tedy že osobní, majetkové a výdělkové poměry žalovaného eliminují jeho schopnost vyměřený soudní poplatek uhradit, vyšel z údajů, které žalovaný o svých majetkových poměrech soudu poskytl. Podle vyplněného prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech je ženatý, jeho manželka a syn, který se narodil v roce [Anonymizováno], s ním nesdílí společnou domácnost a žijí v [Anonymizováno]. Jediným příjmem je příjem z dohody z prací konaných mimo pracovní poměr u zaměstnavatele [právnická osoba], se sjednaným rozsahem pracovní činnosti za dobu od 1. 1. do 31. 3. 2020 ve výši 9 500 Kč měsíčně. Nemá příjmy z podnikání, nepobírá žádné dávky. Nedisponuje majetkem větší hodnoty. Má dluh z půjčky ve výši 1 000 000 Kč u věřitele [právnická osoba]., který je splatný v roce 2020, platí zdravotní pojištění 1 971 Kč a výživné na syna ve výši 1 400 PLN měsíčně. Jsou vůči němu vedeny dvě exekuce. Prohlásil, že nepobíral žádnou mzdu, odměny ani podíly na zisku od společnosti [právnická osoba] Stejně tak žádnou mzdu, odměny ani podíly na zisku od společnost nepobírala ani jeho manželka od společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba]
5. Soud konstatoval, že při hodnocení majetkových poměrů žalovaného je třeba přihlédnout k celkové majetkové situaci účastníka, nejen k jeho příjmům a množství disponibilních finančních prostředků, ale také k možnosti si tyto prostředky opatřit, včetně zkoumání příčin nepříznivé majetkové situace. Nelze zohledňovat povinnost žalovaného hradit jiné závazky vůči dalším věřitelům. Ze žádného zákonného ustanovení nelze dovodit, že úhrada jakýchkoli jiných závazků účastníka má přednost před zaplacením soudního poplatku a že o splnění poplatkové povinnosti vůči státu lze uvažovat až poté, co budou jeho ostatní platební povinnosti zcela či alespoň zčásti splněny. Navíc soudní poplatek je svou povahou příjmem státního rozpočtu. Tvrzení, že žádost žalovaného o bankovní úvěr byla zamítnuta, nebylo ničím doloženo.
6. Soud uzavřel, že zcela zásadním předpokladem pro přiznání osvobození od soudních poplatků je úplné a pravdivé vylíčení majetkových poměrů účastníkem. Právě tento předpoklad není splněn, neboť žalovaný přes výslovnou výzvu soudu neuvedl všechny rozhodné skutečnosti a nepředložil všechny listiny. Zejména nedoložil výpisy ze svých bankovních účtů, neuvedl ničeho o svých měsíčních nákladech a výdajích. Rovněž neprokázal, že do nepříznivé majetkové situace se dostal z důvodů nezávislých na jeho jednání.
