o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 432 249 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaného č. 2 a žalované č. 3 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2023, č. j. 47 Cm 74/2023-30
Mgr. Kateřina Černá · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 14. 11. 2023
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr.[Anonymizováno]Kateřiny Černé a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Evy Hodanové ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]
sídlem [Adresa žalobkyně]
proti
žalovaným: 1) [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A]
sídlem [Adresa žalované A]
2) [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B]
bytem [Adresa žalované B]
3) [Jméno žalované C], narozená [Datum narození žalované C]
bytem [Adresa žalované C]
o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 432 249 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaného č. 2 a žalované č. 3 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2023, č. j. 47 Cm 74/2023-30
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl námitku místní nepříslušnosti vznesenou žalovaným č. 2 a žalovanou č. 3. S odkazem na § 87 písm. e) o. s. ř. uvedl, že v předložené směnce je jako údaj platebního místa uvedena [adresa] s adresou sídla žalobkyně, přičemž je nerozhodné, zda tento údaj byl doplněn při vystavení směnky či až následně vytvořením směnky úplné z blankosměnky. Místně příslušným soudem je tedy Městský soud v Praze a námitka místní nepříslušnosti není důvodná.
2. Žalovaný č. 2 i žalovaná č. 3 napadli usnesení včasným odvoláním a navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že místně příslušným soudem je Krajský soud v Ústí nad Labem nebo Krajský soud v Českých Budějovicích. Shodně uvedli, že určit místní příslušnost soudu podle § 87 písm. e) o. s. ř. není v dané věci možné. Názor soudu prvního stupně by znamenal, že místně příslušný soud by určil zcela volně svým rozhodnutím žalobce. Možnost vystavení blankosměnky bez údaje o platebním místu sice není zákonem zakázaná, avšak při tvorbě pravidla zakotveného v § 87 písm. e) o. s. ř. zákonodárce možnost vystavení blankosměnky bez uvedení platebního místa nepomyslel.
3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného č. 2 a žalované č. 3 nejsou důvodné.
4. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle § 85a o. s. ř. je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka. Podle § 87 písm. e) o. s. ř. je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru.
5. Směnka, z níž odvozuje žalobkyně svůj nárok a kterou předložila v prvopise, je splatná v Praze. Městský soud v Praze je tudíž soudem místně příslušným podle § 87 písm. e) o. s. ř. (v jeho obvodu je platební místo). V případě dvou v úvahu přicházejících místně příslušných soudů (místní příslušnost obecného soudu nebo místní příslušnost na výběr daná), je výhradně na žalobkyni, který z nich zvolí. Pokud žalobkyně podala žalobu u Městského soudu v Praze, nelze jejímu postupu nic vytknout. Otázka určení místní příslušnosti je otázkou výhradně procesní, při jejímž hodnocení vycházejí soudy pouze z ustanovení občanského soudního řádu upravujících místní příslušnost, potažmo údajů obsažených ve směnečné listině. Otázky možnosti vystavení směnky v neúplné podobě a existence oprávnění žalobkyně nevyplněné údaje do blankosměnky doplnit, jsou naproti tomu otázkami výhradně hmotněprávními a jejich zodpovězení je pro určení místní příslušnosti irelevantní.
6. Z důvodů shora uvedených nelze považovat námitku místní nepříslušnosti vznesenou žalovaným č. 2 a žalovanou č. 3 za důvodnou a soud prvního stupně postupoval správně, pokud ji zamítl. Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.
7. Odvolací soud nad rámec uvedeného upozorňuje, že námitku místní nepříslušnosti vznesla i žalovaná č. 1, o níž dosud nebylo soudem prvního stupně rozhodnuto v důsledku nesprávného závěru o opožděnosti jí podaných námitek (námitka místní nepříslušnosti byla jejich součástí).
Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.