Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 12 Cmo 14/2021-197 ECLI:CZ:VSPH:2021:12.Cmo.14.2021.1 Usnesení

o zaplacení 5 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, k odvolání žalovaného 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2020, č. j. 37 Cm 116/2019-168

Mgr. Milena Filingerová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 12. 2. 2021

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Mileny Filingerové a soudkyň JUDr. Evy Hodanové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci

žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]

sídlem [Adresa žalobkyně]

proti

žalovaným: 1) [Jméno žalované A], narozený dne [Datum narození žalované A]

bytem [Adresa žalované A]

2) [Jméno žalované B], narozený dne [Datum narození žalované B]

bytem [Adresa žalované B]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

3) [Jméno advokáta B], narozený dne [Datum narození advokáta B]

bytem [Adresa advokáta B]

o zaplacení 5 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, k odvolání žalovaného 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2020, č. j. 37 Cm 116/2019-168


Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že žalovanému 2) se přiznává osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2020, č. j. 37 Cm 116/2019-90 v rozsahu, v němž tento poplatek převyšuje částku 5 000 Kč.

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením přiznal žalovanému 2) částečné osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku ze dne 12. 6. 2020, č. j. 37 Cm 116/2019-90, a to v rozsahu, v němž tento poplatek převyšuje částku 20 000 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaný 2) podal včasné odvolání proti shora uvedenému rozsudku a současně požádal o osvobození od soudních poplatků. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalovaný 2) je starobním důchodcem, žije ve společné domácnosti s manželkou, společně pobírají starobní důchod ve výši 17 070 Kč (žalovaný č. 2) a 13 981 Kč (jeho manželka), jiné příjmy nemají. Součástí společného jmění manželů je budova a pozemek v obci [adresa] v hodnotě cca 590 000 Kč a dvě garáže ve [adresa] v souhrnné hodnotě cca 180 000 Kč. Všechny uvedené nemovitosti jsou právně nezatíženy. Pokud jde o závazky, žalovaný 2) žádné neuvedl. Z předloženého sdělení o vlastnictví silničních vozidel vyplývá, že žalovaný 2) žádné vozidlo nevlastní a dále nevlastní ani žádné zaknihované cenné papíry (účet evidence cenných papírů byl zrušen již ke dni 8. 1. 2003). Podle předložených výpisů z účtu žalovaný 2) hospodaří zcela běžným způsobem, platby z účtů svědčí o naprosto obvyklém uspokojování životních potřeb obou manželů a nelze mít pochybnosti o pravdivosti tvrzení žalovaného 2) stran jeho příjmů. Pravidelné zůstatky na obou účtech se pohybují v řádu tisícikorun.

2. Za rozhodující z hlediska osvobození od soudních poplatků označil soud lékařskou zprávu, z níž vyplývá, že žalovaný 2) je chronicky nemocným pacientem léčícím se pro závažná a nevratná onemocnění interního charakteru. Prodělal cévní mozkovou příhodu, v dubnu roku 2020 infarkt myokardu, je dialyzován, trpí diabetem s plně rozvinutými komplikacemi. Soud konstatoval, že z z hlediska zdravotního stavu je úvaha o osvobození od soudního poplatku zcela na místě, neboť se jedná o závažný dlouhodobý stav, jenž nepříznivě dopadá na osobní poměry žalovaného 2) i jeho rodiny.

