Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 12 Cmo 164/2022-313 ECLI:CZ:VSPH:2023:12.Cmo.164.2022.1 Usnesení

o zaplacení 1.000.000 Kč s přísl., k odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích 21. 4. 2022, č. j. 37 Cm 31/2020-295,

JUDr. Eva Hodanová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 9. 3. 2023

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Hodanové a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci

žalobce: [Jméno žalobce A]., IČO [IČO žalobce A]

sídlem [Adresa žalobce A]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného]

bytem [Adresa žalovaného]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta B]

sídlem [Adresa advokáta B]

o zaplacení 1.000.000 Kč s přísl., k odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích 21. 4. 2022, č. j. 37 Cm 31/2020-295,


Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně v bodě I. výroku zrušil jím vydaný směnečný platební rozkaz č. j. 37 Cm 31/2020-32 ze dne 22. 4. 2020, v bodě II. výroku uložil žalobci povinnost k náhradě nákladů řízení žalovanému ve výši 114.686,15 Kč a v bodě III. výroku povinnost k náhradě nákladů státu ve výši 1.530 Kč. Podle odůvodnění rozsudku směnečným platebním rozkazem soud vyhověl žalobě, jíž se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení směnečné pohledávky ve výši 1.000.000 Kč s přísl. ze směnky vlastní, vystavené žalovaným na řad [Jméno advokáta A] a [Jméno advokáta A], na směnečný peníz 1.000.000 Kč, s doložkou bez protestu, splatné dne 15. 2. 2017 v [Anonymizováno], indosované remitentem na [Anonymizováno], jím dále na [Anonymizováno], [Anonymizováno] na [Jméno advokáta A] a tím na žalobce. Podle žalobních tvrzení [Jméno advokáta A] a [Anonymizováno] uzavřeli se společností [Anonymizováno] smlouvu o dílo na výstavbu rodinného domu v [Anonymizováno]. Subdodávky měla zajišťovat a provádět společnost [právnická osoba], jejímž jednatelem a jediným společníkem byl žalovaný. Směnka zajišťovala smluvní závazek subdodavatele realizovat dílo do 30. 1. 2017. Společnost ani v dodatečném termínu do 30. 1. 2017 prefabrikaci a montáž hrubé stavby nedokončila, některé prvky hrubé stavby byly prefabrikovány a dodány se značným zpožděním. Stavbu nakonec dokončil generální dodavatel.

2. Žalovaný ve včas podaných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu potvrdil žalobní tvrzení, že společnost [právnická osoba] (dále jen společnost [Anonymizováno]) pro společnost [Anonymizováno] jako generálního dodavatele díla (výstavba rodinného domu v [Anonymizováno]), jehož investorem byli [Jméno advokáta A] a [Anonymizováno], zajišťovala prefabrikaci a montáž hrubé stavby. Ta měla být provedena do 30. 1. 2017. Generální dodavatel zaplatil společnosti [Anonymizováno] zálohu ve výši 1.000.000 Kč na prefabrikaci jednotlivých dílů hrubé stavby. Prefabrikované díly byly následně dopraveny na staveniště a na místě smontovány. Zajišťovací směnku na částku 1.000.000 Kč, odpovídající výši poskytnuté zálohy, vystavil žalovaný na základě požadavku manželů [Anonymizováno], aby jako fyzická osoba zajistil závazek zhotovitele díla k navrácení poskytnuté zálohy na prefabrikaci hrubé stavby pro případ, že nebude zhotovena v termínu. Proto trval na vyznačení důvodu vystavení, tj. kauzy, na směnce (tj. slouží k zajištění vrácení zálohy na prefabrikaci hrubé stavby RD [adresa] pro případ nerealizace díla do 30. 1. 2017). Zajišťovanou povinnost (prefabrikaci) společnost [Anonymizováno] vůči společnosti [Anonymizováno] řádně splnila a tedy i tato společnost závazek zhotovitele vůči manželům [Anonymizováno] řádně splnila. Z prefabrikovaných dílů byla předmětná subdodávka v rámci výstavby rodinného domu manželů [Anonymizováno] dokončena. Hrubá stavba byla nejen řádně prefabrikována, ale i provedena a kauza směnky tak zanikla. Hodnota plnění poskytnutého společností [Anonymizováno] k 31. 1. 2017 převyšovala poskytnutou zálohu, což se projevilo v následném vyúčtování. Manželům [Anonymizováno] by tak nevznikl nárok na vrácení poskytnuté zálohy ani v případě, že by prefabrikace a montáž hrubé stavby nebyla zcela a úplně provedena v termínu do 31. 1. 2017, ale, jak tvrdil žalobce, o měsíc později. Uvedené námitky žalovanému vůči žalobci, který směnku na byl za podmínek § 20 zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ), náleží.

