o návrhu na nařízení předběžného opatření, k odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 29. června 2023, č. j. 38 Cm 49/2023-38

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením nařídil předběžné opatření, jímž zakázal účastníkovi rozhodovat o způsobu využití honitby [adresa] ([Anonymizováno]), a to včetně uzavření, změny či vypovězení smlouvy o nájmu této honitby (výrok I.) a uložil navrhovateli zaplatit soudní poplatek za návrh ve výši 1 000 Kč (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že v průběhu řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí účastníka přijatých na základě návrhu ze dne 2. 2. 2023 navrhovatel navrhl nařízení shora uvedeného předběžného opatření. Uvedl, že je členem a zároveň honebním starostou účastníka, který je honebním společenstvem a držitelem společenstevní honitby uvedené ve výroku rozhodnutí. Napadenými rozhodnutími došlo k jeho odvolání z funkce honebního starosty, dále k odvolání honební místostarostky a k volbě [Anonymizováno] jako nového honebního starosty, k volbě [Anonymizováno] jako nové honební místostarostky a k volbě [Anonymizováno] jako členky honebního výboru. Současně došlo i ke změně stanov spočívající v tom, že působnost ohledně rozhodování o způsobu využití honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu této honitby byla přenesena z valné hromady na honební výbor, který na základě neplatných či nicotných rozhodnutí zcela ovládá [Anonymizováno] a jeho rodinní příslušníci. [Anonymizováno] si tak přisvojil pravomoc rozhodovat o využití honitby, aniž by byl jakkoliv omezen valnou hromadou. Předmětnou honitbu má pronajatu [právnická osoba]., IČO [IČO]. Navrhovatel byl blízkým přítelem [Anonymizováno] informován o tom, že nájemní smlouva bude v nejbližší době ze strany nového vedení účastníka vypovězena a pozbude tak i oprávnění k výkonu práva myslivosti v honitbě. Účastník by tak byl vystaven riziku dalších soudních sporů a případně i povinnosti k náhradě škody. Nelze předpokládat, že by [Anonymizováno] uzavřel za účastníka novou nájemní smlouvu, která by byla výhodná pro účastníka, nikoli jen pro samotného [Anonymizováno]. Jakékoliv právní jednání učiněné aktuálně zapsaným honebním starostou či honebním výborem by bylo stiženo vadou, která by způsobila jeho neplatnost, čemuž je třeba vydáním předběžného opatření preventivně zamezit. Jediným skutečným honebním výborem je původní honební výbor, který byl napadenými rozhodnutími odvolán. Z uvedeného dle navrhovatele vyplývá potřeba zatímní úpravy poměrů tak, aby stávající honební výbor nezneužil situace nastolené protiprávním jednáním [Anonymizováno]. Navrhovateli jako členu účastníka i uživateli honitby a jednotlivým myslivcům hrozí zásadní a obtížně napravitelná újma. Jediným zdrojem příjmů účastníka a jeho členů je nájemné z pronajaté honitby. Vypovězením nájemní smlouvy k honitbě by tak účastník tento zdroj příjmů ztratil a současně by byl poškozen i každý člen účastníka. Došlo by rovněž k nejistotě o tom, kdo je v honitbě oprávněn vykonávat právo myslivosti, v důsledku čehož by se každá osoba toto právo vykonávající vystavovala riziku trestního stíhání pro přečin pytláctví. Reálně také hrozí, že pro nevyjasněné právní poměry nebude právo myslivosti v honitbě vykonáváno, což by vedlo k nárůstu počtu zvěře a tím i k nárůstů rozsahu škod. Vlastníci honebních pozemků budou v právní nejistotě, kdo je skutečně oprávněným uživatelem honitby, přitom uživatel honitby má objektivní odpovědnost za škody způsobené zvěří a nároky na náhradu škody je třeba uplatnit v poměrně krátkých hmotněprávních lhůtách. Nařízením navrhovaného předběžného opatření nehrozí žádná újma, neboť stávající nájemní smlouva k honitbě byla uzavřena s účinností od 17. 5. 2023 na dobu deseti let v souladu s ust. § 33 odst. 1 zákona o myslivosti. Účastník tak nemá potřebu až do 15. 5. 2033 uzavírat novou nájemní smlouvu. Navrhované předběžné opatření je proporcionální a nepředstavuje nepřiměřený zásah do práv účastníka. Poukázal rovněž na důvody usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 2. 3. 2021, sp.zn. III. ÚS 439/21.