3. S poukazem na podmínky poplatkové moderace upravené ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. soud předně zdůraznil, že v dané věci nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Pokud jde o poměry žadatele, shledal soud rozhodnou okolností pro úvahu o poplatkové moderaci závažný zdravotní stav žalovaného 2), v jehož důsledku by byla vzhledem k poměrům žadatele a jeho domácnosti povinnost platit soudní poplatek ve výši přesahující 250 000 Kč nepřiměřeně zatěžující. Ohledně předpokladů pro úplné osvobození od poplatkové povinnosti poukázal soud na výjimečnost tohoto institutu, který je vyhrazen pro případy, kdy se schází více nepříznivých faktorů osobního i majetkového charakteru, které ve svém souhrnu zaplacení poplatku zcela vylučují. Tak tomu však v daném případě není, neboť žalovaný 2) není zcela nemajetný, naopak vlastní nemovitosti ne zcela zanedbatelné hodnoty. Jistě se nabízí otázka, pokračoval dále soud prvního stupně, zda je z hlediska zaplacení soudního poplatku účelné trvat na zpeněžení rodinného nemovitého majetku, navíc s ohledem na zdravotní stav žalovaného 2) a jeho dá se říci terapeutické zájmy či z hlediska budoucího zajištění rodiny. Rovněž je otázkou likvidita uváděného majetku, možnosti jeho zpeněžení v reálném horizontu pro účely tohoto řízení. Nelze však odhlédnout od toho, že sám žalovaný 2) byl schopen pro účely žádosti uvedené nemovitosti poměrně přesně ohodnotit. Pokud jde o účelové určení nemovitostí, nabízí se i úvaha, zda lze za dané situace trvat na vlastnictví dvou garáží, jež by pro účely zpeněžení mohly jistou hodnotu přinést. Z uvedených důvodů nepřistoupil soud k úplnému osvobození žalovaného 2) placení soudního poplatku za odvolání a stanovil mu povinnost hradit tento poplatek alespoň v minimální výši v poměru k hodnotě poplatku, tj. ve výši 20 000 Kč.

4. Žalovaný 2) podal proti usnesení včasné odvolání a navrhl jeho změnu tak, aby mu bylo přiznáno úplné osvobození od soudního poplatku za podané odvolání. Uvedl, že oceňuje skutečnost, že mu bylo soudem prvního stupně přiznáno osvobození od soudního poplatku v podstatném rozsahu, nadále je však přesvědčen, že v jeho případě jsou s ohledem na věk a zdravotní stav splněny podmínky pro osvobození úplné, když částka 20 000 Kč, kterou soud prvního stupně označil za symbolickou, představuje značný a citelný zásah do jeho majetkové situace.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tímto účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.

6. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

7. Pokud jde o úspěšnost odvolání žalovaného 2) proti rozsudku, odvolací soud shodně se soudem prvního stupně konstatuje, že odvolání bylo podáno včas, žalovaný 2) je osobou k podání tohoto opravného prostředku oprávněnou a na základě uváděných odvolacích důvodů nelze uzavřít, že jde o obranu zřejmě bezúspěšnou. Aniž by v tomto stadiu odvolacího řízení bylo možno jakkoliv předjímat jeho výsledek, lze tedy výlučně pro účely rozhodnutí o žádosti žalovaného 2) považovat tento předpoklad za splněný.

8. Ohledně posouzení poměrů žalovaného 2) vyšel odvolací soud ze shora uvedených zjištění, která učinil soud prvního stupně z listin, předložených odvolatelem. Vyplývá z nich, že žalovaný 2) pobírá starobní důchod ve výši 17.070 Kč měsíčně, jeho manželka žijící s ním ve společné domácnosti má příjem ze starobního důchodu ve výši 13.981 Kč. Žalovaný 2) je (spolu)vlastníkem nemovitostí v k.ú. [adresa] (LV č. [Anonymizováno]) a ve [adresa] (LV č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]). Není a ani v minulosti nebyl provozovatelem motorového vozidla. Podle lékařské zprávy [Anonymizováno] ze dne 18. 8. 2020 je žalovaný 2) polymorbidním rizikovým pacientem, trpí diabetem s plně rozvinutými komplikacemi, v dubnu 2020 prodělal infarkt, byla u něho zahájena dialyzační terapie. Dále žalovaný 2) předložil výpisy z účtu, který je pro jeho manželku veden [právnická osoba]., z nichž vyplývá, že průměrný měsíční obrat na účtu a průměrná výše zůstatku se pohybují v řádu jednotek tisíc Kč. Není pro něho veden žádný účet u [právnická osoba].

