o zaplacení 325.619 Kč s přísl., k odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci králové, pobočka v Pardubicích ze dne 7. 4. 2022, č. j. 54 Cm 159/2021-58

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně v bodě I. výroku ponechal v platnosti jím vydaný směnečný platební rozkaz č. j. 54 Cm 159/2021-11 ze dne 15. 11. 2021, v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 24 006,40 Kč. Podle odůvodnění rozsudku směnečným platebním rozkazem soud vyhověl žalobě, jíž se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení směnečné pohledávky ve výši 325 619 Kč s 6 % úrokem z této částky od 5. 10. 2021 do zaplacení, ze směnky vlastní, vystavené žalovaným na řad žalobce, s doložkou bez protestu, na směnečnou sumu 325 619 Kč, splatné dne 4. 10. 2021.

2. Žalovaný ve včas podaných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu uvedl, že se žalobcem uzavřel smlouvu o revolvingové zápůjčce č. [Anonymizováno] a zároveň vystavil blankosměnku k zajištění zápůjčky. Na celkovou zapůjčenou částku ve výši 100.000 Kč již splatil 88 616 Kč. Směnka, která zajišťuje dluh, musí být spojena s kauzou, v tomto případě však kauzalita chybí, neboť je směnkou vymáhána částka 325.619 Kč, několikanásobně převyšující půjčenou částku. Žalovaný dále uvedl, že jsou vymáhány úroky a smluvní pokuty a dále pak úroky z útoků. Žalovaný má za to, že je v rozporu s dobrými mravy, aby byly úroky z dlužné částky dále úročeny, a dále je v rozporu s dobrými mravy, aby byly vymáhány opakovaně smluvní pokuty, kdy je vymáhána smluvní pokuta, která se váže k zapůjčené částce a dále je vymáhána smluvní pokuta k „nové jistině“, sestávající ovšem ze smluvních pokut a úroků. Žalovaná částka představuje úrok z úvěru, resp. s ohledem na „novou jistinu“ úrok z úroku, dále smluvní pokutu, která měla vzniknout zesplatněním úvěru a další smluvní pokutu z dlužné částky nové jistiny. Jde o nároky, jejichž výše je v rozporu s dobrými mravy (§ 8 obč. zák.). Pokud žalobce požaduje úrok k jistině a k tomuto úroku další úrok a opakovaně smluvní pokutu, jejíž výše odporuje dobrým mravům, jedná se o zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Směnka nezajišťuje částku 100.000 Kč, ale je využita k zaplacení další částky, která nemá s původní kauzou žádnou spojitost.

3. Žalobce ve vyjádření k námitkám uvedl, že žalovaný řádně neplnil podmínky uzavřené smlouvy o revolvingové zápůjčce č. [Anonymizováno], dostal se do prodlení s úhradou splátek a zápůjčka proto byla v souladu se smlouvou k 19. 5. 2019 automaticky zesplatněna a byla provedena tzv. kapitalizace. Smluvní pokutu, na niž žalobci při zesplatnění vznikl nárok, žalovaný neuhradil a řádně neplatil ani splátky. Proto žalobce v souladu se smlouvou vyplnil blankosměnku o směnečný peníz, sestávající ze zbývající dlužné splátky dle splátkového kalendáře ve výši 121.092 Kč s přísl., smluvní pokuty dle čl. 8. 1. a), b) smlouvy ve výši 1.352 Kč s přísl., smluvní pokuty dle čl. 8.5.smlouvy ve výši 139.920 Kč a přísl., zákonných úroků z prodlení z částky 262.364 Kč od 19. 5. 2019 do 4. 10. 2021. Smlouva byla uzavřena mezi podnikateli a žalovaný se tak nemůže dovolávat její neplatnosti dle § 1797 obč. zák. z důvodu hrubého nepoměru ve vzájemném plnění dle § 1793 obč. zák. Požadovaný smluvní úrok ve výši 51,47 % ročně je v souladu s čl.15.8 smlouvy.

