o zaplacení částky 1 000 216 Kč s příslušenstvím a odměnou, k odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. dubna 2023, č. j. 33 Cm 34/2007-333, ve znění usnesení ze dne 12. června 2023, č. j. 33 Cm 34/2007-337

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem, vydaným poté, co předchozí rozsudek ve věci byl zrušen usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 2013, č. j. 12 Cmo 47/2013-125, rozhodl o zrušení jím vydaného směnečného platebního rozkazu ze dne 17. 3. 2006, č. j. 33 Sm 239/2005-9 vůči žalovaným 2) a 3) (výrok I.), dále uložil žalobci zaplatit žalované 2) náhradu nákladů řízení ve výši 90 770 Kč (výrok II.), zaplatit žalovanému 3) náhradu nákladů řízení ve výši 108 716,50 Kč (výrok III.) a konečně zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 25 017 Kč (výrok IV.). Usnesením ze dne 12. 6. 2023, č. j. 33 Cm 34/2007-337 byla provedena oprava výše náhrady nákladů řízení ve výroku III. rozsudku na částku 348 698,50 Kč. Podle odůvodnění rozsudku byl v řízení uplatněn nárok na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a odměnou z cizí směnky, vystavené žalobcem v [adresa] dne 4. 1. 2002, obsahující příkaz [Anonymizováno] i žalovaným zaplatit bez protestu dne 29. 2. 2002 směnečnou sumu 1 000 216 Kč na řad žalobce. Žalobě bylo vyhověno shora označeným směnečným platebním rozkazem, který vůči žalovanému 1) nabyl právní moci. Žalovaní 2) a 3) podali v zákonné lhůtě proti platebnímu rozkazu námitky. Žalovaná 2) uvedla, že žalobci žádné směnky nepodepisovala, žalobce nezná a není jí jasné, proč požaduje zaplacení směnek až po úmrtí Ireny Varušové a nepožadoval jejich zaplacení právě po ní. Také žalovaný 3) namítl, že si není vědom toho, že by žalobci nějakou směnku podepsal nebo mu ručil. [Anonymizováno] měla klíče od jeho bytu a mohla disponovat s jeho doklady, přičemž žalovaný 3) zjistil, že toho v několika případech zneužila. Proto také podal na [Anonymizováno] trestní oznámení.

2. Na základě provedeného dokazování (prvopisem směnky, ověřovací knihou O II. notáře [Anonymizováno], znaleckými posudky [Anonymizováno], [adresa], Kriminalistického ústavu Policie ČR [adresa], trestním spisem vedeným Policií ČR pod sp. zn. [Anonymizováno], protokolem o trestním oznámení) soud prvního stupně zjistil, že sporná směnka byla vystavena žalobcem v [adresa] dne 4. 1. 2002 a obsahovala příkaz [Anonymizováno] a žalovaným zaplatit bez protestu dne 29. 12. 2002 na řad žalobce směnečnou sumu 1 000 216 Kč. Směnka byla splatná v [Anonymizováno] a byla opatřena nečitelným podpisem výstavce. Na předtištěných řádcích byly učiněny podpisy akceptantů, mimo jiné i žalovaných, s uvedením jejich jména, příjmení, bydliště a rodného čísla. Na rubové straně směnky byly vyznačeny ověřovací doložky notáře [Anonymizováno], připojen byl i otisk a podpis notáře, resp. notářské koncipientky [Anonymizováno], dále místo a datum vyhotovení ověřovací doložky. V doložkách je uvedeno běžné číslo ověřovací knihy, jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo žalovaných, dále to, že takto označené osoby předmětnou listinu před notářem podepsaly a jejich totožnost byla zjištěna občanským průkazem. Z kopií listin ověřovací knihy O II. notáře [Anonymizováno] (rub listu 5, list 6, rub listu 6, list 7) bylo zjištěno (za situace, kdy zástupci účastníků řízení učinili nesporným, že ve spise založené kopie odpovídají originálu), že dne „9. 1. 02“ (sloupec 2 – den ověření) byl učiněn pod pořadovými čísly 34 - 105 106 (sloupec 1 - běžné číslo) zápis o tom, že byl (mimo jiné) ověřen podpis žalovaných 2) a 3) s uvedením jejich rodného čísla a adresy (sloupec 3 – jméno, příjmení, r. č., bydliště osoby, jejíž podpis je ověřován a její podpis). U těchto údajů je nečitelný podpis, přičemž předmětem osvědčení byla mimo jiné i směnka ze dne 4. 1. 2002 splatná dne 29. 12. 2002 znějící na směnečnou sumu 1 000 216 Kč (sloupec 6 – označení listiny). Ve stejném sloupci je označeno i dvanáct dalších „směnek na 75 000 Kč“ (s uvedením data vystavení a splatnosti), „smlouva o půjčce se zástavní smlouvou, kterou se zastavuje nemovitá věc ze dne 7. 1. 02“ a „plná moc ze dne 7. 1. 02“. Zmíněné údaje jsou zapsány pod sebou, kdy pod označením každé ze směnek je ještě uvedeno „1x4“ (číslicí čtyři je přepsána původní číslice tři). Ověřování podpisů provedla notářská koncipientka. U jednotlivých zápisů byly prováděny opravy škrtáním bez uvedení údaje, kdo tak činil, není dále zřejmé, který podpis patří ke které ověřované listině, neodpovídají pořadová čísla v ověřovací knize číslům uvedeným na sporné směnce, neboť na rubu směnky jsou uvedená pořadová čísla 82-85, u žalovaného 3) je v ověřovací knize na rubu strany 5 číslo 34 se šipkou 105, 106 a u jeho jména jsou označeny jiné směnky, na rubu čísla listu 6 je pak označena i sporná směnka, avšak bez označení osoby. U jednotlivých ověřovaných podpisů chybí podpis ověřovatele – je zde pouze parafa u prvního podpisu pod č. 34, nikoli již u podpisu žalovaných. Sloupec 9 (zjištění totožnosti úředním průkazem) – na úrovni jednotlivých jmen označených ve sloupci 3 – „PH 139649“, „HP 766561“, „PH 139703“ a sloupec 10 (podpis ověřujícího) – nečitelný podpis nacházející se na úrovni jména osoby (I. V.) a „2190“. Všechny shora popsané údaje jsou uvedeny v rámci jednoho záznamu, kdy předchozí a následující záznam jsou odděleny vodorovnou čarou.

