o zaplacení 8 400 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, k odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. června 2024, č. j. 13 Cm 174/2021-175

1. Shora označeným usnesením soud prvého stupně přiznal znalkyni z oboru kriminalistika – expertiza ručního písma, [tituly před jménem], [adresa], znalečné ve výši 29 848 Kč (výrok I.) a dále uložil účastníkům řízení, aby se do 15 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili ke znaleckému posudku (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že znalkyně byla ustanovena za účelem posouzení pravosti podpisu žalovaného jako směnečného rukojmího; podle příkazu vypracovala znalecký posudek zapsaný pod č. [Anonymizováno] znaleckého deníku. Dle soudu znalkyně náležitě vyčerpala otázky, k nimž se měly znalecké závěry upínat, v posudku se nevyskytuje žádná zjevná (logická) vada a znalkyně věnovala zpracování posudku náležitou a odpovídající péči. Spolu s posudkem předložila vyúčtování ze dne 4. 6. 2024 s požadavkem na přiznání znalečného ve výši 29 848 Kč. Dle soudu dále znalecký posudek splňuje veškeré formální i obsahové náležitosti, ani případné výhrady účastníků k jeho obsahu by neměly na výši znalečného vliv. Hodnocení znaleckého posudku v kontextu s ostatními důkazy je věcí soudu a nemůže předbíhat rozhodování o přiznání znalecké odměny. Po kontrole vyúčtování dospěl soud k závěru, že přiznání znalečného v požadované výši odpovídá ve všech směrech ust. § 31 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“), a vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále jen „vyhláška o znalečném“). Znalkyně vyúčtovala časovou odměnu v rozsahu 29 hodin znalecké činnosti ve výši 26 900 Kč v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném, podle něhož je za 1 hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti stanovená odměna od 800 do 1000 Kč. Znalkyně dále požaduje paušální odměnu ve výši 500 Kč za provedení jednoho úkonu v souladu s ust. § 5 vyhlášky (studium spisu), dále náhradu hotových výdajů ve výši 1 648 Kč a náhradu za ztrátu času ve výši 800 Kč v souladu s ust. § 11 až 13 vyhlášky, soud tyto výdaje považuje za přiměřené plnění znaleckého úkolu. Soud nezjistil ve vyúčtování žádné logické ani numerické pochybení, a proto znalkyni přiznal znalečné ve vyčíslené výši. Znalečné bude znalkyni vyplaceno po právní moci tohoto usnesení. Soud dále upřesnil, že tímto usnesením neukládá žádnému z účastníků povinnost k peněžitému plnění, jedná se pouze o určení rozsahu odměny, kterou uhradí znalkyni stát v souvislosti s konkrétním výkonem znalecké činnosti. K výroku II. soud uvedl, že se účastníci mohou ke znaleckému posudku vyjádřit, uvést námitky a případné otázky, které mají být znalkyni kladeny před soudem.