2. Soud posoudil návrh podle ust. § 2 písm. e), § 3 odst. 2 písm. a), § 85 a § 86 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle § 102 odst. 1 a 3 , § 75c odst. 1 a § 76 odst. 1 písm. d) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a podle § 19 odst. 1, § 21 odst. 1 písm. a) a d), § 22 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 7 a 8 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „ZoM“). Uvedl, že listiny předložené navrhovatelem prokázaly potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků i osvědčily skutečnosti rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Vyplynulo z nich, že účastník, který je honebním společenstvem, vznikl dne 23. 9. 2013, navrhovatel je členem účastníka a zároveň byl honebním starostou, jehož funkce dosud nezanikla uplynutím desetiletého funkčního období, jak tvrdil [Anonymizováno] ve svém podání vůči rejstříku honebních společenstev. Je sporné, kdo je členem účastníka, tedy i kolik je celkových hlasů, a zda [Anonymizováno] je či není členem účastníka. Zejména však z připojených listin vyplynulo, že [Anonymizováno] podle seznamu členů, který sám předložil rejstříku honebních společenstev, disponoval toliko 59 hlasy z celkového počtu 1012 hlasů, což představuje 5,83 % všech hlasů a nebyl tak kvalifikovaným členem účastníka, který by sám mohl požádat honebního starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí a v případě, že by tomuto návrhu nebylo vyhověno, osobou oprávněnou k předložení návrhu na rozhodnutí mimo valnou hromadu. Dále vzal soud za osvědčeno, že napadenými rozhodnutími přijatými na základě návrhu [Anonymizováno] ze dne 2. 2. 2023 byl odvolán dosavadní řádně zvolený honební starosta a honební místostarostka, novým honebním starostou byl jmenován [Anonymizováno], honební místostarostkou [Anonymizováno] a členkou honebního výboru [Anonymizováno]. Honební výbor tak zcela ovládl [Anonymizováno] se svými rodinnými příslušníky. Napadenými rozhodnutími došlo dále ke změně stanov tak, že jedna z klíčových působností honebního společenstva, a to rozhodování o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, přešla z působnosti valné hromady do působnosti honebního výboru zcela ovládaného [Anonymizováno] a jeho rodinnými příslušníky, a to na základě napadených rozhodnutí, u nichž lze předpokládat jejich neplatnost či nicotnost. Čestným prohlášením [Anonymizováno] bylo dále osvědčeno, že [Anonymizováno], jako nový honební starosta účastníka, se chystá ukončit stávající užívání honitby, a že [Anonymizováno], jako myslivecký hospodář, měl o blížícím se konci užívání honitby vyrozumět všechny stávající lovce působící v honitbě.

3. Soud uzavřel, že v dané věci bylo prokázáno, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků do doby, než bude rozhodnuto o tom, zda napadená rozhodnutí jsou neplatná nebo nicotná, tedy až bude zřejmé, kdo je honebním starostou a kdo je členem honebního výboru účastníka, a zda byly platně přijaty nové stanovy účastníka, podle nichž došlo k přenesení působnosti rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, z valné hromady na honební výbor. Bylo osvědčeno, že nově zvolený honební výbor, který je zcela ovládán [Anonymizováno] a jeho rodinnými příslušníky, bude sám rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby a vypoví stávající smlouvu o jejím nájmu, což může vést k právní nejistotě a ke vzniku škody jak účastníkovi a jeho členům, tak i nájemci honitby a jeho členům. Navrhované předběžné opatření není nepřípustným zásahem do práv účastníka, není nepřiměřené ani způsobilé způsobit účastníkovi podstatnější škodu a může zabránit právní nejistotě a případným dalším sporům ohledně užívání dané honitby. Soud proto postupem dle ust. § 102 odst. 1, § 103 odst. 3 věty druhé a § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř. návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl. Výrokem II. napadeného usnesení byla navrhovateli uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh ve výši 1 000 Kč podle § 2 odst. 1 písm. a) a 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb.