3. Ze znaleckého posudku [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ze dne 16. 11. 2009 soud prvního stupně zjistil, že je pravděpodobnější, že podpis na předmětné směnce je pravým podpisem žalované 2), než že jím není a dále, že je pravděpodobnější, že podpis na předmětné směnce není pravým podpisem žalovaného 3), než že jím je. Ze znaleckého posudku Ústavu kriminalistiky a forenzních disciplín [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne 10. 2. 2012 bylo zjištěno, že u obou podpisů přijal znalecký ústav kladný závěr zkoumání v rovině nízké pravděpodobnosti, tj. ohledně obou sporných podpisů uzavřel, že je pravděpodobnější, že jde o pravé podpisy, než že by se jednalo o jejich napodobeninu. Soud vyšel rovněž ze závěrů znaleckého posudku [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 10. 2016, který ohledně sporného podpisu na jméno žalované 2) přijal kladný závěr ve střední rovině pravděpodobnosti (tj. že sporný podpis je pravděpodobně pravým podpisem žalované 2), ohledně druhého sporného podpisu byl vysloven kladný závěr v rovině nízké pravděpodobnosti (tj. že je pravděpodobnější, že sporný podpis je pravým podpisem žalovaného 3), než že by se jednalo o padělek. Z revizního znaleckého posudku [Anonymizováno] ze dne 26. 10. 2016, č. j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že je pravděpodobné, že sporné podpisy jsou pravými podpisy žalovaných, a to v případě podpisu žalované 2) v rovině střední pravděpodobnosti, v případě podpisu žalovaného 3) v rovině nízké pravděpodobnosti. Z trestního spisu vedeného policií ČR ČTS: [Anonymizováno] bylo zjištěno, že bylo prověřováno trestní oznámení [Anonymizováno] na [Anonymizováno] pro podezření z trestného činu poškozování cizích práv. Prověřování bylo odloženo pro úmrtí podezřelé [Anonymizováno]. Dne 23. 10. 2003 učinil žalovaný 3) trestní oznámení, v němž uvedl, že od roku 2000 žil s [Anonymizováno]. Po její smrti dostal od jejího manžela svazek dokumentů, ve kterých se nacházely upomínky, plné moci, faktury, leasingové smlouvy, bankovní úvěry, které však žalovaný 3) dle svých tvrzení nikdy nepodepsal a o nichž nic neví.

