o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2023, č. j. 79 Cm 43/2022-48

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady účastníka ze dne 14. 12. 2022, jímž bylo rozhodnuto, že nájemcem honitby [adresa] bude [Anonymizováno], s nímž bude uzavřena nájemní smlouva, na základě, které bude honitba pronajata tomuto mysliveckému spolku na období dle smlouvy ode dne 1. 4. 2023.

2. Návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady se zakládal na tvrzení, že pozvánka na valnou hromadu nebyla zveřejněna ve lhůtě 15 dnů před jejím konáním, součástí pozvánky nebyly návrhy na rozhodnutí dle čl. 5 bod 2. písm. b) a c) stanov účastníka, o nichž mělo být na valné hromadě jednáno a rozhodnutí v rozporu se zákonem a stanovami nebylo přijato stanovenou tříčtvrtinovou většinou přítomných členů (§ 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo 21 odst. 2 zákona o myslivosti, čl. 6 bod 7 stanov).

3. Podle účastníka valná hromada, konaná dne 14. 12. 2022, a rozhodnutí na ní přijatá jsou plně v souladu se zákonem i jeho stanovami. Lhůta ke zveřejnění pozvánky před konáním valné hromady byla zachována, místo konání bylo řádně zvoleno. K přijetí rozhodnutí nebyl potřebný souhlas tří čtvrtin přítomných členů. Stanovy účastníka se úpravou v čl. 5 odst. 2 písm. c). odchýlily od zákonné úpravy (§ 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 449/2001 Sb., zákon o myslivosti), do působnosti valné hromady náleží rozhodovat pouze o způsobu využití společenstevní honitby (pronájem nebo využití společenstvem). Uzavření, změna nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby náleží do působnosti honebního starosty. Ten také smlouvu o nájmu honitby uzavřel poté, co více než 50% členů účastníka přítomných na valné hromadě s navrhovaným nájemcem vyslovilo souhlas.

4. Soud na základě provedeného dokazování (pozvánkou na řádnou valnou hromadu účastníka, konanou dne na 14. 12. 2022 a zápisem z jejího jednání, stanovami účastníka) zjistil, že dne 14. 12. 2022 se konala valná hromada účastníka, jejímž předmětem bylo zejména rozhodování o využití honitby [adresa]. Pozvánka na valnou hromadu byla vyvěšena na úřední desce [právnická osoba] dne 30. 11. 2022, nebyly k ní připojeny žádné návrhy rozhodnutí, o nichž mělo být na valné hromadě hlasováno. Podle čl. 6 stanov valnou hromadu svolává honební starosta, způsob vyrozumění o konání valné hromady může být proveden pozvánkou na valnou hromadu s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání všem členům honebního společenstva na adresu sídla nebo trvalého bydliště uvedenou v seznamu členů nejméně 15 dní před konáním valné hromady, nebo vyvěšením pozvánky na úřední desce [právnická osoba] minimálně 15 dní před konáním valné hromady. Součástí pozvánky, která je následně přiložena k zápisu z jednání valné hromady honebního společenstva, musí být i návrhy na rozhodnutí uvedená v čl. 5 odst. 2 písm. b) a c), má-li být o nich na valné hromadě jednáno. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných členů honebního společenstva, k rozhodnutí o způsobu využití společenstevní honitby se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů (čl. 6 bod 7 stanov). Svou působnost v uvedeném rozsahu může valná hromada přenést na honební výbor (čl. 5 bod 3 stanov). Honební starosta rozhoduje po předchozím souhlasu honebního výboru také o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby (čl. 7 odst. 3 písm. b) stanov), jestliže valná hromada tuto působnost na honební výbor přenesla (čl. 5 odst. 3 stanov přenesla. Podle zápisu z jednání bylo na valné hromadě o rozhodováno o využití honitby a k návrhu honebního starosty hlasováno o novém nájemci honitby [Anonymizováno]. S ohledem na výsledek hlasování, kdy předložený návrh získal 55,4 % hlasů z celkem 449 hlasů přítomných (pro hlasovalo 249, proti 153 a 47 se zdrželo), předseda valné hromady konstatoval, že není splněna potřebná kvalifikovaná většina pro volbu nájemce honitby. Bylo však (k návrhu honebního starosty) rozhodnuto, „že nájemcem honitby [Anonymizováno] bude [adresa], s kterým bude uzavřena nájemní smlouva, na základě, které bude honitba pronajata tomuto mysliveckému spolku na období dle smlouvy ode dne 1. 4. 2023.“

5. Právní vztahy účastníků soud posoudil podle §§ 21 odst. 1 písm. c), 22 odst. 8, 19 odst. 1 zák. č. 449/2001 Sb., zákon o myslivosti, §§ 258, 259 o. z. a stanov účastníka.

