o zaplacení 350 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, k odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. července 2024, č. j. 13 Cm 172/2022-80

1. Shora označeným usnesením soud prvého stupně přiznal znalkyni z oboru písmoznalectví, [znalec], [adresa], znalečné ve výši 34 969 Kč (výrok I.) a dále uložil účastníkům řízení, aby se do 15 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili ke znaleckému posudku (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že znalkyně byla ustanovena za účelem posouzení pravosti podpisu žalovaného na směnce; podle příkazu vypracovala znalecký posudek zapsaný pod č. [Anonymizováno] elektronické evidence znaleckých posudků. Dle soudu znalkyně náležitě vyčerpala otázky, k nimž se měly znalecké závěry upínat, v posudku se nevyskytuje žádná zjevná (logická) vada a znalkyně věnovala zpracování posudku náležitou a odpovídající péči. Spolu s posudkem předložila vyúčtování ze dne 24. 6. 2024 s požadavkem na přiznání znalečného ve výši 34 969 Kč. Dle soudu dále znalecký posudek splňuje veškeré formální i obsahové náležitosti, ani případné výhrady účastníků k jeho obsahu by neměly na výši znalečného vliv. Hodnocení znaleckého posudku v kontextu s ostatními důkazy je věcí soudu a nemůže předbíhat rozhodování o přiznání znalecké odměny. Po kontrole vyúčtování dospěl soud k závěru, že přiznání znalečného v požadované výši odpovídá ve všech směrech ust. § 31 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“), a vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále jen „vyhláška o znalečném“). Znalkyně vyúčtovala časovou odměnu v rozsahu 29 hodin znalecké činnosti ve výši 28 400 Kč v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném, podle něhož je za 1 hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti stanovená odměna od 800 do 1000 Kč. Znalkyně dále požaduje paušální odměnu ve výši 500 Kč za provedení jednoho úkonu v souladu s ust. § 5 vyhlášky (převzetí požadavku a studium spisu), a dále v souladu s ust. § 31 odst. 6 zákona o znalcích se odměna zvyšuje o částku 6 069 Kč odpovídající 21 % DPH. Soud nezjistil ve vyúčtování žádné logické ani numerické pochybení, a proto znalkyni přiznal znalečné ve vyčíslené výši. Znalečné bude znalkyni vyplaceno po právní moci tohoto usnesení. Soud dále upřesnil, že tímto usnesením neukládá žádnému z účastníků povinnost k peněžitému plnění, jedná se pouze o určení rozsahu odměny, kterou uhradí znalkyni stát v souvislosti s konkrétním výkonem znalecké činnosti. K výroku II. soud uvedl, že se účastníci mohou ke znaleckému posudku vyjádřit, uvést námitky a případné otázky, které mají být znalkyni kladeny před soudem.

2. Proti výroku I. shora uvedeného usnesení podal žalovaný prostřednictvím právního zástupce včasné odvolání, v němž navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby sám rozhodl o výši znalečného. Dle žalovaného má být odměna znalce určena v souladu s ust. § 31 odst. 4 zákona o znalcích podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkolu, tomu však nemůže odpovídat 29 hodin práce znalkyně k posouzení podpisu na směnce, když vycházela pouze z písemných dokladů předložených soudem bez žádné vlastní činnosti, znalecký posudek byl zpracován v rozsahu 9 stran textu, z toho 3 strany tvoří seznam podkladů. Znalkyní požadovaná odměna tak odpovídá 3,5 pracovního dne, kdy přibližně jedna třetina času nebyla znaleckou činností ale administrativní prací. Dle žalovaného tak znalecký úkol včetně vyhledaných podkladů nevyžadoval účelně 29 hodin, ale podstatně méně, jak je obvyklé. Žalovaný dále uvedl, že zpracování posudku je předčasné a nehospodárné, neboť soud opakovaně žádal o primární vyřešení směnečných námitek a až následně pravosti podpisu výstavce cizí směnky, když na ní chybí podpis příjemce (což rozporoval v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu). Soudní řízení má být ovládáno zásadou hospodárnosti a procesní ekonomie podle § 6 o.s.ř. Pokud není žalovaný ze směnky zavázán ani jako výstavce, pak je lhostejné, zda se jedná o jeho podpis. Soud však nechal znalecký posudek zpracovat, aniž tuto otázku jakkoliv hodnotil.

