o zaplacení částky 147 726 Kč s přísl., k odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30 .10. 2023, č. j. 53 Cm 35/2022-90
JUDr. Eva Hodanová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 24. 9. 2024
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Hodanové a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČ: [IČO žalobkyně]
sídlem [Adresa žalobkyně]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
proti
žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného]
bytem [Adresa žalovaného]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
o zaplacení částky 147 726 Kč s přísl. k odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 30. 10. 2023, č. j. 53 Cm 35/2022-90
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 17 811,20 Kč.
1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně v bodě I. výroku ponechal jím vydaný směnečný platební rozkaz ze dne 28. 3. 2022, č. j. 53 Cm 35/2022-15 v platnosti a žalovanému v bodě II. výroku uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů námitkového řízení 53 433,60 Kč.
2. Podle odůvodnění soud vydaným směnečným platebním rozkazem vyhověl žalobě, jíž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení postihových nároků ze směnky, vystavené žalovaným dne 24. 9. 2021 v Praze na řad žalobkyně, na směnečný peníz 147 726 Kč, splatné dne 4. 2. 2022.
3. Žalovaný ve včas podaných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu uvedl, že k podpisu směnky došlo za situace, kdy jako zplnomocněnec svého bývalého zaměstnavatele společnosti [právnická osoba], která si od žalobkyně půjčovala automobil Audi A6 Allroad, přebíral vozidlo. Bez většího přemýšlení a dotazů podepsal „všechny papíry“ mezi nimiž musela být i předmětná směnka. Byla mu předložena s balíkem další dokumentace v rozsahu minimálně 6 dokumentů, které v dobré víře v zastoupení společnosti podepsal. Na kontrolu a podpis všech listin měl cca 5 minut. Nevybavuje si, že by podepsal směnku. Nejednal jako soukromá osoba, směnka by nemohla krýt jeho vlastní závazek, on sám žádnou službu nečerpal.
4. Namítl, že podepsal blankosměnku, aniž by došlo k jakékoliv dohodě ohledně směnečného vyplňovacího práva, ze strany žalobkyně ani nezazněl návrh na takovou dohodu, na jeho straně chyběla jakákoliv vůle vstoupit do směnečného vztahu. Žalobkyně si nedohodla žádnou hranici částky, kterou doplní na směnku, právní úkon vyplnění směnky žalobkyní je proto neplatný pro rozpor s dobrými mravy.
5. Vznesl dále námitku excesivního vyplnění směnky v údaji směnečného peníze. Podle nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] mohl být výpočet škody proveden buď podle tzv. audatexu (to by se pak jednalo o částku 58 802 Kč) nebo – pokud by nájemce nesouhlasil s výpočtem škody dle audatexu – podle nákladů uhrazených na opravu vozidla (to by se pak jednalo o částku 67 089,56 Kč). Žalobkyně při výpočtu v rozporu se smlouvou nepřípustně kumulovala oba způsoby výpočtu a výslednou částku vyplnila do směnky, ač jí ve této výši nárok nevznikl. Dále uvedl, že podle informace, kterou obdržel od společnosti [právnická osoba], faktura č. [Anonymizováno], jíž byla žalobkyní této společnosti [právnická osoba] vyúčtována výše škody, byla společností vrácena s ohledem na rozporné a nedoložené položky.
6. Konečně namítl, že údaj data vystavení směnky a data splatnosti byl v rozporu s judikaturou. Měsíc v roce vypsán pouze číslicemi, nikoliv slovy a na směnce absentují údaje data narození či rodného čísla a bydliště žalovaného.
7. Žalobkyně ve vyjádření k námitkám uvedla, že smlouvu o nájmu motorového vozidla Audi A6 Allroad, kterou uzavřela se společností [právnická osoba], za společnost podepsal žalovaný a současně jako fyzická osoba k zajištění nároků žalobkyně z předmětné smlouvy vystavil směnku poté, co se žalobkyní ústně uzavřel dohodu o vyplňovacím právu směnečném. Obsahem dohody bylo ujednání, že po vyčíslení výše nároků ze smlouvy bude do směnky doplněna směnečná suma a datum splatnosti. Žalovaný vlastní rukou ke svému podpisu doplnil i své jméno a příjmení. Směnka obsahuje veškeré formální náležitosti. Směnečná suma byla vyplněna v souladu s dohodou o vyplňovacím právu směnečném. Její výše odpovídá nárokům žalobkyně vyplývajícím z nájemní smlouvy.
