o nahrazení projevu vůle a o uložení povinnosti vyznačit rubopisy na cenných papírech, o odvolání notářky JUDr. Jany Kurkové proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2023, č. j. 13 Cm 162/2021-138

1. Shora citovaným usnesením soud prvního stupně uložil notářce [Anonymizováno], sídlem [adresa], pořádkovou pokutu ve výši 5 000 Kč.

2. Uložení pokuty odůvodnil tím, že notářka nesplněním soudem uložené povinnosti předložit akcie hrubě ztěžuje jednání soudu. Povinnost přinést 14 ks listinných akcií na jméno, o jmenovité hodnotě 100 000 Kč, emitovaných společností [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], číslo [Anonymizováno] až [Anonymizováno], které přijala do notářské úschovy protokolem zn. [Anonymizováno], notářce uložil již v předvolání k jednání, nařízenému na 10. 1. 2023. Při jednání byla notářka soudem vyslechnuta a ze strany soudu jí bylo současně sděleno, že předmětné listinné akcie jsou podstatným důkazem důležitým pro rozhodnutí v projednávané věci a na jejich zpřístupnění bude soud trvat, a to případně i prostřednictvím uložení pořádkové pokuty. V reakci na usnesení ze dne 14. 9. 2023, č. j. 13 Cm 162/2021-118, jímž soud notářce [Anonymizováno] uložil, aby ve lhůtě, kterou jí stanovil, předložila soudu akcie, přijaté do notářské úschovy protokolem zn. [Anonymizováno], notářka soudu podáním ze dne 2. 10. 2023 sdělila, že bez souhlasu účastníků protokolu o notářské úschově, jimiž jsou účastníci tohoto řízení, není oprávněna nakládat s předmětem notářské úschovy nad rámec podmínek tam určených. Dále tvrdila, že za účelem vyhovění jí uložené povinnosti požádala oba účastníky o uzavření dodatku k protokolu o notářské úschově. Zatímco žalobkyně měla notářce sdělit, že proti uzavření takového dodatku ničeho nenamítá, žalovaná měla sdělit, že bude notářku v předmětné věci kontaktovat po návratu jediného člena jejího představenstva ze zahraničí (6. 10. 2023). Notářka proto současně požádala o prodloužení lhůty k předložení předmětu notářské úschovy, a to do doby uzavření dodatku k protokolu o notářské úschově. Soud v odůvodnění usnesení zdůraznil, že notářce neuložil povinnost akcie (předmět notářské úschovy) vydat, ale pouze je předložit k nahlédnutí, s tím, že splnění této povinnosti nic nebrání, když v jiném řízení, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 42/2023, měli oba účastníci řízení s takovým postupem výslovně souhlasit.