3. Žalobce ve vyjádření k námitkám uvedl, že dílo, hrubá stavba rodinného domu do 30. 1. 2017, jehož předmět byl vymezen v dokumentu Nabídka RD [Anonymizováno], dokončena nebyla. Nedošlo k předání díla ani předvedení jeho způsobilosti (§ 2604 a 2605 obč. zák.). Prodlení se zhotovením díla dokládá jak emailová korespondence, tak fotodokumentace stavby. Dílo k 30. 1. 2017 nebylo způsobilé k převzetí, chybělo zaklopení atik, veškeré příčky, rohy fasády, prvky rozbité při přepravě musely být opraveny. Zhotovitel sám přiznal, že dílo nedokončí. Neobstojí ani tvrzení žalovaného, že manželům [Anonymizováno] nevznikl nárok na vrácení zálohy, protože rozsah plnění značně přesáhl výši zálohy. Ze směnečné doložky vyplývá, že směnka zajištovala splnění povinnosti žalovaného a ve své podstatě byla smluvní pokutou pro případ, že žalovaný dílo nerealizuje do 30. 1. 2017.

4. Na základě provedeného dokazování (prvopisem směnky, oznámením [Anonymizováno] z 12. 2. 2020, žalovanému, emailovou korespondencí mezi p. [Anonymizováno] a žalovaným z období 4. 1. 2017-13. 3. 2017, smlouvou o dílo, uzavřenou mezi manžely [Anonymizováno] a společností [Anonymizováno] a přílohou II. k této smlouvě, obsahem reklamace prací při provádění díla, vyjádřením statika, fotodokumentací stavby, pořízené oběma účastníky, emailem z 30. 9. 2016, svědeckými výpověďmi svědků [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]) má soud za prokázáno, že směnku na směnečný peníz 1.000.000 Kč, splatnou dne 15. 2. 2017, vystavil žalovaný. Směnka obsahuje doložku ve znění: „jako zajištění zálohy na prefabrikaci hrubé stavby RD [adresa] pro případ nerealizace díla do 30. 1. 2017“. Na rubu směnky je vyznačena řada po sobě jdoucích indosamentů, poslední indosament ve prospěch žalobce byl vyznačen [Anonymizováno], který o indosaci směnky dne 12. 2. 2020 žalovaného vyrozuměl. Prefabrikaci a montáž hrubé stavby zajištovala jako subdodávku společnost [právnická osoba] pro společnost [Anonymizováno], která na základě smlouvy o dílo, uzavřené dne 12. 9. 2016 s manžely [Anonymizováno] jako objednateli realizovala výstavbu rodinného domu. Záloha ve výši 1.000.000 Kč, složená objednateli na prefabrikaci hrubé stavby, měla být vrácena, nedojde-li k realizaci hrubé stavby do 30. 1. 2017. Termín pro dokončení hrubé stavby smlouva o dílo nestanovila (smlouva pro hrubou stavbu I. část v příloze II. smlouvy uváděla pouze odhad harmonogramu 7 - 25. 11. 2016), byl předmětem ústní dohody smluvních stran a subdodavatele a uveden na směnce. Emailová komunikace neobsahuje vymezení konečných termínů a neplyne z ní, že by subdodavatel [právnická osoba] nesplnil své povinnosti právě k datu 30. 1. 2017. Svědci [Anonymizováno] a [Anonymizováno] potvrdili, že hrubá stavba byla dokončena a vše namontováno nejpozději k 22. 1. 2017. Předložená fotodokumentace zachycuje pouze stav objektu, část z ní je opatřena poznámkami žalobce. Další emailová komunikace mezi panem Vyškovským a žalovaným obsahuje pouze obecná sdělení ohledně vad díla, nedostatku lidí a zpoždění bez vazeb a na konkrétní termíny a bez vztahu k vadám díla v nich popsaných. Z dalších provedených listinných důkazů a svědeckých výpovědí svědků Dejmka a Vejvody soud relevantní skutečnosti nezjistil, případně zjištění z nich učiněná neshledal pro posouzení věci podstatná.