8. Na základě provedeného dokazování (prvopis směnky, předávací protokol o převzetí vozidla, předžalobní výzva, nájemní smlouva, uzavřená dne 24. 9. 2021 mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], email žalobkyně ze dne 23. 9. 2021, faktura žalobkyně společnosti [právnická osoba] č. [Anonymizováno], faktury společnosti [právnická osoba] č. [Anonymizováno], faktura společnosti [právnická osoba] č. [Anonymizováno], reklamace faktury č. [Anonymizováno], výpis ze systému audatex ke dni 22. 12. 2021, výslech svědků [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno],) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] si od žalobkyně zapůjčila osobní automobil Audi A6 Allroad, a to na základě nájemní smlouvy, kterou za společnost [právnická osoba] na základě plné moci podepsal dne 24. 9. 2021 žalovaný. Ve smlouvě bylo ujednáno, že nájemce je povinen uhradit pronajímateli v případě poškození nebo znemožnění používání vozidla nájemné po celou dobu trvání oprav vzniklého poškození, vyjma případu, kdy takové poškození vznikne v důsledku prokazatelně nájemcem nezaviněné dopravní nehody zaviněné jiným účastníkem silničního provozu, kdy pronajímatel bude mít možnost úspěšně uplatnit náhradu škody z odpovědnosti pojistky viníka dopravní nehody; délkou trvání opravy podle tohoto ustanovení se rozumí doba, po kterou byla na vozidle prováděna oprava, a to včetně technologických prodlev (čl. VI. 9). Dále že nájemce je povinen nahradit pronajímateli škodu způsobenou na vozidle dle výpočtu expertního systému Audatex (program AudaPad), přičemž nájemce souhlasil s tím, že škody způsobené na vozidle budou pronajímatelem vyúčtovány v těchto cenách a zavázal se takto určenou výši škody pronajímateli uhradit (čl. VII.6). Strany se rovněž dohodly, že v případě, že nebude možné stanovit výši škody dle čl. VII. nájemní smlouvy, nebo v případě, že se tak nájemce a pronajímatel dohodnou, je nájemce povinen hradit pronajímateli škodu dle pronajímatelem uhrazených nákladů na opravu vozidla nebo ve výši stanovené znaleckým posudkem. Za společnost jednal při převzetí a předání automobilu zpět žalobkyni žalovaný, který při převzetí automobilu vystavil na řad žalobkyně vlastní blankosměnku, do níž byla následně doplněna směnečná suma 147 726 Kč. Při převzetí i zpětném předání vozidla byly sepsány předávací protokoly, v nichž byla přesně popsána zjištěná poškození vozidla. Vozidlo bylo společnosti [právnická osoba] předčasně odebráno pro překračování povolené rychlosti jízdy. Faktura, jíž žalobkyně společnosti [právnická osoba] vyúčtovala škody na vozidle ve výši 147 726 Kč, byla společností bezúspěšně reklamována.
9. Právní poměry účastníků posoudil soud podle čl. I § 10, 75, 48, zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ).
