o nahrazení projevu vůle ke změně stanov a o jmenování statutárního orgánu, o odvolání účastníka č. 1 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2025, č. j. 77 Cm 4/2025-45

1. Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl shora uvedeným usnesením, že se zamítá návrh na úpravu čl. 39 bodů 1), 4) a 7) stanov účastníka č. 1 přijatých na členské schůzi konané dne 4. 9. 2014, tak, aby tyto nově zněly: 1) Členská schůze je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové, kteří disponují nadpoloviční většinou všech hlasů, 4) Usnesení členské schůze je přijato, pokud získalo alespoň nadpoloviční většinu všech hlasů členů družstva, pokud donucující ustanovení jiného právního předpisu nevyžadují vyšší počet potřebných hlasů, nebo pokud tyto stanovy nestanoví jinak, 7) Náhradní členská schůze je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných členů (dále jen „navrhovaná změna stanov“, výrok I.), že je [Jméno advokáta D], nar. [Datum narození advokáta D], bytem [adresa] je jmenován předsedou účastníka č. 1 do doby zvolení předsedy družstva členskou schůzí účastníka 1, nejdéle na dobu dvou let (výrok II.), že se zamítá návrh na jmenování [Jméno advokáta E], narozeného [Datum narození advokáta E], bytem [Adresa advokáta E], do funkce předsedy účastníka č. 1 do doby zvolení předsedy družstva členskou schůzí účastníka č. 1 (výrok III.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

2. Soud prvního stupně vyšel z návrhu, jímž se navrhovatelé domáhali navrhované změny stanov a jmenování předsedy účastníka č. 1, konkrétně [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Návrh odůvodnili tím, že jsou všichni členy účastníka č. 1, přičemž navrhovatelé a) a b) jsou manželé a mají v bytovém družstvu jeden hlas, navrhovatel c) má taktéž jeden hlas. Celkový počet hlasů v bytovém družstvu je pět. Požadavek na změnu stanov účastníka č. 1 rozhodnutím soudu spočívá v tom, že stanovy v čl. 39 odst. 1 uvádějí, že členská schůze je schopná se usnášet, pokud jsou přítomny alespoň čtyři pětiny hlasů. V čl. 39 odst. 4 je stanoveno, že usnesení členské schůze je přijato, pokud získalo alespoň čtyři pětiny hlasů všech členů bytového družstva. Pro změnu stanov je pak dle čl. 39 odst. 5 nutný souhlas všech členů bytového družstva. Z důvodu takto stanoveného kvora není členská schůze dlouhodobě schopna přijímat rozhodnutí, zejména zvolit statutární orgán. Během posledních let je totiž stabilně v případě takovéhoto hlasování poměr hlasů rozdělen 3:2, případně jsou 3 hlasy pro, 1 proti a jeden se zdrží. Navrhovatelé dále tvrdili, že účastník č. 1 nemá od 4. 9. 2019 člena statutárního orgánu, kterým je podle stanov předseda. Naposledy jím byl řádně zvolen [Jméno navrhovatele C] dne 4. 9. 2014, jeho funkční období uplynulo 4. 9. 2019. Poté proběhla dne 13. 6. 2023 volba [Anonymizováno] [Anonymizováno] na funkci předsedy, avšak usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2023, sp. zn. 64 Cm 153/2023, byla vyslovena neplatnost tohoto usnesení. Další snahy o volbu předsedy byly z důvodu uvedeného kvora neúspěšné. Navrhovatelé taktéž tvrdili, že oni a účastník č. 2 jsou připraveni hlasovat pro kteréhokoliv kandidáta s výjimkou [Jméno advokáta E], zatímco kandidaturu [Jméno advokáta E] podporuje jen on sám a v roce 2021 i další člen družstva [adresa] [Anonymizováno], který se však při dalších volbách zdržel hlasování. Pokus o volbu předsedy proběhl i na členské schůzi konané 19. 6. 2024, jediným kandidátem byl účastník č. 2, pro jeho zvolení byly 3 hlasy (navrhovatelé a účastník č. 2), proti jeho zvolení nebyl žádný hlas, zbylé 2 hlasy se zdržely hlasování. V současné době má účastník č. 1 jmenovaného hmotněprávního opatrovníka, kterým je účastník č. 3. Navrhovatelé měli za to, že účastník č. 3 jakožto opatrovník způsobil bytovému družstvu škodu, která je uplatněna v řízení vedeném před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 62 Cm 1/2025, když v roce 2022 vynaložil 55 902 Kč na blíže nespecifikované právní služby a [částka] na služby soudní znalkyně ve snaze o přezkum platnosti podpisů na nájemních smlouvách členů účastníka č. 1 uzavřených v roce 2014. Účastník č. 2 je dle názoru navrhovatelů nejvhodnější osobou na jmenování do funkce statutárního orgánu vzhledem k situaci a vztahům v družstvu, se svým jmenováním do této funkce souhlasí. Co do návrhu na jmenování statutárního orgánu měli navrhovatelé za to, že jako členové bytového družstva mají zájem na tom, aby tato právnická osoba měla statutární orgán, který může zajistit řádnou a bezproblémovou správu bytového domu.