4. Účastník napadl usnesení ve výroku I. včasným odvoláním, v němž navrhl jeho zrušení. Soudu prvního stupně vytkl, že přistoupil ke zcela nepochopitelnému kroku, když předběžné opatření vydal do 24 hodin, přestože nejzazší lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí uplynula až dne 4. 7. 2023, a účastníka pouze alibisticky a formálně vyzval, aby se k návrhu vyjádřil, aniž by mu tuto možnost skutečně poskytl. Tím jej nejen zkrátil na jeho právech, ale rozhodnutí také vydal na základě nesprávných podkladů, nepravdivých tvrzení a nesprávného hodnocení příslušné legislativy (výzva k vyjádření byla účastníkovi doručena až dne 30. 6. 2023). Namítl dále, že navrhovatel i poté, kdy již nebyl honebním starostou účastníka, dále „ovládal“ jeho datovou schránku. Soud podle jeho názoru nesprávně uzavřel, že navrhovatel je stále honebním starostou účastníka, přestože jeho funkce vznikla volbou na valné hromadě dne 16. 11. 2012 a zanikla uplynutím deseti let, tedy dne 16. 11. 2022. Výzva [Anonymizováno] ze dne 20. 10. 2022 byla tedy navrhovateli adresována v době, kdy byl ještě honebním starostou a byla k ní připojena plná moc, která „doložila postavení pana [Anonymizováno] jakožto kvalifikovaného člena (oprávněnou osobu) podle § 22 odst. 1 ZoM, disponujícího více jak 10 % všech hlasů.“ Na tuto výzvu navrhovatel reagoval až dne 25. 11. 2022, tedy v době, kdy již marně uplynula zákonná lhůta pro řádné svolání valné hromady tak, že pan [Anonymizováno] není oprávněnou osobou a že valná hromada účastníka se bude konat „již brzy, v řádné lhůtě“; do dne podání vyjádření účastníka se tak ale nestalo, přičemž navrhovateli v mezidobí skončilo jeho funkční období. Za této situace byl [Anonymizováno] jako kvalifikovaný člen účastníka ve shodě s judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu (usnesení ze dne 21. 10. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3611/2020, usnesení ze dne 8. 2. 2022, sp. zn. IV. ÚS 158/22) nejen oprávněn svolat valnou hromadu, ale také s ohledem na ust. § 22 ZoM rozeslat návrh na přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu. Podle účastníka pak mezi ním a navrhovatelem v zásadě platí shoda o tom, že předmětná honitba je aktuálně pronajatá, nelze však přisvědčit názoru navrhovatele, který soud bez dalšího převzal, že honitba je pronajatá smlouvou uzavřenou dne 30. 4. 2023 s účinností od 17. 5. 2023. Přestože účastník tuto smlouvu nemá k dispozici, je toho názoru, že není platná, neboť takové rozhodnutí patří podle § 21 odst. 1 písm. c) ZoM a čl. 5 odst. 2 písm. c) stanov do působnosti valné hromady, jejíž svolání ve věci uzavření nové nájemní smlouvy navrhovatel ani netvrdil. Nová nájemní smlouva by mimo to musela být do 15 dnů od jejího uzavření podle § 33 odst. 1 ZoM předložena příslušnému orgánu státní správy myslivosti a nájemce jako nový uživatel honitby by stejnému orgánu ve stejné lhůtě musel navrhnout ustanovení mysliveckého hospodáře a stráží. Nic z toho se však nestalo. Účastník uzavřel, že nájemní smlouva ze dne 30. 4. 2023 není platným právním jednáním a dále, že předběžné opatření napadeného znění není třeba vydávat, „neb osud užívání předmětné honitby byl ošetřen již dříve zákonným, řádným a platným právním jednáním.“ Výrok I. napadeného usnesení je mimo to nezákonný, neboť pro futuro může dojít k situaci, že nájemce hrubě poruší svá práva a povinnosti plynoucí mu z desetiletého nájemního vztahu a v takovém případě není možné, aby soud zakázal účastníkovi chránit jeho oprávněné zájmy tím, že mu bez dalšího zakáže vypovědět nájemní smlouvu.