10. Námitku, že při podpisu směnku jednal pouze jako zplnomocněnec společnosti [právnická osoba], nikoliv jako soukromá osoba, vyvrací údaje o osobě výstavce na směnce. Vedle podpisu žalovaného jsou tiskacím písmem vypsána slova „[Anonymizováno]“. Ze směnky tak nelze dovodit, že by podpis žalovaného mohl být přičítán jednání právnické osoby. Žalovaný se přitom nebránil tvrzením, že by nebyl schopen rozpoznat a posoudit následky svého právního jednání, je třeba jej považovat za rozumně smýšlející osobu odpovídající v plném rozsahu za své jednání. Nedůvodná je rovněž námitka žalovaného, že nedošlo k jakékoliv dohodě ohledně směnečného vyplňovacího práva. Obsahem dohody o vyplňovacím právu, která nemusí mít písemnou formu a postačí, je-li uzavřena ústně, případně jen konkludentně, je vymezen obsah a rozsah vyplňovacího práva. Pokud výstavce podepíše vlastní blankosměnku a předá ji remitentovi, zásadně platí, že má směnečný dlužník konkludentně uzavřenu s remitentem smlouvu o podmínkách a způsobu vyplnění blankosměnky. Z tohoto důvodu nelze ani uvažovat o neplatnosti této dohody pro žalovaným tvrzený rozpor s dobrými mravy. Při hodnocení námitky excesivního vyplnění směnky, pokud jde o výši škody a rozsah poškození předmětného automobilu při jeho převzetí od žalobkyně a následném předání zpět žalobkyni, vyšel soud zejména z podepsaného předávacího protokolu, na němž jsou zjištěná poškození vozidla vyznačena. Žalovaný podpisem obou předávacích protokolů za společnost [právnická osoba] potvrdil, že s rozsahem poškození vozidla při jeho předání žalobkyni byl seznámen. Směnečná suma doplněná do směnky jim odpovídá. Neobstojí ani tvrzení žalovaného, že při vyčíslení škody došlo k nepřípustné duplicitě vyčíslení škody dle systému Audatex a dle žalobkyní uhrazených nákladů na opravu vozidla. Byly sice použity dvě metody, ale každá z nich na jiné položky oprav automobilu. Pokud jde o položky zahrnuté do vyčíslené celkové výše škody, poškození laku karoserie bylo prokázáno předávacím protokolem ze dne 15. 10. 2021 a výpovědí svědka [Anonymizováno]. Podle nájemní smlouvy má žalobkyně právo i na nájemné po dobu trvání opravy včetně technologických prodlev. Poškození disků na kolech vozidla bylo prokázáno rovněž předávacím protokolem ze dne 15. 10. 2021, výpovědí svědka [Anonymizováno] a listinou nazvanou reklamace faktury č. [Anonymizováno]. Poškození čelního skla bylo prokázáno předávacím protokolem ze dne 15. 10. 2021. Nedůvodná je rovněž námitka neplatnosti směnky. Směnka obsahuje všechny zákonné náležitosti. Údaj měsíce slovy v datu vystavení a splatnosti ani datum narození či rodné číslo výstavce a jeho bydliště nejsou podstatnými náležitostmi směnky.
11. Z uvedených důvodů soud prvního stupně ponechal ve věci vydaný směnečný rozkaz v platnosti a v řízení úspěšné žalobkyni přiznal podle § 142 odst.1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení.
12. Žalovaný ve včas podaném odvolání navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. vytkl soudu, že z provedených důkazů soud učinil nesprávná skutková zjištění a rovněž právní posouzení věci je nesprávné. Návrh smluvní dokumentace, zaslaný žalobkyní společnosti [právnická osoba] byl kontrolován právníkem a neobsahoval zmínku o tom, že při převzetí vozidla bude vyžadován podpis směnky. Již v námitkách žalovaný poukazoval na toto jednání žalobkyně, která si uvedeným postupem zajišťovala pozici silnější strany a předem předpokládala, že toto využije a předložením směnky zaměstnanci znemožnila společnosti nájemce rozporovat výši škody, a naopak umožnila přímé přenesení škody na osobu, která se zajištěným závazkem neměla nic společného. Takové jednání odporuje dobrým mravům i zásadám poctivého obchodního styku a v intencích § 6 a 8 o. z. představuje zneužití úprava. Plná moc byla žalovanému udělena jen k podpisu nájemní smlouvy a předávacího protokolu. K podpisu směnky žalovaným nebyl důvod, vůči společnosti žalobkyně neměl žádný závazek, který by byl směnkou kryt. Na straně žalovaného chyběla vůle založit směnečný závazek. Žádnou písemnou nebo ústní vyplňovací dohodu ke směnce neuzavřel. Vyslechnutí svědci potvrdili, že žalovaný nebyl schopen rozpoznat důsledky podpisu směnky, pouze převzal vozidlo. Žalobkyni neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, protože v řízení nebylo prokázáno, zda vůbec a kdy byla žalovanému doručena předžalobní výzva. Při hodnocení námitky excesivního vyplnění blankosměnky soud nesprávně vyhodnotil obsah uzavřené smlouvy, zejména její čl.VI., bod 9 a čl. VII, body 6 a 7, z nichž vyplývá, že výše škody mohla být stanovena pouze jedním ze způsobů v nich vymezených. V řízení nebylo prokázáno poškození čelního skla a tím ani důvod účtování nákladů s výměnou skla spojených.