9. Soud prvního stupně ve svém rozhodnutí vzal všechny shora uvedené skutečnosti v úvahu a přistoupil k zásadnímu snížení poplatku za odvolání (z částky 250.834 Kč na částku 20 000 Kč). Odvolací soud se ztotožnil s jeho závěrem, že v poměrech posuzované věci nelze shledat podmínky pro úplné osvobození žalovaného 2) od soudních poplatků. Jak uzavřel Nejvyšší soud v usnesení ze dne 8. 1. 2018, č. j. 32 Cdo 4707/2017, s účinnosti od 1. 9. 2011 došlo zákonem č. 218/2011 Sb. ke zpřísnění možnosti přiznat plné osvobození od soudních poplatků tím, že je stanovena podmínka existence zvlášť závažných důvodů. Tento zákonný požadavek byl veden snahou zákonodárce, aby se účastník, který nemá dostatek prostředků na zaplacení soudních poplatků v plné výši, podílel alespoň dílčí částkou, kterou je schopen zaplatit, na nákladech soudního řízení. V daném případě však žalovaný 2) argumentoval pouze okolnostmi (čerpání starobního důchodu, nepříznivý zdravotní stav), které, jakkoli jistě mají významný dopad na jeho příjmové a majetkové poměry, nelze v žádném směru považovat za mimořádné. Se soudem prvního stupně je proto nutno souhlasit v tom, že žádné zvlášť závažné důvody, na jejichž základě by bylo možno přijmout závěr, že ani zaplacení části poplatku objektivně není v možnostech žalovaného 2) a že je tedy nutno přistoupit k jeho úplnému osvobození od poplatkové povinnosti ve smyslu ust. § 138 odst. 1 o. s. ř., nebyly v daném případě zjištěny.

10. Odvolací soud tedy shledal správným závěr soudu prvního stupně, že poměry žalovaného 2) odůvodňují jeho částečné osvobození od soudního poplatku za odvolání. Při úvaze o rozsahu poplatkové úlevy je přitom třeba vzít v úvahu jeho příjmy z výdělečné nebo jiné činnosti, výnosy jeho majetku a další jeho disponibilní peněžní prostředky včetně možnosti si je opatřit prací nebo jiným zákonným způsobem. Ohledně poukazu soudu prvního stupně na skutečnost, že žalovaný 2) je (spolu)vlastníkem nemovitého majetku nezanedbatelné hodnoty, odvolací soud připomíná, že zásadně nelze požadovat, aby pouze v zájmu zaplacení nákladů řízení účastník zpeněžoval svůj majetek, nejde-li o obchodování vyplývající z jeho podnikatelské činnosti (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.11.2014, sp.zn. 26 Cdo 3287/2014 nebo ze dne 30.4.2014, sp. zn. 21 Cdo 1940/2013).

11. V daném případě žalovaný 2) zcela vyhověl výzvě soudu prvního stupně a v požadovaném rozsahu objasnil a řádně doložil své příjmové a majetkové poměry. Jakkoli lze souhlasit s tím, že částka 20 000 Kč, na níž byla snížena jeho poplatková povinnost soudem prvního stupně, je co do poměru k celkové výši poplatku částkou víceméně symbolickou (pouhých 8 % zákonné poplatkové povinnosti v dané věci), nelze současně přehlédnout, že uvedená částka představuje cca 2/3 čistého měsíčního příjmu domácnosti žalovaného 2). Za situace, kdy nebyly zjištěny žádné další příjmy, žádné významné úspory ani výnosy z majetku (např. z pronájmu některých nemovitostí), přičemž kromě běžných výdajů spojených s uspokojováním základních životních potřeb vynakládá žalovaný 2) podle předložených výpisů z účtu též další nezanedbatelné výdaje v souvislosti se svým nepříznivým zdravotním stavem, považuje odvolací soud za odpovídajícím reálným poměrům žalovaného 2), jeho potřebám a zdravotnímu stavu poplatek ve výši 5 000 Kč.

12. Z důvodů, které jsou shora uvedeny, odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 písm. a), § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř. změnil napadené usnesení soudu prvního stupně tak, že poplatkovou povinnost žalovaného 2) v dané věci snížil na částku 5 000 Kč.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.