o zaplacení směnečného peníze ve výši 1 262 000 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. října 2023, č. j. 31 Cm 39/2022-211,

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 1. 8. 2023, č. j. 31 Cm 39/2022-153 a v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 33 105,60 Kč.

2. V odůvodnění uvedl, že k návrhu žalobce bylo na základě směnky vlastní, vystavené žalovaným dne 6. 3. 2020 na řad žalobce, znějící na směnečnou sumu ve výši 1 694 000 Kč, splatné dne 20. 4. 2020, rozhodnuto směnečným platebním rozkazem. Žalovaný na směnečnou sumu dosud zaplatil 432 000 Kč.

3. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasné námitky, v nichž uvedl, že ve prospěch žalobce žádnou směnku nevystavil; podpis na směnce není jeho. Připustil, že má vůči žalobci dluh, který splácí. Tento dluh nedosahuje výše směnečné sumy a není zajištěn směnkou, jejímž by byl výstavcem. Se směnkou bylo dodatečně manipulováno, tj. neznámá osoba po vypsání textu směnky text dále doplňovala, a to s ohledem na mezery v textu směnky mezi předtiskem a ručně vypisovanými údaji a s ohledem na absenci mezery v údaji směnečné sumy. V tomto údaji mohlo dojít k dodatečnému vepsání určitých písmen či slov.

4. Po provedeném dokazování (spornou směnkou, znaleckým posudkem [právnická osoba] ze dne 22. 2. 2021, znaleckým posudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] Policie České republiky dne 23. 12. 2021, znaleckým posudkem [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 17. 10. 2023, potvrzeními o platbách, předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2020 a podacím lístkem) soud uzavřel, že podpis žalovaného na směnce je jednoznačně jeho pravým podpisem. Námitkové tvrzení žalovaného, že žádnou směnku ve prospěch žalobce nevystavil a jeho podpis není pravý, byla „setřena“. Žádným ze znaleckých posudků nebylo prokázáno, že by se směnkou bylo po jejím vystavení dodatečně manipulováno ve smyslu dopisování údajů. Znalkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na základě vizuálního porovnání písma pouze vyslovila nižší stupeň pravděpodobnosti, že slovo „MILION“ bylo dodatečně dopsáno před zbývající text na řádce vyjadřující směnečnou sumu slovy. Tento závěr však není odpovědí na otázku, kdy bylo toto slovo dopsáno ve vztahu k okamžiku vystavení směnky a jejímu předání žalobci jako majiteli směnky. Skutečnost, že slovo „MILION“ obsahuje určité odlišnosti (šířka písmen, mezer a odsazení od okraje) je zřejmá i laickým pohledem. To však není odpovědí na otázku, zda žalobce tento údaj dopsal až po vystavení směnky. Je možné a pravděpodobné, že slovo „MILION“ bylo dopsáno po vyplnění zbývajícího textu na řádce, nicméně ještě před tím, než žalovaný směnku opatřil svým podpisem, nebo před tím, než směnku předal jejímu majiteli. Z tohoto pohledu znalecký posudek [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] žádnou odpověď nepřináší a manipulaci se směnkou po jejím vystavení neprokazuje.

5. Po prokázání pravosti podpisu na směnce žalovaný tvrdil, že si není vědom, že by směnku podepsal, směnka mu musela být podstrčena anebo se jeho podpis na směnku dostal jiným způsobem. Neměl vůli směnku podepsat. Navrhl důkaz spisem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]-[Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v němž je jeho výpověď o tom, že pokud by podpis na směnce měl být jeho, neví, jakým způsobem se na směnku dostal. Dále namítl, že částka napsaná na směnce neodpovídá skutečnému dluhu a jsou v ní zahrnuty i úroky, jak vyplývá z výslechu provedeného v hlavním líčení v září 2023, v řízení vedeném [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]-[Anonymizováno] pod [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že námitky byly uplatněny až po lhůtě k jejich podání, soud k nim nepřihlížel, a proto k jejich prokázání neprovedl navržené důkazy.

6. Při právním posouzení vyšel soud z čl. I § 75, čl. I § 77 odst. 1 ve spojení s čl. I § 48 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen „z. s. š.“). Směnka uplatněná žalobcem obsahuje všechny náležitosti vyžadované citovaným zákonem, je směnkou platnou.