4. Shora uvedená zjištění soud právně posoudil podle ust. § 175 odst. 4, § 133 a § 134 o. s. ř. Po provedeném dokazování vzal za prokázáno, že žalobce předložil prvopis cizí směnky obsahující náležitosti vyžadované ust. čl. I § 1 ZSŠ. Ohledně námitky žalovaných 2) a 3), kteří popřeli pravost svým podpisů na sporné směnce, odkázal soud na své závěry přijaté v rozsudku ze dne 6. 10. 2017, č. j. 33 Cm 34/2007-213 v tom směru, že provedené důkazy neumožňují zcela jednoznačně uzavřít, že sporné podpisy na směnce jsou pravými podpisy žalovaných. Ohledně otázky, zda zápisy v ověřovací knize odpovídají pravidlům upraveným v notářském kancelářském řádu (včetně jeho přílohy č. 4) dospěl soud k závěru, že nikoliv. S odkazem na znění § 74, § 44 odst. 4 notářského kancelářského řádu i na pravidla uvedené v příloze č. 4 tohoto předpisu uvedl, že ověřování podpisů žalovaných měla provést notářská koncipientka [Anonymizováno]. U jednotlivých zápisů v ověřovací knize byly prováděny opravy škrtáním bez uvedení údaje, kdo tak činil, ze zápisů není zřejmé, komu podpis patří, ke které ověřované listině, pořadová čísla v ověřovací knize neodpovídají číslům uvedeným na směnce, u ověřovaných podpisů žalovaných 2) a 3) chybí podpis ověřovatele. Uvedené zápisy tak obsahují základní vady, neboť jsou provedeny v rozporu s přílohou č. 4 notářského kancelářského řádu, což vedlo soud k závěru, že ověřovací doložky za veřejnou listinu považovat nelze. Důkazní břemeno k prokázání pravosti podpisů žalovaných 2) a 3) tak tíží žalobce, který po poučení ze strany soudu opětovně odkázal na zpracované znalecké posudky, zejména pak na závěry revizního znaleckého posudku a navrhl, aby soud učinil dotaz na notáře ohledně aktuálního pobytu [Anonymizováno] a jmenovanou případně vyslechl. Tento důkazní návrh soud zamítl s poukazem na to, že šetřením, které bylo v průběhu řízení provedeno, se místo pobytu [Anonymizováno] (a to ani v dalších řízení, vedených u téhož soudu mezi stejnými účastníky) nepodařilo zjistit a bez odezvy zůstal i pokus o kontakt prostřednictvím e-mailu. Případná výpověď této svědkyně by nadto nemohla nic změnit na závěru o tom, že zápisy v ověřovací knize neodpovídají pravidlům upraveným v notářském řádu, v důsledku čehož nemohou být považovány za veřejnou listinu. Z uvedených důvodů soud směnečný platební rozkaz vůči žalovaným 2) a 3) zrušil. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Žalobce podal proti rozsudku včasné odvolání, v němž navrhl jeho změnu tak, aby byl směnečný platební rozkaz ve vztahu k žalovaným 2) a 3) ponechán v platnosti a byla mu přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. Neztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že z důvodu vad zápisů v ověřovací knize nelze považovat ověřovací doložky za veřejnou listinu. Celý záznam se nachází na třech dvojstranách ověřovací knihy a je třeba na něj nahlížet jako na celek. V rámci tohoto záznamu bylo ověřeno celkem 73 podpisů, čemuž odpovídá i odměna uhrazená notáři ve výši 2 190 Kč, jak je uvedeno ve sloupci 10 spolu s podpisem ověřujícího. Bylo ověřeno celkem 11 směnek znějících na částku 75 000 Kč, a to vždy po jedné listině, na které byly ověřeny 4 podpisy, dále jedna směnka na částka 1 000 216 Kč (tj. jedna listina, na které byly ověřeny 4 podpisy) a smlouva o půjčce ze dne 7. 1. 2002 (5 listin, na každé z nich 4 podpisy). Těmto ověřením (celkem 72 podpisů) odpovídá i záznam ve sloupci 1 (běžné číslo) – 34 – 105. Dále byla ověřena plná moc ze dne 7. 1. 2002 (jedna listina s jedním podpisem), čemuž odpovídá ve sloupci 1 běžné číslo 106. Podle názoru žalobce je zcela evidentní, že podpis ověřovatele na první dvoustraně záznamu se vztahuje i k ověřování podpisů žalovaných 2) a 3), jejichž jména jsou uvedena na další straně. Žalobce má za to, že záznam v ověřovací knize odpovídá čl. II. Přílohy č. 4 (Návod k vedení ověřovací knihy) k Notářskému kancelářskému řádu. Ověřovací doložky proto netrpí závažnými vadami a jsou proto veřejnými listinami. Žalobce se dále vyjádřil k důkazům znaleckými posudky. Odkázal v této souvislosti na důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 5 Cmo 67/2018 a dále argumentoval tím, že posudkem [Anonymizováno] a revizním posudkem [Anonymizováno], při jejichž vypracování byl k dispozici dostatek srovnávacího materiálu a jejichž závěry jsou precizně a přesvědčivě odůvodněny, je dostatečně prokázáno, že sporné podpisy jsou skutečně pravými podpisy žalovaných. Soud prvního stupně mimo to nehodnotil tyto důkazy v souvislosti s ostatními v řízení provedenými důkazy, zejména se nijak nevypořádal se skutečností, že v rámci usnesení Policie ČR, [adresa], ze dne 25. 4. 2005, ČTS: [Anonymizováno], je uvedeno: „Další z ručitelů, který ale trestní oznámení nepodal, je [Jméno žalované C], nar. [Datum narození žalované C] nezapře, věděl, že p. [Anonymizováno] ručí, podepsal jí více různých dokladů, byl její přítel. Trestní oznámení tudíž nepodá.“ Soud tento důkaz pominul i přesto, že sám v odst. 13 odůvodnění rozsudku na trestní spis odkazuje a činí z něj některá zjištění. Žalobce dále vytkl soudu prvního stupně neprovedení důkazu výslechem svědkyně [Anonymizováno] s tím, že soud měl dále pokračovat v šetření ohledně jejího současného pobytu, neboť nelze vyloučit, že opětovně pobývá v České republice a její pobyt by bylo možné zjistit. To platí tím spíše, že se může jednat o klíčové svědectví v projednávané věci.