5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že směnka zajištovala vrácení poskytnuté zálohy na prefabrikaci hrubé stavby rodinného domu pro případ, že tato hrubá stavba nebude dokončena do 30. 1. 2017. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že subdodavatel (společnost [právnická osoba]) svou povinnost k uvedenému datu splnila a hrubou stavbu a montáž dokončila. To prokazují zejména svědecké výpovědi svědků [Anonymizováno], kteří potvrdili dokončení hrubé stavby nejpozději k 22. 1. 2017. Tyto výpovědi vyvrací tvrzení žalobce, resp. jeho jednatele pana [Anonymizováno], že hrubá stavba nebyla v uvedeném termínu dokončena. Podle úpravy v § 2604 obč. zák. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Objednatel přitom nemá dle § 2628 obč. zák. právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

6. Při právním posouzení soud vyšel z čl. I § 17, čl. I § 20 odst. 1 ZSŠ a § 2604 a 2628 obč. zák.

7. V intencích shora uvedené právní úpravy soud dospěl k závěru, že žalovanému kauzální námitky s ohledem na indosaci směnky po splatnosti náleží. Důvodnost kauzálních námitek, tj. řádné dokončení díla v sjednaném termínu byla v řízení prokázána. Důvod směnky zanikl. Proto směnečný platební rozkaz zrušil a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 a 148 o. s. ř. a povinnost k jejich náhradě uložil v řízení neúspěšnému žalobci.

