o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2022, č. j. 80 Cm 153/2021-61,

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením v bodě I. výroku zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané formou per rollam ve dnech 11. - 20. 5. 2021, kterým byl navrhovatel odvolán z funkce starosty, a v bodě II. výroku uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 3 526 Kč.

2. V odůvodnění uvedl, že navrhovatel se jako člen [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“) domáhal vyslovení neplatnosti usnesení účastníka ze dne 24. 5. 2021, kterým byl odvolán z pozice starosty pobočného spolku [Anonymizováno] (účastníka). Rozhodnutí bylo učiněno formou per rollam, hlasování probíhalo ve dnech 11. - 20. 5. 2021 a rozhodnutí je datováno 24. 5. 2021. Odvolání z funkce bylo provedeno protiprávně v rozporu s článkem 12.5 stanov [Anonymizováno] (dále jen „Stanov“), proto se dne 19. 7. 2021 obrátil na její kontrolní komisi, která jeho podnět nevyřídila. Usnesení je neplatné z několika důvodů. Jednak nebyl v rozporu s čl. 5.1.6 Stanov ve věci slyšen, jednak hlasování formou per rollam zákon č. 191/2020 Sb. (dále jen „Lex covid“) v případě hlasování o volbě nebo odvolávání členů orgánů spolku neumožňoval. Pro tento typ hlasování nebyl řádně schválen jednací řád, o hlasování nebyli vyrozuměni všichni členové spolku (nebyli řádně obesláni). Jsou pochybnosti o tom, že výběr delegátů pro hlasování proběhl podle Stanov. Z doporučení [Anonymizováno] dne 2. 3. 2021 vyplývá, že postup podle Lex covid se vztahuje pouze na valné hromady, které mají na programu jiné záležitosti, než je volba nebo odvolávání členů orgánů. Faktickým důvodem jeho odvolání byl jeho negativní postoj k prodeji majetku účastníka pod cenou. Valná hromada byla nesprávně obsazena a nebyla usnášeníschopná, jelikož k jejímu svolání došlo v rozporu s jednacím řádem, když se neúčastnili všichni delegáti za jednotlivé sportovní oddíly. Při výběru delegátů nebylo postupováno v souladu s bodem 7.6.2 Stanov. Podmínky pro postup dle § 260 o. z. nejsou dány; odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Odo 3294/2020. V závěrečném návrhu uvedl, že měl být uplatněn postup podle § 239 o. z., tj. účastník měl navrhovatele vyzvat k nápravě stavu, v němž spatřoval pochybení navrhovatele, a teprve poté případně přistoupit k jeho odvolání z funkce. Nedodržení postupu mělo pro navrhovatele závažný právní následek.

3. Účastník ve vyjádření uvedl, že při organizaci a hlasování předmětné valné hromady formou per rollam postupoval v souladu se zákonem, Stanovami a směrnicí [Anonymizováno], která určovala postup pro organizaci valné hromady formou per rollam. Jednací řád byl řádně schválen výborem účastníka; všem členům včetně navrhovatele byl zaslán emailem a následně bylo o jeho přijetí hlasováno formou per rollam. Po schválení jednacího řádu výbor rozhodl, že valná hromada bude probíhat formou per rollam, ale jinak bude postupováno jako při konání běžné valné hromady (u malých jednot se valné hromady zúčastní všichni členové, větší jednoty, kterou je i účastník, delegují tři delegáty). To je v souladu se Stanovami účastníka. Každý z delegátů potvrdil svoji delegaci na valnou hromadu emailem. Na základě potvrzení každý delegát obdržel podklady k jednání valné hromady včetně zdůvodnění návrhu na odvolání navrhovatele z funkce starosty. Hlasování probíhalo po dobu deseti dnů, což bylo navrhovateli jako členovi výboru známo. Teprve dne 19. 5. 2021 se navrhovatel formou emailu vyjádřil k návrhu na své odvolání. Hlasování skončilo dne 20. 5. 2021 a po sčítání hlasů byl vyhotoven zápis, který byl dne 24. 5. 2021 rozeslán všem členům výboru, vedoucím oddílů a všem delegátům valné hromady. Lex covid výslovně nespecifikuje, pro která rozhodnutí je možno použít hlasování formou per rollam; postup byl i v souladu s doporučením [Anonymizováno]. Důvodem odvolání navrhovatele z funkce starosty byly okolnosti výběru kupujícího pozemku v [adresa]. Poukázal na to, že starosta má povinnost řídit se rozhodnutím výboru, resp. rozhodnutí výboru uvést do praxe, byť s ním nesouhlasí. Namísto toho navrhovatel odmítl smlouvu o prodeji pozemku podepsat. Právo zúčastnit se valné hromady využilo 18 oddílů z 21, z 18 oddílů delegovaly 3 oddíly menší počet delegátů (jednoho nebo dva). Valná hromada je dle stanov usnášeníschopná, pokud se jí účastní 50 % členů. Tato podmínka byla splněna.