6. Žalovaní 2) a 3) navrhli, aby byl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrzen.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné. Vyšel přitom ze skutkových zjištění, která učinil soud prvního stupně na základě jím provedeného dokazování, i ze zjištění, učiněných z důkazů, provedených v odvolacím řízení.

8. V odvolacím řízení byl zopakován důkaz znaleckým posudkem [Anonymizováno], znalkyně v oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, ze dne 16. 11. 2009, č. j. 36/516/08, z něhož bylo zjištěno, že znalkyně poté, co vyloučila technické padělání sporných podpisů, rozborem a vzájemným porovnáním sporného podpisu znějícího na jméno žalované 2) a srovnávacích podpisů nalezla v obecné i zvláštní rovině zkoumání převážně znaky podobné a méně podobné, přičemž se jednalo o znaky mající nízkou identifikační hodnotu. Stran posuzovaného sporného podpisu přijala závěr, že je pravděpodobnější, že jde o pravý podpis žalované 2), než že tomu tak není. V případě sporného podpisu znějícího na jméno žalovaného 3) pak znalkyně nalezla převážně méně podobné znaky, vedle nichž byly nalezeny i znaky podobné, a to rovněž s nízkou identifikační hodnotou. Ohledně tohoto podpisu pak uzavřela, že je pravděpodobnější, že sporný podpis není pravým podpisem žalovaného 3), než že jím je. Z obsahu posudku dále vyplývá, že znalkyně využila ke zkoumání srovnávací materiál, jehož zásadním nedostatkem byla absence ukázek podpisů žalované 2) z adekvátní doby (2002-2003). Stejný problém se vyskytl i u podpisů žalovaného 3), u něhož bylo zjištěno, že v průběhu roku 2004-2005 přestal používat nacvičený druh podpisu a začal výlučně používat podpis textového druhu, který používal i v minulých letech (sporný podpis byl zjednodušeným nacvičeným podpisem).

9. Ze znaleckého posudku [Anonymizováno], ze dne 17. 12. 2012, č. j. [Anonymizováno],odvolací soud zjistil, že znalecký ústav měl k dispozici srovnávací materiál většího rozsahu, nikoli však – pokud jde o podpisy žalované 2) odpovídající míry zjednodušení. Rovněž zajištěné ukázky podpisů žalovaného 3) přes jejich poměrně vysoké množství odpovídaly druhem jen zčásti, neboť většinou se jednalo o textové podpisy, které nebylo možné k posouzení pravosti sporného podpisu využít. Analýzou sporného podpisu a srovnávacích podpisů žalovaného 2) a jejich následným porovnáním byly kromě rozdílu v míře zjednodušení zjištěny především podobné a shodné znaky v obecné i zvláštní rovině zkoumání. Přestože nebylo možné z důvodu druhové neadekvátnosti porovnat všechna hlediska sporného podpisu, znalecký ústav poté, co vyloučil možnost technického padělání, rozhodoval mezi hypotézou pravého podpisu a padělku vyhotoveného tzv. z volné ruky se snahou o napodobení vzoru a z důvodu zjištěné kombinace znaků a kvality psacího tahu se přiklonil ke kladnému závěru zkoumání v rovině nízké pravděpodobnosti. Obdobně tomu bylo i u sporného podpisu znějícího na jméno žalovaného 3), jehož analýzou a porovnáním se srovnávacími podpisy byly nalezeny rovněž především podobné a shodné znaky v obou rovinách zkoumání. Při rozhodování mezi hypotézou pravého podpisu a hypotézou padělku tzv. z volné ruky se snahou o nápodobu (po vyloučení technického a smyšleného padělku) znalecký ústav vzhledem k hodnotě zjištěných kvalitních podobností a shod, převažujících nad sníženou kvalitou některých částí sporného podpisu, rovněž přijal kladný závěr zkoumání v rovině nízké pravděpodobnosti (tzn. ohledně obou sporných podpisů uzavřel, že je pravděpodobnější, že jde o pravé podpisy, než že by se jednalo o jejich napodobeninu).