8. Žalobce ve včas podaném odvolání navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud při hodnocení důkazů nepostupoval podle s § 132 o. s. ř. a důkazy nehodnotil jednotlivě a ve vzájemných souvislostech. Část důkazů, které provedl, v rámci hodnocení důkazů zcela opomenul a zatížil tím řízení vadou ústavního rozměru, označovanou jako tzv. opomenutý důkaz. Soud rozhodnutí založil na výpovědích svědků [Anonymizováno], z nichž dovodil, že hrubá stavba byla dokončena. Má jimi za vyvrácenou výpověď svědka [Anonymizováno]. Výpověď svědka [Anonymizováno], který neuvedl, že hrubá stavba byla dokončena do 30. 1. 2017, však výpověď svědka [Anonymizováno] o nedokončení a nepředání díla v termínu nevyvrací, ale naopak ji, pokud jde o vady ve výrobním postupu a jejich důsledky na statiku, potvrzuje. Svědek [Anonymizováno] sice dokončení hrubé stavby do 22. 1. 2017 potvrdil, aniž je ovšem zřejmé, co pod pojmem hrubé stavby tento svědek chápal. Nabídku společnosti [právnická osoba] neznal a nebyl přítomen vystavení směnky. Svědecká výpověď svědka [Anonymizováno] má naopak oporu v dalších provedených důkazech. Nedokončení hrubé stavby k 30. 1. 2017 prokazuje zejména jeho urgence termínu dokončení hrubé stavby v emailu žalovanému z 30. 1. 2017. Dále ji prokazuje email žalovaného ze dne 3. 6. 2017, v němž sám žalovaný přiznává zpoždění a popisuje nedokončené části a navrhuje slevu z díla. S tímto důkazem se soud nevypořádal. Nedokončení díla prokazují i další emaily, na něž žalobce odkázal ve svém předchozím podání z 28. 3. 2021 a dále vyjádření a dokumentace [Anonymizováno] z června 2016. Tyto důkazy soud provedl, ale nijak nevyhodnotil. Při hodnocení svědeckých výpovědí měl soud kromě standardních aspektů (vztah svědka k účastníkům a k projednávané věci, jeho rozumové a duševní úroveň, okolností, provázející vnímání svědka o vypovídaných skutečnostech, chování při výslechu a soulad výpovědi s ostatními důkazy) přihlédnout také ke znalostem a odbornosti z hlediska schopnosti vypovídat o konkrétní skutečnosti. Z tohoto hlediska je nutno zohlednit, že svědek [Anonymizováno] jako stavbyvedoucí fakticky řídil stavbu a byl na ní dlouhodobě přítomen, naproti tomu svědek [Anonymizováno] byl na stavbě jen jeden den a svědek [Anonymizováno] na stavbě jen montoval panely. Ohledně vyhodnocení předložené fotodokumentace soud opomněl účastníkům sdělit, za jakých podmínek by tyto důkazy akceptoval, případně je v tomto směru poučit. Soud prvního stupně přijal závěr o dokončení hrubé stavby, aniž se zabýval definicí hrubé stavby v Nabídce [Anonymizováno] ze dne 29. 9. 2016. Obecně užívaný pojem hrubá stavba není zákonem definován a musí proto být proto smluvně vymezen. Jeho obsah se může lišit v závislosti na typu stavby. Vykládat tento pojem je třeba v kontextu toho, jak jej použily a vnímaly smluvní strany v rámci svého jednání, a to v souladu s § 545 obč. zák. a za použití interpretačních pravidel, upravených v § 556 odst. 1 obč. zák. Z interpretačního hlediska má přednost společný úmysl jednajících, vyjádřený při právním jednání, vystavení směnky. [Jméno advokáta A] ani žalovaný vyslechnuti nebyli a z výpovědi jednání přítomného svědka Vyškovského vyplývá, že smluvní strany byly srozuměny s tím, že celou subdodávku hrubé stavby podle cenové nabídky musí [Jméno žalovaného] realizovat do uvedeného termínu, právě zpožďování dodávky bylo důvodem vystavení směnky. Subdodávka měla být dokončena v náhradním termínu tak, aby na ni mohly navazovat další práce. Dle žalobce je vysoce nepravděpodobné, že by smluvní strany subdodávku akceptovaly, pokud by nebyla definována v návaznosti na jejich předchozí jednání nebo pokud by nebyla bezvadná a kompletní, jestliže to podmiňovalo další etapy výstavby. Při výkladu právního jednání soud zjevně pochybil, nesprávně právně vyložil pojem realizace (provedení) díla. Výsledek díla, dodaný žalovaným k 30. 1. 2017, neodpovídal vymezení hrubé stavby při vystavení směnky. Stavbu nebylo možno považovat za dokončenou pro zcela chybějící stavební části, funkční a estetické nedostatky, prokázané problémy se statikou a zatékáním. Pro tyto vady ji nebylo možno převzít a dále pokračovat. Tvrzení, že zatékání v případě dřevostavby představuje zcela zásadní problém, žalobce doložil vyjádřením [Anonymizováno]. Ten s ohledem na rozpory mezi statickým výpočtem a skutečným provedením navrhl sanace, způsob zlepšení sanovaných konstrukcí a poukázal na odchylky od původní dokumentace. Není tedy zřejmé, na základě jakých důkazů soud přijal závěr, že se jednalo o ojedinělé drobné vady, které nebránily užívání stavby ve smyslu § 2628 obč. zák.