7. Žalovaný napadl usnesení včas podaným odvoláním. Navrhuje napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítá, že v rozporu s ust. § 138 o.s.ř., podle něhož o návrhu na přiznání osvobození do soudních poplatků rozhoduje předseda senátu, napadené usnesení vydal asistent soudce, který se tak dopustil zneužití pravomoci úřední osoby. V důsledku je usnesení paaktem. Soudu vytýká, že nevzal v úvahu žalovaným doložené závazky a exekuce. Ty považuje za nevěrohodné, případně je bagatelizuje. Soud tak dle žalovaného dospěl ke zcela nepodloženému závěru, že majetková situace žalovaného je u něj dána proto, že to chce a z tohoto důvodu usnesení není v souladu s ust. § 157 odst. 2 o.s.ř. Dále poukazuje na zjevné nesprávnosti, jichž se asistent soudce dopustil v napadeném usnesení. Nesprávné je datum narození syna žalovaného, komoleno je jméno jeho manželky. Pokud je v odůvodnění odkazováno na příjmy žalovaného, případně jeho manželky a syna od jiných společností, některé asistent opomenul a současně uvedl společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], s nimiž žalovaný, jeho manželka ani syn nemají nic společného. Vyjadřuje přesvědčení, že asistent, který usnesení vydal, byl při psaní odůvodnění silně indisponován. Pokud by věc posuzoval jiný úředník a učinil tak důkladně, kvalitně a nestranně, mohl by být žalovaný od soudních poplatků osvobozen. Připomíná, že jsou vůči němu vedena exekuční řízení, s nimiž je spjato generální inhibitorium. Žalovaný má zablokované účty, nemůže s finančními prostředky na těchto účtech nakládat. Půjčku, poskytnutou společností [právnická osoba]., použil k úhradě předchozích závazků. Pokud by zaplatil soudní poplatek, dostal by se, bez ohledu na příjem z dohody o provedení práce, do situace, kdy by neměl prostředky na uspokojení základních životních potřeb. Ve svém důsledku je nepřiznáním osvobození od soudních poplatků žalovaný vyloučen ze svého práva na přístup k soudu, garantovaného Listinou základních práva svobod.
8. V průběhu odvolacího řízení žalovaný podal další žádost o přiznání osvobození od soudních poplatků, kterou založil na tvrzení o podstatné změně, resp. zhoršení svých majetkových poměrů v důsledku dopadu krize spojené s nemocí COVID 19 a s narozením syna v [Anonymizováno].
9. K výzvě odvolacího soudu k doložení majetkových poměrů způsobem a v rozsahu dále specifikovaném v usnesení č. j. 12 Cmo 178/2020-195 ze dne 25. 10. 2020 žalovaný uvedl, že je statutárním zástupcem společnosti [právnická osoba]., jejíž činnost byla utlumena a rozdělena mezi jednotlivé společnosti podle předmětu činnosti a provozovny s cílem větší efektivity a zisku a omezení možných ztrát. Dále uvedl, že je jednatelem několik dalších společností, a to [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] a [právnická osoba], podnikajících v oblasti obchodu a turistického ruchu zejména v zimním období (půjčovny a servis lyží, lyžařská škola), jejichž činnost je dále utlumena, případně žádnou nevyvíjí nebo byla definitivně ukončena ( [právnická osoba].). Za výkon funkce jednatele nepobíral odměnu, protože společnosti si její výplatu nemohly dovolit vzhledem k vysokým provozním nákladům. Jediným místem s vykazovaným ziskem, použitým na vykrytí ztrát společnosti shora uvedených byla nezákonně uzavřená provozovna na [Anonymizováno], v k. ú. [adresa] v [Anonymizováno]. Do poloviny června 2020 zůstal bez jakýchkoliv příjmů, přežil díky půjčce od přítele ve výši 30.000 Kč, neboť sportovní maloobchod mohl být s ohledem na uzavření hranic a celkovou situaci otevřen jen o víkendech a tržby byly minimální a nepostačily ani na úhradu nákladů. Nájem na 2. čtvrtletí byl doplacen v září 2020 díky COVID. V měsících 08-10/2020 mu společnost [právnická osoba] na základě dohod o provedení práce vyplatila odměnu vždy ve výši 9 500 Kč měsíčně. tato částka postačuje pouze na stravu, vzhledem k prodlužování nouzového stavu lze předpokládat, že přijde i o tento příjem. S exmanželkou, žijící v [Anonymizováno], se dohodl na odkladu placení výživného, neboť matka žalovaného mu vzhledem k výši svého starobního důchodu a navýšení životních nákladů není již schopna půjčovat. Jeho současná manželka žije se synem a svojí dcerou z prvního manželství na [Anonymizováno], je závislá na státních dávkách a pomoci svojí rodiny, byť původně předpokládal, že ji bude podporovat ze svých příjmů z podnikání, jako tomu bylo v minulých letech. Od listopadu 2019 neplatí zdravotní pojištění, dluh na tomto pojištění k 26. 