10. Odvolací soud dále zopakoval důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, odvětví zkoumání ručního písma, vyhotoveným [Anonymizováno] dne 26. 10. 2016, č. j. [Anonymizováno], z něhož zjistil, že jako srovnávací materiál bylo předloženo téměř 60 ukázek podpisů žalované 2) v podobě originálů či kopií podpisů na dokumentech a dále na dvě desítky ukázek podpisů ve formě obrazové dokumentace poskytnuté zpracovatelem posudku [Anonymizováno]. Šlo tedy o poměrně rozsáhlý soubor srovnávacího materiálu, jehož nevýhodou však byla absence ukázek nacvičených podpisů z období datace sporného podpisu, jakož i rozdíl v míře zjednodušení u většiny srovnávacích podpisů. Analýzou a komparací sporného podpisu a srovnávacích podpisů byly nalezeny převážně shodné znaky, vedle nich pak i některé znaky rozdílné. Po vyloučení možnosti technického padělání sporného podpisu a hypotézy smyšleného padělku znalecký ústav při rozhodování mezi hypotézou pravého podpisu žalované 2) a hypotézou padělku se snahou o napodobení po vyhodnocení všech nalezených znaků a jejich identifikační hodnoty přijal kladný závěr ve střední rovině pravděpodobnosti (tj., že sporný podpis je pravděpodobně pravým podpisem žalované 2/). Pokud jde o zkoumání sporného podpisu žalovaného 3), měl znalecký ústav k dispozici značné množství srovnávacího materiálu, v převážné většině ukázek však šlo o podpisy textové, zatímco sporný podpis je nacvičený, výrazně zjednodušený. Pouze menší část ukázek představovaly nacvičené podpisy, které svým druhem, mírou a způsobem zjednodušení odpovídaly spornému podpisu a tedy je bylo možné využít ke komparaci. Znalecký ústav zjistil vysokou variabilitu podpisů žalovaného 3) s tím, že navíc jde o podpisy velmi jednoduché, obsahující jen malé množství identifikačně významných znaků. Při komparaci sporného podpisu s podpisy srovnávacími byly v obou rovinách zkoumání nalezeny převážně shody, vedle shod pak i několik rozdílů. Při prvotním zkoumání nebyly nalezeny znaky technického padělání, vyloučena byla i hypotéza smyšleného padělku. Pro hypotézu pravého podpisu svědčily nalezené shody, a to i v detailech, které nejsou laickým pohledem patrné, zatímco pro hypotézu padělku na straně druhé svědčily podle závěru znaleckého ústavu nalezené rozdíly a zhoršená kvalita psacího tahu, kterou však znalec přičítal spíše vlivu psacích podmínek. Vzhledem k jednoduchosti podpisu a malému počtu idektifikačně významných znaků a také s ohledem na poměrně velkou variabilitu podpisů žalovaného 3) bylo možné vyslovit i kladný závěr pouze v rovině nízké pravděpodobnosti (tj. je pravděpodobnější, že sporný podpis je pravým podpisem žalovaného 3), než že by se jednalo o padělek.

11. K posudku [Anonymizováno] znalecký ústav uvedl, že je sice stručnější a méně obrazově dokumentovaný než je obvyklé, jeho struktura, použité metody a postupy však odpovídají standartním znaleckým posudkům z oboru písmoznalectví. Nalezené znaky jsou popsány, jen stručně dokumentovány a znalkyně podrobněji nevysvětlila, jakými hypotézami se zabývala a jak ke svému závěru dospěla. Pokud jde o podpisy žalované 2), měla znalkyně k dispozici celkově menší množství srovnávacího materiálu, přičemž se v naprosté většině jednalo o srovnávací podpisy, které spornému podpisu neodpovídaly mírou zjednodušení. Se závěrem zkoumání podpisů žalované 2), k němuž znalkyně na základě těchto materiálů došla, se zpracovatel revizního posudku ztotožnil a vzhledem k většímu množství materiálu, který sporným podpisům více odpovídá, mohl výsledek jejího zkoumání dále upřesnit. Pokud jde o podpisy žalovaného 3), i zde měla [Anonymizováno] k dispozici menší množství adekvátního srovnávacího materiálu, měla však k dispozici několik druhově shodných ukázek podpisů, nikoli pouze podpisy textové. Malé množství těchto ukázek a jejich velká vzájemná variabilita neumožňují posoudit stav a vývoj písařského stereotypu žalovaného 3) a správným závěrem by za této situace byl podle zpracovatele revizního posudku závěr nerozhodný.

12. K posudku [Anonymizováno] zpracovatel revizního posudku uvedl, že použité metody a postupy plně odpovídají standardním znaleckým poudkům z oboru písmoznalectví. Za formální chybu označil chybějící část seznamu materiálů, s tím však, že znalec na vyžádání obratem poskytl jak seznam materiálů, tak velmi kvalitní obrazovou dokumentaci a posudek tak bylo možno bez problémů přezkoumat. Nalezené znaky byly popsány a zdokumentovány, z posudku vyplývá, jak znalec ke svému závěru dospěl. Se závěry tohoto posudku se zpracovatel revizního posudku ztotožnil s tím, že vzhledem k rozšířenému srovnávacímu materiálu bylo možné závěry zkoumání podpisů žalované 2) dále zpřesnit.

13. Odvolací soud dále provedl důkaz Předpisem Notářské komory České republiky ze dne 9. prosince 1998, o kancelářském řádu, který byl přijat sněmem Notářské komory České republiky podle § 37 odst. 3 písm. m) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Podle § 42 písm. b) tohoto předpisu je ověřovací kniha O jedním z rejstříků, vedených notářem. Jak dále vyplývá z ust. § 45 odst. 1, za správnost a včasnost zápisů do rejstříku odpovídá notáři pracovník, který byl k vedení rejstříku určen. Zápisy do rejstříků musí být prováděny ve shodě se stavem a pohybem spisu. Podle ust. § 46 odst. 4 uvedeného předpisu je třeba zápisy provádět čitelně, nesprávné údaje musí být škrtnuty tak, aby byl škrtnutý text čitelný, trvalé zápisy nesmí být gumovány, ani jiným způsobem ničeny. Příloha č. 4 Předpisu obsahuje návod k vedení ověřovací knihy, a to vzor titulní strany a obecná pravidla pro zápisy (bod I.). V bodu II přílohy jsou uvedena pravidla pro vyplňování jednotlivých sloupců ověřovací knihy, podle nichž