3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

4. Z obsahu spisu se podává, že ve shora uvedené věci se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 350 000 Kč s příslušenstvím a odměnou z titulu směnky vystavené dne 11. 6. 2010 v [Anonymizováno] na řad [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno] znějící na 350 000 Kč, která byla převedena na žalobce rubopisem dne 30. 9. 2022. Soud prvního stupně vydal dne 26. 4. 2023 směnečný platební rozkaz pod č. j. 13 Cm 172/2022-16, proti němuž podal žalovaný dne 26. 5. 2023 námitky. Soud prvního stupně usnesením č. j. 13 Cm 172/2022-61 ze dne 18. 3. 2024 ustanovil znalcem z oboru písmoznalectví [Anonymizováno]. Znalkyni uložil posoudit pravost podpisu žalovaného na předmětné směnce a podat znalecký posudek písemně do 60 dnů od převzetí spisu. Znalkyni byl celý spis včetně materiálů ke srovnání předán dne 10. 4. 2024. Dne 9. 6. 2024 znalkyně požádala o prodloužení lhůty pro zpracování znaleckého posudku do 15. 7. 2024 vzhledem k rozsahu zkoumaných materiálů, čemuž soud prvního stupně vyhověl usnesením č. j. 13 Cm 172/2022-68 a lhůtu prodloužil do 15. 7. 2024. Znalecký posudek byl podán soudu prvního stupně dne 27. 6. 2024, tedy ve stanovené lhůtě. Ze znalkyní předloženého vyúčtování bylo dále zjištěno, že znalkyně požadovala celkovou částku 34 969 Kč, která zahrnuje převzetí požadavku a studium spisu za paušální odměnu 500 Kč; zkoumání sporného podpisu za 2 000 Kč (2 hodiny po 1 000 Kč); zkoumání srovnávacích materiálů za 10 000 Kč (10 hodin po 1 000 Kč); komparaci analýz sporného a srovnávacích materiálů za 7 000 Kč (7 hodin po 1 000 Kč); dokumentaci nalezených znaků za 5 000 Kč (5 hodin po 1 000 Kč); stylizaci a sepsání znaleckého posudku za 3 600 Kč (4 hodiny po 900 Kč); kompletaci a vypravení znaleckého posudku za 800 Kč (1 hodina po 800 Kč); a 21 % DPH odpovídající částce 6 069 Kč. Dále bylo zjištěno že žalovaný dne 19. 3. 2024 (a předtím obdobně již 15. 12. 2023) žádal soud o posečkání s provedením důkazu znaleckým posudkem, aby bylo v souladu se zásadou procesní ekonomie nejdříve rozhodnuto o směnečných námitkách ve vztahu ke směnečnému závazku výstavce, neboť pokud není žalovaný ze směnky zavázán ani jako výstavce, je lhostejno, zda je podpis na směnce jeho či nikoliv, a vyhotovení znaleckého posudku by tak bylo nadbytečné.

5. Podle ust. § 139 odst. 2 o. s. ř. byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.

6. Podle ust. § 30 zákona o znalcích se znalečným rozumí souhrnná částka odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě.

7. Podle ust. § 31 odst. 1 zákona o znalcích znalci náleží za výkon znalecké činnosti odměna, dle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 7 (kterou je vyhláška o znalečném). Podle odstavce 4 tohoto ustanovení se odměna určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu. Dle odstavce 5 tohoto ustanovení lze určenou odměnu zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného. Dle odstavce 6 tohoto ustanovení se odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 800 až 1000 Kč.

9. Podle ust. § 4 odst. 1 vyhlášky o znalečném se při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení se při posuzování odborné náročnosti hodnotí zejména a) povaha a rozsah znalecké činnosti, b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti a c) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce.

10. Podle ust. § 5 odst. 1 vyhlášky o znalečném znalci nenáleží časová odměna za práci účelně vynaloženou na provedení úkonu, za kterou mu náleží paušální odměna. Seznam těchto úkonů a výše paušální odměny jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

11. Jednotlivé výše vyjmenované úkony spočívající celkem v 29 hodinách účelně vynaložené práce na výkon znalecké činnosti byly vyúčtovány za požadovanou odměnu v rozmezí 800 až 1000 Kč za každou hodinu práce, časová odměna tedy byla vyúčtována a znalkyni přiznána soudem prvního stupně v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném. Dále byla v souladu s § 5 odst. 1 vyhlášky o znalečném vyúčtována a přiznána paušální odměna za převzetí požadavku a studium spisu, a to ve výši 500 Kč dle bodu 2. Přílohy č. 1 k této vyhlášce. Dále byla v souladu s § 31 odst. 6 zákona o znalcích odměna navýšena o částku odpovídající 21 % DPH. Odvolací soud se tak ohledně výše znalečného ztotožnil se soudem prvního stupně a nezjistil žádné logické ani numerické pochybení.