3. Soud prvního stupně se rovněž zabýval tvrzeními účastníků. Účastník č. 1 tvrdil, že členská schůze je nejvyšším orgánem družstva a do její výlučné působnosti náleží schvalování změn stanov, výlučnou působnost členské schůze nelze přenést na jiný subjekt. Soud nemůže vydat konstitutivní rozhodnutí o změně stanov jakožto faktické nahrazení projevu vůle bytového družstva, neboť zákon takovéto oprávnění soudu nezakládá. S návrhem na jmenování předsedy účastník č. 1 souhlasil, avšak navrhl, aby se jím stal účastník č. 3. Účastník č. 2 popsal složité vztahy v bytovém družstvu shodně jako navrhovatelé, se změnou stanov vyslovil souhlas a v četném prohlášení ze dne 26. 6. 2024 uvedl, že splňuje podmínky pro výkon funkce statutárního orgánu a se svým zvolením do funkce člena statutárního orgánu účastníka č. 1 souhlasí. Účastník č. 3 rovněž prohlásil, že splňuje podmínky pro výkon funkce předsedy účastníka č. 1 a se svým zvolením do této funkce souhlasí. Dále popsal, z jakého důvodu existuje mezi členy družstva nesoulad – navrhovatel a) totiž užívá výlučně pro svou potřebu společné prostory, konkrétně dílnu, neboť je přesvědčen, že si ji koupil spolu se svým podílem v bytovém družstvu. Účastník č. 3 však zastává názor, že právo užívat dílnu mají všichni členové družstva, chce tuto situaci vyřešit, proto je v bytovém družstvu neoblíbený. Ohledně navrhovateli tvrzené částky 105 000 Kč, jako údajné škody, družstvo „o nic nepřijde“, neboť pokud tak rozhodne soud, účastník č. 3 tuto částku bytovému družstvu vrátí.