5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 a 6 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 z. ř. s., aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.], a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Podle § 102 odst. 1 a 3 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

7. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Podle ust. § 75c odst. 4 o. s. ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (odst. 4).

8. Ze shora odkazovaných ustanovení je zřejmé, že pro nařízení předběžného opatření je potřeba v prvé řadě prokázat buďto existenci obavy z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí či naléhavou potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků. Současně s tím je nutno osvědčit skutečnosti rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením, tj. zpravidla okolnosti, z nichž lze dovodit reálnou šanci navrhovatele na úspěch ve věci samé. U předběžného opatření musí být splněna rovněž podmínka přiměřenosti a dočasnosti.

9. Z listin předložených navrhovatelem vyplývá, že navrhovatel je členem účastníka, který je honebním společenstvem ve smyslu ust. § 19 odst. 1 ZoM. Dopisem ze dne 20. 10. 2022 požádal Patrik Čermák navrhovatele o svolání valné hromady účastníka za účelem projednání zprávy o stavu honebního společenstva s ohledem na jeho dosavadní činnost a výsledky hospodaření, dále za účelem odvolání a volby členů honebního výboru a zrušení dosavadních stanov společenstva a schválení nových stanov. Dopisem ze dne 2. 2. 2023 předložil [Anonymizováno] členům honebního společenstva [adresa] návrh na přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu, podle něhož členové tohoto honebního společenstva odvolávají z funkce honebního starosty [Anonymizováno] a volí do této funkce [Anonymizováno], dále odvolávají z funkce honebního místostarosty [Anonymizováno] a volí do této funkce [Anonymizováno], volí do funkce člena honebního výboru [Anonymizováno] a konečně zrušují dosavadní stanovy a schvalují nové stanovy honebního společenstva, které jsou dostupné v patnáctidenní lhůtě pro vyjádření k tomuto návrhu na webových stránkách. V návrhu se dále uvádí, že pokud se člen honebního společenstva nevyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení návrhu, bude se předpokládat, že s návrhem souhlasí. O výsledku hlasování měli být členové honebního společenstva vyrozuměni na webových stránkách. Dopisem ze dne 3. 5. 2023 se navrhovatel jako honební starosta a člen honebního společenstva [adresa] obrátil na [právnická osoba] s informací, že návrh [Anonymizováno] na zápis do rejstříku honebních společenstev je nulitní a protiprávní a na jeho základě nemůže být změna v rejstříku provedena. Uvedl, že k návrhu se nesouhlasně vyjádřila většina členů honebního společenstva a proto nemohlo dojít k rozhodnutí mimo valnou hromadu, rozhodně ne v bodu, týkajícím se změny stanov, kdy je zapotřebí kvalifikovaná většina. Podle seznamu členů účastníka, který byl připojen k návrhu [Anonymizováno] na zápis do rejstříku honebních společenstev ze dne 20. 4. 2023 a který podle navrhovatele neodpovídá skutečnosti, mělo honební společenstvo ke dni 1. 1. 2023 celkem 39 členů s počtem 1012 hlasů; [Anonymizováno] a [Anonymizováno] měli 59 hlasů, což odpovídá 5,83 % všech hlasů. Podle čl. 6 odst. 1 a 2 stanov honebního společenstva [adresa] ze dne 16. 11. 2012 valnou hromadu svolává honební starosta nejméně jednou ročně, a to nejpozději do 15. února. V případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí (mimořádnou valnou hromadu). Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti takovou valnou hromadu svolat; pokud ji nesvolá, má právo ji svolat člen nebo členové, kteří podali žádost o její svolání. Podle čl. 6 odst. 8 stanov členové honebního společenstva mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh rozhodnutí členům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se člen ve lhůtě, platí, že souhlasí. Osoba, která předložila návrh rozhodnutí, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům. Navrhovatel dále předložil čestné prohlášení [Anonymizováno] ze dne 23. 6. 2023, podle něhož byl jmenovaný dne 16. 6. 2023 telefonicky kontaktován [Anonymizováno] a bylo mu sděleno, že se téhož dne stal [Anonymizováno] honebním starostou. Dále mu bylo sděleno, že jako stávající myslivecký hospodář má přístup ke všem lovcům, kteří momentálně loví v honitbě [adresa]. Byl upozorněn na „blížící se konec uživatele honitby“, za něhož vystupuje a s touto situací měl obeznámit všechny stávající lovce.