12. Žalovaný v odvolání namítl především počet hodin vyúčtovaných znalkyní, když dle žalovaného zadaný znalecký úkol měl vyžadovat nižší počet hodin, posudek byl zpracován v rozsahu 9 stran (z toho 3 strany obsahují seznam podkladů), a dle žalovaného přibližně jedna třetina času byla pouze administrativní prací. Znalkyně se k odvolání vyjádřila tak, že jsou v písmoznaleckém zkoumání jednotlivé etapy úzce provázány, ve vyúčtování však odlišila činnosti nevyžadující takové odborné znalosti nebo nesouvisející přímo se zkoumáním (stylizaci, sepsání, kompletaci a vypravení znaleckého posudku), které jsou účtovány sníženou sazbou, a časová náročnost jednotlivých etap odpovídá skutečnosti (přičemž bylo analyzováno a porovnáno téměř sto podpisů).

13. Odvolací soud k výše uvedenému podotýká, že počet hodin vynaložených znalkyní na jednotlivé úkony považuje za adekvátní, nijak nevybočující z obvyklé praxe, jež je odvolacímu soudu známa. Není rozhodující ani žalovaným namítaná délka znaleckého posudku (9 stran), neboť ta není sama o sobě měřítkem kvality a náročnosti znalecké činnosti. Vzhledem k velkému rozsahu srovnávacího materiálu a vysoké odbornosti, kterou tato znalecká činnost vyžaduje, odvolací soud nepovažuje jednotlivé vyúčtované úkony za nijak časově nadhodnocené. Odvolací soud neshledal důvodnou ani výtku žalovaného ohledně toho, že jednu třetinu času měla tvořit pouze administrativní, nikoliv znalecká činnost (bez bližší specifikace). Ztotožnil se s vyjádřením znalkyně, že jednotlivé úkony jsou úzce provázané, nelze je tedy od sebe přesně odlišit, přičemž každý z nich je nezbytný pro splnění zadaného znaleckého úkolu. Odvolacímu soudu není zřejmé, které činnosti žalovaný považoval za pouze administrativní, když např. znalkyní zmiňované úkony stylizace, sepsání, kompletace a vypravení, přestože vyžadují nižší míru odbornosti (a jsou proto účtované nižší hodinovou sazbou), jsou nezbytné pro zpracování znaleckého posudku. Tyto úkony představovaly 5 hodin, tedy přibližně jednu šestinu z celkových 29 hodin znalecké činnosti. Nejedná se přitom o ryze administrativní činnosti, za něž by byla náhrada zahrnuta již do odměny znalce v souladu s ust. § 32 odst. 2 zákona o znalcích.

14. K námitce nehospodárnosti a předčasnosti zpracování znaleckého posudku, když dle žalovaného měly být nejprve „vyřešeny směnečné námitky“, odvolací soud uvádí, že předmět řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu je vymezen obsahem včasných a odůvodněných námitek, podaných osobou k tomu oprávněnou (§ 175 o. s. ř.). Podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání (§ 175 odst. 4 o. s. ř.), při němž provede dokazování (§ 122 odst. 1 o. s. ř.). Nařízení jednání předchází jeho příprava (§ 114a o. s. ř.), jejíž součástí je mimo jiné rozhodnutí o ustanovení znalce, jsou-li splněny podmínky podle § 127 o. s. ř. Nelze tedy nejprve vypořádat směnečné námitky, které jsou předmětem řízení, a až poté opatřovat a provádět jednotlivé důkazy, jak požaduje žalovaný, neboť provádění důkazů předchází rozhodnutí soudu ve věci samé. Nelze rovněž přehlédnout, že sám žalovaný v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu navrhl provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví k prokázání svého tvrzení, že spornou směnku nikdy nevystavil.

15. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

16. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci (§ 151 o. s. ř.).