4. Soud provedl dokazování usnesením ze dne 24. 5. 2021, dopisem ze dne 19. 7. 2021, stanovami [Anonymizováno], informací [Anonymizováno] ze dne 1. 3. 2021, informací ze dne 2. 3. 2021, doporučením [právnická osoba], informací [Anonymizováno] ze dne 8. 12. 2020, usnesením PČR ze dne 25. 1. 2022, prezenční listinou valné hromady per rollam ze dnů 10. 5. - 20. 5. 2021, seznamem emailových adres, emailem ze dne 7. 5. 2021, emaily ze dnů 7. 5. a 5. 5. 2021, zápisy o volbě delegátů jednotlivých oddílů pobočného účastníka, emaily v časovém rozmezí od 12. do 19. 5. 2021, emailem ze dne 29. 4. 2021, jehož přílohou je jednací řád valné hromady, emailem ze dne 19. 5. 2021. Pro nadbytečnost neprovedl důkaz výslechem navrhovatele. Nebylo sporu, že se jedná o jednotu, která má více než 100 zletilých, plně svéprávných členů ve smyslu čl. 7.6.2 Stanov. V době, kdy proběhla valná hromada formou per rollam, byly platné stanovy ve znění účinném ode dne 26. 6. 2016.

5. Soud uzavřel, že valná hromada konaná formou per rollam byla svolána v souladu se stanovami (čl. 7.6.2 stanov). Jednotlivé oddíly delegovaly svého delegáta na valnou hromadu řádně, když ze zápisů vyplývá, kdo je delegátem a za který oddíl vystupuje. Usnášeníschopnost valné hromady byla prokázána prezenční listinou v kombinaci se seznamem emailových adres delegátů. Podle čl. 7.1 Stanov (ve znění účinném od 26. 6. 2016) je základní organizační jednotkou [Anonymizováno] jako pobočný spolek jednota sdružená v [Anonymizováno]. Nejvyšším orgánem jednoty je valná hromada. Právo hlasovat na valné hromadě mají jen zletilí plně svéprávní členové. Výbor jednoty, která má více než 100 zletilých plně svéprávných členů může rozhodnout o konání valné hromady s využitím delegačního principu s tím, že minimální počet delegátů je 30, přičemž klíč pro jejich volbu stanoví výbor jednoty. Jednání valné hromady může být dle Stanov zahájeno, dostaví-li se nadpoloviční většina všech zletilých plně svéprávných členů, respektive zvolených delegátů s hlasem rozhodujícím, případně jejich náhradníků. Usnesení je přijato, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina přítomných členů. Odvolání navrhovatele z funkce starosty bylo schváleno 48 hlasy z 50 nominovaných delegátů s hlasem rozhodujícím (79,36 %). Valná hromada byla usnášeníschopná a její rozhodnutí bylo přijato drtivou většinou. Datace zápisu dnem 21. 5. 2021, přestože valná hromada proběhla ve dnech 11. - 20. 5. 2021, nemá za následek neplatnost hlasování. Datum 21. 5. 2021 je dnem, kdy byl zápis vyhotoven. Řádně byl schválen i jednací řád valné hromady, a to na schůzi výboru účastníka, která proběhla formou per rollam ve dnech 29. 4. - 3. 5. 2021. Z emailů pak vyplývá, že o svolání valné hromady a jejím programu byl informován i navrhovatel jako člen výboru. Jednací řád napadené valné hromady byl schválen výborem účastníka, když všem členům výboru včetně navrhovatele byl zaslán emailem a následně se o něm hlasovalo formou per rollam a byl schválen. Pokud se navrhovatel rozhodl o jednacím řádu nehlasovat, nemůže to jít k tíži účastníka. Navrhovatel se k návrhu na své odvolání vyjádřil emailem ze dne 19. 5. 2021, není tak pravdou, že by neměl možnost se vyjádřit. Názor navrhovatele, že nebylo možné odvolat činovníka jednoty z funkce starosty formou per rollam, soud nesdílí. Šlo o období, na které dopadal Lex covid (§ 18 a § 19), který umožňoval konání valné hromady spolku formou per rollam i v takových případech, kde za normálních okolností stanovy tuto možnost nepřipouštějí. Zákon nijak nevymezuje okruh otázek, ohledně nichž by valnou hromadu formou per rollam nebylo možno konat. Z toho je zřejmé, že touto formou bylo možné rozhodovat i o odvolání starosty. Ve skutečnosti tuto možnost dávají i Stanovy, pokud se jedná o nebezpeční z prodlení. I z dopisu [Anonymizováno] ze dne 8. 