ve sloupci 1 se uvádí běžná čísla, která začínají v každém kalendářním roce číslem 1, a to u každé ověřovací knihy, založené u notáře. Pro každý podpis se přidělí jedno běžné číslo. Podepisuje-li určitá osoba současně několik vyhotovení téže listiny, podepíše se v ověřovací knize pouze jednou a přidělí se v řádku, obsahujícím podpis této osoby, tolik běžných čísel, kolik vyhotovení téže listiny podepsal. Obdobně se postupuje i v případě, když určitá osoba podepisuje více různých listin, v tom případě se však ve sloupci šestém v řádku, obsahujícím osobní údaje a podpis této osoby, uvede označení každé podepisované listiny,

ve sloupci 2 se uvede datum legalizace,

ve sloupci 3 se uvede jméno, příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nelze-li rodné číslo zjistit, a bydliště osoby, jejíž podpis je legalizován, a její podpis,

ve sloupcích 4 a 5 se učiní svislá čárka, jde-li o případ uvedený v záhlaví,

ve sloupci 6 se uvede konkrétní označení listiny, na níž se legalizuje podpis a datum jejího sepsání, pokud ho obsahuje. Podepisuje-li se současně několik vyhotovení téže listiny, poznamenává se zde též počet těchto podepisovaných listin,

ve sloupci 7 se učiní svislá čárka, jde-li o případ uvedený v záhlaví, tj. je-li ověřujícímu osobně známa osoba, jejíž podpis je legalizován, popřípadě jsou-li mu osobně známí svědci totožnosti,

sloupec 8 se vyplní, zjišťuje-li se totožnost osoby, jejíž podpis je legalizován pomocí svědků (čísla jejich úředních průkazů se zapíší do sloupce 9., nezná-li je ověřující osobně),

ve sloupci 9 se uvede číslo úředního průkazu osoby, jejíž podpis je ověřován, eventuálně svědků totožnosti, nezná-li je ověřující osobně. Pokud tyto osoby prokáží totožnost jinými úředními průkazy, než občanskými, uvede se o jaký jiný úřední průkaz jde, s uvedením jeho čísla a údaje, kdo a kdy jej vydal. Jde-li o cestovní pas cizího státu, je zde třeba uvést stát, o který jde,

ve sloupci 10 se ověřující podepíší.

14. Odvolací soud dále zopakoval důkaz kopiemi dvoulistů č. 6 - 8 ověřovací knihy O II notáře [Anonymizováno], z níž zjistil, že

ve sloupci 1 (běžné číslo) je uvedeno „[Anonymizováno]“,

ve sloupci 2 (den ověření): „9. 1. 02“,

ve sloupci 3 (jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště osoby, jejíž podpis je ověřován a její podpis): „[Anonymizováno], RČ [Anonymizováno], [adresa]“, „ [Jméno žalované C], RČ [Anonymizováno]“, „[Jméno žalované B], RČ [Anonymizováno]“, „[Jméno žalované A], RČ [Anonymizováno], [adresa].“

Výše uvedené údaje jsou zapsány pod sebou a pod každým z nich se nachází nečitelný podpis.

ve sloupci 4 se nachází vedle označení žalovaných 2) a 3) svislá čára, tzn. podle záhlaví tohoto sloupce jimi byly listiny označené ve sloupci 6 podepsány,

ve sloupci 6 (označení listiny) je uvedeno mimo jiné: „směnka na 1 000 216 Kč slovy jedenmiliondvěstěšestnáct korun českých ze dne 4. 1. 02 splatná 29. 12. 02.“ Dále je v tomto sloupci označeno dalších dvanáct směnek na 75 000 Kč s uvedením dat vystavení a splatnosti, „smlouva o půjčce se zástavní smlouvou, kterou se zastavuje nemovitá věc, ze dne 7. 1. 02“ a „plná moc ze dne 7. 1. 02 udělená [Anonymizováno] panu [Anonymizováno].“

Uvedené údaje jsou zapsány pod sebou. Pod označením každé ze směnek je uvedeno „1x4“, s tím, že číslicí „4“ je přepsána původní číslice „3“,

sloupce 7 a 8 nejsou vyplněny,

ve sloupci 9 (zjištění totožnosti úředním průkazem) je na úrovni jednotlivých jmen uvedených ve sloupci 3 vyznačeno: „PH 139649“, „HP 766561“, „HP 777105“ a „PH 139703“,

ve sloupci 10 (podpis ověřujícího) se nachází nečitelný podpis a údaj „2 190,-“ a to na úrovni jména „[Anonymizováno]“, tedy první ze čtyř osob, jejichž podpisy byly ověřovány.

Všechny shora popsané údaje jsou uvedeny v rámci jednoho záznamu, kdy předchozí a následující údaje jsou odděleny vodorovnou čarou.