4. Soud prvního stupně měl za prokázané, že podle čl. 41 odst. 1 stanov účastníka č. 1 za dne 4. 9. 2014 sepsaných ve formě notářského zápisu NZ 366/2014, N 451/2014 (dále jen „stanovy“), je statutárním orgánem družstva předseda, dle čl. 39 odst. 1 stanov je členská schůze schopna se usnášet, pokud jdou přítomny alespoň čtyři pětiny všech hlasů, dle čl. 39 odst. 4 stanov je usnesení přijato, pokud získalo alespoň čtyři pětiny hlasů všech členů družstva, pokud donucující ustanovení zákona nestanoví vyšší počet potřebných hlasů, nebo pokud tyto stanovy nestanoví jinak. K přijetí rozhodnutí dle čl. 38 odst. 2 písm. a) stanov (změna stanov) se vyžaduje souhlas všech členů družstva. Podle čl. 39 odst. 6 stanov není-li členská schůze schopna se usnášet, svolá svolavatel, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní členskou schůzi se stejným programem, a to stejným způsobem jako původní členskou schůzi a samostatnou pozvánkou. Podle čl. 39 odst. 7 stanov náhradní členská schůze je schopna se usnášet, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny všech členů. Na rozhodování náhradní členské schůze se neužije ustanovení odstavce 4 tohoto článku. V případě náhradní členské schůze je usnesení přijato, pokud získalo alespoň tři pětiny hlasů všech členů družstva, pokud donucující ustanovení jiného právního předpisu nevyžadují vyšší počet potřebných hlasů. Dále bylo prokázáno, že členské schůze konané 11. 12. 2023 se zúčastnilo 100 % hlasů všech členů účastníka č. 1, [Jméno navrhovatele B] nabídl svou rezignaci na předsedu, bude-li zvolen nový předseda, a to k datu 1. 1. 2024 z důvodu probíhajícího řízení o platnost jeho zvolení. O funkci projevil zájem [Jméno advokáta E] Pro jeho zvolení hlasoval pouze on sám. Pro zvolení [Anonymizováno] [Anonymizováno] byly 3 hlasy, proti 1 hlas – [Jméno advokáta E], zdržel se 1 hlas – [adresa] [Anonymizováno]. Pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] byly odevzdány 3 hlasy, proti byl [Jméno advokáta E], zdržel se [adresa] [Anonymizováno]. [Jméno navrhovatele C] a [adresa] [Anonymizováno] odmítli kandidovat na předsedu. Za dobu výkonu funkce opatrovníka byly uhrazeny výdaje na právní poradenství [částka] a za znalecký posudek k ověření pravosti podpisu [částka]. Soud prvního stupně měl taktéž za prokázané, že [Jméno advokáta E] byl jmenován usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2022, č.j. 71 Cm 53/2022-40, hmotněprávním opatrovníkem účastníka č. 1, přičemž mu bylo uloženo, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu právnické osoby. Podmínky pro výkon funkce statutárního orgánu osvědčil navrhovatel [Jméno advokáta E] čestným prohlášením ze dne 19. 4. 2022. Konečně bylo zjištěno, že od 4. 9. 2014 do 4. 9. 2019 byl předsedou účastníka č. 1 [Jméno navrhovatele C], [Jméno navrhovatele B] byl zapsán coby předseda ke dni 13. 6. 2023 a k témuž dni byl i vymazán.

5. Soud prvního stupně posoudil věc po právní stránce co do působnosti členské schůze podle § 629 písm. a) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“), možnost jmenovat člena statutárního orgánu soudem za zákonem stanovených podmínek hodnotil soud prvního stupně podle § 713 z. o. k., co do postavení předsedy účastníka č. 1 jakožto statutárního orgánu vyšel soud prvního stupně z § 726 odst. 1 z. o. k. Ohledně jmenování statutárního orgánu účastníka č. 1 vyšel soud prvního stupně dále z § 165 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

6. Soud prvního stupně uzavřel, že návrhu na změnu stanov nelze vyhovět. Jejich změna totiž náleží výhradně do působnosti členské schůze, nedojde-li ke změně v důsledku jiných právních skutečností či v důsledku rozhodnutí soudu o zrušení družstva s likvidací. Soud však nemá bez dalšího pravomoc nahrazovat vůli členů družstva v rozsahu kvora potřebného pro přijetí či změnu stanov. Ohledně návrhu na jmenování předsedy účastníka č. 1 měl soud prvního stupně za to, že v poměrech nyní projednávané věci je předseda statutárním orgánem bytového družstva, přičemž vzhledem ke zjištěným skutečnostem shledal návrh souladný s úpravou z. o. k. i o. z. Navrhovatelé jsou pak podle názoru soudu prvního stupně osobami, které mají na jmenování statutárního orgánu nepochybně právní zájem, přičemž funkční období posledního řádně zvoleného předsedy skončilo dne 4. 9. 2019. Co se týče osoby vhodné pro jmenování, tak účastníci č. 2 i č. 3 projevili o funkci zájem a se svým jmenováním souhlasili. Soud prvního stupně pak vyšel z poměru hlasů odevzdaných na členské schůzi účastníka č. 1 konané dne 11. 12. 2023, což podle jeho názoru do maximální možné míry respektuje vůli členů účastníka č. 1. Na uvedené schůzi obdržel účastník [Jméno advokáta D] 3 hlasy a proti byl pouze [Jméno advokáta E], pro účastníka č. 3 naproti tomu hlasoval pouze on sám. Účastník č. 3 navíc jako soudem jmenovaný hmotněprávní opatrovník bytového družstva nebyl po dobu cca 2,5 roku schopen zajistit řádnou volbu statutárního orgánu. Za těchto okolností považoval soud prvního stupně za vhodné jmenovat předsedou bytového družstva účastníka č. 2, a to do doby řádné volby předsedy účastníka č. 1, nejdéle na dobu dvou let, když tuto dobu považoval soud prvního stupně za dostačující ke zjednání nápravy ve fungování bytového družstva.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