12. 2020 vyplývá, že pobočné spolky měly možnost využít pro zajištění fungování svých orgánů možnosti, které nabízí Lex covid. Absencí důvodů pro odvolání z funkce se soud nezabýval, neboť má za to, že podle čl. 13.5 Stanov je možno starostu jednoty jakožto činovníka orgánu jednoty odvolat z jakéhokoli důvodu. O odvolání navrhovatele z funkce starosty mohla rozhodnout valná hromada účastníka formou per rollam jednak na základě § 19 Lex covid, jednak podle čl. 13 Stanov. I kdyby byly shledány důvody pro vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, byly by dány důvody pro postup podle § 260 o. z., a to z důvodu, že rozhodnutí bylo přijato drtivou většinou řádně zvolených delegátů. Vůli členů je tak třeba respektovat. Odvolání z funkce pak nemohlo pro navrhovatele představovat závažný právní následek. Z těchto důvodů soud návrh jako nedůvodný zamítl a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že je přiznal v řízení úspěšnému účastníkovi.

6. Navrhovatel napadl usnesení v celém rozsahu včasným odvoláním a navrhl jeho změnu tak, že rozhodnutí valné hromady ze dne 24. 5. 2021 je neplatné. Uvedl, že soud prvního stupně dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým závěrům. Navrhovatel poukázal na názor Nejvyššího soudu prezentovaný v rozhodnutí ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. 26 Cdo 3294/2020, přesto se soud prvního stupně nevyjádřil, zda na danou věc dopadá či nikoliv. Poukázal rovněž na porušení procedurálních pravidel při delegování zástupců, přičemž existují-li vady vedoucí ke konání valné hromady, nelze vyloučit, že tyto ve svém souhrnu způsobí neplatnost rozhodnutí valné hromady. Názor soudu prvního stupně, že valná hromada byla svolána řádně, neobstojí, neboť již samotná delegace pozdějších účastníků valné hromady byla chybná (nebyla dodržena povinnost přesně označit delegáta za jednotlivé oddíly). Soud prvního stupně tak nesprávně posoudil otázku, zda se jednalo o tzv. volební či nevolební valnou hromadu. Zákon Lex covid je nutno vykládat tak, že zákonodárce měl v úmyslu upravit konání valných hromad tak, že se mají konat jen v omezeném rozsahu, v případě zcela nezbytných záležitostí, ale ne v případě personálních věcí. Právní normu tak soud prvního stupně nesprávně aplikoval. Per rollam nelze nikoho volit či odvolat, neboť osoba, které se to týká, se k tomu nemůže věcně vyjádřit. Pokud se jedná o tzv. valnou hromadu volební, mají osoby, o nichž má být hlasováno, právo podávat protinávrhy, což při konání valné hromady per rollam nejde. V případě odvolání navrhovatele šlo o mimořádnou věc, která není ve Stanovách upravena a je proto třeba aplikovat § 248 až § 257 o. z. Pro zachování práva být slyšen nepostačuje písemné vyjádření. Toto právo zahrnuje právo vyjádřit se k samotné věci, navrhovat důkazy a právo na repliku k vyjádření. To, že zaslal email, neznamenalo, že by mohl vést polemiku, odpovídat na dotazy delegátů ohledně okolností prodeje pozemku. Forma konání valné hromady per rollam není vhodná a přípustná pro personální změny, neboť jde o zúžení polemiky ohledně důvodů odvolání. Právo být slyšen je přitom zaručeno Stanovami každému ze členů spolku.

7. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 násl. o. s. ř.) a shledal odvolání navrhovatele důvodné.

8. Účastník při jednání před odvolacím soudem uvedl, že navrhovatel se na činnosti jednoty nijak neúčastní, z důvodu neplacení členských příspěvků byl vyškrtnut a nadále není členem ČOS. Neví o tom, že by byl podán návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady konané dne 27. 3. 2022.

9. Navrhovatel v reakci uvedl, že členské příspěvky hradí, nikdo jej o vyškrtnutí neinformoval. Rozhodnutí valné hromady konané dne 27. 3. 2022 nenapadl.

10. Odvolací soud doplnil dokazování výpisem z usnesení Volební valné hromady účastníka konané dne 27. 3. 2022 a výpisem z obchodního rejstříku účastníka, z nichž vyplývá, že valná hromada účastníka zvolila 21 členů výboru, mimo jiné starostu Jána Lahvičku, kteří byli zapsáni do obchodního rejstříku.

11. Vzhledem k tomu, že soudem prvního stupně nebyly dostatečně zjištěny skutečnosti týkající se volby delegátů a svolání valné hromady, odvolací soud poučil účastníka podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení ohledně volby delegátů a svolání valné hromady. Současně byl účastník poučen o povinnosti navrhnout k prokázání doplněných tvrzení důkazy a následcích nesplnění povinnosti tvrzení, resp. důkazní.

12. Účastník v návaznosti na poučení doplnil počty zletilých členů jednotlivých 21 oddílů. Uvedl, že Stanovy ani organizační řád jednoty neupravují průběh volby delegátů na valnou hromadu. Kdo byl z oddílu jako delegát vybrán, oznamuje oddíl prostřednictvím zápisu. Výbor nestanovil, jak delegáty zvolit; s ohledem na omezení počtu osob, které se mohly sdružovat, doporučil, aby o volbě delegátů rozhodl výbor oddílu. U většiny oddílů nelze dohledat počet hlasujících, ani kolik hlasů bylo pro, proti a kolik se hlasování zdrželo. Ke svolání valné hromady doplnil, že výbor schválil harmonogram pro řádný průběh valné hromady per rollam. Vedoucí oddílů do 7. 5. 2021 zaslali nebo fyzicky doručili Zápis o volbě delegáta. Dne 7. 5. 2021 bratr [právnická osoba] odeslal tzv. ověřovací emaily všem zvoleným delegátům, kteří do 11. 5. 2021 do 12:00 hodin museli potvrdit, že budou hlasovat (uvedli své jméno a emailovou adresu, z níž budou hlasovat). Jednotlivým delegátům byl zaslán email s Programem valné hromady, kde bylo uvedeno, od kdy do kdy proběhne hlasování, pokyny k formě hlasování a způsobu hlasování. Po hlasování komise sečetla výsledky a vydala zprávu o výsledcích hlasování o jednotlivých bodech formou zápisu. Nad rámec poukázal na to, že účastník se drží Stanov a organizačního řádu. Nicméně vše je postaveno na důvěře a co nejmenší administrativní zátěži členů. Většina z nich se chce účastnit pouze tréninků a není možné je nutit, aby se na životě účastníka podíleli aktivněji.

