o zaplacení směnečného peníze ve výši 2 700 000 Kč s postižními právy, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2021, č. j. 13 Cm 5/2018-243,

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že žalovaná podala odvolání proti rozsudku a poté, co byla soudem vyzvána k úhradě soudního poplatku za odvolání, požádala o osvobození od jeho placení. V Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen Prohlášení) uvedla, že je rozvedená, žije v domácnosti se svými dvěma syny. Jeden ze synů je finančně závislý na žalované a na druhém synovi je pro změnu finančně závislá žalovaná. Je zaměstnána ve společnosti [právnická osoba] jako administrativní pracovník s průměrným měsíčním čistým výdělkem za třetí kalendářní čtvrtletí roku 2021 ve výši 13 850 Kč, z něhož jí je strhávána částka 5 000 Kč na ručitelskou exekuci (doloženo výplatními lístky za období od července do září 2021, rozhodnutím o zřízení zástavního práva k movité věci ručitele ze dne 27. 5. 2019 a exekučním příkazem ze dne 2. 7. 2019). Vlastní automobil [Anonymizováno] v hodnotě cca 140 000 Kč, ke kterému je zřízeno zástavní právo ručitele. Měsíční výdaje vyčíslila částkou 180 Kč za SIPO. Soud postupoval podle § 138 o. s. ř. a poukázal na předpoklady, které musí být splněny, aby mohl být žadatel od soudních poplatků osvobozen, a účel právní úpravy. Pokud jde o úspěšnost odvolání proti rozsudku, nelze ji v daném stádiu řízení předjímat, nelze ji tedy ani vyloučit; tedy první předpoklad lze mít pro účely posouzení žádosti za splněný. Podstatným tak bylo splnění druhé podmínky, tedy zda osvobození od soudních poplatků odůvodňují poměry žalované, k jejichž doložení ji soud vyzval.

2. V doplnění žádosti žalovaná uvedla, že není evidována v evidenci úřadu práce, nemá žádné jiné příjmy, ani vyživovací povinnost, nehradí nájemné, neboť bydlí u syna. Je rozvedená, není finančně závislá na třetí osobě. Jediným dluhem je dluh vůči finančnímu úřadu ve výši 237 516 Kč a dluh vůči [právnická osoba] v souvislosti s dvěma hypotékami za účelem zakoupení nemovitostí v k.ú. [adresa] a k.ú. [adresa]. Obě nemovitosti byly převedeny na syny žalované, kteří úvěry splácí (měsíční splátky ve výši 14 092 Kč a 19 738 Kč). Měsíčně hradí pojištění vozidla ve výši 375 Kč, zálohu na plyn ve výši 2 710 Kč, zálohu na SčVK ve výši 1 410 Kč, úrazové pojištění ve výši 637 Kč, zálohu na elektřinu ve výši 1 290 Kč a SIPO ve výši 180 Kč. V minulosti se podrobila psychiatrické léčbě. Dle výpisu z katastru nemovitostí není vlastníkem žádné nemovitosti, dle výpisu z registru vozidel vlastní nákladní automobil zn. [Anonymizováno]. Z předložených výpisů z bankovního účtu vedeného na jméno žalované za období od 1. 6. 2021 do 30. 11. 2021 vyplývá, že konečný zůstatek ke dni 30. 11. 2021 činil 3 082,40 Kč. Za sledované období proběhly na účtu obraty v řádu desítek tisíc korun měsíčně. V srpnu 2021 bylo na účet připsáno celkem 48 743,68 Kč, v červenci 2021 to bylo 56 189 Kč a v červnu 2021 dokonce 59 919 Kč.