6. Dospěl k závěru, že navrhovatelé jako spoluvlastníci honebních pozemků v předmětné honitbě jsou členy účastníka (§ 19 odst. 1 zák. č. 449/2001 Sb.) a jsou k podání návrhu aktivně legitimováni. Návrh jimi byl podán do tří měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděli, tedy v zákonné tříměsíční lhůtě dle § 259 o. z. a § 22 odst. 8 zák. č. 449/2001 Sb.

7. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že při přijetí napadeného rozhodnutí došlo k zásadnímu porušení stanov účastníka i zákona. Vyrozumění o svolání valné hromady neproběhlo stanovami předpokládaným způsobem, protože nebyla dodržena lhůta 15 dnů ke svolání valné hromady před jejím konáním. Pozvánka byla na úřední desce obecního úřadu vyvěšena dne 30. 11. 2022, valná hromada se konala již dne 14. 12. 2022. V rozporu se stanovami nebyly k pozvánce přiloženy návrhy na rozhodnutí o využití honitby dle čl. 5 odst. 2 písm. c) stanov, o nichž mělo být na valné hromadě rozhodováno. Při přijetí rozhodnutí nebylo dosaženo potřebného kvóra tří čtvrtin všech přítomných hlasů, vyžadovaných stanovami a zákonem pro rozhodnutí o způsobu využití honitby.

8. Tvrzení účastníka, že stanovený tříčtvrtinový souhlas přítomných členů valné hromady k přijetí rozhodnutí nebyl nutný, protože o využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, rozhoduje po předchozím souhlasu honebního výboru honební starosta, neshledal důvodné. Jednak proto, že pokud by valná hromada sama rozhodovala o takto závažné otázce, svěřené do působnosti jiného orgánu, aniž si takové rozhodnutí vyhradila pro sebe, ač nepochybně mohla, rozhodovala by v rozporu se svými stanovami, jednak proto, že účastník, ač byl řádně poučen dle § 118a o. s. ř., neprokázal, že by dle § 21 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb. bylo rozhodování o této otázce přeneseno na honební výbor. Předpoklady pro postup dle § 260 o. z. a nevyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady soud neshledal splněny, protože se jedná o dostatečně kvalifikované porušení jak stanov, tak i zákona, jenž mohlo ovlivnit rozhodování honebního společenstva, které bylo svým obsahem podstatné nejen pro navrhovatele, ale i pro ostatní členy společenstva, přičemž tento zásah je větší než zásah do práv třetích osob nabytých v dobré víře ([právnická osoba]).

9. Z uvedených důvodů návrhu vyhověl a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

10. Účastník ve včas podaném odvolání navrhl usnesení změnit a návrh zamítnout. Rozhodnutí je nesprávné. Pozvánka na valnou hromadu byla na úřední desce obce [adresa] vyvěšena již dne 28. 11. 2022, pouze administrativní chybou došlo k uvedení nesprávného data 30. 11. 2022. I kdyby k jejímu vyvěšení došlo až dne 30. 11. 2022, nejednalo by se o tak závažné porušení stanov, které by zakládalo důvod pro vyslovení neplatnosti rozhodnutí na valné hromadě přijatých. Uplatní se proto závěry, přijaté Nejvyšším soudem v rozhodnutí ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5299/2014. Protože rozhodování o uzavření smlouvy o nájmu honitby je na honebním výboru spolu s honebním starostou a účelem hlasování bylo pouze zjistit obecný zájem členů účastníka ohledně subjektu nájemce, nebylo nutno k pozvánce přikládat návrh rozhodnutí dle čl. 5 odst. 2 písm. c) stanov. Nadto účastník toto ustanovení stanov považuje za neaktuální. Pokud by zájemců bylo více, musel by být k pozvánce vyvěšován také odpovídající počet několikastránkových návrhů nájemní smlouvy a návrhů honebního starosty. Valná hromada vybírá nájemce až po zjištění, kterému ze zájemců má být honitba pronajata a o něm je rozhodováno. K prokázání tvrzení o datu skutečného vyvěšení pozvánky na valnou hromadu navrhl vyslechnout svědka, starostu obce [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Nesprávný je závěr soudu, že pro přijetí daného rozhodnutí byla potřebná tříčtvrtinová většina hlasů. Podle stanov účastníka, které se záměrně odchýlily od zákonné úpravy, je působnost valné hromady omezena pouze na rozhodování o způsobu využití společenstevní honitby, rozhodování o uzavření, změně nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby bylo z její působnosti vyňato a bylo svěřeno honebnímu výboru, resp. honebnímu starostovi (čl. 7 odst. 3 stanov). Vybrání vhodného nájemce a stanovení podmínek pronájmu je následně v pravomoci honebního výboru, resp. honebního starosty. Takové rozložení pravomocí dává smysl. Pokud valná hromada rozhodne, že honitba bude pronajímána, o konkrétním nájemci rozhoduje honební výbor, resp. honební starosta jako statutární orgány společenstva, kteří se v dané problematice nejvíce pohybují a asi nejvíce rozumějí aktuálním potřebám společenstva a vhodnosti jednotlivých zájemců o nájem honitby. Slovní spojení uzavření, změna nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby je ve stanovách obsaženo pouze v článku upravujícím pravomoci honebního starosty. Pokud by účastník rozhodování o těchto otázkách chtěl ponechat v působnosti valné hromady, bylo by takové ustanovení uvedeno v rámci vymezení působnosti valné hromady, případně by platila zákonná úprava. Nelze však přijmout tezi, že ačkoliv rozhodování o uzavření, změně nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby je uvedeno ve stanovách pouze u pravomocí honebního starosty, bylo skutečným úmyslem účastníka nechat toto rozhodování v působnosti valné hromady.

11. Navrhovatelé rozhodnutí soudu prvního stupně považují za věcně správné a navrhují jeho potvrzení.

12. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.).

13. Vyšel ze skutkového stavu, zjištěného soudem prvního stupně základě jím provedeného dokazování. Shodně s ním má za prokázáno, že návrh na vyslovení neplatnosti předmětného rozhodnutí valné hromady účastníka ze dne 14. 12. 2022 byl navrhovateli, legitimovanými k jeho podání z titulu svého členství v účastníku (§ 258 o. z.), podán v zákonné tříměsíční lhůtě (259 o. z.).