4. Po provedeném dokazování (prvopisem směnky, smlouvou o revolvingové zápůjčce č. [Anonymizováno], předžalobní výzvou) má soud za prokázáno, že žalobce se žalovaným dne 8. 3. 2017 uzavřel smlouvu o revolvingové zápůjčce č. [Anonymizováno] a žalovanému poskytl pro podnikatelské účely zápůjčku ve výši 100 000 Kč. Sjednaný úrok činil 179.840 Kč. Zápůjčka měla být splacena v 60 měsíčních splátkách po 4.664 Kč. Současně se smlouvou vystavil žalovaný na řad žalobce směnku na směnečný peníz 325.619 Kč, splatnou dne 8. 3. 2017. Vystavení a předání zajišťovací blankosměnky s nevyplněným údajem směnečné sumy a platebního místa, opatřené doložkou bez protestu bylo sjednáno v čl. 4 smlouvy. V něm současně žalovaný udělil žalobci právo v případě svého prodlení jakéhokoliv dluhu ze smlouvy či s touto smlouvou souvisejícího, vyplnit do blankosměnky směnečný peníz nepřesahující celkovou dlužnou splatnou částku včetně veškerých smluvních pokut a ke dni vyplnění směnky přirostlého příslušenství, jako údaj splatnosti libovolné datum po dni splatnosti nejpozději splatného dluhu žalovaného nebo jeho části a jako platební místo libovolný údaj. Smluvní pokuty byly sjednány v oddílu 8 smlouvy. V čl. 8.1. bylo sjednáno, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátky nebo její částí o více jak a) 15 dní po termínu splatnosti je dlužník povinen zapůjčiteli zaplatit smluvní pokutu ve výši 8 % z výše dané dlužné splátky, a dále b) 30 dní po termínu splatnosti je dlužník povinen zapůjčiteli zaplatit nad rámec smluvní pokuty uvedené v čI. 8, odst. 8. 1., bod a) smluvních ujednání této smlouvy smluvní pokutu ve výši 13 % z výše dané dlužné splátky. V čl. 8. 4. bylo sjednáno, že pokud dojde k zesplatnění zápůjčky, veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky (zahrnující jak jistinu zápůjčky (revolvingu), tak běžný úrok zápůjčky (revolvingu), se stávají součástí nové jistiny zápůjčky, kterou je dlužník povinen zaplatit nejpozději den následující po dni, kdy k tomuto zesplatnění zápůjčky došlo. Pro případ prodlení dlužníka s hrazením takto zvýšené jistiny byla sjednána zákonem stanovená sazba úroku z prodlení z celé nové jistiny zápůjčky. Pro případ, že by dlužník nezaplatil novou jistinu zápůjčky ani ve lhůtě 5 dnů od zesplatnění zápůjčky, byla v čl. 8. 5 sjednána nad rámec smluvní pokuty uvedené v článku 8., odst. 8. 1. smluvních ujednání této smlouvy, další jednorázová smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové výše všech sjednaných splátek zápůjčky uvedených v článku 2, odst. 2. 2. této smlouvy. K úhradě dlužných částek byl žalovaný vyzván výzvami ze dne 22. 9. 2021 a 8. 10. 2021, v nichž byly jednotlivé dlužné částky ze smlouvy specifikovány a vyčísleny a žalobce žalovaného informoval o doplnění blankosměnky o směnečný peníz ve výši odpovídající dlužným částkám, tj. 325.619 Kč a údaj data splatnosti 4. 10. 2021. Z ostatních provedených důkazů soud pro věc relevantní skutečnosti nezjistil.

5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalovaný důvodnost svých námitek neprokázal. Poté, co soud poskytl žalovanému poučení dle §118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o jeho povinnosti doplnit námitkové tvrzení, že vymáhání úroků, smluvní pokuty a úroků z úroků prostřednictvím směnky je v rozporu s dobrými mravy a označit k němu důkazy a označit důkazy k tvrzení, že sporná směnka je směnkou zajišťovací k dlužné částce 100.000 Kč a tvrzení, že další směnkou vymáhá částka nemá s kauzou žádnou spojitost, žalovaný uvedl, že blankosměnka byla podepsána při uzavření smlouvy o zápůjčce a žalovaný již uhradil více než 131.000 Kč, tedy více než činila zápůjčka (100.000 Kč). Dále poukázal na ustanovení smlouvy o zápůjčce, podle nichž při prodlení vzniká nová jistina a tedy i nový dluh, který ovšem směnka nezajištuje. Doplnil, že součástí směnečného peníze jsou úroky, příslušenství, které je dále úročeno, což je v rozporu se zákonem a dobrými mravy a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ve věci sp. zn. 29 Odo 689/2006. Žádné důkazy k prokázání námitkového tvrzení, že směnka byla vystavena jako směnka zajišťovací k dlužné částce 100.000 Kč žalovaný ani neoznačil. Ze samotné smlouvy o zápůjčce i obsahu předžalobní výzvy naopak soud zjistil, že směnka zajištovala závazky ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené mezi účastníky. Své tvrzení, že vymáhání úroků, smluvní pokuty a úroků z úroků prostřednictvím směnky žalobcem předložené je v rozporu s dobrými mravy, ani po poučení soudu dostatečně nedotvrdil a tedy ani nemohl prokázat. Vyplněná směnečná suma zahrnuje nezaplacenou jistinu ke dni zesplatnění dluhu, úroky k této jistině a sjednané smluvní pokuty, specifikované v předžalobní výzvy a následně ve vyjádření žalobce. Nebylo zjištěno, že by vyplnění směnky ze strany žalobce by mohlo být v rozporu s dobrými mravy, pokud žalobce postupoval striktně dle smluvních ujednání. Odkazované rozhodnutí Nejvyššího soudu neshledal soud aplikovatelné ve směnečném řízení. Z uvedených důvodů rozhodl o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti a v řízení úspěšnému žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal také právo na náhradu nákladů řízení.