3. Soud poukázal na skutečnost, že při hodnocení majetkových poměrů žadatele je třeba přihlédnout nejen k výši jeho příjmů a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit a k jeho celkové majetkové situaci, a to včetně zkoumání příčin, které k této majetkové situaci vedly. Je totiž třeba rozlišovat situace, zda se osoba nachází v nepříznivé majetkové situaci v důsledku vlastních svobodných rozhodnutí nebo z objektivních důvodů nezávislých na její vůli (např. ztráta majetku zásahem vyšší moci či trestným činem třetí osoby). Také je nutné zdůraznit, že nelze zohledňovat skutečnost, že žadatel je zároveň povinen hradit jiné závazky vůči dalším věřitelům. Z žádného zákonného ustanovení nelze totiž dovodit, že úhrada jakýchkoli jiných závazků má přednost před zaplacením soudního poplatku a že o splnění poplatkové povinnosti vůči státu lze uvažovat až poté, co budou veškeré ostatní platební povinnosti žadatele zcela či alespoň zčásti splněny. Zdůraznil, že úplné a pravdivé vylíčení majetkových poměrů je jedním ze základních předpokladů pro osvobození žadatele od placení soudních poplatků. Tento předpoklad však žalovaná nesplnila, neboť neuvedla všechny rozhodné skutečnosti a nepředložila všechny potřebné listiny. Žalovaná totiž zamlčela, že je jediným společníkem (a tudíž výlučným vlastníkem) společností [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] Dle údajů v obchodním rejstříku vložila žalovaná do každé z těchto společností vklad o výši 10 000 Kč, který byl splacen ze 100 %. Na internetových stránkách booking.com má Penzion a restaurace [Anonymizováno] uvedenou aktuální nabídku svých ubytovacích služeb. Rovněž stránka tohoto penzionu na Facebooku informuje o aktuálních akcích. Lze přitom důvodně předpokládat, že je tento penzion provozován právě výše zmíněnými společnostmi. Jelikož však žalovaná o této skutečnosti soudu ničeho nesdělila a ani jedna ze společností neplní svou zákonnou povinnost a nezakládá účetní závěrky do sbírky listin, nelze si udělat žádnou představu o hodnotě tohoto majetku. Rovněž popis situace ohledně měsíčních příjmů a výdajů žalované je nejasný, když žalovaná nesdělila, že je jediným společníkem společnosti, v níž je zaměstnána, a k tomu ještě tří dalších společností. Nesdělila, jaké příjmy jí z titulu vlastnictví těchto společností plynou. Je těžké uvěřit tomu, že by žalovaná jakožto výlučný vlastník zmíněných čtyřech společností pobírala pouze částku pod hranicí minimální mzdy jako odměnu z pracovního poměru v jedné z těchto společností. Žalovaná v Prohlášení ze dne 18. 10. 2021 uvedla, že je finančně závislá na svém synovi [Anonymizováno]. V podání ze dne 5. 12. 2021 v rozporu s tímto tvrzením uvádí, že na žádné osobě závislá není, ač tomu tak s ohledem na poskytované bydlení ze strany syna je. Majetkové poměry syna však žalovaná nevylíčila. Majetkovou situaci žalované nelze hodnotit izolovaně, ale je nutné vzít v úvahu, jak se na této situaci podílejí i ostatní členové rodiny, příp. jiné osoby, na kterých je žalovaná finančně závislá. Je přitom nerozhodné, zda spolu tyto osoby žijí ve společné domácnosti či nikoli. Pokud žalované někdo hradí veškeré její výdaje a finančně ji podporuje, je nutné podrobně vylíčit i majetkové poměry takové osoby, neboť není vyloučeno, že by tato osoba byla schopna za žalovanou uhradit i její poplatkovou povinnost vůči státu. To však žalovaná neučinila. Vzhledem ke všemu uvedenému soud žalovanou povinnosti zaplatit soudní poplatek za odvolání nezprostil.

4. Žalovaná napadla usnesení včas podaným odvoláním, v němž navrhla jeho zrušení (správně jde o jeho změnu) s tím, jí bude osvobození od soudních poplatků přiznáno. Uvedla, že příjem na účtu je představován mzdou žalované a částkami, které slouží k úhradě hypoték. Tyto částky jsou na účet žalované vkládány syny. Někdy jsou na účet žalované připsány i platby, které se týkají matky žalované, která účet nemá. Dluh vůči finančnímu úřadu žalovaná splácí částkou 5 000 Kč měsíčně. Popřela, že by zamlčela účast ve společnostech. Neuvedla ji proto, že z majetkové účasti nemá žádný profit. S ohledem na zdravotní stav musela žalovaná zkrátit svůj pracovní úvazek, čemuž odpovídá výše mzdy. Společníkem společností je žalovaná od dubna 2019 a s ohledem na epidemii COVID-19 nejsou ve společnostech finanční prostředky, které by si bylo možné vyplatit. Finanční závislost na synovi žalovaná uvedla z důvodu nejasnosti formuláře. Žalovaná si veškeré náklady hradí sama, syn na její náklady ničím nepřispívá. V případě nařízené exekuce se nejedná o její dluh, ale dluh společnosti [Anonymizováno]., která inkasovala cenu prodávaných nemovitostí, ale nesplnila daňovou povinnost. Žalovaná za tento dluh pouze ručila.

5. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalovaná podala včasné odvolání proti rozsudku ze dne 10. 8. 2021, č. j. 13 Cm 5/2018-209. Usnesením ze dne 1. 10. 2021, č. j. 13 Cm 5/2018-223 byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 135 450 Kč, která jí, resp. jejímu právnímu zástupci, byla doručena dne 5. 10. 2021. Ve lhůtě, kterou jí soud k úhradě soudního poplatku poskytl, požádala žalovaná o osvobození od jeho placení. Pokud jde o osobním majetkové a výdělkové poměry žalované, vyšel odvolací soud z Prohlášení ze dne 18. 10. 2021, v němž žalovaná prohlásila, že jí uvedené údaje jsou pravdivé a že žádné okolnosti, které by mohly mít vliv na rozhodování soudu o osvobození od soudních poplatků, nezamlčela, a podání ze dne 5. 12. 2021, přičemž zjistil skutečnosti shodně, jak byly uvedeny soudem prvního stupně v odvoláním napadeném usnesení. Rovněž odvolací soud vyšel i z listin žalovanou předložených.

7. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.

8. Pokud jde o úspěšnost odvolání proti rozsudku, nelze ji předjímat. Je možné, že žalovaná v odvolacím řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze tedy považovat tento předpoklad za splněný.

9. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhé z výše uváděných podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalovaná v posuzované věci splnila neúplně, když neuvedla svou majetkovou účast ve čtyřech obchodních společnostech, v nichž je jediným společníkem. K poukazu žalované, že tyto informace neuvedla s ohledem na špatnou finanční situaci obchodních společností, je třeba říci, že o poměrech obchodních společností nic konkrétního neuvedla ani v podaném odvolání, přestože soud prvního stupně poukázal na faktickou činnost některých z nich. Odvolací soud připomíná, že v řízení o žádosti o osvobození od soudních poplatků je povinností žadatele tvrdit veškeré skutečnosti o svých poměrech, nikoliv jen některé žadatelem vybrané. Je nepochybné, že obchodní podíly představují majetkovou hodnotu, o jejíž výši nebylo žalovanou ničeho sděleno. V rovině ničím nedoloženého tvrzení pak zůstala i obrana, že jí nebyl a není vyplácen žádnou z obchodních společností podíl na zisku. Nejasná zůstala i otázka příjmů žalované, neboť z jí předložených výpisů je zřejmé, že na její účet jsou každý měsíc vkládány peněžní prostředky v hotovosti, a to ve výši převyšující splátky hypotečního úvěru. Z jakých důvodů jsou na účet vkládány finanční prostředky nad rámec splátek za situace, kdy žalovaná dle svého upraveného tvrzení není na nikom finančně závislá, zůstalo neobjasněno. Stejně tak nebyly vysvětleny další poukázané částky ze strany fyzických osob (např. [Anonymizováno], [Anonymizováno]). Ve světle uvedeného se tvrzení, že žalovaná nemá jiný příjem než částku vyplácenou zaměstnavatelem, jeví krajně nevěrohodné.

10. Výhrady žalované týkající se posouzení nařízené exekuce srážkami ze mzdy žalované nejsou důvodné, neboť důvodem nepřiznání osvobození od soudních poplatků bylo primárně nesplnění povinnosti úplně a pravdivě vylíčit poměry, nikoliv to, že žalovaná vznik exekučně vymáhané pohledávky zavinila. Ve vztahu k nařízené exekuci soud prvního stupně pouze poznamenal, že nařízená exekuce nesvědčí o nemožnosti pohledávku zaplatit, s čímž se lze ztotožnit.

11. Na základě shora uvedeného odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, když nebyly shledány důvody ani pro částečné, natož zvlášť závažné důvody pro úplné osvobození od soudních poplatků.