8. 2020 činil 22 444 Kč. Celková výše závazku vůči VZP činí 28. 537 Kč. U Okresního soudu ve [adresa] jsou vůči němu vedeny dvě exekuce na celkovou částku 600. 000 Kč. Exekuce jsou důsledkem vydírání žalobce a žalovaný se necítí být dlužníkem. Na vyžádání soudu může doložit, že došlo k porušení jeho práva na spravedlivý soudní proces, neboť neměl možnost se bránit. Současná predikce vývoje (COVID 19) nasvědčuje tomu, že provozovna sportovního maloobchodu bude uzavřena a zimní sezona neproběhne. To povede k dalšímu zhoršení situace. Odvolacímu soudu předložil k jeho výzvě vyplněný formulář prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Z něj odvolací soud zjistil, že žalovaný žije sám, jsou na něm finančně závislí dva jeho synové [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno] a [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno]. Vůči synovi [Anonymizováno] má soudem stanovenou vyživovací povinnost ve výši 8 526 Kč. O vyživovací povinnosti vůči druhému synovi, případně odhodě o placeném výživném neuvedl ničeho. Nemá žádný majetek, jeho jediným příjmem je příjem z dohod o provedení práce - vedení provozovny obchodu u zaměstnavatele [právnická osoba] s výší měsíční odměny 9 500 Kč. Nepobírá žádné dávky státní sociální podpory. Dále doložil výpis ze svého účtu u [právnická osoba] č.ú. [Anonymizováno], vždy ke konkrétnímu datu, a to k 31. 3.2020, 30. 6. 2020 a 30. 9. 2020 (účet vykazuje nulový zůstatek) a vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění z 26. 8. 2020, podle něhož je vykazován nedoplatek žalovaného na zdravotním pojištění a žalovaný je současně vyzván k jeho úhradě.
10. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a 212 o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání. Přednostně se zabýval námitkou žalovaného, že rozhodnutí nebyl asistent soudce oprávněn vydat, resp. že ve věci rozhodoval nesprávně obsazený soud. Podle ust. § 4 zák. č. 121/2008 Sb. o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství, který se dle ust. § 36a zák. č. 6/2002 Sb., zákon o soudech a soudcích, vztahuje i na asistenty soudce, vykonává asistent soudce úkony soudu v rámci soudního oddělení, do kterého byl zařazen, na základě rozvrhu práce, který určuje, ve kterých věcech, typech řízení a při jaké činnosti soudu vyšší soudní úředník provádí jednotlivé úkony na základě pověření nebo bez pověření předsedou senátu, a který předseda senátu je oprávněn pověření udělit. Rozvrh práce Městského soudu v Praze k rozhodnému datu (datum vydání napadeného usnesení) stanovil v bodě XVIII, že asistenti vyřizují věci v rozsahu zákonného zmocnění a podle pokynu soudce. Podle rozvrhu práce byl [Anonymizováno] přidělen jako asistent předsedkyni senátu 53 Cm Městského soudu v Praze [Anonymizováno]. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že jmenovaný asistent byl oprávněn vydat napadené usnesení, spadající rovněž do rozsahu rozhodovací činnosti asistentů, vymezené zákonem v ust. § 11 zák. č. 121/2008 Sb.
11. Důvodné je odvolání žalovaného v části, vytýkající soudu zřejmé nesprávnosti v datech, jménech a také pokud jde o zjištění o případných příjmech žalovaného v několika společnostech. O nich v majetkovém prohlášení žalovaný nic neuváděl. Podle příloh majetkového prohlášení, tvořených potvrzeními společností [právnická osoba], [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] nepobíral žalovaný od těchto společností žádnou mzdu, odměny ani podíly na zisku a neměl ani u žádné jiné příjmy. Nicméně tato zjevná pochybení nezakládají nepřezkoumatelnost usnesení a soudem přijatých závěrů o nenaplnění zákonných předpokladů moderace poplatkové povinnosti.