7. Protože námitky žalovaného vydaný směnečný platební rozkaz nezpochybnily, byl ponechán v platnosti. O nákladech námitkového řízení rozhodl soud podle § 142 dost. 1 o. s. ř. a přiznal jejich náhradu v námitkovém řízení úspěšnému žalobci.

8. Žalovaný napadl rozsudek včasným odvoláním, v němž navrhl napadený rozsudek změnit tak, že se směnečný platební rozkaz zrušuje, případně jej zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že nesouhlasí se skutkovými závěry soudu prvního stupně. Argumentace soudu prvního stupně ve vztahu k závěrům znaleckého posudku ohledně slova „MILION“ je nelogická. Nebyl důvod, aby žalovaný do směnky něco dopisoval, jednoduše by vypsal směnku novou, aby nevznikly pochybnosti o kontinuitě ručně psaného textu na směnce. Z toho vyplývá, že předmětné slovo bylo do směnky dopsáno dodatečně. Soudu prvního stupně vytkl, že neprovedl jím navržený důkaz výslechem znalkyně [Anonymizováno]. Rozsudek je tedy předčasný. Nesouhlasí s hodnocením námitek uplatněných při jednání jako opožděných. Takové hodnocení je restriktivní. Základ „nových“ námitek byl uveden již v námitkách včasných. Soud prvního stupně měl provádět dokazování k námitkám, že si není vědom vystavení směnky a že částka na směnce neodpovídá skutečnému dluhu. Protože se směnkou bylo manipulováno, je nárok žalobce neoprávněný.

9. Žalobce při jednání uvedl, že skutkové i právní závěry soudu prvního stupně považuje za správné, a navrhl rozsudek jako věcně správný potvrdit.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a násl. o. s. ř.) a neshledal odvolání žalovaného důvodné. Vyšel přitom ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování.

11. Soud prvního stupně opřel svůj závěr o pravosti směnky o znalecké posudky předložené žalobcem. Tyto byly vyhotoveny znalci ustanovenými v trestním řízení, nikoliv v řízení předmětném. Důsledkem uvedeného je, že šlo o důkaz nikoliv znaleckým posudkem, ale o důkaz listinou (§ 129 o. s. ř.). Nicméně obě listiny poskytly dostatečný podklad pro přijetí závěrů, že podpis žalovaného na sporné směnce je jeho pravým podpisem (závěr ohledně této otázky, přijatý osobou k tomu odborně způsobilou, byl jednoznačný) a že do směnky nebylo technicky zasahováno, byla vyhotovena vytištěním formuláře a s vysokou pravděpodobností naráz (závěr ohledně této otázky byl rovněž přijat osobami k tomu odborně způsobilými). Nadto, totožný závěr o pravosti podpisu žalovaného na směnce přijala i znalkyně z oboru písmoznalectví [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve znaleckém posudku předloženém žalovaným, který měl veškeré požadované náležitosti, včetně doložky jmenované o tom, že si je vědoma následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku (§ 127a o. s. ř.). Provedeným dokazováním tak lze mít pravost směnky za jednoznačně prokázanou.

12. Námitka žalovaného, že došlo k dodatečné manipulaci se směnkou, odůvodněnou tím, že „neznámá osoba po vypsání textu směnky tento text nadále upravovala“, což dovozuje z „mezer v textu směnky mezi předtiskem a ručně vypisovanými údaji u jednotlivých směnečných údajů“ a z absence „mezery v údaji, kde je slovy vypsaná výše směnečné sumy“, je námitkou změny textu směnky.

13. Podle čl. I § 69 z. s. š. byl-li změněn text směnky, jsou ti, kdož se podepsali na směnku po této změně, zavázáni podle změněného textu; ti, kdož se podepsali dříve, jsou zavázáni podle textu původního. Za změnu textu směnky smyslu citovaného ustanovení je ve vztahu ke konkrétnímu dlužníkovi považována taková změna v obsahu směnečné listiny, která nastala až poté, kdy se dlužníkem stal, tj. až poté, co směnku opatřil podpisem a uvedl ji do oběhu.