13. Ve vyjádření k odvolání žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku, jehož skutkové i právní závěry považuje za správné. Podoba směnečné listiny a připojení údaje jména a příjmení svědčí o úmyslu žalovaného směnku vystavit, její podpis mohl odmítnout. S ohledem na to, že žalovaný je vysokoškolský student a je ve společnosti [právnická osoba] v postavení account managera, lze u něj předpokládat znalost institutu směnky. Dohoda o vyplňovacím právu byla sjednána ústně, její konkludentní uzavření lze dovodit již z předání podepsané směnky žalobkyni. Směnka byla vyplněna v souladu s touto dohodou, žalovaný v řízení neprokázal opak. Žalobkyně doložila že předžalobní výzva byla žalovanému ve stanovené lhůtě zaslána i doručena a předpoklady dle § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů žalobkyni byly splněny.
14. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a násl. o. s. ř.).
15. Vyšel ze skutkového stavu, zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování.
16. Základem námitkové obrany žalovaného bylo tvrzení o neplatnosti směnky pro absenci jejích obsahových náležitostí (slovní vyjádření údaje měsíce v datu vystavení a splatnosti, údaje data narození a bydliště žalovaného), chybějící vůle žalovaného k vystavení směnky, dále tvrzení o absenci vyplňovací dohody, spojené s tvrzením o vyplnění a uplatnění směnky v rozporu s dobrými mravy. Absenci své vůle k podpisu směnky dovozoval žalovaný z okolností jejího vystavení a svého postavení zaměstnance společnosti nájemce. Podle zjištění učiněných soudem prvního stupně byla směnka žalovaným vystavena v souvislosti s předáním vozidla, jemuž předcházela kontrola vozidla, následný podpis smluvní dokumentace, včetně předávacích protokolů. Žalovaný uvedl, že směnka musela být připojena k jím podepisované smluvní dokumentaci. Vzhledem ke grafické podobě směnky, jejíž text směnečného prohlášení s výrazným označením listiny jako směnky je na papíru formátu A4 umístěn na šířku, zatímco text nájemních smluv na témže formátu na výšku, musel žalovaný při podpisu smluvní dokumentace případný fascikl dokumentů za účelem podpisu směnky otevřít a otočit. To zcela vylučuje možnost, že by nevěděl, že podepisuje směnku a vyvrací i tvrzení o absenci jeho vůle takovou listinu podepsat, zejména když z provedeného dokazování nadto vyplývá, že k podpisu byl tiskacím písmem vyznačen údaj jeho jména a příjmení. Žalovaný byl podle výpovědi svědka Rybáčka, výkonného ředitele společnosti [právnická osoba], v postavení jeho obchodního zástupce. Osoba v takovém postavení tak musí být schopna odlišit, kdy činí právní jednání za společnost a kdy jedná sama za sebe jako fyzickou osobu. Ostatně sama skutečnost, že za společnost při podpisu smluvní dokumentace jednal žalovaný na základě písemné plné moci nasvědčuje tomu, že si toho musel být vědom. Soudu prvního stupně lze zcela přisvědčit v závěru, že pokud žalovaný ve včas podaných námitkách netvrdil, že by nebyl schopen rozpoznat a posoudit následky svého právního jednání, je třeba jej považovat za rozumně smýšlející osobu odpovídající v plném rozsahu za své jednání ve smyslu § 4 odst.1 obč. z. Předmětná směnka z hlediska svých zákonných obsahových náležitostí je plně v souladu s čl. I § 75 ZSŠ. Podle tohoto ustanovení musí směnka mimo jiné