3. Notářka [Anonymizováno] ve včas podaném odvolání navrhla, aby odvolací soud nezákonné a neodůvodněné usnesení zrušil. Splnění uložené ediční povinnosti se v žádném případě cíleně nevyhýbá a nechce ani jakkoli ztěžovat průběh soudního řízení. Musí však postupovat dle notářských předpisů. Ty jí neumožňují předložit akcie soudu bez souhlasu příjemce a složitele notářské úschovy. Za situace, kdy pouze plní povinnosti jí uložené notářským řádem a vnitřními předpisy Notářské komory České republiky, je uložení pořádkové pokuty extrémně nespravedlivé, zejména když vyvinula aktivní snahu k zajištění souhlasu složitele i příjemce formou dodatku k protokolu. Zrekapitulovala, že poté, co jí bylo soudem uloženo při jednání předložit akcie z notářské úschovy s tím, že na jejich zpřístupnění soud trvá, požádala o stanovisko Notářskou komoru České republiky. Notářská komora ve stanovisku poukázala na podstatu notářské úschovy, spočívající v povinnosti notáře pečovat po celou dobu předepsaným způsobem o předmět úschovy, mít ji fyzicky ve své moci a vydat jej, resp. s ním jakkoli manipulovat pouze v souladu s protokolem o úschově. Manipulace s akciemi jejich předložením soudu by podle Notářské komory České republiky byla možná, pokud by s tím v protokolu o úschově složitel i příjemce vyslovili souhlas. Při jednání, které svolala na 24. 4. 2023 za účelem uzavření dodatku k protokolu o notářské úschově, k uzavření dodatku nedošlo s ohledem na nesouhlasné stanovisko jednatele žalované. Opětovně vyzvala oba účastníky k uzavření dodatku k protokolu o úschově do 30. 9. 2023 poté, co byla k předložení akcií výslovně vyzvána usnesením soudu prvního stupně. Jednatel žalobkyně přes určité výhrady vyjádřil ochotu dodatek podepsat, jediný člen představenstva žalované jí sdělil, že ji po návratu ze zahraničí bude kontaktovat, což dosud neučinil. Proto se obrátila na soud prvého stupně se žádostí o prodloužení lhůty k předložení předmětu úschovy do doby uzavření dodatku k protokolu o úschově [Anonymizováno] a současně soud upozornila, že v průběhu notářské úschovy došlo k naplnění ujednání čl. 3. písm. d) protokolu, protože mezi složitelem a příjemcem vznikl spor. Soud k její žádosti lhůtu neprodloužil a namísto toho jí uložil pořádkovou pokutu. Notářským řádem jsou ohledně notářské úschovy a vydání jejího předmětu na notáře kladeny natolik rigidní a přísné podmínky, že se obává poškození práv jednoho či druhého účastníka nebo kárného postihu ze strany Notářské komory pro případ, že by akcie soudu předložila, aniž by byl uzavřen příslušný dodatek k protokolu o úschově. Souhlas účastníků s uzavřením dodatku se přitom snaží aktivně zajistit. Není si vědoma, že by v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 42/2023 byl ze strany obou účastníků vysloven souhlas s předložením akcií, nicméně pokud by tomu tak bylo, nelze jej vztáhnout k řízení v této věci. Za situace, kdy pouze plní povinnosti jí uložené notářským řádem a vnitřními předpisy Notářské komory České republiky a současně vyvinula aktivní snahu k zajištění souhlasu složitele i příjemce formou dodatku k protokolu, je uložení pořádkové pokuty extrémně nespravedlivé. Nelze přitom klást k její tíži, že souhlas účastníků neobdržela.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 o. s. ř.). Předpoklady pro potvrzení usnesení neshledal splněny.

5. Právo soudu uložit pořádkové opatření v občanském soudním řízení je upraveno v § 53 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295 a 320ab, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč. Při naplnění těchto zákonných předpokladů lze pořádkovou pokutu uložit jak účastníkům řízení a jejich zástupcům, tak i dalším osobám na řízení zúčastněným jako svědkům a znalcům, případně i těm osobám, kterým byla uložena nějaká povinnost.

6. Předmětem přezkumu odvolacího soudu v této věci je výhradně posouzení otázky, zda zákonné předpoklady pro uložení pořádkového opatření notářce [Anonymizováno] byly splněny. Důvody pro uložení pořádkové pokuty jsou zcela jistě dány v případě, kdy ten, kdo neuposlechne příkaz soudu, případně odmítne splnit soudem uloženou povinnost, aniž jakkoliv specifikuje, jaké důvody jej k tomu vedly či dokonce zůstane zcela nečinný, stěžuje postup soudu v řízení.