10. Z uvedeného má odvolací soud shodně se soudem prvního stupně za prokázáno, že za situace, kdy byla zpochybněna platnost rozhodnutí valné hromady účastníka přijatého postupem podle ust. § 22 odst. 7 ZoM a čl. 6 odst. 8 stanov, jímž došlo k přenesení působnosti valné hromady plynoucí z ust. § 21 odst. 1 písm. c) ZoM na tříčlenný honební výbor sestávající podle téhož rozhodnutí z [Anonymizováno] a dalších dvou členů jeho rodiny, kteří mají v úmyslu provést změnu v osobě nájemce honitby, je dána naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů navrhovatele a účastníka ve smyslu ust. § 75c odst. 1 a § 102 o. s. ř. Smyslem existence honebního společenstva je, aby bylo možno jednoznačně určit subjekt, který buď vykonává úkoly týkající se myslivosti sám, nebo jejich plnění „převede“ prostřednictvím nájmu na subjekt jiný. V posuzované věci má účastník jako držitel honitby odpovědnost za myslivecké hospodaření v honitbě [adresa] ([Anonymizováno]), kterou pronajal s účinností od 17. 5. 2023 na dobu deseti let (§ 33 odst. 1 ZoM) Mysliveckému spolku [adresa]. Případná změna v osobě nájemce provedená v době, kdy existují pochybnosti ohledně legitimity orgánu účastníka k tomu oprávněného, navíc za stavu, kdy z obsahu návrhu nevyplývá, že o takové změně byli členové účastníka předem vyrozuměni, bylo jim umožněno vyjádřit se k otázce dalšího využití honitby (a tedy i k tomu, zda případný nový nájemce dává záruky řádné péče o honitbu ve smyslu zásad mysliveckého hospodaření a zda nová nájemní smlouva zajistí účastníkovi a jeho členům přiměřený výnos z takového hospodaření) a případně uplatnit své přednostní právo plynoucí z ust. § 32 odst. 2 ZoM, by s sebou nevyhnutelně nesla riziko právní nejistoty ohledně osoby oprávněného uživatele honitby a s tím spojeného ohrožení řádného plnění úkolů v oblasti myslivosti. Pominout nelze ani možné snížení či úplnou absenci příjmů účastníka, který dle ust. § 19 odst. 2 ZoM není oprávněn podnikat a možnosti jeho příjmů jsou omezeny taxativním výčtem obsaženým v ust. § 27 odst. 2 ZoM, přičemž v praxi je obvykle jediným zdrojem příjmů honebního společenstva právě příjem z pronájmu. Odvolací soud se proto ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v dané věci byla prokázána potřeba zatímní úpravy poměrů navrhovatele a účastníka nařízením navrhovaného předběžného opatření ve smyslu ust. § 102 odst. 1 a § 75c odst. 1 o. s. ř.