8. Proti tomuto rozhodnutí, pouze proti výrokům II., III. a IV., podal účastník č. 1 včasné odvolání. Namítal, že soud prvního stupně blíže nezkoumal další okolností rozhodné pro jmenování předsedy bytového družstva. V tomto směru poukázal na účastníkem č. 3 vysvětlenou situaci, která je předmětem sváru v domě (spor o vlastnictví/užívání dílny, zejména v souvislosti s nadcházejícím převodem bytů do osobního vlastnictví), když účastník č. 3 se snaží tuto záležitost vyřešit, proto není oblíben. Znaleckým zkoumáním již nadto bylo zjištěno, že smlouvu o užívání družstevního bytu ze srpna 2014 nepodepsal tehdejší předseda družstva [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], tento podpis je padělek. Přesto účastník č. 2 pochybení nevidí a podporuje [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výhradním užívání nebytového prostoru/dílny. Podle názoru účastníka č. 1 by se tak předsedou neměla stát osoba, která dává najevo, že nemíní řešit následky dříve vzniklého protiprávního stavu. Družstvo dále upozorňovalo na to, že účastník č. 2 v domě nebydlí, takže není motivován řešit v něm existující problémy. Jako příklad uvedl údajný nezájem účastníka č. 2 o uzavření nové pojistné smlouvy na majetek družstva, v kteréžto věci se účastník č. 2 nijak nevyjádřil. Uvedený účastník také svým hlasem podporoval protiprávně zvoleného předsedu [Anonymizováno] [Anonymizováno], což je podle názoru účastníka č. 1 rovněž skutečnost, která by měla jít k tíži účastníka č. 2., neboť si musel být vědom neplatnosti volby. Družstvo mělo rovněž za to, že navrhovatelé ani netvrdili, ani neprokázali, že by se účastník č. 2 o družstvo a jeho fungování jakkoliv zasloužil. Naproti tomu účastník č. 3 zajišťoval běžný chod družstva, a pokud vynaložil finanční prostředky, stalo se tak na účelem ochrany zájmů družstva. Konečně účastník č. 3 se opakovaně snažil zajistit volbu nového předsedy, toto se však pro rozpory mezi členy družstva nepodařilo. Účastník č. 1 ve výsledku navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadaném rozsahu změnil tak, že předsedou družstva jmenuje účastníka č. 3.