13. Navrhovatel v reakci uvedl, že účastník nesplnil povinnost danou odvolacím soudem a neunesl břemeno tvrzení. Nesplnil ani povinnost důkazní, neboť pravost předložených důkazů nelze ověřit. I tak ale z předložených důkazů nevyplývá, že by delegáti byli řádně zvoleni k tomu, aby mohli na valné hromadě přijímat usnesení. Odmítl tvrzení účastníka, že neplatí členské příspěvky; jejich zaplacení vyplývá z potvrzení o platbách příspěvku za rok 2021 až 2024.

14. Odvolací soud se nejprve zabýval posouzením aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí. Aktivní legitimaci k podání takového návrhu má ten, kdo je aktivně legitimován k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí, tj. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany (§ 258 o. z.). Navrhovatel byl rozhodnutím valné hromady účastníka odvolán z funkce člena výboru (starosty), který je statutárním orgánem účastníka, což zakládá jeho zájem hodný právní ochrany na vyslovení neplatnosti takového rozhodnutí (pro případ zániku členství v důsledku neplacení členských příspěvků). Návrh lze mít za včas podaný, když navrhovatelem byl podán dne 20. 8. 2021, tj. ve lhůtě tří měsíců od posledního dne konání valné hromady (konané per rollam), kterým byl den 20. 5. 2021. Vzhledem k tomu, že navrhovatel se mohl o rozhodnutí z logiky věci dozvědět až po tomto dni a lhůta k podání návrhu by mu uplynula pozdějšího dne než 20. 8. 2021, nebyl důvod zjišťovat, kdy se navrhovatel fakticky dozvěděl o rozhodnutí valné hromady, neboť toto datum by na závěr o včasnosti návrhu nemohlo mít žádný vliv.

15. Navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady účastníka, kterým byl odvolán z funkce starosty, pro rozporu se zákonem, resp. Stanovami.

16. Pokud jde o Stanovy, je nepochybné, že postup výboru i valné hromady účastníka se měl řídit Stanovami platnými a účinnými ke dni, kdy bylo jednáno a přijato rozhodnutí. Není pochyb o tom, že na účastníka jako pobočný spolek se vztahují Stanovy [Anonymizováno] coby hlavního spolku (článek 1.5. Stanov). Platnými a účinnými Stanovami jsou s ohledem na období, kdy jednal výbor účastníka a jeho valná hromada přijímala rozhodnutí (květem 2021), Stanovy ve znění schváleném 11. sjezdem [Anonymizováno], které nabyly účinnost dnem schválení 26. 6. 2016, jak je v nich uvedeno (článek 15.2.). Skutečnost, že nebyly založeny do Sbírky listin účastníka (do Sbírky listin [Anonymizováno] založeny byly) nemá na jejich účinnost žádný vliv; účinnost „nových“ stanov závisí výhradně na orgánu, který je schválil, nikoliv na rejstříkovém soudu, který žádné „potvrzení“ stanov neprovádí.

17. Podle článku 13.5. orgány jednot, žup a [Anonymizováno], které mají právo volit nebo jmenovat činovníky, mají právo je i odvolat. Vzhledem k tomu, že Stanovy svěřují právo volit starostu valné hromadě účastníka (článek 7.6.6. Stanov), rozhodl o odvolání navrhovatele z funkce starosty orgán k tomu povolaný (valná hromada).