11. Pokud jde o druhou ze zákonných podmínek pro nařízení předběžného opatření, je třeba uvést, že navrhovatel osvědčil, že je členem účastníka, tedy osobou oprávněnou k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, přičemž z dosavadních zjištění se nepodává závěr o opožděnosti návrhu (§ 22 odst. 8 ZoM). Odvolací soud shledal správným též závěr soudu prvního stupně, že předloženými listinami nebylo osvědčeno, že Patrik Čermák, který podal dne 20. 10. 2022 žádost o svolání valné hromady účastníka a následně dne 2. 2. 2023 návrh na přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu, byl v uvedené době členem účastníka a vlastníkem honebních pozemků o výměře představující alespoň 10% všech hlasů, tedy členem účastníka oprávněným k podání uvedené žádosti a v případě nečinnosti funkcionářů honebního společenstva ke svolání valné hromady či k předložení návrhu rozhodnutí valné hromady členům účastníka (§ 22 odst. 1 a 7 ZoM, čl. 6 odst. 1 a 2 stanov). Odkazuje-li odvolatel v této souvislosti na důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3611/2020, pak přehlíží, že v tomto svém rozhodnutí dovolací soud rovněž přijal závěr, podle něhož právo svolat valnou hromadu za podmínek uvedených v ustanovení § 22 odst. 1 ZoM vzniká pouze „kvalifikovaným členům honebního společenstva“, tedy členům, jejichž hlasy činí alespoň 10% všech hlasů (bod 34). Z uvedených důvodů odvolací soud uzavírá (aniž by v tomto stadiu řízení jakkoliv předjímal jeho výsledek), že navrhovatel osvědčil, že jeho návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady účastníka může být úspěšný.

12. Argumentace odvolatele, že smlouva o nájmu ze dne 30. 4. 2023 uzavřená s Mysliveckým spolkem [adresa] je neplatná a že navrhované předběžné opatření není třeba vydávat, „neb osud užívání předmětné honitby byl ošetřen již dříve zákonným, řádným a platným právním jednáním“, nemohla být odvolacím soudem zohledněna. Předně je třeba zdůraznit, že podkladem pro rozhodnutí soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření nemohou být s ohledem na maximální délku zákonné lhůty pro jeho vydání výsledky dokazování v procesním smyslu (tj. v daném případě dokazování skutečnosti, zda nájemní smlouva ze dne 30. 4. 2023 byla schválena valnou hromadou účastníka a předložena příslušnému orgánu státní správy myslivosti), ale svůj úsudek o této otázce může soud založit pouze na okolnostech podávajících se z listin předložených navrhovatelem či známých soudu z jeho činnosti. Se zřetelem k ustanovení § 75c odst. 4 o. s. ř. nemohl mimo to odvolací soud přihlížet k jiným skutečnostem a důkazům, než k těm, k nimž přihlížel již soud prvního stupně, což platí nejen o argumentaci vztahující se k neplatnosti nájemní smlouvy ze dne 30. 4. 2023, ale i ohledně tvrzení o „ošetření osudu užívání předmětné honitby“, které je navíc pro svou naprostou vágnost pro výsledek řízení irelevantní.