12. Poplatková povinnost, vzniká účastníkům řízení (poplatníkům) na základě zákona ( zák. č. 549/1991 Sb., zákon o soudních poplatcích) zcela nezávisle na jejich majetkové situaci. Výjimky z této poplatkové povinnosti, osvobození osobní nebo věcná, upravuje ust. § 11 citovaného zákona. V této věci žádná z výjimek není dána. Účelem moderačního práva soudu, upraveného v ustanovení § 138 o. s. ř., je zajistit těm účastníkům, kteří v důsledku své majetkové situace nejsou schopni poplatkovou povinnost splnit, realizaci jejich Ústavou a zákony garantovaného práva na přístup k soudu, z něhož by jinak byli vyloučeni. Předpoklady, za nichž lze účastníku přiznat osvobození od soudních poplatků, upravuje ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníku zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho nepříznivé majetkové poměry takový postup odůvodňují a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.
13. Povinnost účastníka verifikovat majetkové poměry v případě rozhodování soudu o návrhu tohoto účastníka na moderaci jeho poplatkové povinnosti byla opakovaně zdůrazněna v soudní judikatuře jak Nejvyššího soudu, tak Ústavního soudu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 7. 2017 ve věci sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 18. 9. 2013 ve věci sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 17. 7. 2017 ve věci sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2016 ve věci sp. zn. I. ÚS 311/16). Jak vyplývá z obsahu spisu, byl žalovaný soudem prvního stupně ke své původní žádosti o moderaci usnesením ze dne 5. 3. 2020 vyzván k doložení aktuálních majetkových poměrů. Soud v usnesení přesně specifikoval skutečnosti, které je žalovaný povinen uvést i listiny, které má doložit. V usnesení tak bylo mimo jiné žalovanému uloženo, aby doložil aktuální výpis z katastru nemovitostí a z registru silničních vozidel, výpisy z účtů, specifikoval výdělkové a majetkové poměry osoby, na níž je finančně závislý, a to způsobem přesně v usnesení vymezeným, výši dluhů a důvod jejich vzniku a výši případných placených splátek, výši dalších výdajů a jiné okolnosti, které by mohly mít vliv na osvobození.
14. Žalovaný své majetkové poměry v uvedeném rozsahu nedoložil ani k původní žádosti a neučinil tak ani v rámci odvolacího řízení k nové žádosti. Výpisy z bankovních účtů k původní žádosti nedoložil vůbec. V odvolacím řízení k nové žádosti doložil výpis z účtu jen ke konkrétnímu datu, nikoliv celý výpis za příslušné období, z něhož by bylo možné zjistit obraty na účtu. Pouhý výpis o stavu účtu k poslednímu dni konkrétního měsíce nemá relevantní vypovídací hodnotu. Tvrzení o zahájených exekucích není novým tvrzením, dovolával se ho již v původní žádosti. Doplnění tohoto tvrzení v tom směru, že exekuce jsou důsledkem nyní doplněné. Pokud žalovaný uvedl, že s prostředky na účtech nemůže s ohledem na probíhající exekuce nakládat, je toto tvrzení zcela bez významu. Exekuční řízení dokládají pouze to, že žalovaný neplní závazky, které na sebe převzal, a že jeho věřitelé se na základě opatřených exekučních titulů jejich zaplacení domáhají v exekuci. Již vůbec ničeho z nich nelze dovozovat o majetkových poměrech žalovaného. Pokud žalovaný uvedl, že exekuce jsou důsledkem odnětí jeho práva jednat před soudem, bylo věcí žalovaného, aby v rámci exekučního řízení tuto obranu uplatnil. Zda tak učinil, žalovaný neuvedl, pro toto odvolací řízení je otázka exekucí nepodstatná z důvodů shora uvedných. Žalovaný fakticky k výzvě soudu doložil jen výši příjmů z dohody o provedení práce, přičemž výše tohoto příjmu 9. 