18. Obecně je přípustnost rozhodování orgánů spolku per rollam, tj. mimo zasedání s osobní účastí osob oprávněných rozhodovat, vázána na úpravu obsaženou ve stanovách (zakladatelském právním jednání) spolku. Stanovy účastníka upravují možnost schválit usnesení per rollam ve výjimečných a zvlášť závažných případech, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení. Usnesení je platné, hlasuje-li pro jeho přijetí nadpoloviční většina všech členů příslušného orgánu (článek 13. 3.). I podle Stanov by tedy přicházelo v úvahu schválení usnesení o odvolání činovníků per rollam (samozřejmě za splnění v nich uvedených podmínek), když Stanovy tento způsob rozhodování neomezují jen na záležitosti netýkající se činovníků. Lex covid (konkrétně § 19 odst. 1 ve spojení s § 18 odst. 2) pak umožnil, aby orgány spolku rozhodovaly per rollam, a to až do 30. 6. 2021 bez ohledu na trvání mimořádných opatření při epidemii, i v případech, kdy Stanovy rozhodování touto formou neumožňují; v posuzované věci tedy i v případech, které nelze považovat za výjimečné a zvlášť závažné. Porušení článku 13.4. Stanov, upravující veřejné hlasování o usnesení, s ohledem na zákonnou úpravu (nadto i úpravu uvedenou ve Stanovách), odvolací soud neshledal. Z citovaného ustanovení Lex covid vyplývá, že přípustnost zákonodárce vztáhl jen na způsob rozhodování, aniž by současně určil záležitosti, o nichž tímto způsobem být rozhodnuto nemůže. Lze uzavřít, že připuštěnou distanční formou mohla být projednána a rozhodnuta jakákoliv záležitost, spadající do působnosti příslušného orgánu spolku; úprava hlasování, usnášeníschopnost a počet hlasů potřebných pro přijetí rozhodnutí zůstávají nedotčeny a je třeba vyjít z úpravy obsažené ve Stanovách. Pokyny [Anonymizováno], týkající se postupu pro konání valných hromad pobočných spolků (účastníka) v podmínkách omezujících shromažďování, nemají sílu zakladatelského právního jednání, tím méně zákona, a proto i jejich případné nerespektování ze strany účastníka by nemohlo způsobit neplatnost rozhodnutí schválené valnou hromadou konanou per rollam. Ostatně, přestože se pokyny [Anonymizováno] výslovně zmiňují jen o „valné hromadě obvyklé (nevolební)“, nelze z nich dovodit, že by konání valné hromady „volební“ zakazovaly. Nezávaznost lze dovodit i z použitých formulací „nechává ke zvážení“, „doporučuje se“ apod. Odvolací soud si je vědom, že výkon některých práv členů statutárního orgánu může být při jednání distanční formou ztížen (zejména jeho možnost vyjádřit se a vést diskusi), nicméně v daném případě v tomto ohledu k žádnému zásahu do práv navrhovatele nedošlo, když byl informován nejen o rozhodování výboru, ale i o následném jednání valné hromady per rollam; k důvodům odvolání podal písemné vyjádření, v němž vysvětlil důvody svého jednání ve funkci starosty (email ze dne 19. 5. 2021).

19. Ustanovení § 19 odst. 2 Lex covid říká, že neobsahují-li Stanovy podmínky pro hlasování per rollam, stanoví je v případě nejvyššího orgánu statutární orgán, kterým je v daném případě výbor. Z provedeného dokazování je zřejmé, že výbor účastníka vyzval prostřednictvím emailové zprávy dne 29. 4. 2021 své členy, aby hlasovali per rollam mimo jiné o schválení jednacího řádu pro konání valné hromady per rollam, která byla přílohou emailu (bod 3.), schválení klíče k volbě delegátů (konání valné hromady s využitím delegačního principu bylo možné vzhledem k tomu, že účastník má více než 100 zletilých plně svéprávných členů; uvedené bylo nespornou skutečností) a o schválení programu valné hromady, jehož jedním z bodů bylo odvolání [Jméno navrhovatele] z funkce starosty (bod 5.4.). Z 21 členů výboru hlasovalo 18 členů, z nichž všichni byli, co se týče uvedených bodů, pro; jednací řád, klíč k volbě delegátů i program valné hromady byl schválen (viz prezenční listina). Podmínky pro hlasování per rollam tak stanoveny byly, a to v podobě jednacího řádu, který však neupravoval lhůtu pro svolání valné hromady. Ohledně lhůty bylo tedy nezbytné vycházet z úpravy Stanov, která stanoví pro svolání valné hromady výborem lhůtu alespoň 15 dnů před jejím konáním (článek 7.6.1.). Jednací řád stanovil za okamžik svolání valné hromady odeslání pozvánky s návrhem programu na emailové adresy členských subjektů evidovaných v seznamu členů (bod I. 1.). Pozvánka byla odeslána v podobě emailové zprávy dne 11. 5. 2021, přičemž lhůta pro hlasování byla stanovena do 20. 5. 2021 23:59:59 hodin. Z uvedeného je zřejmé, že lhůta pro svolání valné hromady dodržena nebyla, když valná hromada se začala konat téhož dne, kdy byla svolána a skončila před uplynutím patnáctého dne. Pravidla daná Stanovami pro konání valné hromady by měla být dodržována vždy, o to více však v situaci, kdy byla valná hromada s ohledem na výjimečné okolnosti konána distanční formou.