9. Odvolací soud neshledal předpoklady pro potvrzení ani změnu rozsudku z důvodů dále vyložených.

10. Námitková obrana žalovaného zakládala na tvrzení, že směnkou zajištěný závazek, vymezený jako závazek společností [Anonymizováno] realizovat ve sjednané lhůtě prefabrikaci hrubé stavby a s ním související povinnosti vrátit poskytnutou zálohu, byl ve sjednané lhůtě do 30. 1. 2017 (v námitkách uvedeno do 31. 1.2017) splněn. Z obsahu takto formulovaných námitek vyplývá, že se jedná o kauzální námitky, mající původ v mimosměnečných vztazích. Dlužníku vždy náleží námitky z jeho mimosměnečných vztahů k remitentovi, související se směnkou. V případě převodu směnky mu vůči jejím dalším majitelům náleží jen v případě nepoctivého nabytí směnky (čl. I § 17 ZSŠ) nebo indosace směnky po uplynutí lhůty k protestu (čl. I § 20 odst. 1 ZSŠ). Spornou směnku podle žalobních tvrzení žalobce nabyl na základě nepřetržité řady indosamentů. Poslední z indosamentů byl učiněn po uplynutí lhůty k protestu a majitelem směnky, který na žalobce směnku převedl, byl jeden z remitentů, [Jméno advokáta A]. V důsledku toho žalovanému i ve vztahu k žalobci náleží námitky, vycházející z jeho mimosměnečných vlastních vztahů k osobě původního remitenta směnky [Anonymizováno] (čl. I § 20 ZSŠ). Indosament po splatnosti má jen účinky obyčejného postupu a nový majitel směnky tak vstupuje do práv a povinností předchozího. Z jakého vlastního vztahu žalovaného k remitentovi námitky vycházejí, se odvíjí od obsahu mezi nimi uzavřené směnečné dohody.

11. Podle námitkových tvrzení žalovaného byla směnečná dohoda včetně zajištěného závazku vyjádřena přímo na směnce ve formě vedlejší doložky ve znění: „jako zajištění vrácení zálohy na prefabrikaci hrubé stavby RD [Anonymizováno] pro případ nerealizace díla do 30. 1. 2017“. Soud však vycházel z toho, že směnka nezajištovala povinnost společnosti [právnická osoba] realizovat ve lhůtě do 30. 1. 2017 pouze prefabrikaci hrubé stavby, ale celou subdodávku hrubé stavby, tedy prefabrikaci včetně montáže, s tím, že pokud v uvedeném termínu realizována nebude, je žalobce oprávněn po žalovaném požadovat plnění ze směnky, aniž je zřejmé, oč tento závěr opírá, neboť v námitkách oporu nemá. Co konkrétně měla směnka zajištovat a za jakých podmínek mohla být uplatněna, nebylo dokazováním zjištěno. Vedlejší doložka na směnce pro nejednoznačnost použitých pojmů přijetí takového závěru neumožňuje. Obsah doložky „jako zajištění vrácení zálohy na prefabrikaci hrubé stavby RD [adresa] pro případ nerealizace díla do 30. 1. 2017“ jednoznačně vyžaduje výklad za použití interpretačních pravidel upravených v § 554 až 558 obč. zák. Teprve na základě výkladu této doložky, která má být písemným vyjádřením obsahu ústně sjednané směnečné dohody remitenta a výstavce a na základě zjištění skutečně vyjádřené vůle osob jednajících při vystavení směnky, lze přijmout závěr o tom, jaký závazek směnka zajištovala, tj. jak remitenti a výstavce chápali jednak pojem díla a jeho rozsah (jako prefabrikaci hrubé stavby nebo prefabrikaci včetně montáže), dále jak chápali pojem „ nerealizace díla do 30. 1. 2017“ ve vztahu k povinnosti vrátit zálohu, tedy zda povinnost vrátit zálohu vznikla i v případě, že dohodnuté dílo (ve smyslu směnečné dohody) dokončeno bude, ale s prodlením a komu měla být vrácena. Podle shodných tvrzení účastníků totiž souběžně existovaly smluvní vztahy mezi manžely [Anonymizováno] a společností [Anonymizováno], založené smlouvou o dílo a dále smluvní vztahy mezi společností [Anonymizováno] a společností [právnická osoba], založené samostatnou smlouvou o dílo. Mezi účastníky přitom není sporné, že zálohu na prefabrikaci hrubé stavby poskytli manželé [Anonymizováno] jako objednatelé společnosti zhotovitele ([Anonymizováno]) a ta ji pak dle smlouvy poskytla subdodavateli, společnosti [právnická osoba] Vlastní vztah mezi remitenty a žalovaným tak musel vyplývat právě z uzavřené směnečné dohody, jejíž obsah soud zjistí.