13. Souhlasit nelze ani s námitkou odvolatele, že napadené usnesení soudu I. stupně je nezákonné, neboť „není možné, aby soud nad rámec svých pravomocí zasahoval do soukromoprávního jednání účastníka natolik, že zcela zamezí účastníkovi v chránění jeho zájmů, když mu zakáže bez dalšího jakkoli vypovědět nájemní smlouvu.“ V dané souvislosti odvolací soud připomíná, že možnost uložit účastníkovi, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel, vyplývá z ust. § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Odvoláním napadené usnesení tedy nelze považovat za vydané „nad rámec pravomoci“ soudu. Jak ve své rozhodovací praxi opakovaně dovodil Ústavní soud (např. usnesení ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. III. ÚS 163/09 nebo ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01), smyslem předběžného opatření je zatímní (tedy nikoli konečná) úprava poměrů účastníků, přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje (čl. 90 Ústavy). Současně platí, že ochrana toho, proti komu má navrhované předběžné opatření směřovat, nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany. V poměrech posuzované věci nelze dovodit, že dočasný zákaz rozhodování o způsobu využití honitby specifikované výrokem I. napadeného usnesení, který byl uložen účastníkovi (tj. prozatímní zachování stávajícího stavu, pokud jde o nájemce honitby a podmínky nájmu) je nepřiměřený navrhovatelem osvědčenému porušení jeho práv, ani to, že by jím byla účastníkovi způsobena závažná a těžko odčinitelná újma. To ostatně odvolatel v daném případě ani netvrdil, když argumentoval pouze zákazem výpovědi smlouvy v případě hypotetického budoucího porušení povinností ze strany současného nájemce. Pominul přitom, že v případě předběžného opatření se jedná o opatření s omezenou dobou trvání (§ 77 o. s. ř.), které může být k návrhu zrušeno, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno (§ 77 odst. 2 věta první o. s. ř.).

14. Odvolatel dále soudu prvního stupně neprávem vytýká, že „přistoupil ke zcela nepochopitelnému kroku, kdy předběžné opatření vydal do 24 hodin, přičemž účastníka pouze alibisticky a formálně vyzval k možnosti vyjádření, aniž by mu tuto možnost skutečně poskytl.“ V nálezu ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. IV. ÚS 736/2017 Ústavní soud zdůraznil povinnost obecných soudů při rozhodování o návrzích na nařízení předběžného opatření dbát požadavků § 75c odst. 2 o. s. ř., tedy rozhodnout bezodkladně. Uvedl, že pouze v případech, kdy není nebezpečí z prodlení (což je situace výjimečná), může být o návrhu rozhodnuto s určitým časovým odstupem, i tak ovšem nejpozději do 7 dnů poté, co byl návrh podán. Aby předběžné opatření splnilo svůj účel, musí být "rychlé" a svým způsobem i nečekané. Ústavní soud rovněž zdůraznil, že povinnost urgentního projednání se vztahuje nejen na soudy nalézací, ale přiměřeně i na soudy odvolací - také ony jsou povinny rozhodovat bezodkladně; pokud by tak nečinily, porušily by svoji základní povinnost vyplývající z obecných ustanovení procesního předpisu (§ 6 o. s. ř.), a ostatně i z čl. 38 odst. 2 Listiny, postupovat v řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná. Z uvedeného je zřejmé, že kritika postupu soudu prvního stupně, který o návrhu doručeném mu dne 27. 6. 2023 rozhodl již dne 29. 6. 2023, je neopodstatněná. K tvrzení odvolatele, že byl soudem vyzván, aby se obratem vyjádřil k návrhu na předběžné opatření, je nutno uvést, že taková výzva není součástí spisového materiálu. Obecně platí, že soud nedoručuje návrh účastníkům k vyjádření předtím, než o něm rozhodne, neboť tomu jednak brání shora uvedený požadavek bezodkladného rozhodnutí, jednak by tím byl zmařen účel předběžného opatření, resp. neodpovídalo by to jeho účelu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 1998, sp. zn. 25 Cdo 1847/98). Návrh doručí soud účastníkům jen tehdy, pokud mu bylo vyhověno, a to spolu s usnesením, kterým bylo předběžné opatření nařízeno (§ 76c odst. 2 o. s. ř.). Oproti tomu v případě, kdy byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut, odmítnut, případně řízení bylo zastaveno, návrh ani rozhodnutí se účastníkům odlišným od navrhovatele nedoručuje (§ 76g o. s. ř.). Tedy ani výhradě odvolatele, že byl zkrácen na svých právech tím, že mu před vydáním napadeného usnesení nebyla poskytnuta dostatečná lhůta k vyjádření, nelze přisvědčit.

15. Z důvodů, které jsou shora uvedeny, odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, tedy ve výroku I. podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1, § 145 a § 151 odst. 1 o. s. ř. v konečném rozhodnutí ve věci.