15. Z kopie sporné směnky bylo zjištěno, že na její rubové straně jsou vyznačeny čtyři legalizační doložky. Doložka vztahující se k podpisu žalované 2) obsahuje běžné číslo ověřovací knihy (O II 84/2002), jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo druhé žalované ([Jméno žalované B], r.č. [Anonymizováno], údaj o tom, že žalovaná 2) tuto listinu před notářem vlastnoručně podepsala, údaj o zjištění totožnosti žadatele platným úředním průkazem, místo a den ověření (v Teplicích dne 9. 1. 2002), nečitelný podpis ověřujícího a otisk razítka notáře [Anonymizováno]. Ohledně podpisu žalovaného 3) obsahuje legalizační doložka běžné číslo ověřovací knihy (O II 83/2002), jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo třetího žalovaného ([Jméno žalované C], r. č. [Anonymizováno], [adresa]), údaj o tom, že žalovaný 3) listinu před notářem vlastnoručně podepsal, údaj o zjištění totožnosti žadatele platným úředním průkazem, místo a den ověření ([adresa] dne 9. 1. 2002), nečitelný podpis ověřujícího a otisk razítka notáře [Anonymizováno].

16. Podle ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářského řádu) legalizací notář ověřuje, že fyzická osoba před ním v jeho přítomnosti listinu vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině se již nacházející před ním uznala za vlastní; tím není dotčen postup podle § 74a. Pro postup při prokazování totožnosti této osoby platí § 64 odst. 1 a 3 obdobně. Podle ust. § 74 odst. 2 notářského řádu legalizace se provede ověřovací doložkou neodkladně poté, kdy před notářem v jeho přítomnosti byla listina podepsána nebo byl podpis na listině se již nacházející uznán za vlastní, a to neodkladně po podepsání nebo uznání; ověřovací doložka obsahuje:

a) pořadové číslo přidělené Evidencí ověřených podpisů,

b) jméno, příjmení, datum narození a pobyt osoby, u níž je prováděna legalizace,

c) údaj o tom, že totožnost osoby uvedené v písmenu b) byla prokázána,

d) konstatování, že osoba uvedená v písmenu b) listinu vlastnoručně před notářem podepsala nebo že uznala podpis na listině za vlastní,

e) místo a datum vyhotovení doložky o ověření; ustanovení § 59 odst. 2 věty první se nepoužije,

f) podpis ověřujícího a otisk úředního razítka notáře.

17. Podle ustanovení § 6 notářského řádu notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a listiny o ověření (dále jen „notářské listiny“) jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně tímto zákonem.

18. Podle ustanovení § 134 o. s. ř. listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

19. V posuzované věci předložil žalobce prvopis cizí směnky, obsahující náležitosti vyžadované ust. čl. I § 1 ZSŠ. Protože žalovaní 2) a 3) popřeli pravost svých podpisů na předmětné směnce, bylo na žalobci jako předkladateli této listiny, aby prokázal, že je opatřena jejich pravými podpisy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3478/2007). Z legalizačních doložek, které jsou na směnce vyznačeny, bylo zjištěno, že splňují náležitosti vyžadované ustanovením § 74 odst. 2 notářského řádu a tedy jsou podle ust. § 6 téhož předpisu veřejnými listinami.

20. V souladu s právním názorem dovolacího soudu, vyjádřeným v rozsudku ze dne 28. 4. 2021, č. j. 29 Cdo 1310/2019-275 se odvolací soud dále zabýval tím, zda zápisy na dvoulistech č. 6, 7 a 8 ověřovací knihy O II notáře [Anonymizováno] vyhovují pravidlům upraveným v notářském kancelářském řádu, včetně jeho Přílohy č. 4, a dospěl přitom - oproti soudu prvního stupně - ke kladnému závěru. To platí i ohledně skutečnosti, že k údajům identifikujícím osoby, jejichž podpisy byly legalizovány, je ve sloupci 3 pod jejich označením připojen vždy jen jeden podpis každé z nich, přičemž ve sloupci 6 je uveden výčet všech jimi podepsaných listin, a to včetně směnky ze dne 4. 1. 2002 splatné dne 29. 12. 2002 na částku 1 000 216 Kč (čl. II Přílohy č. 4). Svislá čára vyznačená ve sloupci 4 vedle označení žalovaných prokazuje, že všechny listiny uvedené ve sloupci 6 jimi byly před notářem podepsány. Zápisy jsou opatřeny pouze jediným podpisem ověřující osoby ve sloupci 10; z výše uvedených pravidel však nelze dovodit, že by údaje, tvořící součást jediného zápisu pod položkami „[Anonymizováno]“ měly být ověřujícím podepisovány vícekrát. K výhradě soudu prvního stupně, že u jednotlivých zápisů v ověřovací knize byly prováděny opravy škrtáním bez uvedení údaje, kdo tak činil, odvolací soud uvádí, že s ohledem na to, že původní (opravované) údaje zústaly čitelné a je tedy zřejmé, že na všech směnkách popsaných ve sloupci 6 byly ověřovány čtyři namísto původně uvedených tří podpisů, vyhovuje provedená oprava znění § 46 odst. 3 notářského kancelářského řádu, s tím, že označení osoby, která opravu provedla, není tímto předpisem vyžadováno. Stran námitky, že pořadová čísla v ověřovací knize neodpovídají číslům uvedeným na sporné směnce, odkazuje odvolací soud na obsah zápisů v ověřovací knize, podle nichž prvním z ověřovaných podpisů byl v daném případě podpis [Anonymizováno] na směnce na 75 000 Kč ze dne 7. 1. 2002, splatné dne 30. 11. 2002 (podpis č. 34), následují podpisy dalších tří osob na stejné směnce (č. 35-37), poté podpisy čtyř osob na jedenácti dalších směnkách (č. 38-81) a konečně podpisy čtyř osob na směnce vystavené dne 4. 1. 2002 na částku 1 000 216 Kč splatnou dne 29. 12. 2002, a to konkrétně podpis [Anonymizováno] pod č. 82, podpis [Jméno žalované C] pod č. 83, podpis [Anonymizováno] pod č. 84 a podpis [Anonymizováno] pod č. 85. Uvedená běžná čísla ověřovací knihy odpovídají znění ověřovacích doložek, vyznačených na sporné směnce.