14. Aby se námitka mohla stát předmětem projednání v námitkovém řízení, musí být odůvodněna (§ 175 odst. 1 o. s. ř.). Za odůvodněné námitky jsou považovány ty, které jednoznačně a nezaměnitelně vymezují skutek, o který se obrana opírá (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 577/2010). Aby námitka změny textu směnky mohla být vyhodnocena jako odůvodněná, musela by obsahovat popis směnky (co do jednotlivých zápisů na ní) v době, kdy se žalovaný stal dlužníkem. Jenom tak by bylo možné jednoznačně a nezaměnitelně identifikovat změnu textu, k níž v mezidobí došlo, a tuto učinit předmětem dokazování. Uvedené však včasná námitka tak, jak ji žalovaný formuloval, postrádá. Žalovaný v ní pouze uvádí, že mohlo dojít k dodatečnému vepsání písmen či slov, aniž by tato konkrétně specifikoval, a dovozuje to z velikosti mezer mezi předtiskem a ručně vypisovanými údaji. Teprve na jednání před soudem prvního stupně dne 19. 10. 2023, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání námitek, přichází žalovaný s tím, že změna textu směnky má spočívat v dopsání slova „milion“ před slova „šest set devadesát čtyři tisíc korun českých“. Obtíže s konkrétní specifikací změny textu v námitkách jsou do určité míry pochopitelné, neboť obrana založená na tom, že dlužník na řad žalobce žádnou směnku nevystavil, v podstatě sama o sobě diskvalifikuje obranu, že dlužníkem „nevystavená“ směnka obsahuje jiný text, než měla při svém vystavení. Nicméně i rozporné či navzájem se vylučující námitky mohou být předmětem dokazování, jak plyne z judikatury Nejvyššího soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1970/2014); podmínkou však je, že jde o námitky odůvodněné. Tato podmínka splněna nebyla, a proto důkazy prokazující tuto námitku nebyl důvod provádět (konkrétně důkaz výslechem znalkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno]).

15. V rozporu s čl. I § 69 z. s. š. je pak úvaha žalovaného, že jím tvrzená dodatečná manipulace se směnkou je důvodem absolutní neplatnosti právního úkonu (správně jednání) ve smyslu § 580 občanského zákoníku. Prokázaná změna textu směnky nemá za následek neplatnost směnky; následkem je, že žalovaný by byl ze směnky zavázán podle textu původního. I proto je třeba trvat na tom, aby žalovaný již v námitkách přesně specifikoval změnu, jakou měla směnka v mezidobí doznat.

16. Navrhoval-li žalovaný důkaz doklady k platbám na dluh, nebyl k jeho provedení důvod. Nejenže absentovala tvrzení, jak má předmětný dluh souviset s předmětnou směnkou, ale navíc bylo výslovně tvrzeno, že mělo jít o platby na dluh, který „nebyl nikdy zajištěn směnkou“. Pokud jde o dluh se směnkou nijak nesouvisející, nemůže mít jeho splácení na povinnost směnku zaplatit žádný vliv.

17. Soud prvního stupně nepochybil, neprovedl-li důkaz listinou obsahující výslech žalobce v trestním řízení, neboť tvrzení, že mu směnka musela být podstrčena, že se jeho podpis na směnku dostal jiným způsobem a že neměl vůli směnku podepsat, uplatnil žalovaný až po uplynutí patnáctidenní zákonné lhůty k podání námitek. Jinak řečeno, opožděné námitky nejsou předmětem dokazování. S ohledem na obsah námitek nelze souhlasit s tím, že v obecné rovině byly tyto námitky obsaženy již v námitkách včas podaných, když ty žalovaný založil výhradně na tom, že podpis na směnce není jeho pravým podpisem a tvrzenou manipulaci se směnkou vztahoval výhradně k ručně psanému textu směnečné sumy, nikoliv k tomu, že snad text směnečného prohlášení měl být na listinu s jeho podpisem „dotisknut“ dodatečně.

18. Odvolací řízení je ovládáno zásadou tzv. neúplné apelace, o čemž byli účastníci soudem prvního stupně poučeni ve smyslu § 119a o. s. ř. Návrh žalovaného na doplnění dokazování zprávou k osobě žalobce, uplatněný až v odvolacím řízení, je důkazem „novým“, jehož provedení brání shora uvedená zásada. Nadto, jde o důkaz nezpůsobilý námitky žalovaného prokázat.

19. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji v odvolacím řízení úspěšnému žalobci. Náklady odvolacího řízení vynaložené v souvislosti s jeho právním zastoupením v celkové výši 16 734,30 Kč představují odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 13 380 Kč (úkonem byla účast na jednání před odvolacím soudem dne 25. 3. 2026) podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky a 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů, jejímž plátcem je právní zástupkyně žalobce, ve výši 2 904,30 Kč.