20. V posuzované věci rozhodovala valná hromada s využitím delegačního principu (bod 7.6.2.). Klíč pro volbu delegátů stanovil výbor jednoty, jak bylo uvedeno v předchozím bodě, na tři delegáty za jeden oddíl, kteří měli být zvoleni dle citovaného článku zletilými plně svéprávnými členy jednotlivých oddílů. Nevyplývá-li ze Stanov, ani z organizačního řádu (to potvrdil i účastník) usnášeníschopnost a rozhodování oddílů o delegátech, lze podpůrně vyjít z § 252 o. z., který řeší uvedené ve vztahu k členské schůzi spolku. Aby však bylo možné dojít k závěru, že byl oddíl usnášeníschopný, tj. že byla při rozhodování o delegátech přítomna většina jeho členů, a že rozhodnutí bylo přijato většinou hlasů členů přítomných v době usnášení, bylo nezbytné, aby účastník doplnil tvrzení dle poučení poskytnutého odvolacím soudem. To neučinil, když tvrzení doplnil pouze ohledně sedmi oddílů z jednadvaceti, z čehož dva oddíly nebyly schopny k počtu přítomných členů a přijetí rozhodnutí o delegátech sdělit nic bližšího (oddíl volejbalu a basketbalu). Absence konkrétních tvrzení ve vztahu ke všem oddílům vedla odvolací soud k přijetí závěru, že účastník neunesl břemeno tvrzení (o tomto následku byl účastník poučen), a na to navazujícího závěru, že účastník neprokázal, že delegáti následně hlasující na valné hromadě konané per rollam byly řádně zvoleni (v souladu se Stanovami), tj. že na valné hromadě hlasovali pro tento účel zvolení delegáti. Uvedené ve svém důsledku znamená, že nelze mít za prokázané, že valná hromada byla schopná přijímat rozhodnutí, tedy že byla usnášeníschopná. K tvrzení účastníka, že doporučil, aby o volbě delegátů rozhodl výbor oddílu, považuje odvolací soud za nezbytné uvést, že jeho doporučení bylo v přímém rozporu se Stanovami (bodem 7.6.2.), které jednoznačně stanoví, kdo je oprávněn delegáty volit.

21. S ohledem na závěr o neunesení břemene tvrzení odvolací soud neprovedl důkazy, které účastník navrhl k prokázání volby delegátů; fáze dokazování navazuje na splnění povinnosti tvrzení, která je primární a povinnosti důkazní předchází. Nebyl důvod doplnit dokazování ani zápisem o volbě delegátů ze dne 22. 2. 2019, neboť jde o listinu, která se skutkově nijak netýká rozhodování valné hromady v roce 2021.

22. Odvolací soud s ohledem na to, že nebylo prokázáno, že byla dodržena lhůta pro svolání valné hromady a že hlasující delegáti byli zvoleni v souladu se Stanovami, shledal napadené usnesení valné hromady účastníka v rozporu se Stanovami, tedy neplatné. Následně bylo třeba zvážit, zda je na místě skutečně jeho neplatnost vyslovit, či zda je naplněn některý z důvodů upravených v § 260 o. z., pro které nelze neplatnost rozhodnutí orgánu spolku vyslovit.

23. Podle § 260 odst. 1 o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Podmínky nevyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku jsou v stanoveny kumulativně, tzn. že pro nevyslovení neplatnosti nestačí splnění pouze jedné z nich.