2. Proti výroku I. shora uvedeného usnesení podal žalovaný včasné odvolání, v němž navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se znalečné znalkyni nepřiznává. Žalovaný namítl, že znalecký posudek je neúplný a nepřezkoumatelný, neboť vykazuje množství formálních i obsahových vad a naopak v něm absentují povinné náležitosti dle ust. § 28 a násl. zákona o znalcích a dle vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, zejména a) neobsahuje odůvodnění v rozsahu umožňujícím jeho přezkoumatelnost v rozporu s ust. § 28 odst. 2 písm. f) zákona o znalcích; b) ve znalecké doložce chybí označení odvětví v seznamu, v němž je znalec zapsán, v rozporu s ust. § 28 odst. 7 zákona o znalcích; c) není uvedeno datum v rozporu s ust. § 46 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 503/2020 Sb.; d) titulní strana neobsahuje odvětví, ve kterých má být podán znalecký posudek, v rozporu s ust. § 39 odst. 1 písm. e) této vyhlášky; e) zadání znaleckého posudku neobsahuje údaj, pro jaké účely má být použit, a skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohou mít dle jeho názoru vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, v rozporu s ust. § 40 odst. 1 a 2 této vyhlášky; f) výčet podkladů neobsahuje popis postupu znalce při výběru zdrojů dat v rozporu s ust. § 41 odst. 1 této vyhlášky; g) nález neobsahuje popis postupu znalce při sběru nebo tvorbě dat v rozporu s ust. § 41 odst. 2 této vyhlášky; h) odůvodnění neobsahuje interpretaci výsledků analýzy dat a kontrolu postupu znalce dle ust. § 52 této vyhlášky v rozporu s ust. § 41 odst. 4 této vyhlášky; i) poslední strana znaleckého posudku neobsahuje údaj, zda znalec přibral konzultanta k posuzování dílčích otázek a důvod, proč jej přibral; údaj, zda byla sjednána smluvní odměna nebo byla náhrada nákladů sjednána odchylně od zákona; údaj o tom, že si je znalec vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, umístěný před znaleckou doložku, v rozporu s ust. § 46 odst. 1 této vyhlášky. Žalovaný dále uvedl, že znalecký posudek neobsahuje odůvodnění použitých metod v rozporu s ust. § 42 vyhlášky č. 503/2020 Sb., bez čehož nelze posudek přezkoumat. Znalecká doložka jako jedna z nejdůležitějších formálních náležitostí znaleckého posudku má dle ust. § 28 odst. 7 zákona o znalcích obsahovat označení seznamu, oboru a odvětví, případně specializaci znaleckého subjektu, a číslo položky, pod kterou je posudek zapsán v evidenci; v předmětném znaleckém posudku však ve znalecké doložce není uveden údaj o odvětví. Dále dle žalovaného není dodržena základní struktura znaleckého posudku dle § 28 zákona o znalcích, což ho činí neúplným a nepřezkoumatelným. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. 28 Cdo 329/2010 nebo rozsudku ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5138/2014, musí znalecký posudek splňovat kromě zákonných náležitostí též správný metodický a procesní postup (obsahové náležitosti) a musí vést k odborně správnému, přesvědčivému a přezkoumatelnému závěru. Žalovaný má za to, že znalkyně neprovedla znalecký úkon v souladu s požadavky dle § 28 zákona o znalcích, neboť zpracovaný posudek neobsahuje řádné odůvodnění v rozsahu umožňujícím jeho přezkoumatelnost. Znalkyně pouze na straně 18 znaleckého posudku poukazuje na shrnutí výsledků komparace, aniž by poskytla jejich podrobný popis, komentář k závěrům a jejich význam pro zodpovězení položené otázky. S ohledem na velké množství obsahových i formálních vad a nepřezkoumatelnost znaleckého posudku by dle žalovaného měla být znalkyni odměna zcela odepřena dle ust. § 8 odst. 2 vyhlášky o znalečném. Vyúčtovaná odměna a počet hodin potřebný pro zpracování posudku neodpovídá kvalitě posudku, uvedený počet hodin je nadbytečný, účtovaná hodinová sazba ve výši 927,586207 Kč (26 900 Kč za 29 hodin), byť v souladu s vyhláškou o znalečném, je zcela neobvyklá a vyúčtování je proto numericky chybné. Vyúčtování znalečného nebylo připojeno ke znaleckému posudku, přestože ve znalecké doložce je uvedeno, že je účtováno dle připojené likvidace.

3. Dále žalovaný vyjádřil pochybnost o tom, zda znalkyně ustanovená soudem v oboru kriminalistika měla oprávnění znalecký posudek v daném případě zpracovat, neboť od 1. 1. 2020 je seznam znaleckých odvětví nově stanoven vyhláškou č. 505/2020 Sb., která však neobsahuje obor kriminalistika, odvětví kriminalistika, specializace expertiza ručního písma, ale pouze obor kriminalistika, odvětví jazyková expertiza, specializace jazyková expertiza psaného projevu. Znalecký posudek k posouzení pravosti podpisu žalovaného byl oprávněn zpracovat pouze znalec z oboru expertiza písma, odvětví forenzní analýza rukopisu a specializace identifikace pisatele podpisu a rukopisu. V takovém případě by znalkyni odměna rovněž nenáležela. Odvolatel dále obsáhle argumentoval ve prospěch svého názoru, že dle informací z odborných zdrojů není písmoznalectví exaktní obor a podle aktuálních vědeckých poznatků může být výsledkem písmoznaleckého posouzení pouze zjištění v rovině pravděpodobnosti.

4. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že ve shora uvedené věci se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 8 400 000 Kč s příslušenstvím a odměnou z titulu směnky vlastní vystavené dne 23. 8. 2010 v [adresa] na řad žalobkyně znějící na směnečný peníz ve výši 18 549 238,10 Kč, za niž se žalovaný zaručil do výše 8 400 000 Kč. Soud prvního stupně usnesením č. j. 13 Cm 174/2021-111 ze dne 14. 3. 2024 ustanovil znalcem z oboru kriminalistika – expertiza ručního písma [tituly před jménem], [adresa] a uložil této znalkyni posoudit pravost podpisu žalovaného jako směnečného rukojmího na předmětné směnce. Posudek měl být podán písemně do 60 dnů od převzetí spisu. Znalkyni byl celý spis včetně srovnávacích materiálů předán dne 14. 5. 2024, posudek byl soudu prvního stupně doručen dne 12. 6. 2024, tedy ve stanovené lhůtě. Ze znalkyní předložené likvidace znalečného a náhrady nákladů za vypracování předmětného znaleckého posudku vyplývá, že znalkyně požadovala celkovou částku 29 848 Kč, která zahrnuje studium spisu (paušál) ve výši 500 Kč; vyhodnocení a analýzu sporného podpisu ve výši 1 000 Kč (1 hodin po 1 000 Kč); analýzu ukázek srovnávacích podpisů a vyhodnocení stability a variability znaků ve výši 9 900 Kč (11 hodin po 900 Kč); provedení komparací a stanovení identifikační hodnoty zjištěných znaků ve výši 6 000 Kč (6 hodin po 1 000 Kč); stylizaci posudku ve výši 6 000 Kč (6 hodin po 1 000 Kč); psaní a vybavení posudku, dokumentace ve výši 4 000 Kč (5 hodin po 800 Kč); vyzvednutí a vrácení spisu, směnky a srovnávacích materiálů ve výši 800 Kč (4 hodiny po 200 Kč); a dále paušální náhradu za tisk v celkové výši 1 648 Kč.