21. Je proto třeba uzavřít, že legalizační doložky na sporné směnce mají povahu veřejných listin a tedy ve smyslu ust. § 134 o. s. ř. prokazují, že žalovaní 2) a 3) směnku podepsali jako její akceptanti. Bylo tak na nich, aby vyvrátili pravdivost doložek; takový důkaz však nebyl v řízení podán. Pokud jde o výsledky znaleckého zkoumání podpisů, z výše uvedených zjištění je zřejmé, že ohledně podpisu žalované 2) všichni tři znalci dospěli naopak k závěru o jeho pravosti, byť v rovině nízké (posudky [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), resp. střední (posudek [Anonymizováno]) pravděpodobnosti. Ohledně podpisu žalovaného 3) pak dva ze tří znalců ([Anonymizováno] a [Anonymizováno]) rovněž přijali závěr kladný, a to v rovině nízké pravděpodobnosti; správnost závěru opačného, podle něhož je pravděpodobnější, že sporný podpis „Halberštát“ není pravým podpisem žalovaného 3), než že jím je, který přijala znalkyně [Anonymizováno], pak byla vyvrácena revizním posudkem [Anonymizováno]. Zpracovatel revizního posudku přitom přesvědčivě zdůvodnil, že malé množství adekvátního srovnávacího materiálu, který měla uvedená znalkyně k dispozici, a velká vzájemná variabilita podpisů žalovaného 3) neumožňovaly posoudit stav a vývoj písařského stereotypu žalovaného 3) a správným závěrem tohoto posudku by za této situace měl být závěr nerozhodný.

22. Protože žalovaní 2) a 3) přes poučení, poskytnuté podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. odvolacím soudem, žádný jiný důkaz k vyvrácení domněnky pravdivosti obou ověřovacích doložek neoznačili, odvolací soud uzavírá, že prostřednictvím námitky nepravosti svých podpisů se neubránili povinnosti, uložené jim směnečným platebním rozkazem.

23. Napadený rozsudek soudu prvního stupně byl proto podle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změněn tak, že směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 3. 2006, č. j. 33 Sm 239/2005-9 byl ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2) a 3) ponechán v plném rozsahu v platnosti.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 2, § 243g odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně, odvolacím soudem a dovolacím soudem v celkové výši 316 056 Kč, která odpovídá odměně za 16 úkonů právní služby po 12 340 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (vyjádření žalobce ze dne 8. 9. 2010, účast na jednáních ve dnech 24. 9. 2010, 5. 11. 2010 a 3. 7. 2012, vyjádření ze dne 8. 2. 2012, vyjádření k odvolání ze dne 25. 10. 2012, podání ze dne 26. 5. 2015 a 20. 9. 2017, odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 19. 12. 2017 účast na jednání u odvolacího soudu dne 11. 10. 2018, dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 14. 1. 2019, vyjádření ze dne 19. 6. 2019, vyjádření ze dne 18. 8. 2021, účast na jednání u soudu prvního stupně dne 11. 4. 2023, odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 16. 6. 2023 a účast na jednání u odvolacího soudu dne 11. 4. 2024), šestnácti paušálním náhradám hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradám cestovného za cesty z [adresa] a zpět dne 11. 4. 2023 a z [adresa] a zpět dne 11. 4. 2024 ve výši 5 924 Kč, náhradě 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 43 714 Kč, náhradě soudního poplatku za odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 10. 2017, č. j. 33 Cm 34/2007-213 ve výši 50 178 Kč a soudního poplatku za dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 10. 2018, č. j. 12 Cmo 48/2018-239 ve výši 14 000 Kč. Náhrada dalších nákladů řízení ve výši 95 665 Kč, které byly žalobcem vynaloženy do vydání směnečného platebního rozkazu, mu byla přiznána již tímto platebním rozkazem, který byl současně ponechán v platnosti.