obsahovat údaj splatnosti, datum a místo vystavení směnky a podpis výstavce. Všechny tyto náležitosti směnka obsahuje. Zákon nestanoví způsob zápisu údajů data vystavení a data splatnosti. Nesmí jít o údaje nejasné, natož rozporné. Zápis měsíce v obou datech, učiněný číslicemi, je zcela jednoznačný a plně vyhovuje zákonnému ustanovení. Ohledně údaje rodného čísla nebo údaje bydliště žalovaného přijal soud správný závěr, že takové údaje zákon v čl. I § 75 nevymezuje jako zákonnou náležitost, tou je podpis výstavce směnky vlastní. Na předmětné směnce je navíc osoba výstavce identifikována i ručně psanými údaji jména a příjmení žalovaného. Správně také jako nedůvodnou soud prvního stupně vyhodnotil námitku absence směnečné vyplňovací dohody a s ní související námitku vyplnění směnky v rozporu s dobrými mravy. Ustálená soudní judikatura se sjednotila v závěru, že směnečná dohoda může být uzavřena i jen konkludentně tím, že směnečný dlužník vystaví a majiteli předá směnku s nevyplněnými údaji směnečné sumy a data splatnosti, s vědomím, jaké konkrétní pohledávky směnka zajištuje. Tím konkludentně udělí remitentovi mu právo doplnit do blankosměnky chybějící údaje (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ve věci sp. zn. 29 Cdo 3355/2015 ze dne 31. 7. 2017). Vystavení zajišťovací směnky k nájemní smlouvě nelze považovat za nestandardní způsob zajištění případných pohledávek z takové smlouvy. V projednávané věci se ani dle tvrzení žalovaného nejednalo o situaci, kdy by v nestandardních podmínkách musel studovat a kontrolovat celý obsah smluvní dokumentace. Sloužila-li směnka jako prostředek zajištění pohledávek žalobkyně, je zcela logické, že v případě neuhrazení vzniklých pohledávek za společností nájemce, kdy podle žalovaným bez výhrad podepsaného předávacího protokolu byla na vráceném vozidla zjištěna řada poškození, k nimž muselo dojít během užívání vozidla nájemcem, se žalobkyně domáhá plnění ze zajišťovací směnky. V tomto postupu žalobkyně nelze shledat jednání, které by se příčilo dobrým mravům (580 o. z.) nebo představovalo nepoctivé jednání (§ 6 o. z.) a nepožívalo by právní ochrany (§ 8 o. z.).
17. Soud prvního stupně s ohledem na přijatý závěr a konkludentním uzavření směnečné vyplňovací dohody postupoval správně, když projednal žalovaným uplatněnou námitku excesivního vyplnění blankosměnky v údaji směnečné sumy. Žalovaný v námitkách uvedl, že žalobkyně neoprávněně do směnky vyplnila částku 147 726 Kč, sestávající z výpočtu výše škody podle dvou smluvních ujednání ( čl. VII odst. 6 a 7), přičemž výpočet může být proveden jen podle jednoho z těchto ujednání, tedy buď dle audatexu nebo dle přefakturovaných nákladů. Podle žalovaného mohla být do směnky doplněna nejvýše částka 67 089,56 Kč, sestávající uhrazených nákladů na opravu vozidla (přefakturace nákladů – geometrie ve výši 2 520 Kč dle faktury č. [Anonymizováno], odvoz vozidla do servisu [Anonymizováno] a zpět ve výši 2 500 Kč, přefakturace za opravu laku dle faktury č. [Anonymizováno] ve výši 53 933,56 Kč, odstavení vozidla pro opravu v servisu [Anonymizováno] ve výši 1 998 Kč a v servisu [Anonymizováno] ve výši 27 972 Kč, snížená o přeplatek ve výši 21 834 Kč. Skutečně vzniklá škoda mohla být přefakturována jen v případě, že by nájemce nesouhlasil s výpočtem škody dle audatexu.