6. Podle ust. § 139 odst. 2 o. s. ř. byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.

7. Podle ust. § 30 zákona o znalcích se znalečným rozumí souhrnná částka odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě.

8. Podle ust. § 31 odst. 1 zákona o znalcích znalci náleží za výkon znalecké činnosti odměna, dle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 7 (kterou je vyhláška o znalečném). Podle odstavce 4 tohoto ustanovení se odměna určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu. Dle odstavce 5 tohoto ustanovení lze určenou odměnu zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 800 až 1000 Kč.

10. Podle ust. § 4 odst. 1 vyhlášky o znalečném se při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení se při posuzování odborné náročnosti hodnotí zejména a) povaha a rozsah znalecké činnosti, b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti a c) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce.

11. Podle ust. § 5 odst. 1 vyhlášky o znalečném znalci nenáleží časová odměna za práci účelně vynaloženou na provedení úkonu, za kterou mu náleží paušální odměna. Seznam těchto úkonů a výše paušální odměny jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

12. Podle ust. 32 odst. 1 zákona o znalcích má znalec právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem. Výši a způsob určení náhrad a jejich vyúčtování stanoví dle odstavce 7 tohoto ustanovení ministerstvo vyhláškou (kterou je vyhláška o znalečném).

13. Podle ust. § 11 a násl. vyhlášky o znalečném znalci náleží náhrada hotových výdajů, seznam hotových výdajů a výše paušálních náhrad jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

14. Podle ust. § 15 odst. 1 vyhlášky o znalečném znalci náleží náhrada za ztrátu času ve výši ušlého výdělku. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení pokud znalec nedoložil výši ušlého výdělku nebo pokud ušlým výdělkem je výdělek za výkon znalecké činnosti, znalci náleží náhrada za ztrátu času ve výši 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu.

15. Jednotlivé výše vyjmenované úkony spočívající celkem v 29 hodinách účelně vynaložené práce na výkon znalecké činnosti byly vyúčtovány za požadovanou odměnu v rozmezí 800 až 1000 Kč za každou hodinu práce, časová odměna tedy byla vyúčtována a znalkyni přiznána soudem prvního stupně v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném. Dále byla v souladu s § 5 odst. 1 vyhlášky o znalečném vyúčtována a přiznána paušální odměna za studium spisu, a to ve výši 500 Kč dle bodu 2. Přílohy č. 1 k této vyhlášce a náhrada za ztrátu času spočívající ve vyzvednutí a vrácení spisu a srovnávacích materiálů, a to ve výši 800 Kč za celkem 4 hodiny času v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky o znalečném. Znalkyni též náleží náhrada hotových výdajů dle § 11 odst. 1 vyhlášky o znalečném, které byly vyúčtovány a soudem prvního stupně přiznány v celkové výši 1 648 Kč za tisk znaleckého posudku v souladu s body 1. a 3. Přílohy č. 2 k vyhlášce o znalečném (92 stran A4 barevného tisku po 17 Kč a 28 stran A4 černobílého tisku po 3 Kč). Odvolací soud se tak ohledně výše znalečného ztotožnil se soudem prvního stupně a nezjistil žádné logické ani numerické pochybení.

16. Obsahové náležitosti posudku stanoví § 28 zákona o znalcích, postup při zpracování a náležitosti jsou dále v souladu odstavcem 9 tohoto ustanovení obsaženy v § 39 a násl. vyhlášky č. 503/2020 Sb. Dle ust. § 28 odst. 2 zákona o znalcích znalecký posudek musí obsahovat tyto náležitosti: a) titulní stranu, b) zadání, c) výčet podkladů, d) nález, e) posudek, f) odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku, g) závěr, h) je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku, i) znaleckou doložku a j) otisk znalecké pečeti. Dle odstavce 5 tohoto ustanovení musí být znalecký posudek kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. V souladu s obecně uznávanými postupy a standardy obsahuje závěr posudku jednoznačné odpovědi na položené otázky; pokud podklady nebo metoda neumožňují znalci vyslovit jednoznačný závěr, uvede znalec skutečnosti snižující přesnost závěru. Podle odstavce 7 tohoto ustanovení na poslední stranu znaleckého posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je zapsán, označení oboru a odvětví, popřípadě specializaci, ve kterých je oprávněn podávat znalecké posudky, a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci znaleckých posudků. Při podání znaleckého posudku ústně do protokolu se uvedou též údaje, které jsou předmětem znalecké doložky.