6. Žalovaný ve včas podaném odvolání navrhl, aby odvolací soud rozsudek, spočívající na nesprávném právním posouzení věci, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že zajišťovací funkci směnky k závazkům ze smlouvy o zápůjčce dostatečně prokazuje obsah smlouvy. Na dluh ze smlouvy, který činil 279 840 Kč (jistina 100 000 Kč a úroky 179 840 Kč), žalovaný uhradil 131 000 Kč, směnka tak pro absenci kauzality nemůže zajištovat dluh z této smlouvy. Nová jistina, vzniklá dle tvrzení žalobce v důsledku nezaplacení zapůjčené částky, je tvořena příslušenstvím a dále úročena. Žalovanou částku tvoří úročené úroky. Taková ujednání o placení úroků z úroků z prodlení jsou podle závěrů přijatých Nejvyšším soudem v rozhodnutí ve věci sp. zn. 29 Odo 689/2006 neplatná. V řízení nebylo prokázáno, že se jedná pouze o nedoplatek zápůjčky. Žalovaná částka má naopak zahrnovat také smluvní pokutu, úroky z prodlení a dále smluvní pokuty a úroky z úroků. Část takto uplatněné částky směnečného peníze je v rozporu se zákonem i dobrými mravy. Nezákonné a nemravné úroky z úroků nelze ze směnky přiznat jen proto, že byly smluvně sjednány.

7. Žalobce při jednání před odvolacím soudem uvedl, že žalovaný soudem uloženou povinnost nesplnil ani poté, co se mu dostalo poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a nemůže být úspěšný. Žalobce při vyplnění směnky postupoval v souladu s ujednáním, nikoliv excesivně. Případné porušení vyplňovací dohody a excesivní vyplnění směnky by ve směnečném řízení musel tvrdit a prokazovat žalovaný. Navrhl napadený rozsudek potvrdit.

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a násl. o. s. ř.).

9. Vyšel ze skutkového stavu, zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování.

10. V projednávané věci se námitková obrana žalovaného zakládala na několika základních skutkových tvrzeních. Především na tvrzení, že směnka zajištovala pouze dluh ze zápůjčky ve výši 100 000 Kč dle smlouvy č. [Anonymizováno], ve zbývajícím rozsahu směnka zcela postrádá kauzu. Na dluh bylo přitom žalovaným v rozsahu 88 616 Kč plněno. Dalším je tvrzení, že vymáhání úroků z úroků prostřednictvím směnky odporuje dobrým mravům, stejně jako opakované vymáhání smluvních pokut. Ve směnečném penízi jsou kromě úroků a smluvní pokuty obsaženy také úroky z úroků a opakovaně smluvní pokuty. Je do něj zahrnuta smluvní pokuta, vážící se k zapůjčené částce a dále smluvní pokuta, vážící se k tzv. nové jistině. Nová jistina je však již tvořena smluvními pokutami, jejichž výše odporuje dobrým mravům a dále úroky. Celková vymáhaná pohledávka ze směnky vysoce přesahuje půjčenou částku, smysl zajištění chybí.

11. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že byla sporná směnka žalovaným vystavena jako zajišťovací blankosměnka k uzavřené smlouvě o revolvingové zápůjčce č. [Anonymizováno]. Poskytnutá jistina zápůjčky ve výši 100 000 Kč spolu s úroky sjednanými pevnou částkou 179 840 Kč měla být žalovaným splacena v pevně stanovených měsíčních splátkách, rozložených na dobu šesti let. Součástí uzavřené smlouvy je směnečná dohoda, podle níž žalovaným vystavená a žalobci v den podpisu smlouvy předaná blankosměnka (čl. 4, bod 4. 1. 2) slouží k zajištění všech současných i budoucích dluhů žalovaného vůči žalobci ze smlouvy či dluhů se smlouvou souvisejících. V případě prodlení žalovaného s placením jakéhokoliv jeho dluhu ze smlouvy nebo s ní souvisejícího byl žalobce oprávněn blankosměnku doplnit o směnečný peníz nepřesahující celkovou výši splatných neuhrazených splátek zápůjčky či revolvingu, včetně veškerých smluvních pokut a příslušenství, splatných ke dni vyplnění směnky (čl. 4, bod 4. 1. 4.). Tvrzení žalovaného, že zajišťovací funkce směnky byla omezena jen částku 100 000 Kč (poskytnutá zápůjčka), tedy nemůže obstát, protože z uvedených smluvních ujednání plyne, že směnka zajištovala nejen dluh ze zápůjčky, tj. povinnost žalovaného k jejímu vrácení, ale také všechny případné další pohledávky žalobce za žalovaným, vzniklé na základě shora uvedené smlouvy. Provázanost směnky se smlouvou o zápůjčce prokazuje hodnotová doložka, obsahující číselné označení shodné s číslem smlouvy.

12. Důvodná není ani námitka, že prostřednictvím směnky jsou nezákonně a v rozporu s dobrými mravy vymáhány úroků z úroků a opakovaně také smluvní pokuty. Souhrn dlužných částek, zahrnutých do směnečného peníze, specifikoval žalobce v předžalobní výzvě ze dne 8. 10. 2021. Z ní plyne, že směnečný peníz v celkové výši 325 619 Kč sestává ze zbývajících dlužných splátek dle splátkového kalendáře ve výši 121 092 Kč s přísl., smluvní pokuty 8% z dlužné splátky v celkové výši 606,32 Kč s přísl. za pozdní úhradu splátek č. 24 a 25 s prodlením více než 15 dnů (čl. 8.1 a) a b) smlouvy) a smluvní pokuty ve výši 139 920 Kč ve výši padesáti procent z celkové částky (čl. 8.5 smlouvy) s přísl. Smluvní pokuty upravovala smlouva v čl. 8.1. Pro případ prodlení s jednotlivou splátkou stanovila výši smluvní pokuty procentní sazbou v závislosti na délce prodlení) při prodlení delším 15 dnů 8%, při prodlení delším 30 dnů dalších 13% nad rámec již stanovené procentní sazby). Pro případ dlouhodobého prodlení dlužníka (prodlení s úhradou dvou splátek, případně prodlení s úhradou jedné splátky delší 30 dnů) se celá zápůjčka (jistina včetně sjednaných úroků) stala automaticky splatnou s tím, že veškeré nezaplacené původní splátky se stávají součástí nové jistiny (čl. 8.3 a 8.4 smlouvy). Toto smluvní ujednání je ujednáním o tzv. kapitalizaci úroků, kdy dlužné úroky (zde zahrnuté ve splátkách) se stávají součástí jistiny, což plně koresponduje skutečnosti, že celá zápůjčka, tedy všechny dosud nezaplacené splátky jistiny i úroků se v důsledku prodlení vydlužitele s placením splátek ve sjednaném termínu stala předčasně splatnou. Tuto novou jistinu je žalovaný povinen zaplatit žalobci v den následující po dni, kdy se celá zápůjčka stala splatnou. V případě prodlení s její úhradou vzniká žalobci právo na zákonný úrok z prodlení (čl. 8.4 smlouvy). V souladu se ujednáními smlouvy byly do směnečného peníze zahrnuty dlužné splátky, splatné smluvní pokuty, na něž žalobci vzniklo právo v důsledku prodlení žalovaného s úhradou dvou splátek a dále splatná smluvní pokuta, na niž žalobci vzniklo právo s ohledem na neprovedení úhrady celé zápůjčky ve smlouvou sjednaném termínu. Staly-li se úroky součástí jistiny, nelze přisvědčit žalovanému, že úroky z prodlení takto smlouvou sjednané představují úroky z úroků. Jedná se o úroky z jistiny, kterou se žalovaný zavázal zaplatit za smlouvou sjednaných podmínek. V této věci žalovanému náleží kauzální námitky, neboť se jedná o námitky z jeho vlastního vztahu k žalobci plynoucí ze smlouvy o zápůjčce. Ve směnečném řízení proto lze aplikovat judikaturu, týkající se směnečné kauzy. Žalovaným odkazované rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ve věci sp. zn. 29 Odo 689/2006 však použitelné není, byť z jiných než soudem prvního stupně dovozovaných důvodů. Tento judikát, v němž byla řešena otázka nepřípustnosti vymáhání úroků z úroků (úroky, které jsou příslušenstvím pohledávky Lze vymáhat jen z jistiny pohledávky), se týkal předchozí právní úpravy v obchodním zákoníku a bylo by nezbytné posoudit, zda jím přijaté závěry lze vztáhnout i k platné právní úpravě v zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nezbytnost tohoto posouzení odvolací soud neshledal, protože, jak již shora vyložil, za relevantní považuje zejména skutečnost, že prostřednictvím směnky nejsou vymáhány úroky z úroků, ale úroky z (nové) jistiny, resp. celého splatného dluhu. Zákon neumožňuje věřiteli vymáhat po dlužníku příslušenství- úrok z prodlení pro případ prodlení splacením příslušenství pohledávky. To však nevylučuje právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny (rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 3. 2004 sp. zn. 35 Odo 101/2002). Zcela nedůvodné je tvrzení žalovaného, že tzv. nová jistina je tvořena nemravnými smluvními pokutami a dále úroky. Podle čl. 8.3 smlouvy tzv. nová jistina zápůjčky sestává z veškerých nezaplacených splátek, zahrnujících nezaplacenou jistinu a nezaplacené smluvně sjednané úroky. Žádné smluvní pokuty v ní zahrnuty nejsou. Tomu ostatně odpovídá i vymezení celkové výše dluhu a jeho skladba v předžalobní výzvě.

13. K námitce rozporu sjednaných smluvních pokut s dobrými mravy je nutno uvést, že podle právní úpravy v občanském zákoníku za právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o. z.), nelze považovat ujednání o smluvní pokutě pouze z důvodu nepřiměřenosti její výše. Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta může být důvodem k použití moderačního práva soudu (§ 2051 o, z.), a to k návrhu dlužníka. Neplatnost (absolutní) ujednání o smluvní pokutě (§588 o. z.) by bylo možno dovozovat jen v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za nichž byla smluvní pokuta sjednána. Nic takového ovšem žalovaný v námitkách ani netvrdí, rozpor smluvních pokut s dobrými mravy spatřuje v jejich nepřiměřené výši. Neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, by se žalovaný musel žalovaný jako oprávněná osoba, na jejíž ochranu je stanoven důvod neplatnosti, také včas a řádně dovolat, jinak se považuje právní jednání za platné (§ 580 odst. 1, § 586 o. z.). Musel by tak učinit nikoliv až v rámci námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, ale ještě před jeho vydáním. Správnost platebního rozkazu musí být posuzována podle stavu k okamžiku jeho vydání. Skutečnosti, k nimž došlo až po této době, tedy případná námitka relativní neplatnosti právního jednání, nemohou vést k jeho zrušení.

14. Z uvedených důvodů neshledal námitky žalovaného důvodné.

15. Spornou směnku vyhodnotil odvolací soud jako platnou směnku vlastní, obsahující všechny zákonem stanovené náležitosti (čl. I § 75 ZSŠ), z níž žalobci jako jejímu majiteli vznikl vůči žalovanému jako jejímu výstavci nárok na zaplacení postihových práv v žalobou uplatněném rozsahu (čl. I § 28 ve spojení s § 78 odst. 1, §48, § 53 ZSŠ).

16. Z důvodů shora vyložených proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř potvrdil.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu odměny za jeden úkon právní služby (účast na jednání) ve výši 9 620 Kč dle § 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. spolu s jednou paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhl., cestovným ve výše 816,17 Kč (osobní automobil [Anonymizováno] , reg. zn. [SPZ], [adresa] a zpět 80 km, vyhl. cena pohonných hmot 45,20 Kč/l, sazba základní náhrady 5,2 Kč/km), náhrady za ztrátu času v rozsahu 4 půlhodin po 100 Kč dle § 14 cit. vyhl. a náhrady DPH, celkem 13 474,73 Kč. Odměnu za úkon právní služby, spočívající v poradě s klientem, odvolací soud žalobci nepřiznal. Žalobce konání této porady, natož její účelnost, ničím nedoložil. K podanému odvolání se nevyjádřil a při jednání před odvolacím soudem neuplatnil žádnou novou relevantní argumentaci.