14. Z hlediska navrhovateli tvrzených důvodů pro vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady účastníka stěžejní bylo tvrzení, že rozhodnutí nebylo přijato stanovami a zákonem vyžadovanou tříčtvrtinovou většinou členů účastníka přítomných na valné hromadě. Zákon o myslivosti rozhodování o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby svěřuje do působnosti valné hromady honebního společenstva (§ 21 odst. 1 písm. c) cit. zák.). Umožňuje, aby valná hromada svou působnost v uvedeném rozsahu přenesla na honební výbor (§ 21 odst. 2 cit. zák.). K přijetí rozhodnutí o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby je podle zákonné úpravy potřebný souhlas tří čtvrtin hlasů členů přítomných na valné hromadě (§ 21 odst. 5 cit. zák.), jejíž usnášeníschopnost je podmíněna přítomností členů nebo zástupců, disponujících alespoň polovinou hlasů (§ 21 odst. 4 cit. zák.). Podle účastníka z čl. 5 odst. 1 písm. c) stanov vyplývá, že působnost valné hromady byla upravena odchylně od zákonné úpravy tak, že byla omezena pouze na rozhodování valné hromady o způsobu využití honitby a následné uzavření, změna nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby náleželo podle účastníka do působnosti honebního výboru, resp. podle čl. 7 odst. 3 písm. b) stanov do působnosti honebního starosty. Takový výklad stanov však nemá oporu v zákonné úpravě ani ve stanovách účastníka. Z dikce § 21 odst.1 písm. c) zák. č. 449/2001 Sb. lze dovodit, že rozhodování o uzavření, změně nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby je nedílnou součástí rozhodování o způsobu využití společenstevní honitby, spadající do působnosti valné hromady. Rozhodování o způsobu využití honitby je totiž, s výjimkou rozhodování o vnitřních věcech společenstva (tj. přijímání stanov a volba členů honebního výboru a volba honebního starosty), zcela esenciální náplní života honebního společenstva. Nebylo prokázáno (resp. ani dostatečně tvrzeno), že by valná hromada účastníka svoji působnost v uvedeném rozsahu přenesla na honební výbor. Podle zákonné úpravy v § 19 odst.1 zák. č. 449/2001 Sb. založené honební společenstvo buď zajištuje výkon práva myslivosti samo (tedy samo využívá společenstevní honitbu) nebo ji pronajme. Stanovy účastníka však výslovně (čl. 2 stanov) předpokládají využití společenstevní honitby formou jejího pronájmu. Článek 5 stanov je třeba vykládat ve spojení s citovaným článkem a v něm vymezeným předpokládaným pronájmem honitby. Přestože čl. 5 stanov, upravující působnost valné hromady, výslovně nestanoví, že rozhodování o způsobu využití společenstevní honitby zahrnuje také uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu, lze tento rozsah rozhodování dovozovat, jak shora uvedeno, nejen ze zákonné úpravy, ale rovněž ze stanov účastníka. Podle čl. 7 odst. 3 písm. b) stanov, pravomoc honebního starosty k rozhodování o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu, po přechozím souhlasu honebního výboru (čl. 7 odst. 3 písm. b) stanov) je dána jen v případě, že valná hromada svou působnost v uvedeném rozsahu na honební výbor přenesla. Z tohoto článku stanov vyplývá, že součástí přenesené působnosti valné hromady na honební výbor, pokud by k ní došlo, by bylo rozhodování o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu. Jinak řečeno, působnost valné hromady nebyla, jak tvrdí účastník, omezena jen na rozhodování o způsobu využití společenstevní honitby, ale zahrnovala i případné uzavření smlouvy o nájmu. V projednávané věci účastník přes poskytnuté poučení navíc neprokázal, že by k takovému přenosu působnosti valné hromady na honební výbor vůbec došlo. Soud prvního stupně tedy správně uzavřel, že k přijetí předmětného usnesení byl nezbytný souhlas tří čtvrtin členů přítomných na valné hromadě (čl. 6 odst.7 stanov). Tento rozsah nebyl naplněn, neboť pro návrh hlasovalo pouze 55,4 % přítomných členů. Uvedené je samo o sobě důvodem pro vyslovení neplatnosti předmětného usnesení valné hromady, neboť se jedná o podstatné porušení stanov účastníka se závažnými právními následky.

15. Odvolací soud má dále shodně se soudem prvního stupně provedeným dokazováním za prokázáno, že v rozporu se stanovami účastníka nebyla pozvánka na valnou hromadu zveřejněna ve lhůtě 15 dnů před jejím konáním a její součástí nebyly návrhy na rozhodnutí dle čl. 5 bod 2. písm. b) a c) stanov účastníka, o nichž mělo být na valné hromadě jednáno (čl. čl.6 odst. 3 stanov). Účastníkovi lze přisvědčit v tom, že nedodržení 15 denní lhůty pro zveřejnění pozvánky před konáním valné hromady nelze v projednávané věci považovat za natolik závažné porušení stanov, pro které by byly z hlediska způsobených následků bylo možno dovodit naplnění zákonných důvodů pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady honebního společenstva (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 7. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3196/2014 z 27. 7. 2016). Proto také neprovedl účastníkem navržené doplnění dokazování výslechem starosty obce [adresa] za účelem zjištění, zda a kdy byla skutečně pozvánka na valnou hromadu na úřední desce [právnická osoba] vyvěšena, protože dokazování v uvedeném rozsahu shledal odvolací soud nadbytečné. V řízení bylo také prokázáno a ostatně mezi účastníky ani není sporné, že v rozporu s čl. 6 odst. 3 stanov součástí pozvánky nebyly návrhy na rozhodnutí dle čl. 5 bod 2. písm. b) stanov účastníka, tedy návrhy smlouvy o pronájmu společenstevní honitby. Argumentaci účastníka, že se jedná o neaktuální ustanovení, protože ve svém důsledku by při větším počtu zájemců o pronájem honitby musel být k pozvánce vyvěšován také odpovídající počet několikastránkových návrhů nájemní smlouvy a návrhů honebního starosty, shledává odvolací soud zjevně účelovou. Rozhodování o způsobu využití honitby je, kromě rozhodování o vnitřních věcech společenstva (přijetí stanov, volba členů honebního výboru a volba honebního starosty), základní náplní života honebního společenstva. Předpokladem pro to, aby členové honebního společenstva mohli na valné hromadě o této zásadní otázce kvalifikovaně rozhodnout, je, že je jim před konáním valné hromady v dostatečném předstihu dána možnost seznámit se s příslušnými návrhy rozhodnutí, vymezujícími osoby navržených nájemců honitby, podmínky a dobu jejího pronájmu aj. Uvedl-li účastník, že toto ustanovení je již neaktuální a je třeba je ze stanov vypustit či danou otázku upravit jinak, je jen na něm, aby přijetí jiné úpravy, resp. změny stanov inicioval.