17. Odvolací soud se neztotožnil s výhradami žalovaného, že posudek výše uvedené zákonné náležitosti neobsahuje. Datum vyhotovení posudku (31. 5. 2024) je uvedeno na jeho titulní straně, stejně jako označení řízení, pro jehož účely byl vyhotoven, zadání posudku je obsaženo na str. 2. Z posudku je dále zcela zřejmé, jaké konkrétní materiály (sporný materiál i srovnávací materiál) byly znalkyni předloženy a z jakých zdrojů, tj. z jakých konkrétních spisů Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Brně, byly zdroje dat čerpány, odůvodnění posudku obsahuje interpretaci výsledků analýzy dat, na poslední (20.) straně posudku se nad znaleckou doložkou nachází prohlášení znalce o tom, že si je vědom významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a trestních následků křivé výpovědi a podání vědomě nepravdivého posudku. Znalecká doložka obsahuje údaj o tom, že znalkyně [tituly před jménem] je zapsána ve smyslu ust. § 47 odst. 1 a § 48 zákona o znalcích v seznamu znalců vedeném ministerstvem spravedlnosti ČR. Znalkyní byla jmenována rozhodnutím ministra spravedlnosti ČR ze dne [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] pro základní obor kriminalistika se specializací jazyková expertiza a expertiza ručního písma.

18. Jak vyplývá z ust. § 46 zákona o znalcích, znalec, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je zapsán jako znalec do seznamu znalců podle tohoto zákona (odstavec 1) a je oprávněn vykonávat znaleckou činnost podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká (odstavec 2). Podle ust. § 48 zákona o znalcích, znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav podle § 46 a 47, kteří získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., mají oprávnění vykonávat znaleckou činnost pro stejné obory, odvětví a specializaci, pro které získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb. S odvolatelem tak nelze souhlasit ani v tom, že znalkyně [tituly před jménem] nebyla k podání předmětného znaleckého posudku oprávněna.

19. Jako neopodstatněnou je nutno odmítnout i námitku, že posudek neobsahuje odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost závěrů znalkyně. Z nálezové části posudku, jejíž součástí je podrobná grafická dokumentace, zcela jednoznačně vyplývá, jaké konkrétní znaky v obecné i zvláštní rovině zkoumání byly znalkyní posuzovány, k jakým zjištěním v jednotlivých případech dospěla, jak je hodnotila a z jakého důvodu umožnily výsledky provedené komparace přijetí kategorického výsledku zkoumání. Nelze tak mít žádné pochybnosti o tom, že správnost znalkyní přijatého závěru by mohla být (v případě, že by pro takový postup existovaly důvody vyžadované ustanovením § 127 odst. 2 o. s. ř.) podrobena přezkumu jiným znalcem či znaleckým ústavem.

20. K polemice odvolatele vztahující se k aktuálním vědeckým poznatkům v oboru písmoznalectví je třeba uvést, že posouzení pravdivostní hodnoty a použitelnosti učiněných znaleckých závěrů a tím i relevance důkazu dle § 127 o. s. ř. v projednávané věci zcela vybočuje z rámce řízení o přiznání znalečného. Hodnocení jednotlivých důkazů dle § 132 o. s. ř. má odraz až ve vydaném meritorním rozhodnutí, nikoli v řízení, jehož předmětem je stanovení výše nákladů, spojených s provedením důkazu.

21. K argumentaci žalovaného ohledně časové náročnosti znaleckých úkonů odvolací soud uvádí, že právní předpis nevyžaduje, aby znalec předkládal soudu doklad o době trvání jednotlivých úkonů. V daném případě časový rozsah účtovaných činností a tím i celková výše znalečného nejen, že odpovídá běžné praxi při odměňování znalecké činnosti stejného druhu, ale lze jej naopak s přihlédnutím k rozsáhlému souboru srovnávacího materiálu považovat spíše za podhodnocený. Žalovaný ostatně neuvedl ani žádné konkrétní argumenty, které by správnost vyúčtování zpochybňovaly.

22. Z výše uvedeného vyplývá, že v daném případě nelze shledat žádný z důvodů pro krácení, tím méně úplné odepření odměny znalkyně ve smyslu ust. § 8 vyhlášky o znalečném. Usnesení soudu prvního stupně proto bylo v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výroku I., podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrzeno.

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí o věci (§ 224 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř.).