18. Poškození vozidla byla doložena předávacími protokoly, pořízenými při převzetí a vrácení vozidla, obsahujícími jejich konkrétní specifikaci. Při hodnocení námitky excesivního vyplnění směnky, pokud jde o výši škody a rozsah poškození předmětného automobilu při jeho převzetí od žalobkyně a následném předání zpět žalobkyni, vyšel soud zejména z těchto předávacích protokolů, na nichž jsou zjištěná poškození vozidla podrobně popsána. Žalovaný podpisem obou předávacích protokolů za společnost [právnická osoba] potvrdil rozsah popsaných poškození vozidla při jeho převzetí a následném vrácení žalobkyni, potvrdil fakticky i správnost těchto protokolů, prože je podepsal bez jakýchkoliv výhrad. Směnečná suma doplněná do směnky zahrnuje vyúčtování škody dle audatexu a přefakturaci nákladů uhrazených žalobkyni společnostem, které provedly opravu vozidla. Celková částka směnečného peníze doplněná do směnky těmto vyúčtováním odpovídá. Neobstojí tvrzení žalovaného, že při vyčíslení škody došlo k nepřípustné duplicitě vyčíslení škody dle dvou současně neaplikovatelných systémů. Podle zjištění učiněných soudem prvního stupně z nájemní smlouvy bylo v čl. VII. odst. 6 ujednáno, že nájemce je povinen nahradit pronajímateli škodu způsobenou na vozidle dle výpočtu expertního systému Audatex (program AudaPad), přičemž nájemce souhlasil s tím, že škody způsobené na vozidle budou pronajímatelem vyúčtovány v těchto cenách a zavázal se takto určenou výši škody pronajímateli uhradit. V bodu 7 tohoto článku bylo ujednáno, že v případě, že nebude možné stanovit výši škody dle čl. VII. odst. 6 nájemní smlouvy, nebo v případě, že se tak nájemce a pronajímatel dohodnou, je nájemce povinen hradit pronajímateli škodu dle pronajímatelem uhrazených nákladů na opravu vozidla nebo ve výši stanovené znaleckým posudkem. Jednak soud prvního stupně správně dovodil, že byly sice použity obě metody, ale každá z nich na jiné položky oprav automobilu. Postup žalobkyně, která část vzniklé škody vyčíslila podle uhrazených faktur, jimiž byly náklady na opravu vyúčtovány žalobkyni společnostmi, které opravu provedly, plně koresponduje čl. VII odst.7 nájemní smlouvy, neboť se jedná o případ, kdy výše škody je odvozena z uhrazených nákladů na opravu vozidla, provedenou třetími subjekty. K jednotlivým položkám zahrnutým do vyčíslené celkové výše škody soud správně vyšel z provedeného dokazování, zejména z obsahu smluvních ujednání v nájemní smlouvě a výpovědi svědka [Anonymizováno]. Podle čl.VI odst. 9 smlouvy byl nájemce povinen uhradit pronajímateli nájemné v případě poškození nebo znemožnění používání vozidla, a to po celou dobu trvání oprav vzniklého poškození s tím, že délkou trvání opravy podle tohoto ustanovení se rozumí doba, po kterou byla na vozidle prováděna oprava, a to včetně technologických prodlev. Tedy účtování nájemného za dobu odstavení vozidla bylo v souladu se smluvním ujednáním. Poškození laku karoserie, které bylo opravováno, bylo prokázáno předávacím protokolem ze dne 15. 10. 2021, v němž je podrobně popsáno a dále svědeckou výpovědí svědka [Anonymizováno]. Pokud jde o námitku neoprávněně účtovaných nákladů za výměnu předního skla podle audatexu, je nutno uvést že takové tvrzení nebylo součástí včasných námitek žalovaného. V intencích koncentrační zásady směnečného řízení, upravené v § 175 odst. 4 o. s. ř., soud projedná jen ty námitky, které byly směnečným dlužníkem uplatněny v zákonné námitkové lhůtě a k později uplatněným námitkám nepřihlíží. K uvedené námitce neměl soud proto přihlížet. Ostatní námitky vyhodnotil soud prvního stupně správně.
19. Odvolací soud spornou směnku shledal platnou vlastní směnkou, obsahující všechny zákonné náležitosti, vymezené v čl. I § 75 ZSŠ, z níž žalobkyni jako jejímu majiteli podle § 48 odst. 1 ZSŠ náleží vůči žalovanému jako jejímu výstavci právo na zaplacení směnečného peníze, směnečného úroku a směnečné odměny v žalobou uplatněném rozsahu.
20. Soud prvního stupně nepochybil ani při svém rozhodování o náhradě nákladů řízení, když podle § 142 odst.1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení přiznal v řízení plně úspěšné žalobkyni, která doložila, že v souladu s § 142a o. s. ř. zaslala žalovanému již dne 27. 1. 2022, tedy více než 7denní lhůtě stanovené zákonem, předžalobní výzvu k plnění. Z § 142a o. s. ř. vyplývá, že obecným předpokladem pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci, svědčí-li mu právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 a 146, je splnění podmínek tímto ustanovením vymezených, tj. odeslání výzvy obsahující výzvu k plnění povinnosti, nejméně 7 dnů před podáním návrhu u soudu, a to na adresu pro doručování či na poslední známou adresu, s upozorněním, že nebude-li povinnost plněna, bude se žalobce domáhat jejího splnění u soudu. Tyto předpoklady byly v projednávané věci splněny.
21. Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
22. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu odměny za dva úkony právní služby dle § 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši po 7 060 Kč, dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč a náhrady DPH, celkem 17 811,20 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.