24. Pochybení popsaná v bodech 18 a 19 znamenají, že v rozporu se Stanovami bylo jak svolání valné hromady (nedodržení lhůty pro její svolání), tak volba delegátů, kteří na valné hromadě následně hlasovali. Jde o pochybení zásadního charakteru, která se dotýkají samotného procesu přijímání rozhodnutí, když není zejména zřejmé, že jej přijaly osoby, které k tomu byly za jednotlivé oddíly oprávněny (jak určují Stanovy). Porušení Stanov v tomto konkrétním případě tedy závažné právní následky mělo. Uvedené koresponduje s názorem vysloveným Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. 26 Cdo 3294/2020, v němž uvedl, že „Přitom porušení pravidel o usnášeníschopnosti shromáždění (ať už stanovených zákonem nebo úpravou obsaženou ve stanovách společenství vlastníků) je natolik těžkou procedurální vadou, že její závažnost bude zpravidla - bez dalšího - odůvodňovat závěr, že porušení zákona či stanov při přijímání napadeného usnesení shromáždění vlastníků mělo závažné právní následky, tedy - řečeno jinak - že nebyl naplněn jeden z předpokladů upravených v § 260 odst. 1 o. z., pro které soud nevysloví neplatnost rozhodnutí přijatého shromážděním i přesto, že jím byl porušen zákon či stanovy společenství vlastníků“. Již nesplnění této jedné podmínky vylučuje možnost neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Nicméně, pokud jde o druhou z podmínek, odvolací soud neshledal ani zájem spolku hodným právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Budeme-li za takový zájem považovat zájem spolku na zachování vnitřní stability, pak ta zůstala vyslovením neplatnosti usnesení zcela nedotčena; to, že rozhodnutí valné hromady, kterým byl navrhovatel odvolán z funkce starosty, je neplatné, na platnost dalších rozhodnutí, na této valné hromadě přijatých, nemá vliv.

25. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno v bodě I. výroku tohoto usnesení.

26. O nákladech odvolacího řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal je v řízení úspěšnému navrhovateli. Jím vynaložené náklady v celkové výši 79 616,50 Kč představují zaplacené soudní poplatky za návrh a odvolání v celkové výši 4 000 Kč, odměnu za jedenáct úkonů právní služby v celkové výši 34 100 Kč (11 úkonů x 3 100 Kč/úkon - převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu ve věci samé, sepis vyjádření ze dne 25. 1. 2022, sepis podání ze dne 31. 10. 2022, sepis podání ze dne 6. 3. 2023, účast na jednání před soudem prvního stupně ve dnech 20. 6. 2022, 3. 11. 2022 a 20. 3. 2023, sepis odvolání proti meritornímu rozhodnutí a jeho doplnění a účast na jednání před odvolacím soudem ve dnech 17. 1. 2024 a 25. 3. 2024) podle § 9 odst. 4 písm. c) AT, náhradu hotových výdajů za jedenáct úkonů právní služby v celkové výši 3 300 Kč (11 úkonů x 300 Kč/úkon) podle § 13 odst. 3 AT, náhradu za promeškaný čas strávený cestou k jednání a zpět v celkové výši 6 000 Kč (12 půlhodin jedna zpáteční cesta x 5 zpátečních cest x 100 Kč/půlhodina) podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 citované vyhlášky a náhradu cestovních výdajů za cesty [adresa] a zpět (544 km) v celkové výši 19 093 Kč, vykonané automobilem s průměrnou spotřebou l/100 km a cenou motorové nafty - 36,10 Kč v roce 2022, 44,10 Kč v roce 2023 a 38,70 Kč v roce 2024 (6 999 Kč za dvě cesty v roce 2023, tj. 3 499,50 Kč za jednu cestu, 3 980 Kč za jednu cestu v roce 2023 Kč a 8 114 Kč za dvě cesty v roce 2024, tj. 4 057 Kč za jednu cestu). Náhrada cestovních výdajů byla vypočtena podle vyhlášek č. 119/1992 Sb. a č. 511/2021 Sb., č. 467/2022 Sb. a č. 398/2023 Sb., a to včetně ceny pohonných hmot. Vzdálenost byla zjištěna z plánovače tras. Náklady řízení tvoří nakonec i 21% daň z přidané hodnoty z odměny, náhrady hotových výdajů, za promeškaný čas a cestovních výdajů, jejímž plátcem je právní zástupce navrhovatele, ve výši 13 123,50 Kč.