7. Podle obsahu spisu bylo notářce již v předvolání k jednání, nařízeného soudem prvního stupně na 10. 1. 2023, uloženo, aby k jednání přinesla originály akcií, převzaté do notářské úschovy (protokol o úschově ze dne 27. 8. 2020, [Anonymizováno]). Notářka podáním ze dne 9. 1. 2023 potvrdila svoji účast na jednání, ohledně předmětu notářské úschovy uvedla, že jí nebyla předložena žádná z listin, na jejímž základě by mohla v souladu s ujednáním účastníků úschovy listiny z úschovy vydat, resp. s nimi manipulovat. Podle obsahu protokolu z jednání, konaného dne 10. 1. 2023 soudkyně poté, co sdělila notářce, k jakým otázkám bude jako svědek slyšena, uvedla, že s ohledem na vzniklé pochybnosti o případně vyznačených indosamentech na akciích bude třeba akcie fyzicky prohlédnout s tím, že pokud má předmět notářské úschovy s sebou, nic nebrání tomu, aby při jednání byla přelepka narušena a akcie byly ohledány, protože pokud o nich má být rozhodováno, musí je soud vidět a poté je notářce vrátí. Notářka takto postupovat odmítla s tím, že si musí vyžádat stanovisko Notářské komory. Usnesením, vyhlášeným při tomto jednání, bylo soudem notářce uloženo, aby ve stanovené lhůtě sdělila, zda a za jakých podmínek zpřístupní soudu originály předmětných akcií. Notářská komora České republiky k žádosti notářky o stanovisko stran možné manipulace s předmětem notářské úschovy podáním ze dne 25. 1. 2023 sdělila, že s ohledem na své pravomoci nemůže vydávat závazná stanoviska. Podle názoru předsedy Legislativní komise prezidia Komory není možné s předmětem úschovy nakládat jinak, než stanoví zákon. Manipulace s předmětem úschovy by byla možná, pokud by s ní vyslovili souhlas složitel a příjemce dle protokolu o úschově. S notářkou předloženého záznamu z jednání v její kanceláři ze dne 24. 4. 2023 ve věci uzavření dodatku k protokolu o notářské úschově č. [Anonymizováno] odvolací soud zjistil, že notářka účastníky v souvislosti s požadavkem soudu na předložení akcií v řízení, vedeném u Krajského soudu v Ostravě, vyzvala k uzavření dodatku k protokolu o úschově. Žalovaná jako složitel uzavření dodatku k protokolu výslovně odmítla. Poté, co jí byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 14. 9. 2023, č. j. 13 Cm 162/2021-118 opětovně uložena povinnost k předložení akcií, přijatých do notářské úschovy, vyzvala notářka oba účastníky k uzavření dodatku k protokolu o notářské úschově, uzavřen nebyl. Notářka soud prvního stupně dne 2. 10. 2023 požádala o prodloužení lhůty k předložení předmětu úschovy do doby uzavření dodatku k protokolu o úschově.

8. Předložení listinných akcií, které jsou předmětem notářské úschovy, v rámci splnění ediční povinnosti, uložené notářce dle § 129 odst. 2 o. s. ř., je nutno odlišit od vydání listin notářem z notářské úschovy dle § 84 zák. č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. Z úpravy ediční povinnosti v § 129 odst. 2 o. s. ř. plyne, že ten, kdo má u sebe listinu, jíž má být proveden důkaz, je povinen ji soudu předložit. Povinnost vzniká jak účastníkům řízení, tak třetím osobám. Nesplní-li takto uloženou povinnost třetí osoba, která má listinu u sebe, odmítá ji vydat a hrubě tak ztěžuje postup soudu, lze její jednání postihnout uložením pořádkové pokuty. Předložení listinných akcií uložil soud notářce již v rámci předvolání k jednání, přičemž při jednání vysvětlil, z jakých důvodů musí důkaz listinnými akciemi provést. Následně povinnost předložit předmětné listině akcie uložil notářce soudním rozhodnutím. Na rozdíl od vydání listin notářem z notářské úschovy dle § 84 zák. č. 358/1992 Sb., při němž je listina s konečnou platností vydána oprávněné osobě za podmínek tímto ustanovením vymezených, předložením listin notářem z notářské úschovy na základě soudem uložené ediční povinnosti nedochází k žádné změně předmětu notářské úschovy ani jejího obsahu, po provedení k důkazu jsou listiny notářce vráceny. Na následnou povinnost notářky vydat listiny z úschovy za zákonných podmínek v souladu s protokolem o úschově to nemůže mít žádný vliv, nejedná se o nakládání s předmětem notářské úschovy nad rámec protokolem o úschově sjednaných podmínek. Soud prvního stupně přitom notářku na možnost uložení pořádkové pokuty v případě nepředložení listinných akcií výslovně upozornil. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že za situace, kdy žalovaná jednoznačně odmítla uzavření dodatku k protokolu o úschově (zápis z jednání u notářky dne 24. 4. 2023) a notářka následně s vědomím této skutečnosti formálně požádala soud o prodloužení lhůty ke splnění uložené ediční povinnosti, nelze zřejmě o možném uzavření dodatku reálně vůbec uvažovat. Bez součinnosti notářky, která takto odmítá splnit uloženou ediční povinnost, nemůže soud v řízení pokračovat a ve věci rozhodnout. Zákonné předpoklady pro uložení pořádkové pokuty notářce dle § 53 o. s. ř. byly splněny, výši uložené pokuty při dolní hranici maxima nelze shledat nepřiměřenou.

9. Odvolací soud z uvedených důvodů napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil.