o určení, že usnesení valné hromady účastníka nebylo přijato, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 4. 2025, č. j. 32 Cm 269/2024-135,

1. Shora označeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „soud prvního stupně“) určil, že nebylo přijato usnesení valné hromady účastníka ze dne 30. 9. 2022 (dále jen „usnesení valné hromady“), kterým mělo dojít ke změně stanov účastníka spočívající v: doplnění článku 4 odst. 2 o novou povinnost člena účastníka i) oznámit neprodleně převod vlastnického práva na jinou osobu ii) oznámit honebnímu starostovi svou emailovou adresu, pokud na ni chce zasílat informace týkající honebního společenstva; článku 5 odst. 2 písmeno g) ve znění: „Přenesení působnosti dle předpisu 449/2001 Sb., o myslivosti, § 21 odstavce 2 na honební výbor.“; článku 6 odst. 9 ve znění: „Valná hromada je při schůzích informována o činnosti a rozhodnutích honebního výboru. Dle ustanovení § 21 odst. 2 zákona o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, je z důvodu větší operativnosti honebního výboru působnost ve věci rozhodování o způsobu využití honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby přenesena na honební výbor.“; článku 9 odst. 1 druhá věta ve znění: „A upřednostnit spolky s větším počtem členů honebního společenstva z důvodu zachování záruky řádného mysliveckého hospodaření v honitbě.“, která měla být vložena mezi původní první a druhou větu stanov (dále jen „napadené změny stanov“, výrok I.), a uložil účastníku povinnost zaplatit navrhovateli k rukám zástupce navrhovatele na náhradě nákladů řízení 58 132,24 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel z návrhu došlého dne 13. 2. 2023, změněného na základě návrhu navrhovatele ze dne 5. 11. 2024, jímž navrhovatel požadoval vyslovení, že napadené změny stanov nebyly přijaty. Navrhovatel tvrdil, že o napadených změnách stanov nebylo na valné hromadě účastníka dne 30. 9. 2022 (dále jen „valná hromada“) vůbec hlasováno, zápis z valné hromady byl v tomto ohledu následně doplněn. Navrhovatel rovněž tvrdil, že je členem účastníka z titulu vlastnictví pozemků v honitbě, na valné hromadě také zastupoval společnost [právnická osoba]., kterou ovládá. Předchozí valná hromada účastníka se konala v roce 2013, kdy bylo rozhodnuto o pronájmu honitby [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] [Jméno advokáta B], IČ [IČO] (dále jen „[právnická osoba]“), jehož členy jsou částečně i členové účastníka. Na programu valné hromady měla být dle obsahu pozvánky mimo jiné volba nových členů honebního výboru, „doplnění stanov“ (bez jakéhokoliv konkrétnějšího vymezení) a projednání žádosti o pronájem honitby na období let 2023-2032. Zápis z valné hromady byl zveřejněn na webových stránkách účastníka až po třech měsících od jejího konání. V zápise z valné hromady je mimo jiné uvedeno, že byl „doplněn do článku 6 bod 9 o přenesení působnosti podle § 21 odst. 2 zákona o myslivosti“. Navrhovatel považuje za vyloučené, aby takováto změna proběhla bez diskuse a byla jednomyslně schválena (jak je rovněž uvedeno v zápise z valné hromady), když jen samotná změna sídla účastníka a způsob svolávání valné hromady byly rozsáhle projednávány. Podle názoru navrhovatele bylo shora uvedené do zápisu doplněno osobou spojenou s [právnická osoba] usilující o opětovný pronájem honitby tomuto sdružení. Navrhovatel má za to, že jeho názor je podpořen i průběhem valné hromady, neboť teprve po rozhodování o schválení změn stanov bylo na programu valné hromady rozhodování o způsobu využití honitby a o jejím pronájmu. Pokud by skutečně byla přijata změna stanov ohledně přenesení působnosti, pak následné hlasování o způsobu využití honitby na další období deseti let by již nemělo smysl, neboť uvedené již nebylo v působnosti valné hromady. Navrhovatel na valné hromadě k návrhu [právnická osoba] (nájemné 30 Kč/ha/rok) uplatnil konkurenční návrh na pronájem honitby (100 Kč/ha/rok). Ani jeden návrh nebyl přijat potřebným kvórem (3/4 hlasů přítomných členů). Podle obsahu zápisu z valné hromady mělo být o pronájmu honitby rozhodnuto v náhradním termínu dle stanov, nikoliv že bude rozhodovat honební výbor. Vtělení shora popsané změny stanov do zápisu z valné hromady zjistil navrhovatel poté, co v lednu 2023 účastník vyzval zájemce k předložení nabídek na pronájem honitby, valná hromada k rozhodnutí o této záležitosti ale nebyla svolána, neboť o pronájmu rozhodl dne 10. 3. 2023 honební výbor. Podle názoru navrhovatele nebyly na valné hromadě navrženy ani další napadené změny stanov, nebylo o nich hlasováno a nebyly přijaty, „pouze“ došlo k jejich vtělení do stanov účastníka. Navrhovatel měl rovněž za to, že mu na požadovaném určení „nepřijetí“ napadených změn stanov vzhledem k uvedeným skutečnostem svědčí naléhavý právní zájem.

3. Soud prvního stupně se taktéž zabýval obranou účastníka, který s požadavkem navrhovatele nesouhlasil. Namítal, že zvolený honební starosta seznámil valnou hromadu s navrhovanými změnami stanov, včetně změny článku 6 odst. 9 o přenosu působnosti, když o všech změnách stanov bylo hlasováno naráz (tj. jedním hlasování) a jednomyslně kladně. Valná hromada i po změně stanov rozhodovala o pronájmu honitby, aby „byl zachován navržený program jednání“. Účastník rovněž namítal, že ze zápisu z valné hromady nevyplývá, že by k otázce pronájmu honitby měla být svolána další valná hromada. Účastník taktéž namítl opožděné podání návrhu a nedostatek naléhavého právního zájmu na straně navrhovatele.

4. Soud prvního stupně měl za prokázané, že navrhovatel je členem účastníka a že se zúčastnil valné hromady. Dále bylo zjištěno, že k 14. 2. 2023 byl předsedou [právnická osoba] [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], mysliveckým hospodářem [adresa] Podle pozvánky na valnou hromadu na den 30. 9. 2022 měla být na jejím programu mimo jiné volba honebního starosty, místostarosty a dalších členů honebního výboru (bod 6), doplnění stanov (bod 7) a projednání žádosti o pronájem honitby na období 2023-2032 (bod 8). Zápis z valné hromady je podepsán honebním starostou účastníka [Anonymizováno] (na každé straně) a zapisovatelem [Anonymizováno] (pouze na konci), podle jeho obsahu byla valná hromada usnášeníschopná, celkový počet hlasů členů přítomných na valné hromadě činil 1118 z celkového počtu hlasů všech členů 1157. Kromě hlasování o dvou návrzích na pronájem honitby byla všechna hlasování jednomyslná. Nový honební starosta [Anonymizováno] přednesl návrhy na změnu stanov, které podle zápisu byly k nahlédnutí, s tím, že se změny týkají čl. 1 (změna adresy), čl. 6 (jednání valné hromady, kdy namísto toho, že se má konat „nejméně“ jednou ročně, má být uvedeno „zpravidla“ jednou ročně). Dále mělo po obsáhlé diskusi dojít ke shodě na změně čl. 6 odst. 2 týkajícího se svolávání valné hromady (povinnost honebního starosty uveřejnit pozvánku na valnou hromadu s uvedením místa, času a programu schůze alespoň 30 dnů před konáním valné hromady na webových stránkách účastníka, na úřední desce města [Jméno advokáta B] a na vývěsních deskách místních částí a obcí v rámci honitby). Dále podle obsahu zápisu měl být do čl. 6 doplněn bod 9 „o přenesení působnosti dle § 21 odst. 2 zákona o myslivosti“ a konečně bylo hlasováno o návrhu na zřízení webových stránek účastníka a zřízení e-mailové adresy z důvodu „možnosti aplikace shora uvedených změn“. Zápis neobsahuje ničeho ohledně doplnění dvou členských povinností do čl. 4 odst. 2 stanov (oznámit převod vlastnického práva na jinou osobu a oznámit e-mailovou adresu), ani doplnění písm. g) do čl. 5 ohledně přenesení působnosti valné hromady rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby na honební výbor, či doplnění nové druhé věty do čl. 9 odst. 1 o přednostním právu na pronájem honitby pro spolek s větším počtem členů účastníka. Zápis dále neobsahuje ničeho ohledně odložení účinnosti přijatých změn stanov. V zápise je dále zachycen průběh valné hromady tak, že po „jednomyslném“ odhlasování doplnění stanov bylo na programu rozhodování o způsobu využití honitby formou pronájmu a projednání dvou žádostí o pronájem honitby (návrh [právnická osoba], pro který hlasovalo 769 hlasů, a návrh navrhovatele, pro který hlasovalo 351 hlasů). V zápisu je rovněž uvedeno, že o pronájmu honitby/jiném využití honitby bude rozhodnuto v náhradním termínu dle stanov. Soud prvního stupně měl taktéž za prokázané, že navrhovatel se v prosinci 2022 dotazoval honebního starosty na datum další valné hromady, ten mu sdělil, že valná hromada bude svolána někdy později. Dne 1. 2. 2023 obdržel navrhovatel oznámení o zřízení webových stránek účastníka, na nich se seznámil s obsahem zápisu z valné hromady a se stanovami obsahujícími napadené změny. Stran doplnění zápisu a stanov účastníka o napadené změny podal navrhovatel vysvětlení na [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne 3. 2. 2023, [Anonymizováno] Také bylo prokázáno, že na schůzi honebního výboru dne 10. 3. 2023 byly projednány tři nabídky na pronájem honitby. Nejprve byla doručena nabídka navrhovatele z 15. 2. 2023 ([částka]/ha/rok, splatné předem na deset let), dále byla doručena nabídka [právnická osoba] ([částka]/ha/rok, splatné ročně předem) spolu se seznamem 13 členů mysliveckého spolku, a poslední byla doručena nabídka [právnická osoba] Hospodář ([částka]/ha/rok, splatné ročně zpětně) se seznamem tří členů. Honební výbor vybral nabídku [právnická osoba] jako nejvýhodnější. Taktéž bylo zjištěno, že stanovy účastníka schválené 20. 7. 2012 neobsahovaly v čl. 4 odst. 2 dvě povinnosti členů o oznamování změn vlastnictví k pozemku a oznamování emailové adresy, neobsahovaly ani písm. g) v čl. 5, odst. 9 v čl. 6 a ani větu v čl. 9 odst. 1 o upřednostnění spolku s větším počtem členů honebního společenstva. V článku 9 odst. 1 stanov jak v předchozím, tak v současném znění (jež obsahuje napadené znění stanov) byla na konci uvedena věta: „Pokud nejsou takoví zájemci, stanoví valná hromada kritéria pronájmu.“. Ve stanovách účinných od 30. 9. 2022 byl oproti předchozímu znění také změněn čl. 1 o sídlu účastníka a čl. 6 odst. 2 o svolávání valné hromady, kdy již není třeba rozesílat pozvánky členům poštou (osobně), ale svolat valnou hromadu je možné prostřednictvím (nově zřízených) webových stránek účastníka a také úředních desek vybraných obcí. Dále bylo prokázáno, že e-mailem z 3. 2. 2023 sdělil navrhovatel [právnická osoba] a [tituly před jménem] [Anonymizováno], že: „Po dnešním rozhovoru s právníkem vyšlo najevo, že se nemůžeme domoci neplatnosti valné hromady, protože je třeba podat odvolání do 15 dnů poté, co jsem se dozvěděl o nepravosti, nejpozději do 3 měsíců po konání VH. V tomto si tedy protistrana počínala chytře. [Anonymizováno] [Anonymizováno] se zápisem z VH oznámila po 4 měsících.“. [právnická osoba] odpověděla navrhovateli také e-mailem z 3. 2. 2023 tak, že také tuto záležitost konzultovala s právníkem, který jí řekl, že jsou to akademické debaty, jelikož měl navrhovatel vyžadovat zápis valné hromady během tří měsíců a dělat právní kroky v té době. Co se týče průběhu valné hromady, měl soud prvního stupně z výpovědí 13 osob (v postavení svědků i účastníků řízení) za prokázané, že návrh na změnu/ doplnění čl. 6 o odst. 9 o „přenesení působnosti dle § 21 odst. 2 zákona o myslivosti“ nebyl na valné hromadě ani přednesen, vysvětlen a diskutován, ani o něm nebylo hlasováno minimálně v podobě pochopitelné ve smyslu obsaženém v zápise a následně ve stanovách, tj. že se jedná o přenesení působnosti valné hromady na výbor v plném rozsahu. Na valné hromadě také nebylo diskutováno a hlasováno o změně čl. 4 odst. 2 ukládající povinnost oznamovat účastníkovi změnu vlastnictví k pozemkům a povinnost oznamovat e-mailovou adresu, o doplnění písm. g) do čl. 5 upravujícího, že do působnosti valné hromady patří rozhodování o přenosu působnosti podle § 21 odst. 2 zákona o myslivosti, či o vložení druhé věty do čl. 9 odst. 1 mezi původní první a druhou větu o upřednostnění spolku s větším počtem členů honebního společenstva v případě rozhodování o pronájmu honitby.

5. Soud prvního stupně posoudil věc po právní stránce podle §§ 21, 22 a 23 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon o myslivosti“), a dále podle § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ohledně možnosti vyslovení nicotnosti rozhodnutí orgánu spolku z úřední povinnosti pak soud prvního stupně vyšel z § 90 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) a co do posouzení existence naléhavého právního zájmu na straně navrhovatele z § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

6. Soud prvního stupně uzavřel, že navrhovatel jako člen honebního společenstva, tj. právnické osoby typu korporace, je aktivně věcně legitimován k podání ve výsledku posuzovaného návrhu (tj. návrhu na vyslovení nepřijetí napadeného znění stanov). Jako člen účastníka je totiž bez pochyby aktivně věcně legitimován navrhnout neplatnost rozhodnutí orgánu účastníka, respektive jeho nicotnost, je tedy logické, aby byl v poměrech posuzované věci a za stavu jím uplatněných tvrzení oprávněn podat i návrh na určení, že napadené znění stanov nebylo přijato. Soud prvního stupně měl dále za to, že je na straně navrhovatele dán i naléhavý právní zájem na požadovaném určení, spočívající v potřebě nastolení jistoty postavení navrhovatele jako člena účastníka v souvislosti se závažností napadeného znění stanov, které představují de facto trvalou změnu vnitřních poměrů spolku, zejména co do rozhodování o pronájmu honitby, či práv členů účastníka. Soud prvního stupně taktéž hodnotil „včasnost“ podání návrhu s tím, že zde není dáno žádné časové omezení, byť ochrana navrhovatele může v tomto ohledu v návaznosti na právní závěry ustálené rozhodovací praxe „v čase klesat“. Navrhovatel však podal návrh bezprostředně poté, co se mohl seznámit a seznámil se zápisem z valné hromady a se zněním stanov s napadenými změnami a doplněními, postupoval tedy bez zbytečného odkladu. Co se týče jednotlivých napadených změn a doplnění stanov, měl soud prvního stupně za to, že změna čl. 6 odst. 9 v podobě, jak je zachycena v zápisu, trpí neurčitostí, která již sama o sobě způsobuje zdánlivost tohoto právního jednání. I ti svědci, kteří vypovídali o přijetí změny uvedeného ustanovení pozitivně, se nedomnívali, že by mělo dojít k úplnému přenesení působnosti rozhodovat o pronájmu honitby z valné hromady na honební výbor, což však odporuje textu změny vtělené do stanov, pouhý odkaz na § 21 odst. 2 zákona o myslivosti není pro jednoznačné vymezení rozsahu přenosu působnosti dostatečný. Na základě provedeného dokazování pak soud prvního stupně učinil stran výše uvedené změny stanov závěr, že o ní nebylo hlasováno, a tedy nebyla valnou hromadou přijata, když podrobně rozebral výpovědi jednotlivých svědků, jejich postavení v rámci účastníka či v [právnická osoba] a kontext jejich výpovědí s ostatními zjištěnými skutečnostmi (viz odstavec 4. odůvodnění). Stejný závěr přijal soud prvního stupně i ve vztahu k doplnění čl. 4 odst. 2, čl. 5 písm. g) a čl. 9 odst. 1 věty druhé stanov. Naprostá většina vyslýchaných si vůbec nepamatovala na jednání o změně 9 odst. 1 a čl. 5 písm. g) stanov, diskusi o problému informování účastníka členy o změnách vlastnictví pak sice někteří ze slyšených zaznamenali, avšak nikoliv v podobě návrhu na změnu čl. 4 odst. 2 stanov a jeho přijetí, zápis z valné hromady navíc přednesení všech těchto změn stanov, hlasování o nich a jejich přijetí vůbec neobsahuje. Soud prvního stupně konečně za použití odborné literatury [(viz [adresa], J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2024, komentář k ustanovení § 245 OZ: D. Hrabánek) obsahující názor, že zdánlivá jsou také rozhodnutí orgánu spolku, ohledně nichž orgán vůbec neprojevil vůli rozhodnout, ale rozhodnutí je například omylem uvedeno v zápisu (§ 551 o. z.)] hodnotil napadené změny stanov jako zdánlivá právní jednání, k nimž se nepřihlíží, proto návrhu v plném rozsahu vyhověl s tím, že k doplnění napadených změn do stanov účastníka patrně došlo z nepoctivých důvodů.

7. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně pode § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal plně úspěšnému navrhovateli. Za jeho účelně vynaložené náklady považoval soud prvního stupně soudní poplatek zaplacený ve výši 2 000 Kč za návrh ve věci samé a ve výši 1 000 Kč za návrh na nařízení předběžného opatření, dále odměnu zástupce po 3 100 Kč podle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), ve znění účinném do 31. 12. 2024, za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis návrhu a účast na jednání přesahujícím 4 hodiny dne 5. 11. 2024), odměnu ve výši 5 620 Kč podle téhož ustanovení advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 za 4 úkony právní služby (účast na jednání dne 11. 2. 2025 a 1. 4. 2025, vždy v délce přesahující dvě hodiny), paušální náhradu po 300 Kč za prvních 5 uvedených úkonů a 450 Kč za další 4 úkony, vše podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v příslušném znění. Za účelně vynaložené náklady navrhovatele považoval soud prvního stupně rovněž náhradu za promeškaný čas na cestě k jednáním soudu, a to za 4 započaté půlhodiny ohledně jednání konaného v roce 2024 po 100 Kč a za 8 započatých půlhodin ohledně dvou jednání v roce 2025 po 150 Kč, vše dle § 14 odst. 1 advokátního tarifu v příslušném znění. Účelně vynaloženým nákladem navrhovatele je taktéž náhrada hotových výdajů na cestovné k jednáním soudu, a to vždy na trase z [adresa] a zpět, v celkové délce každé takové cesty 110 km, při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km, ceně motorové nafty v roce 2024 ve výši 38,70 Kč/km a v roce 2025 ve výši 34,70 Kč/km a průměrné náhradě v roce 2024 ve výši 5,60 Kč/km a v roce 2025 ve výši 5,80 Kč/km, tedy cestovné v částce 889,92 Kč za rok 2024 a 1 793,92 Kč za rok 2025. Soud prvního stupně rovněž přiznal navrhovateli náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 9 568,40 Kč, celkem tedy náhradu nákladů řízení ve výši 58 132,24 Kč.

8. Proti tomuto usnesení podal včas odvolání účastník. Namítal, že soud prvního stupně nesprávně a neúplně zjistil pro rozhodnutí potřebný skutkový stav a že věc nesprávně právně posoudil. Soud prvního stupně se totiž nezabýval celkovým kontextem situace u účastníka a vztahů mezi ním a navrhovatelem, když jedině tak lze správně hodnotit průběh valné hromady, včetně na ní proběhlého hlasování. Účastník v rámci těchto námitek předestřel úvahu o tom, jak by se vyvíjel pronájem jeho honitby, pokud by nedošlo k navrhovatelem rozporované změně stanov spočívající v přenesení působnosti rozhodovat o pronájmu honitby z valné hromady na honební výbor. Podle jeho názoru by valná hromada nedospěla k potřebnému kvóru pro některého z uchazečů o pronájem, honitba by se tak stala společenstevní, nebylo by hrazeno nájemné a zároveň členové [právnická osoba], kteří jsou všichni rovněž členy účastníka, by se stali neomezeně ručícími osobami za škody způsobené zvěří. Podle názoru účastníka tak chybí motivace jakéhokoliv člena [právnická osoba] účelově měnit stanovy. Účastník dále poukazoval na to, že i předchozí znění stanov obsahovalo ustanovení o přednostním pronájmu honitby spolku vzniklému z vlastníků honebních pozemků v honitbě, když tato povinnost odrážela úpravu § 32 odst. 2 zákona o myslivosti. Navrhovatel, jako zájemce o pronájem v postavení fyzické osoby, by tedy byl i bez napadené změny stanov v tomto ohledu limitován právě shora uvedenou povinností účastníka. Podle názoru účastníka je na místě vzít v úvahu i to, že navrhovatel již v roce 2012 brojil proti pronájmu honitby [právnická osoba] žalobou podanou k Okresnímu soudu v [Jméno advokáta B], kdy řízení bylo vedeno pod sp. zn. 4 C 78/2012, v němž rovněž operoval vadami zápisu z valné hromady. Navrhovatel dále poukazoval na vztahy navrhovatele a svědka [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jmenovaný je předsedou [právnická osoba] [Jméno advokáta B] (dále jen „[Anonymizováno] [Anonymizováno]. [adresa]“ či „družstvo“), jež je členem účastníka. V roce 2012 se [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [adresa] neúčastnilo hlasování o pronájmu honitby, na což navrhovatel podle názoru účastníka reagoval výpovědí smluv o pronájmu svých pozemků, které uvedené družstvo do té doby obhospodařovalo. Na to účastník usuzoval ze skutečnosti, že výměry pozemků, jež mělo [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [adresa] mezi lety 2013 až 2020 pronajaty, poklesla mezi uvedenými roky o 106 ha, což odpovídá nyní pronajaté výměře pozemků navrhovatele o rozloze 118 ha, jak vypověděl svědek [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Navrhovatel podle informací účastníka podmínil opětovný pronájem svých pozemků tím, že družstvo bude ve věci pronájmu honitby hlasovat v jeho prospěch, tato skutečnost by mohla dokonce vyplývat i ze smlouvy o nájmu pozemků. Podle názoru účastníka je proto nemožné hodnotit vztah navrhovatele a svědka [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako „neblízkých“ osob. „Zmatky a nesmysly“ ve výpovědích jednotlivých svědků ve smyslu jejich neinformovanosti či líčení děje odlišně od tvrzení účastníka tento vysvětluje tím, že v každém spolku se na jeho chodu fakticky podílí pouze úzká skupina osob, která připravuje potřebné procesy, ostatní se do jisté míry pasivně „vezou“. Účastník co do přípravy valné hromady uvedl, že na tomto se podílel „přípravný výbor“, na kterém byly dohodnuty změny stanov a tyto připraveny, aby se zjednodušilo rozhodování na valné hromadě, navrhované změny byly ve prospěch účastníka. V tomto ohledu měl účastník za to, že je třeba vycházet z výpovědi svědka [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pokud soud prvního stupně předpokládal doplnění zápisu z valné hromady, respektive stanov o napadené změny, z nepoctivých důvodů (jak uvedl ve svém odůvodnění), postupoval podle názoru účastníka v rozporu s § 7 o. z. Navrhovatel dále poukazoval na rozpor výpovědi navrhovatele před soudem prvního stupně v části, kdy hovořil o tom, že během valné hromady sepsal na papír návrh na pronájem, přičemž žádost o pronájem honitby není psána ručně (tj. je vyloučeno shora uvedené), ručně je dopsána jen navrhovaná cena pronájmu za 1 ha. Účastník také poukazoval na podle jeho názoru pohrdlivý přístup navrhovatele k ostatním osobám přítomným na valné hromadě, což mohlo zapříčinit nedostatečnou pozornost navrhovatele vůči obsahu jednání, včetně přijetí nyní napadených změn stanov. Navrhovatel dále rozebírá výpověď další svědkyně [právnická osoba] s tím, že z ní nelze vyvodit, jak to učinil soud prvního stupně, že by při ní snad popřela obsah e-mailové komunikace mezi ní a navrhovatelem, když mluvila pouze o tom, že spolu „nehovořili“ o tom, že do zápisu z valné hromady by mělo být něco doplněno či v něm změněno a že by v souvislosti s tím kontaktovala nějakého svého právního zástupce. Účastník rovněž uvedl, že návrh změn stanov přednesl předseda [Anonymizováno] [Anonymizováno], přičemž rozsah stanov účastníka není takový, aby tyto změny nemohli být účastníci valné hromady schopni „načíst během minuty“. Není jeho chybou, že se o změnách příliš nediskutovalo, svědci si patrně vybavují pouze ty změny, ohledně kterých k diskusi došlo, účastník také nemůže nutit členy, aby si návrh stanov přečetli. Jedinou jeho chybou je, že se i po přijetí změn stanov následně hlasovalo o pronájmu honitby, účastník chtěl totiž dodržet avizovaný program valné hromady. Zápis z valné hromady byl vyhotoven ohledně bodu 1 až 9 zpětně podle poznámek [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] před bodem 10 v pauze 20-25 minut a nahlas jmenovaným přečten, zápis o bodu 10 byl vyhotoven zpětně po projednání tohoto bodu. Ohledně těchto skutečností je podle názoru účastníka třeba vycházet právě z výpovědi shora jmenovaného, který podle názoru účastníka vysvětlil i skutečnost, proč zápis neobsahuje všechny přijaté změny stanov, a to tím, že ani [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] „návrh změn stanov přímo nečetl“. Podle mínění účastníka nelze naopak vycházet co do absence vyhotovení zápisu a jeho přečtení z výpovědi svědka [Anonymizováno] [Anonymizováno], který byl k účasti na valné hromadě „pouze připuštěn z dobré vůle jako nehlasující host“, a jeho výpověď není možné považovat za věrohodnou, neboť se podstatně odlišuje od výpovědí svědků líčících průběh valné hromady shodně s tvrzeními účastníka. Navíc jmenovaný svědek odešel již před 21:00 hod., kdy byla valná hromada ukončena a zápis z ní čten, naopak v té době musel být přítomen navrhovatel, který dle svých slov odešel kolem 21:30 hod. Účastník měl také za to, že co do přenesení působnosti podle § 21 odst. 2 zákona o myslivosti zápis splňuje nároky určitosti a srozumitelnosti, opětovně tvrdí, že veškeré napadené změny stanov byly předneseny, projednány a přijaty, v tomto ohledu rozebírá jednotlivé výpovědi svědků a účastníků. Poctivost jednání účastníka je podle jeho názoru zjevná ze zveřejnění zápisu z valné hromady i stanov s vtělenými změnami na nově zřízených webových stránkách. Ostatně již 12. 10. 2022 předložil účastník tytéž listiny [právnická osoba] v [Jméno advokáta B] s žádostí o zápis změny sídla do rejstříku honebních společenstev. Účastník taktéž poukazoval na mezi účastníky vedená mimosoudní jednání, kdy navrhovateli bylo nabízeno členství v [právnická osoba], což však odmítl. Účastník ve výsledku navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh v plném rozsahu zamítl.

9. V reakci na vyjádření navrhovatele, viz níže, navrhovatel doplnil své odvolání tak, že návrh změny stanov připravený „přípravným výborem“ byl k dispozici 15 dnů přede dnem konání valné hromady. Podle zápisu z valné hromady byly veškeré změny stanov přijaty jednomyslně, navrhovatel tedy zjevně hlasoval v rozporu se svými nyní prezentovanými zájmy v iracionálně subjektivním neomluvitelném omylu, neboť se o změny stanov nezajímal. Účastník dále poukázal na to, že navrhovatel byl seznámen se změnou stanov již na valné hromadě, v souladu s § 22 odst. 8 zákona o myslivosti měl tedy jen 15 dnů k napadnutí rozhodnutí o přijetí těchto změn, tuto lhůtu nedodržel. Účastník měl dále za to, že není směrodatné, jakou informaci vyplývající z jeho subjektivního přesvědčení dal v prosinci 2022 honební starosta navrhovateli ohledně dalšího postupu týkajícího se pronájmu honitby, podstatný je následný správný postup zveřejněný na webových stránkách účastníka korespondující s přijatou změnou působnosti ve smyslu § 21 odst. 2 zákona o myslivosti, tj. soutěž zájemců a rozhodnutí honebního výboru. Účastník rovněž poukazoval na věk svědka [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) s tím, že soudem prvního stupně byly tomuto svědku kladeny kapciózní otázky. Konečně měl účastník za to, že navrhovatel se snaží manipulovat s členy účastníka poukazováním na údajnou výhodnost jím předložené nabídky na pronájem honitby.

10. Navrhovatel se vyjádřil k odvolání tak, že usnesení soudu prvního stupně je věcně i právně správné a on navrhuje jeho potvrzení. Zopakoval, že napadené změny stanov nebyly na valné hromadě předneseny, nebylo o nich hlasováno a nebyly přijaty. Jejich doplnění do zápisu a do stanov účastníka považuje navrhovatel za postup s cílem znevýhodnit navrhovatele v pronájmu honitby. Navrhovatel dále uvedl, že účastníkem zmíněná smírná jednání, datum podání účastníkem uvedených listin [právnická osoba] v [Jméno advokáta B] a podání žaloby v roce 2012 nerozporuje, žádná z těchto skutečností však nemá jakoukoliv relevanci s nyní projednávanou věcí, nadto ještě v červnu 2025 nebyla změna stanov v rejstříku honebních společenstev seznatelná a konečně svědek [Anonymizováno] [Anonymizováno] výslovně vypověděl, že důvodem nezveřejnění nových stanov byla obava, aby „to náhodou někdo nenapadnul“. Co se týče pronájmu pozemků [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [adresa], tak tomu skutečně společnost [právnická osoba]., ovládaná navrhovatelem, pozemky pronajímala. Dne 10. 4. 2006 uvedená společnost uzavřela s [Anonymizováno] tehdejším předsedou družstva, smlouvu o směně užívání pozemků, která v čl. VI obsahovala závazek smluvních stran uzavřít ohledně předmětných pozemků směnnou smlouvu, tuto však [Anonymizováno] [Anonymizováno] odmítl uzavřít, proto byla vypovězena i pachtovní smlouva. Nemělo to tedy jakoukoliv souvislost s fungováním v rámci účastníka. Není také pravdou, že by další pacht navrhovatel podmínil hlasováním družstva na valné hromadě účastníka ve svůj prospěch. Nová pachtovní smlouva byla uzavřena až po konání valné hromady, se zpětnou účinností ode dne 30. 9. 2022. Navrhovatel dále uvedl, že výpověď svědka [Anonymizováno] je zcela věrohodná, z uvedeného smluvního vztahu nelze bez dalšího dovozovat „blízkost“ osob, která by byla způsobilá tuto věrohodnost narušit. Co se týče nabídky na pronájem honitby, ta navrhovatelem předložená byla objektivně výrazně výhodnější než nabídka ze strany [právnická osoba], účastníku toto bylo jednoznačně známo. Navrhovatel taktéž uvedl, že změna stanov na valné hromadě skutečně proběhla hladce, neboť nebyly projednávány a přijaty ty změny, které jsou předmětem tohoto řízení. Ohledně hodnocení výpovědi svědkyně [právnická osoba] soudem prvního stupně měl navrhovatel za to, že toto je správné, její výpověď nekorespondovala s komunikací mezi ním a svědkyní. Svědky [Anonymizováno] [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno], kteří vypovídali pozitivně o projednání a přijetí změny stanov na valné hromadě ohledně přenesení působnosti ohledně pronájmu honitby z valné hromady na honební výbor, považuje navrhovatel za nevěrohodné z důvodu střetu zájmů, neboť všichni jmenovaní jsou zároveň členy [právnická osoba]. Výpověď svědka [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pak účastník dle názoru navrhovatele vytrhává z kontextu, neboť jmenovaný se jasně vyjádřil v tom smyslu, že pokud by mělo být o výše uvedené změně hlasováno, byl by proti. Odůvodnění účastníka, že o pronájmu honitby bylo na valné hromadě hlasováno i po údajném přijetí přenesení působnosti z důvodu zachování programu valné hromady, považuje navrhovatel za absurdní snahu odůvodnit pochybení. Průběh valné hromady totiž mimo jiné zajišťovala osoba s právním vzděláním, takže shora uvedené nedává smysl. Vyhotovení zápisu a jeho přečtení pak potvrzují pouze svědci účastníka, jimž je pronájem honitby [právnická osoba] ku prospěchu, jiní zápis nikdy neviděli. Závěr soudu prvního stupně o doplnění zápisu a stanov účastníka o napadené změny z důvodu nepoctivého jednání účastníka považuje navrhovatel za správný, účastník totiž učinil veškeré kroky s cílem, aby navrhovateli znemožnil pronájem honitby. Vývody účastníka ohledně jednomyslného hlasování o změně stanov na valné hromadě z důvodu únavy přítomných po předchozí diskusi a o tom, že si svědci účastníkem tvrzené skutečnosti nevybavují pro odstupu času, považuje navrhovatel za liché. Především proto, že hlasování o pronájmu honitby proběhlo teprve poté, co údajně mělo dojít k napadeným změnám stanov.

11. V replice k doplnění odvolání účastníka navrhovatel uvedl, že o následném doplnění napadených změn do stanov svědčí zejména právě skutečnost, že bylo na valné hromadě hlasováno o pronájmu honitby poté, co mělo údajně dojít k přenesení působnosti z valné hromady na honební výbor. Účastník si byl vědom, že valná hromada by přenesení působnosti nikdy neodhlasovala. Vzhledem k tomu, že nebylo rozhodnuto o pronájmu honitby, hledal účastník jiné řešení, jak dosáhnout svého předem připraveného cíle.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně i řízení, které vydání usnesení přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Podle § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon o myslivosti“), do působnosti valné hromady náleží rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby.

14. Podle § 21 odst. 2 zákona o myslivosti valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor.

15. Podle § 22 odst. 8 zákona o myslivosti považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7.

16. Podle § 245 o. z. na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

17. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

18. Podle § 90 odst. 1 z ř. s. v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato, i bez návrhu.

19. Odvolací soud považuje zjištění soudu prvního stupně za úplná a správná a pro stručnost na ně v plném rozsahu odkazuje.

20. Vzhledem k tvrzením uplatněným účastníkem v odvolání a v jeho doplnění a na to navazující reakci navrhovatele ohledně údajného závazku [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [adresa] k hlasování ve prospěch navrhovatele doplnil odvolací soud dokazování následujícími listinnými důkazy, z nichž byly zjištěny níže uvedené skutečnosti:

21. Ze smlouvy ze dne 10. 4. 2006 bylo zjištěno, že ji uzavřela společnost [právnická osoba]., zastoupená navrhovatelem, a [Anonymizováno] o směně užívání tam specifikovaných pozemků ve vlastnictví uvedených smluvních stran. V čl. VI se účastníci zavázali požádat o provedení pozemkové úpravy, kterou by si vzájemně směnili vlastnické právo k pozemkům, které jsou předmětem směny užívání.

22. Z návrhu směnné smlouvy bylo zjištěno, že tato měla být uzavřena mezi týmiž účastníky jako smlouva shora, a to ohledně směny vlastnického práva k tam specifikovaným pozemkům, návrh neobsahuje ani dataci, ani podpis některé z na něm uvedených smluvních stran.

23. Z pachtovní smlouvy bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi navrhovatelem, jako propachtovatelem, a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [adresa], zastoupeným [Anonymizováno], jako pachtýřem, ohledně pachtu ve smlouvě specifikovaných pozemků. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou s desetiletou výpovědní lhůtou. V čl. V jsou specifikovány další povinnosti smluvních stran, které se výhradně vážou ke způsobu užívání předmětných pozemků, žádný závazek pachtýře související s účastníkem, jeho činností, působením smluvních stran v něm ani s honitbou smlouva neobsahuje. Smlouva neobsahuje datum uzavření, datum její účinností je 30. 9. 2022.

24. Odvolací soud nedoplnil dokazování dalšími listinným důkazy navrženými účastníkem v odvolání a v jeho doplnění, a to: zápisem z valné hromady a stanovami obsahujícími mimo jiné napadené změny, obojí s podacím razítkem Městského úřadu v Jindřichově Hradci ze dne 12. 10. 2025, výzvou tohoto úřadu účastníku k zaplacení správního poplatku 200 Kč a dokladem o úhradě tohoto poplatku (neboť k posouzení intenzity právního zájmu navrhovatele není rozhodné, kdy účastník uvedené listiny úřadu podal, rozhodnou by byla doba jejich zveřejnění v rejstříku, ovšem tu účastník ani netvrdil, z uvedených listin navíc nelze zjistit jakoukoliv skutečnost mající vliv na zjištění, zda napadená znění stanov byla přijata či nikoliv), přílohami k účetním závěrkám [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [adresa] za roky 2013, 2017, 2018, 2019, 2020 a 2021 (neboť z uvedených listin není možné zjistit, ohledně jakých konkrétních pozemků skončil nájemní vztah družstva a z jakého důvodu, stejně tak z nich nelze zjistit jakoukoliv skutečnost mající vliv na zjištění, zda napadená znění stanov byla přijata či nikoliv), žalobou podanou navrhovatelem k Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci 2. 8. 2012 (neboť z této listiny nelze zjistit jakoukoliv skutečnost mající vliv na zjištění, zda napadená znění stanov byla přijata či nikoliv), plnou mocí pro [Anonymizováno] (z této listiny rovněž nelze zjistit jakoukoliv skutečnost mající vliv na zjištění, zda napadená znění stanov byla přijata či nikoliv), žádostí navrhovatele o pronájem honitby (ani z této listiny nelze zjistit jakoukoliv skutečnost mající vliv na zjištění, zda napadená znění stanov byla přijata či nikoliv) a ani e-mailovou korespondencí mezi účastníky ohledně smírného vyřešení věci (když vedení a průběh mimosoudních jednání navrhovatel nijak nerozporoval).

25. Odvolací soud se taktéž ztotožňuje s právním posouzením věci provedeným soudem prvního stupně.

26. K jednotlivým odvolacím námitkám navrhovatele a k doplnění svého shora prezentovaného názoru na správnost zjištění skutkového stavu soudem prvního stupně a správnost jeho právního posouzení odvolací soud uvádí:

27. Navrhovatel je z důvodů, jež rozebral soud prvního stupně, skutečně osobou aktivně věcně legitimovanou k podání posuzovaného návrhu ve znění, v jakém byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 1. 4. 2025 připuštěna změna žaloby. Pro podání tohoto návrhu se nemůže uplatnit propadná lhůta podle § 22 odst. 8 zákona o myslivosti, ve spojení s podle § 259 o. z., neboť v posuzované věci je řešena jiná otázka než neplatnost rozhodnutí orgánu spolku.

28. Odvolací soud má dále za to, že je na návrh třeba hledět optikou § 80 o. s. ř. jakožto na návrh na určení z důvodu existence naléhavého právního zájmu na straně navrhovatele. Ten, jak opět správně rozebral a uzavřel soud prvního stupně, je z navrhovatelem tvrzených důvodů dán, a koresponduje se závěry, které v tomto ohledu přijal Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 6. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2805/2021, jež se v souladu se závěry přijatými v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2022, sp. zn. 27 Cdo 228/2022 (obě rozhodnutí zveřejněna na www.nsoud.cz), uplatní i v poměrech spolku. Plynutí doby od seznámení se s napadenými změnami stanov ze strany navrhovatele je pak třeba hodnotit z pohledu případného „oslabování“ jím tvrzeného právního zájmu na požadovaném určení. K tomu podle názoru odvolacího soudu skutečně nedošlo, neboť navrhovatel obdržel 1. 2. 2023 oznámení o zřízení webových stránek účastníka, na nichž se seznámil se zápisem z valné hromady a se stanovami obsahujícími napadené změny, přičemž již 13. 2. 2023 podal návrh k soudu, tedy bez jakéhokoliv odkladu.

29. Co se týče samotné formulace žalobního žádání, tj. požadavku na určení nepřijetí napadených změn stanov, i tato je podle názoru odvolacího soudu správná. Navrhovatel tvrdí, že napadené změny stanov nebyly navrženy, projednány a přijaty, byť jsou ve stanovách účastníka obsaženy, tj. že rozhodnutí o změně stanov orgán spolku nepřijal. Za těchto okolností, jak je již řečeno výše, nepřichází v úvahu požadovat vyslovení neplatnosti rozhodnutí. Na napadené změny stanov je skutečně třeba hledět jako na neexistující rozhodnutí z důvodu absence vůle je přijmout (§ 551 o. z.), a tedy jako na nepřijaté, k nimž se nepřihlíží.

30. Odvolací soud má, shodně se soudem prvního stupně, za to, že napadené změny stanov nebyly navrženy, projednány či přijaty. Opačný závěr totiž nelze přijmout na základě žádného z důkazních prostředků provedených v řízení před soudem prvního stupně či soudem odvolacím. Obecně je na místě předeslat, že pokud by tomu tak mělo být, tak je minimálně s podivem, že při frekvenci konání valných hromad účastníka (jednou za 10 let) a zásadním významu stanov pro fungování spolku by nebyly navržené změny alespoň rámcově popsány v pozvánce na valnou hromadu (což nebyly), a že by přesné znění změn nebylo doslovně vtěleno do zápisu z valné hromady (k čemuž také nedošlo). Naprosto tedy absentuje podklad, na základě kterého došlo k úpravě textu stanov, a naopak se vnucuje otázka, jak vlastně byly údajně přijaté změny „podchyceny“, a jak vůbec mohla být taková úprava provedena. Naproti tomu ty změny stanov, které nejsou rozporovány, zápis obsahuje.

31. Odvolací soud považuje za nezbytné zdůraznit, že i když někteří z vyslýchaných (např. [tituly před jménem] [Anonymizováno] či [tituly před jménem] [Anonymizováno] hovořili o tom, že byly přijaty navrhovatelem napadené změny stanov, tak z výpovědi žádného z nich nelze zjistit přesné znění podle jejich názoru přijatých změn. Tedy pro rozhodnutí v této věci naprosto klíčovou skutečnost, že změny stanov byly valnou hromadou přijaty přesně tak, jak jsou v současnosti ve stanovách obsaženy. Naproti tomu další svědci výslovně vyloučili, že by změny stanov byly přijaty ([adresa] [Anonymizováno] druhý z nich dokonce s tím, že si o průběhu valné hromady činil poznámky). Konečně i ti ze svědků, kteří připouštěli možnost rozhodnutí o přenesení působnosti ohledně pronájmu honitby, si nebyli jistit, jaké by takové rozhodnutí mělo mít dopady a o čem vlastně mělo být ve výsledku rozhodnuto. Např. svědkyně [právnická osoba] měla za to, že po rozhodnutí honebního výboru o pronájmu honitby ještě měla toto schvalovat valná hromada, svědek [tituly před jménem] [Anonymizováno] pak sdělil, že pokud by bylo přenesení působnosti míněno absolutně, nikdy by pro ně nehlasoval[Anonymizováno]

32. Závěr o nepřijetí napadených změn stanov jednoznačně podporuje i průběh valné hromady. Odvolací soud se ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně i tvrzeními navrhovatele v tom, že pokud by došlo k přijetí změny stanov ohledně přenesení působnosti co do rozhodování o pronájmu honitby z valné hromady na honební výbor, nebyl naprosto žádný důvod pro následné a dle svědeckých výpovědí velmi zdlouhavé projednávání tohoto pronájmu. Ostatně ještě v prosinci 2022 honební starosta navrhovateli sdělil, že o pronájmu bude rozhodovat valná hromada, která bude za tímto účelem následně svolána. Tedy ani osoba, která má pro chod účastníka zásadní význam, si nebyla účastníkem prezentované změny vědoma.

33. Ohledně shora popsaného průběhu valné hromady není možné přijmout vysvětlení účastníka, že hodlal zachovat pořad jednání. Minimálně z toho, že ihned po své volbě honebním starostou se v průběhu valné hromady ujal této funkce [Anonymizováno] je zjevné, že na straně účastníka nepanovala mylná představa, že rozhodnutí valné hromady mají snad odloženou účinnost či je zde jiný důvod se jimi neprodleně neřídit.

34. Podle názoru odvolacího soudu nelze přijmout ani vysvětlení účastníka, že zapisovatel [tituly před jménem] [Anonymizováno] do zápisu neuvedl znění změn, neboť je sám ani nečetl. To nelze než označit za absurdní. Zapisovatel je právně vzdělaná osoba, dokonce advokát, takže mu z pohledu jeho odbornosti mělo a muselo být zřejmé, že veškeré podstatné skutečnosti proběhlé na valné hromadě, musí být ověřitelné v zápise. Ostatně takovou úvahu je schopna učinit každá průměrná osoba bez ohledu na vzdělání. Ze stejného ranku je pak obrana účastníka spočívající v tom, že není jeho vinou, že si účastníci valné hromady návrh změn stanov nepřečetli a že se jedná svým rozsahem o změny, které „lze načíst během minuty“. Pokud nelze učinit závěr, že návrh napadených změn v podobě, v jaké byly vtěleny do stanov, vůbec existoval, není ani možné zabývat se jeho případným rozsahem a časem, který by si vyžádalo seznámení se s ním.

35. Podle názoru odvolacího soudu nelze učinit závěr o nevěrohodnosti svědka [Anonymizováno] [Anonymizováno] z důvodu účastníkem naznačované ekonomické závislosti. Navrhovatel vysvětlil okolnosti výpovědi pachtovní smlouvy se [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [adresa] v předchozí době, jeho vysvětlení odpovídá výše uvedeným zjištěním z jím předložených listin. Z pachtovní smlouvy pak jednoznačně plyne, že družstvo není v souvislosti s pachtem pozemků ve vlastnictví navrhovatele zavázáno cokoliv konat ve prospěch navrhovatele v rámci činnosti účastníka. Je sice pravdou, že pachtovní smlouva je účinná ode dne konání valné hromady (30. 9. 2022), ale to samo o sobě nemůže vést k závěru, že svědek nevypovídal pravdu a že naopak byla prokázána tvrzení účastníka o přijetí napadených změn stanov.

36. Nevěrohodným není dle mínění odvolacího soudu ani svědek [adresa] [Anonymizováno]. Námitka účastníka v tomto ohledu je založena na rozdílnosti výpovědi jmenovaného oproti výpovědím svědků, jež účastníku konvenují. To však není důvod pro nevěrohodnost.

37. Pokud soud prvního stupně hodnotil svědkyni [právnická osoba] jako nevěrohodnou z důvodu jejího popření komunikace s navrhovatelem, která je naopak prokázána jejich e-mailovou korespondencí, posoudil tento rozpor správně. Ovšem je třeba připomenout, že ani tato svědkyně nepotvrdila přijetí napadených změn stanov, jak snad nyní účastník dovozuje, naopak, viz odstavec 31. odůvodnění.

38. Výpovědi svědků, kteří výslovně řekli, že si nepamatují na projednávání a přijetí napadených změn, či tyto skutečnosti rovnou vyloučili nebo jakýmkoliv jiným způsobem nepotvrdili tvrzení účastníka, nelze devalvovat námitkami účastníka, že tyto „zmatky a nesmysly“ plynou z jejich neinformovanosti a z toho, že se v důsledku své pasivity pouze „vezou“. Konání valné hromady je u účastníka výjimečnou záležitostí, výjimečné jsou i změny stanov. Odporuje obvyklému přístupu k věcem, aby vícero minimálně průměrně inteligentních osob za takovýchto okolností de facto „vypnulo“ (což vlastně účastník naznačuje) a nechalo volně plynout probíhající dění. To stejné platí i o poukazu účastníka na podle jeho názoru pohrdlivý přístup navrhovatele k účastníku a osobám na valné hromadě, v důsledku čehož měl pro přijetí napadených změn stanov snad hlasovat v subjektivním neomluvitelném omylu. Navrhovatel měl eminentní zájem na pronájmu honitby, s pravděpodobností hraničící s jistotou lze vyloučit, že by za takových okolností nevěnoval pozornost úpravě pravidel pro tento pronájem ve stanovách.

39. Pokud účastník spojuje obsah výpovědí svědků ve svůj neprospěch s časovým odstupem, pro který si dle jeho názoru věci nepamatují, tak ani toto není možné přijmout. Všichni vyslýchaní vypovídali po zákonném poučení, a pokud uvedli, že si nepamatují na projednávání a přijetí napadených změn stanov, nespojovali to s během času a procesem zapomínání, ale se svými poznatky o průběhu valné hromady.

40. Úvahy účastníka vznesené v odvolání o tom, jaký by byl osud honitby v případě, že by nedošlo k přenesení působnosti z valné hromady na honební výbor, jsou pak ve světle skutečností popsaných výše samoúčelné. Nejsou totiž způsobilé vést k závěru, že napadené změny jsou řádným rozhodnutím orgánu spolku. To platí i o úvahách stran podání žaloby navrhovatelem vůči účastníku v roce 2012. I když tato skutečnost nepochybně nastala, nemůže to znamenat, že je nyní projednávaný návrh nedůvodný. A to ani při hodnocení důkazních prostředků v jejich vzájemné souvislosti.

41. Významné není ani to, kdy účastník podal zápis z valné hromady a stanovy obsahující změny [právnická osoba] v [Jméno advokáta B]. Pokud to spojuje s úvahami o tom, že jeho úmysly byly čestné a k žádným „nepoctivým“ úpravám stanov z jeho strany nedošlo ve smyslu, že by na to neměl dostatek času apod., není to rozhodné. Není totiž předmětem zkoumání, kdo a kdy stanovy případně upravil v rozporu s průběhem valné hromady. Podstatné je, že napadené změny stanov nebyly přijaty.

42. Pro závěr ve věci je bez významu i forma a obsah mezi účastníky vedených mimosoudních jednání. Ani tyto skutečnosti nejsou mezi účastníky sporné, avšak jediné podstatné, co z nich plyne, je fakt, že ke smírnému vyřešení věci nedošlo. Každý z účastníků pak setrval na svém názoru a požadavcích, což je jejich legitimní právo. Navrhovatel pak logicky vysvětlil, proč nechce být členem [právnická osoba].

43. Konečně jestliže soud prvního stupně učinil úvahu o nepoctivém jednání účastníka (což mu účastník v odvolání vytýká) co do vtělení nepřijatých změn do stanov, tak v tomto ohledu má odvolací soud za to, že nebylo třeba zvažovat a hodnotit, jaké důvody a okolnosti vedly účastníka k tomuto postupu. Zcela postačuje zjištění, že napadené změny nebyly přijaty, závěr o nepoctivém záměru nemá odvolací soud důvod vyslovit. Uvedené však ničeho nemění na správnosti ostatních skutkových a právních závěrů soudu prvního stupně.

44. Odvolací soud vzhledem ke všemu shora uvedenému uzavírá, že má, stejně jako soud prvního stupně, za to, že za okolností tohoto případu je na místě návrhu vyhovět, proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, a to včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení.

45. Odvolací soud uložil povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení podle § 224 odst. 1, 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. účastníku, neboť byl i v odvolacím řízení zcela neúspěšný. Navrhovateli tak náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které spočívají v odměně zástupce 5 620 Kč podle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 za 3 úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání, sepis repliky a účast na jednání odvolacího soudu dne 4. 11. 2025). Dále účastníku náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za tyto úkony podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Účelně vynaloženým nákladem navrhovatele je taktéž náhrada za ztrátu času na cestě k jednání odvolacího soudu za 8 započatých půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, náhrada hotových výdajů na cestovné k jednání odvolacího soudu na trase z Jindřichova Hradce do Prahy a zpět, v celkové délce této cesty 260 km, při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km, ceně motorové nafty ve výši 34,70 Kč/km a průměrné náhradě ve výši 5,80 Kč/km, tedy cestovné v částce 2 106 Kč, a náhrada 21% sazby daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 4 518,36 Kč. Navrhovateli tedy náleží celková náhrada nákladů řízení ve výši 26 034,36 Kč.

46. Lhůta k plnění ve výroku II. tohoto usnesení byla určena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod. Místo plnění bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.