o zaplacení částky 729 750 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2022, č. j. 47 ECm 2/2022-75,

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 729 750 Kč s příslušenstvím a v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 110 397,94 Kč.

2. Uvedl, že částka 700 000 Kč představuje zaplacenou jistinu 1 ks upsaného hromadného dluhopisu na jméno žalobkyně, emitovaného právním předchůdcem žalovaného dne 1. 12. 2018 o nominální hodnotě 700 000 Kč, nahrazujícího 700 000 ks dluhopisů jmenovité hodnoty 1 Kč, č. 15 800 001 - 16 500 000, splatného dne 1. 12. 2021. Částka 29 750 Kč je 5 % úrokový výnos z dluhopisu za období 1. 12. 2020 do 1. 12. 2021 po odečtení srážkové daně ve výši 15 %.

3. Žalovaný uvedl, že žalobkyně dosud nepředložila originál dluhopisu, což je důvodem pro zamítnutí žaloby. Teprve po jeho předložení může posoudit, zda se jedná o originál. Je předmětem útoků [Anonymizováno], který ovládá insolvenci skupiny [právnická osoba] a jí propojených osob. Tato osoba disponuje veškerým účetnictvím žalovaného, které odmítá vydat.

4. Po provedeném dokazování (prvopisem dluhopisu, výzvou ze dne 19. 8. 2021, dokladem o jejím doručení, předžalobní upomínkou ze dne 2. 12. 2021, oznámením emitenta k vlastníkům dluhopisů a obsílkou, Emisními podmínkami k dluhopisům ISIN CZ [Anonymizováno] s pevným úrokovým výnosem, splatným v roce 2021, oznámením žalovaného o svolání schůze vlastníků dluhopisů ISIN CZ [Anonymizováno] ze dne 11. 4. 2022, jejího odvolání a svolání nové schůze ze dne 4. 5. 2022) soud uzavřel, že originál dluhopisu předložený žalobkyní soudu i oznámení žalovaného zaslané žalobkyni po datu splatnosti dluhopisu prokazují, že žalobkyně byla ode dne emitování dluhopisu až dosud jeho majitelem. To bylo žalovanému známo, jinak nebyl důvod, aby žalobkyni po dni jeho splatnosti informoval o své majetkové situaci. Platební místo uvedené v dluhopisu a Emisní podmínky prokazují, že dne 1. 12. 2021 měla být žalobkyni oproti předložení dluhopisu vyplacena jeho jistina bezhotovostním způsobem, stejně tak 5 % výnos po odečtené srážkové daně 15%. Doklad o odeslání a doručení výzvy k poskytnutí přiměřené jistoty a její přílohy (plné moci a dluhopisu s konverzí a předžalobní výzvy a její přílohy) prokazují, že žalobkyně předmětný dluhopis žalované k proplacení předložila. Pokud se tak stalo nikoli předložením prvopisu dluhopisu, ale formou jeho převedení do dokumentu obsaženého v datové zprávě zaslané žalovanému, má zaslání konvertovaného dluhopisu stejné účinky jako jeho předložení v listinné podobě.

5. Soud neprovedl další navržené důkazy k prokázání upsání a splacení dluhopisu, neboť vlastnictví dluhopisu bylo prokázáno. Nebyl důvod provádět ani důkazy zprávami z medií, týkající se osoby [Anonymizováno] a vztahů [Anonymizováno] se skupinou [Anonymizováno] či [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

6. Při právním posouzení vycházel soud § 514 a § 520 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), § 2 odst. 1, § 19 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., zákon o dluhopisech, ve znění účinném ke dni emise předmětného dluhopisu (dále jen ZoD), § 1 odst. 1 písm. b), d) a § 2 odst. 1 písm. c), odst. 2, § 19 odst. 1 a § 22 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen ZoEÚ).