9. Navrhovatelé se k odvolání vyjádřili tak, že není důvodné, ohledně jmenování předsedy družstva se totiž domáhá toho, aby soudy úplně odhlédly od většinové vůle členů účastníka č. 1. Pokud družstvo zmiňuje v odvolání další podle jeho názoru rozhodné okolnosti, tak tyto v řízení před soudem prvního stupně nebyly tvrzeny. Ovšem i kdyby se tak stalo, jedná se o zcela irelevantní záležitosti. V domě ani nejsou vymezeny bytové jednotky, tj. o jakémkoliv převodu nemůže být řeči. Bydliště účastníka č. 2 v jiném domě pak nemůže být překážkou pro výkon funkce předsedy družstva. Účastník č. 2 v domě dlouhé roky bydlel se svými rodiči, nyní tam žije jeho syn, účastník č. 2 tak má i objektivně dostatečný zájem na řádném fungování bytového družstva, jehož členských schůzí se vždy účastnil. K újmě účastníka č. 2 nemůže jít ani hlasování pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], jednalo se o legitimní projev jeho práva člena ve vztahu k fungování družstva. Navrhovatelé dále namítali, že odvolání podané družstvem není projevem většinové vůle jeho členů, ale pouze a jedině účastníka č. 3, který jako hmotněprávní opatrovník udělil za účastníka č. 1 plnou moc advokátu, který zjevně není nestranným zástupcem družstva. Zástupce totiž měl, při vědomí partikulárního zájmu účastníka č. 3 na jmenování předsedou družstva, oslovit co do stanoviska k usnesení soudu prvního stupně všechny členy družstva, což se nestalo. Odvolání tedy vede k jedinému – jeho prostřednictvím se de facto domáhá účastník č. 3 svého jmenování do funkce předsedy bytového družstva. Navrhovatelé ve výsledku požadovali, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, jako věcně i právně správné, potvrdil. Při jednání odvolacího soudu pak navrhovatelé, v reakci na vyjádření účastníka č. 3 k marné snaze svolat členskou schůzi (viz níže), uvedli, že mimo jiné i v této skutečnosti lze spatřovat jasný signál pro nejmenování účastníka č. 3, který nemá mezi ostatními členy družstva respekt.

10. Účastník č. 2 se vyjádřil k odvolání tak, že s ním nesouhlasí a nesouhlasí ani s v něm uvedenými námitkami. Ztotožnil se s námitkami navrhovatelů, včetně toho, že zástupce účastníka č. 1 fakticky prosazuje prostřednictvím odvolání pouze zájmy účastníka č. 3, nikoliv bytového družstva. Požadoval potvrzení usnesení soudu prvního stupně.

11. Účastník č. 3 uvedl, že s odvoláním souhlasí. O funkci předsedy družstva má zájem, vykonával by ji řádně. Dále poukázal na situaci v domě shodně jako v řízení před soudem prvního stupně s tím, že v důsledku své snahy tuto řešit není oblíbený. Během svého výkonu funkce opatrovníka se opakovaně pokusil svolat členskou schůzi, mimo jiné za účelem volby předsedy, avšak ostatní členové družstva jeho snahy ignorovali. Navrhl, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně a jmenoval jej předsedou účastníka č. 1.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně oprávněnou osobou v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu uvedeném v § 212, věta první, o. s. ř., jakož i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (§ 212a odst. 5, 6 o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Výrok I. nebyl odvoláním dotčen, takže již nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).

13. Podle § 713 z. o. k. v případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce, zvolí nejbližší členská schůze nového člena představenstva. Nebude-li z důvodu uvedeného ve větě první představenstvo schopné plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud i bez návrhu družstvo zrušit a nařídit jeho likvidaci.

14. Podle § 726 odst. 1 z. o. k. platí, že statutárním orgánem mohou stanovy v družstvu s méně než 50 členy určit, že se představenstvo nezřizuje a statutárním orgánem je předseda družstva.

15. Podle § 165 odst. 1 o. z. nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu, než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.

16. Odvolací soud plně vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, na která pro stručnost odkazuje.

17. Odvolací soud má dále za to, že soud prvního stupně věc správně právně posoudil.

18. V návaznosti na odvolací námitky účastníka č. 1 uvádí odvolací soud následující:

19. Odvolací soud má za to, že postup podle § 713, věta druhá, z. o. k. a § 165 odst. 1, věta prvá, o. z. je krajním řešením, k němuž je na místě přistoupit jen tehdy, nemůže-li právnická osoba vyřešit situaci sama a je-li absencí statutárního orgánu znemožněna její činnost (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4235/2013, a ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 29 Cdo 396/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 10/2017). V nyní posuzovaném případě podmínky pro aplikaci uvedených zákonných ustanovení jednoznačně nastaly, neboť účastník č. 1 nemá řádně zvolený statutární orgán již více jak šest let (od 4. 9. 2019) a s ohledem na všechny zjištěné skutečnosti a okolnosti případu není aktuálně schopen tento stav napravit. Dlouhodobě zde tedy není osoba oprávněná jednat za bytové družstvo, které tak nemůže řádně vykonávat práva a povinnosti podle obecně závazné právní úpravy i interních předpisů účastníka č. 1, a to ani vůči jeho členům, ani vůči třetím osobám.