500 Kč se nezměnila, změnil se jen zaměstnavatel. Ani v tomto rozsahu nejde o změnu poměrů. V původním majetkovém prohlášení uvedl, že plní vyživovací povinnost ve výši 1400 PLN, tedy cca 8 400 Kč a dále platí 1 971 Kč na zdravotní pojištění. Obdobné tvrzení uvedl v nově předloženém vyplněném formuláři majetkového prohlášení. Je zjevné, že tyto výdaje žalovaného přesahují jím vykazované příjmy. Pokud jde o zdravotní pojištění, v původním prohlášení uvedl zdravotní pojištění jako placený výdaj, v novém prohlášení však tvrdí, že zálohy na zdravotní pojištění neplatí již od podzimu 2019. Jedná se o rozporné údaje, přičemž nedoplatek na zdravotním pojištění vyplývá z předloženého vyúčtování VZP z 26. 8. 2020. Důvody neplacení zdravotního pojištění po dobu více jak jednoho roku žalovaný nespecifikoval. Dohoda žalovaného s matkou jeho syna [Anonymizováno] o odkladu placení výživného zůstala v rovině ničím nedoloženého tvrzení. Předchozí tvrzení žalovaného, že na úhradu výživného mu půjčovala jeho matka z důchodu, jednak rovněž nebylo doloženo a nejeví se ani pravděpodobným, neboť výše stanoveného výživného by tak zcela nepřiměřena snížila výši finančních prostředků, nezbytných ke krytí vlastních životních nákladů matky žalovaného. Pokud jde o druhého syna žalovaného, narozeného v tomto roce, nejde o novou skutečnost. Nelze však pominout, že žalovaný uvedl, že na tothoto syna žádné protsřdky matce neposkytuje, tedy ani nemá oprpti původní žádosti další výdaje. Zda byla uzavřena dohoda o výživném nebo bylo případně stanoveno soudem, netvrdil ničeho. Kromě vykazovaných výdajů musí žalovaný vynakládat peněžní prostředky také na další nezbytně vznikající životní náklady. Tvrzení, že z odměn z dohod o provedení práce hradí pouze jídlo a že k bydlení (přespání) používá bytové prostory, pronajaté společností [právnická osoba] není ničím doloženo. Z nějakých zdrojů, o nichž soudu ovšem nic nevyjevil, musí pokrývat i další výdaje. Lze přitom důvodně předpokládat, že v případě absence jiných příjmů než příjmu z dohod o provedení práce by žalovaný byl poživatelem některé ze sociálních dávek. To však ani netvrdí. Údaje poskytnuté žalovaným o jeho majetkových poměrech jak k původní žádosti, tak k nové žádosti podané v odvolacím řízení, jsou tedy zjevně neúplné. Část požadovaných listin žalovaný nepředložil vůbce (výpis z katastru, z registru vozidel). Závěry, přijaté soudem prvního stupně ohledně majetkových poměrů žalovaného, shledal odvolací soud správné. Protože majetkové poměry, resp. tvrzená změna těchto poměrů k horšímu nebyla žalovaným řádně doložena k jeho opakované žádosti o moderaci ani v odvolacím řízení, nehledal odvolací soud předpoklady pro změnu napdeného usnesení ani pro to, aby o nové, opakované žádosti žalovaného na přiznání osvobození od soudních poplatků bylo soudem opětovně rozhodováno.
15. Shodně se soudem prvního stupně i odvolací soud uzavřel, že žalovaný své majetkové poměry doložil ve zcela nedostatečném rozsahu. Tím sám zcela vyloučil možnost jejich následného komplexního hodnocení soudem z hlediska naplnění zákonných předpokladů moderace poplatkové povinnosti.
16. Ze shora vyložených důvodů odvolací soud neshledal předpoklady pro změnu napadeného usnesení, které proto podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. i) o.s.ř.).