7. Protože žalobkyně prokázala, že je majitelkou dluhopisu, který žalovanému ke dni splatnosti předložila, a že žalovaný svou povinnost splatit jistinu dluhopisu a roční výnos za období od 1. 12. 2020 do 1. 12. 2021 nesplnil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Výši úroků z prodlení v podobě zákonného úroku z prodlení soud přiznal podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb. Žalobkyni, která byla ve sporu úspěšná, přiznal soud i náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

8. Žalovaný napadl rozsudek včasným odvoláním a navrhl jeho změnu tak, že se žaloba zamítá. Uvedl, že žalobu považuje za předčasnou, když žalobkyně dosud nepředložila originál dluhopisu, což je nezbytným předpokladem pro uplatnění práv z něj. Argumentace soudu týkající se konverze postrádá vypořádání se se specifickým charakterem dluhopisu jako listinným cenným papírem. Odborná literatura i soudní praxe jsou založeny na tom, že esenciální podmínkou výkonu do cenného papíru inkorporovaného práva je předložení jeho originálu (viz § 185i o. s. ř.; Dědič, J., Pauly, J. Cenné papíry. Praha: Prospektum, 1194, s. 19; Lavický, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1 -654), 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2022, s. 1596, a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 452/2014 a sp. zn. 29 Cdo 1281/2011). Specifickému charakteru cenných papírů odpovídá i právní úprava pořizování ověřených kopií dokumentů. Možnost pořízení úředně ověřené kopie cenného papíru by vedlo k násobení například směnečných závazků nebo jiných práv inkorporovaných do cenného papíru. Proto právní úprava neumožňuje u cenných papírů vidimaci provádět (§ 9 písm. a) zákona č. 21/2006 Sb. a § 73 odst. 2 písm. a) zákona č. 35/1992 Sb.). Totožné závěry platí i pro konverzi listinných dokumentů do elektronické podoby (§ 24 odst. 4 písm. b) ZoEÚ). Dluhopis, jehož vlastnictví žalobkyně tvrdí, nadto není dosud splatný. Dne 25. 5. 2022 se konala schůze vlastníků dluhopisů emitovaných žalovaným, která schválila změnu emisních podmínek tak, že jmenovitá hodnota dluhopisů původně splatných dne 1. 12. 2021 bude splacena jednorázově až dne 31. 12. 2026. O této skutečnosti se žalovaný dozvěděl až po vyhlášení rozsudku, a to z notářského zápisu ze dne 1. 6. 2022, [Anonymizováno]. Tím jsou splněny podmínky dle § 205a písm. f) o. s. ř. I kdyby žalobkyně byla vlastníkem dluhopisu, není nárok z něj vyplývající splatný.

9. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla napadený rozsudek potvrdit. Uvedla, že předložila originál dluhopisu, z něhož jeho splatnost jednoznačně vyplývá. Zákon v žádném ustanovení neuvádí, že podmínkou úspěšného uplatnění pohledávky z dluhopisu je předložení originálu dlužníkovi. Rozhodovací praxe označila prezentaci cenného papíru za jakousi alternativu výzvy k plnění. V dané věci byl žalovaný obeslán předžalobní upomínkou, jejíž přílohou byl konvertovaný dluhopis. I kdyby se výzva s dluhopisem nedostaly do sféry žalovaného v době před podáním žaloby, právní následky předložení cenného papíru k placení by vůči dlužníkovi nastaly nejpozději doručením platebního rozkazu. Nicméně žalobkyně požadavku žalovaného vyhověla a originál dluhopisu předložila. Žalovaný inicioval schůzi vlastníků dluhopisů, na kterou byla pozvána i žalobkyně a na které bylo přijato rozhodnutí, které mělo zasáhnout do emisních podmínek a mělo založit prodloužení splatnosti dluhopisů emitovaných pod kódem ISIN [IBAN] do konce roku 2026. O schůzi vlastníků byl pořízen notářský zápis. Schůze vlastníků se konala dne 25. 5. 2022 a účastnil se jí vedle žalobkyně i statutární orgán žalovaného, [Anonymizováno]. Žalobkyni není jasné, proč žalovaný v odvolání uvádí, že se o této skutečnosti dozvěděl až po vyhlášení rozsudku, když je tomu naopak. Důkaz notářským zápisem je důkazem označeným po koncentraci řízení. Závěr usnesení vlastníků dluhopisů trpí nedostatky a není způsobilý ovlivnit vlastnosti pohledávky žalobkyně.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a násl. o. s. ř.) a neshledal odvolání žalovaného důvodným. Jednal v nepřítomnosti řádně předvolaného žalovaného, když důvod odročení uvedený v jeho žádosti, doručené odvolacímu soudu dne 4. 11. 2022, neshledal důležitým. Jak řízení v předmětné věci, tak řízení insolvenční jsou na sobě nezávislá a mohou, až do případného rozhodnutí o úpadku v insolvenčním řízení, probíhat souběžně. Rozhodnutí o úpadku, kterým by došlo k přerušení předmětného řízení, ke dni rozhodování odvolacího soudu vydáno nebylo.

11. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování. Shodně s ním konstatuje, že žalobkyně uplatnila právo z listinného dluhopisu, emitovaného žalovaným (v době emise pod obchodní firmou [Anonymizováno]), znějícího na její jméno, splatného ke dni 1. 12. 2021 s tím, že k výplatě výnosů a jistiny dojde bezhotovostním převodem. Jmenovitá hodnota činila 700 000 Kč a byla úročena pevnou úrokovou sazbou ve výši 5 % p. a. s tím, že třetí výnosové období trvá od 1. 12. 2020 do 1. 12. 2021.

12. Odvolací soud se nejprve zabýval výhradou žalovaného, že nepředložení prvopisu dluhopisu, z něhož žalobkyně dovozuje svůj nárok, zakládá důvod pro zamítnutí žaloby. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že postačuje „zaslání konvertovaného dluhopisu“. Ustanovení § 24 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. výslovně směnku nebo jiný cenný papír, kterým listinný dluhopis beze sporu je, považuje za listiny, jejichž jedinečnost nelze konverzí nahradit, a proto se jejich konverze neprovádí. Dluhopis je cenný papír, který zavazuje jeho emitenta vyplatit jeho majiteli peněžní obnos uvedený v dokladu včetně příslušného úroku, to vše v předem určeném termínu. Právo na výplatu je inkorporováno v listině (listinném dluhopisu), bez níž není možné právo s ní spojené uplatnit. Samotná konverze by nikdy nemohla poskytnout záruku, že bezprostředně po ní nezměnil listinný dluhopis svého majitele (tj. že v době, kdy soud o právu na výplatu rozhoduje, je stále majitelem listinného dluhopisu osoba, která jej jako dokument obsažený v datové zprávě soudu spolu s návrhem zaslala). Proto je nezbytné trvat na předložení prvopisu listinného dluhopisu.

13. Žalobkyně před tím, než soud prvního stupně ve věci rozhodl, prvopis listinného dluhopisu, znějící na její jméno, předložila (aktuálně se nachází v úschově soudu pod položkou [Anonymizováno]) a v řízení jím byl proveden důkaz. Teprve tím došlo k řádné legitimaci žalobkyně jako věřitele z cenného papíru a provedení důkazu tak plní funkci prezentace (předložení) dluhopisu žalovanému jako dlužníku (obdobně jako doručení směnečného platebního rozkazu spolu se stejnopisem žaloby v případě uplatnění směnečného nároku plní funkci předložení směnky). Omluvená neúčast žalovaného na jednání, při němž byl tento důkaz proveden, je irelevantní, neboť následky spojené s úkony soudu při jednání stíhají i nepřítomného účastníka. Právo na zaplacení splatného dluhopisu bylo vůči dlužníku možné uplatnit u soudu i bez toho, že byl dluhopis předložen k placení.

14. Z dluhopisu byly jednoznačně zjištěny skutečnosti týkající se jmenovité hodnoty, výše ročního úročení a splatnosti, stejně jako jména osoby, na kterou dluhopis zní. Za prokázanou tak lze mít aktivní věcnou legitimaci žalobkyně, která má jako osoba, na jejíž jméno dluhopis zní, i právo, o něž v řízení jde. Platební podmínky byly upraveny v emisních podmínkách mimo jiné tak, že výplaty úrokových výnosů z dluhopisů a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů budou emitentem prováděny k datům uvedeným v emisních podmínkách. Oprávněnými osobami, kterým emitent splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů, budou osoby, které budou vlastníky dluhopisů k počátku příslušného dne výplaty; tím je dle článku 5.1. emisních podmínek den 1. 12. 2021. Emitent bude platby provádět oprávněným osobám bezhotovostním převodem na jejich účet vedený u banky uvedený v objednávce úpisu dluhopisů (smlouvě o úpisu dluhopisů). Výhrada žalovaného, že nemohlo dojít k výplatě jmenovité hodnoty dluhopisu a výplatě úrokových výnosů, splatných dle emisních podmínek ke dni 1. 12. 2021, z důvodu, že nedošlo k předložení originálu dluhopisu, je v rozporu s platebními podmínkami, tak jak byly definovány v emisních podmínkách. Podle nich byl žalovaný povinen zaplatit částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisu a úrokovému výnosu za období od 1. 12. 2020 do 1. 12. 2021 oprávněné osobě na účet uvedený ve smlouvě o úpisu dluhopisů, a to k uvedenému datu bez ohledu na to, zda mu byl originál dluhopisu předložen či nikoliv. Podmínka předložení originálu dluhopisu nebyla emisními podmínkami pro výplatu stanovena. Za situace, kdy žalovaný nepostupoval podle emisních podmínek, tj. k datu 1. 12. 2021 nepřevedl na účet žalobkyně uvedené v příslušné smlouvě částku 700 000 Kč a úrokový výnos ve výši 29 750 Kč (5 % úrok z částky 700 000 Kč, ponížený o 15 % daň), soud prvního stupně správně uzavřel, že žalobkyni jako majitelce dluhopisu náleží právo na výplatu uvedených částek včetně úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. ode dne 2. 12. 2021, neboť se žalovaný s výplatou částek dostal do prodlení (§ 1970 o. z.).