20. Za popsané situace nabízí obecně závazná právní úprava dvě možnosti – jmenovat statutární orgán soudem či bytové družstvo i bez návrhu zrušit a nařídit jeho likvidaci (§ 713, poslední část věty druhé, z. o. k.). Odvolací soud na tomto místě výslovně uvádí, že více jak šest let trvající absence statutárního orgánu je hraničním stavem, a pokud by nebyla prostřednictvím nyní projednávaného návrhu projevena snaha vícero členů bytového družstva o nápravu alespoň prostřednictvím soudního rozhodnutí, bylo by již skutečně na místě postupovat cestou zrušení a likvidace bytového družstva. Je tedy žádoucí, aby členové bytového družstva byli během doby, na kterou byl nyní soudem jmenován předseda, schopni předsedu bytového družstva řádně zvolit, a tak výše předeslaný případný následek v budoucnu odvrátit.

21. Dále je nepochybné, že navrhovatelé, jakožto členové účastníka č. 1, mají právní zájem na jmenování předsedy.

22. Spornou otázkou tak i v odvolacím řízení zůstalo, kdo je osobou, která by měla být soudem do této funkce jmenována, když zájem o uvedenou funkci mají jak [Jméno advokáta D], tak i [Jméno advokáta E], a oba se svým jmenováním souhlasí. Oba jmenovaní jsou rovněž plně svéprávní (§ 152 odst. 2 o. z.), nedopadá na ně omezení podle § 46 z. o. k. a jsou členy účastníka č. 1 (§ 630 z. o. k.).

23. Odvolací soud se co do otázky vhodnosti přiklonil k názoru soudu prvního stupně, tj. k respektu převážné vůle členů bytového družstva. Ta se jednoznačně projevila při opakovaných pokusech o volbu předsedy, když [Jméno advokáta D] získal 3 hlasy, pro [Jméno advokáta E] však vždy hlasoval pouze on sám. Počet hlasů odevzdaných pro účastníka č. 2 sice podle stanovami stanoveného kvora nestačil k jeho zvolení, k tomu však chyběl pouze jediný hlas. Ve vztahu k účastníku č. 3 si žádný jiný člen družstva jeho zvolení do funkce předsedy nepřál, což je jednoznačným signálem absence respektu k jeho osobě a přání, aby jménem bytového družstva jednal za jeho ostatní členy. Jmenování posledně uvedeného by tedy situaci v bytovém družstvu nebylo způsobilé stabilizovat, ba právě naopak. O tom mimo jiné svědčí i marná snaha účastníka č. 3 byť jen svolat členskou schůzi, což všichni členové bytového družstva ignorovali. Tuto skutečnost účastníci shodně tvrdili v průběhu jednání před odvolacím soudem, který ji tedy vzal jako své skutkové zjištění. Odvolací soud má za to, že s pravděpodobností hraničící s jistotou by stejný postoj zaujali ostatní členové bytového družstva k [Jméno advokáta E] i za situace, kdy by byl soudem jmenovaným předsedou. Tj. prostřednictvím jeho osoby by nebylo dosaženo budoucí řádné volby statutárního orgánu účastníka č. 1.