12. V návaznosti na to, jaký soud přijme závěr o obsahu směnečné dohody, uzavřené mezi remitenty a žalovaným o důvodech vystavení a předpokladech uplatnění směnky, vyhodnotí, zda mu dosud zjištěný skutkový stav umožnuje posoudit důvodnost kauzální námitkové obrany a přijmout závěr o její důvodnosti či zda je na místě žalovaného, který nese důkazní břemeno stran prokázání kauzálních námitek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 3. 1999, sp. zn. 32 Cdo 2383/98, ze dne 29. 4.2008, sp. zn. 29 Cdo 1650/2007, ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. 29 Odo 314/2001) poučit o jeho důkazní povinnosti dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a případně dokazování doplnit.

13. Při hodnocení důkazů bude soud postupovat v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) a hodnotit důkazy jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, přihlédne ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Žalobce důvodně soudu vytýká, že jím provedené hodnocení důkazů těmto zákonným požadavkům neodpovídalo. Závěr soudu, že výpověďmi svědků [Anonymizováno] byla vyvrácena výpověď svědka [Anonymizováno], není za situace, kdy zjištění z výpovědi svědka [Anonymizováno] neučinil součástí odůvodnění, přezkoumatelný. Důvodně je soudu také vytýkáno, že s částí provedených listinných důkazů (vyjádření statika včetně připojených listin, reklamace prací při provádění díla, dokumentace statiky) se v rozsudku nijak nevypořádal. Ostatními výhradami žalobce k nesprávným skutkovým zjištěním z jednotlivých provedených důkazů neshledal odvolací soud nezbytné se zabývat, když již provedené dokazování, případně i dále doplněné o další důkazy, bude soud znovu hodnotit podle zásady volného hodnocení důkazů. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že tvrzení žalobce, že soud jej byl povinen poučit o podmínkách, za nichž by akceptoval žalobcem předloženou fotodokumentaci stavby, důvodné není. Poučovací povinnost soudu ohledně povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní (§ 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) má procesní charakter. Poučení o tom, jakými důkazy, v jaké podobě a s jakým obsahem má účastník konkrétní tvrzení prokazovat, má však charakter hmotně právního poučení, které zákon zakazuje.

14. Při opětovném právním posouzení věci soud neopomene posoudit žalobou uplatněný nárok podle zákona směnečného a šekového, což neučinil. V napadeném rozsudku posuzoval jen otázku přípustnosti kauzálních námitek žalovaného z jeho vztahů s remitentem vůči žalobci. Správně dovodil, že kauzální námitky z právních vztahů k remitentovi žalovanému vůči žalobci, který směnku nabyl po splatnosti od jednoho z remitentů, náleží.

15. Z těchto důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž bude postupovat, jak shora naznačeno.

16. V novém rozhodnutí ve věci rozhodne také o náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. k) o. s. ř.).