15. Odvolání je ve sporném řízení vybudováno na systému neúplné apelace, což znamená, že skutečnosti a důkazy uplatňují účastníci zásadně v řízení před soudem prvního stupně; v odvolacím řízení mohou být skutečnosti a důkazy před soudem prvního stupně neuvedené uplatněny pouze výjimečně, za podmínek stanovených v § 205a odst. 1 o. s. ř. V posuzované věci žalovaný hodlal prokazovat skutečnost, že došlo ke změně splatnosti dluhopisů ze dne 1. 12. 2021 na den 31. 12. 2026, notářským zápisem ze dne 1. 6. 2022, [Anonymizováno] s odůvodněním, že až z něho se o změně splatnosti dozvěděl. Z notářského zápisu vyplývá, že schůze vlastníků dluhopisů se konala dne 25. 5. 2022 a byl jí přítomen vedle vlastníků dluhopisů i člen správní rady žalovaného [Anonymizováno] (do doby, než akciové společnosti přizpůsobí znění svých stanov nové právní úpravě zákona o obchodních korporacích, platí, že je zastupuje každý člen správní rady samostatně, a to na základě automatické změny v obchodním rejstříku k 1. 1. 2021). To, že se konala příslušná schůze a že jejím předmětem bylo schválení změny emisních podmínek co do splatnosti jmenovité hodnoty dluhopisů, muselo být a také bylo žalovanému známo již před vyhlášením rozsudku, když den konání schůze předcházel jednání před soudem prvního stupně, na němž byl rozsudek vyhlášen, o dva dny. Nejde tedy o skutečnost, která by nastala až po vyhlášení rozsudku, která by mohla být v odvolacím řízení uplatněna. To, s jakým datem si nechal žalovaný vyhotovit notářský zápis, je na posouzení včasného uplatnění rozhodné skutečnosti bez jakéhokoliv vlivu. Odvolací soud se proto nově uplatněnou skutečností nezabýval. Proto také nebyl důvod provádět důkaz usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2022, č. j. MSPH 90 INS 8670/2022-A-57, předložený v odvolacím řízení žalobkyní, týkající se otázky usnášeníschopnosti schůze vlastníků dluhopisů.

16. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadený rozsudek včetně výroku o náhradě nákladů řízení jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

17. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal jejich náhradu v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni. Náklady odvolacího řízení v celkové výši 33 884,80 Kč představují odměnu za dva úkony právní služby v celkové výši 22 440 Kč (2 úkony x 11 220 Kč/úkon - sepis vyjádření k odvolání proti meritornímu rozhodnutí a účast na jednání před odvolacím soudem dne 9. 11. 2022) podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby v celkové výši 600 Kč (2 úkony x 300 Kč/úkon) podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, náhradu za promeškaný čas strávený cestou k jednání a zpět v celkové výši 1 200 Kč (12 půlhodin jedna zpáteční cesta x 100 Kč/půlhodina) podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 citované vyhlášky a náhradu cestovních výdajů za cestu [adresa] a zpět (584 km) ve výši 3 764 Kč, vykonanou automobilem s průměrnou spotřebou 4,83 l/100 km a cenou motorové nafty - 36,10 Kč. Náhrada cestovních výdajů byla vypočtena podle vyhlášek č. 119/1992 Sb. a č. 511/2021 Sb. Náklady řízení tvoří nakonec i 21% daň z přidané hodnoty z odměny, náhrady hotových výdajů, za promeškaný čas a cestovních výdajů, jejímž plátcem je právní zástupce žalobkyně, ve výši 5 880,80 Kč.