24. Pokud účastník č. 1 v odvolacím řízení namítal vůči osobě [Anonymizováno] [Anonymizováno] skutečnosti popsané v odstavci 8. odůvodnění tohoto usnesení, žádná z nich není podle názoru odvolacího soudu takové povahy, aby byla způsobilá diskvalifikovat účastníka č. 2 co do možnosti jmenovat jej předsedou bytového družstva. Způsob řešení užívání/vlastnictví dílny bude záviset na rozhodnutí členské schůze, případně dalších okolnostech, včetně případného soudního řízení; [Jméno advokáta D] je i přesto, že v domě nebydlí, „plnohodnotným“ členem účastníka č. 1 a jako takový má veškerá práva s tím spojená (včetně možnosti být předsedou); o dění v družstvu projevoval dostatečný zájem již jen tím, že se pravidelně účastnil členských schůzí, na kterých byly záležitosti účastníka č. 1 projednávány. Konečně vytýkat mu, pro koho hlasoval ve volbě předsedy, je zcela irelevantní.

25. Odvolací soud pro úplnost podotýká, že funkce opatrovníka zaniká právní moci rozhodnutí o jmenování předsedy účastníka č. 1 (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, dostupné na www.nsoud.cz).

26. Odvolací soud proto uzavírá, že v projednávané věci jsou dány důvody pro aplikaci § 713, věta druhá, z. o. k. a § 165 odst. 1, věta prvá, o. z., tedy pro jmenování předsedy účastníka č. 1, když jako osoba k tomu vhodná se za všech zjištěných okolností posuzovaného případu jeví [Jméno advokáta D], tj. účastník č. 2.

27. Vzhledem ke všemu výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné ve výrocích II. a III. podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně správného nákladového výroku IV.

28. O náhradě nákladů odvolacího řízení mezi navrhovateli a účastníkem č. 1 bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, ve spojení s § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř., když odvolací soud přiznal toto právo plně úspěšným navrhovatelům. Oproti řízení před soudem prvního stupně již totiž bylo předmětem odvolacího řízení pouze jmenování předsedy bytového družstva, přičemž účastník č. 1 se svým odvoláním neuspěl ani z části. Odvolací soud má za to, že podání odvolání přes zcela odlišné stanovisko převážné většiny členů družstva, je takovou okolností případu, za jejíž existence lze v souladu s § 23, věta druhá, z. ř. s., tuto náhradu přiznat. Navrhovatelům tedy náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které spočívají v odměně zástupce po 4 496 Kč [(5 620 + 4 496 + 3 372)/3] podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) účinné od 1. 1. 2025 za 2 úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne 10. 2. 2026). Dále každému z navrhovatelů náleží 1/3 paušální náhrady hotových výdajů, tj. 150 Kč (450/3) za uvedené dva úkony podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a každému z navrhovatelů pak náhrada za 21 % sazby daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 1 951,32 Kč. Náhrada nákladů řízení pro každého z navrhovatelů tedy celkem činí 11 243,32 Kč.

29. Odvolací soud při rovnoměrném rozdělení odměny a náhrad mezi všechny navrhovatele (byť podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu v nyní účinném znění náleží advokátu za zastupování prvního z navrhovatelů plná náhrada, za druhého snížená o 20 % a za třetího snížená o 40 %) vycházel z názoru o rozdělení náhrady mezi zastupované rovným dílem vysloveného Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 19. 11. 2025, sp. zn. 27 Cdo 2246/2025. Byť bylo uvedené rozhodnutí vydáno v poměrech zastupování solidárních dlužníků, má odvolací soud za to, že by bylo zjevně nepřiměřené přiznat v nyní projednávané věci každému z navrhovatelů jinou výši náhrady, neboť i když nebyli nerozlučnými společníky (každý z nich mohl podat návrh samostatně), činil zástupce každý z úkonů pro všechny stejným způsobem, na základě týchž skutečností a za naprosto stejných okolností. [adresa] navrhovatelům tedy náleží stejná úroveň náhrady nákladů vynaložených za toto zastupování.

30. Ve vztahu mezi navrhovateli a účastníky č. 2 a č. 3 bylo rozhodnuto rovněž podle § 224 odst. 1, ve spojení s § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř., když tito mezi sebou náhradu nákladů nepožadovali.

31. Lhůta k plnění ve výroku II. tohoto usnesení byla stanovena podle § 160 odst. 1, věta před středníkem, o. s. ř., neboť k určení jiné lhůty neshledal odvolací soud důvod.