16. Předpoklady pro aplikaci § 260 o. z. a nevyslovení neplatnosti rozhodnutí odvolací soud shodně se soudem prvního stupně splněny neshledal. Podle citovaného ustanovení soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit a dále ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. Podle závěrů, přijatých Nejvyšším soudem České republiky v rozhodnutí ze dne 27. 7. 2016 ve věci sp. zn. 28 Cdo 3196/2014 soud neplatnost usnesení valné hromady honebního společenstva nevysloví, jestliže došlo k porušení právních předpisů či stanov, jejichž důsledkem je pouze nepodstatné porušení práv osob oprávněných domáhat se vyslovení této neplatnosti nebo jiných osob, anebo jestliže porušení nemělo závažné právní následky. V této věci se však jednalo o zcela zásadní porušení stanov, mající závažné právní následky.

17. Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v bodě I. výroku podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

18. Změnil je však v bodě II. výroku o náhradě nákladů řízení. Soud prvního nesprávně vycházel z tarifní hodnoty věci 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu), ač za tarifní hodnotu ve věcech rozhodovaných v řízení v otázkách svěřenských fondů, obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení se podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu považuje částka 50 000 Kč. Odměna za úkon právní služby při této tarifní hodnotě činí 3 100 Kč. Rozhodnutí soudu o nákladech řízení je nesprávné i v tom, že soud nerozhodoval o nákladech řízení jednotlivě ve vztahu ke každému z navrhovatelů, kteří jsou samostatnými účastníky. Z ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu vyplývá, že jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Každému z navrhovatelů tak za první řízení před soudem prvního náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu odměny za 5 úkonů právní služby ve výši po 3 100 Kč dle § 7 a 11 advokátního tarifu, snížené o 20% dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu (převzetí a příprava věci, podání návrhu, písemné podání ve věci a účast na jednáních u soudu prvního stupně ve dnech 4. 5. a 22. 6. 2023) a 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. advokátního tarifu. Dále každému z navrhovatelů náleží polovina ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 2 000 Kč, polovina cestovného za dvě cesty právního zástupce k jednáním u soudu prvního stupně (na trase [adresa] a zpět (2 x 230 km) automobilem [Anonymizováno], RZ [SPZ], průměrná spotřeba 6,5 litrů/100 km, cena PHM 41,20 Kč/l, sazba základní náhrady 5,2 Kč/km) a polovina náhrady za promeškaný čas v rozsahu celkem 12 půlhodin za dvě cesty po 100 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Tyto náklady vznikly společnému právnímu zástupci navrhovatelů jen jednou a každému z navrhovatelů náleží náhrada ve výši jedné poloviny takto vzniklých nákladů, tedy na cestovném částka 1 986 Kč a na náhradě za promeškaný čas 600 Kč. Dále jim náleží náhrada za 21% DPH. Celkem tak každému z navrhovatelů za řízení před soudem prvního stupně náleží náhrada nákladů řízení ve výši 20 948,06 Kč. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v bodě II. výroku změnil a účastníkovi uložil povinnost zaplatit každému z navrhovatelů náhradu nákladů řízení v uvedené výši.

19. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. ve Každému z navrhovatelů přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu odměny za dva úkony právní služby ve výši po 3 100 Kč dle § 7 a 11 cit. vyhl., snížené o 20% dle §12 odst. 4 cit. vyhl. (vyjádření k odvolání účast na jednání před odvolacím soudem dne 9. 4. 2024), dvou paušálních náhrad hotových výdajů 300 kč dle § 13 odst. 4 cit. a částky 1 010,37 Kč jako poloviny nákladů cestovného (vozidlem [Anonymizováno], RZ [SPZ], na trase [adresa] a zpět, průměrná spotřeba 6,5 litrů/100 km, cena PHM 38,20 Kč/l, sazba základní náhrady 5,6 Kč/km,) a poloviny náhrady za promeškaný čas z celkového rozsahu celkem 6 půlhodin po 100 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem 8 313,14 Kč.