o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora, k odvolání likvidátora JUDr. Josefa Cupky, IČO: 14898757, sídlem Trojanova 342/18, 120 00 Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2024, č. j. 73 Cm 10/2018-33,

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně v bodě I. výroku přiznal likvidátorovi [Anonymizováno] odměnu ve výši 7 000 Kč a v bodě II. výroku přiznal likvidátorovi [Anonymizováno] náhradu hotových výdajů ve výši 11 196 Kč s tím, že po odečtení poskytnuté zálohy ve výši 10 000 Kč mu bude vyplaceno 1 196 Kč. V odůvodnění uvedl, že usnesením ze dne 1. 6. 2018, č. j. 73 Cm 10/2018-15 byl mimo jiné jmenován [Anonymizováno] likvidátorem společnosti [právnická osoba] (dále jen „Společnost“). Podáním ze dne 22. 9. 2023 navrhl likvidátor, aby mu byla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů (2 178 Kč za zveřejnění oznámení v Obchodním věstníku, 528 Kč za poštovní služby, 7 000 Kč za archivaci dokumentů na období deseti let a 4 840 Kč za vedení účetnictví v průběhu likvidace). Likvidátor nezjistil v průběhu likvidace žádný majetek. Společnost byla vymazána z obchodního rejstříku ke dni 1. 8. 2023. Soud postupoval podle § 195 o. z. a podle § 7 odst. 1, 2 a § 9 odst. 2, 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud při určení výše odměny likvidátora zohlednil míru jeho odborné kvalifikace a odpovědnosti. Část svých povinností však likvidátor delegoval na třetí osoby (účetnictví a archivace). Odpovídající výše odměny činí 7 000 Kč. Pokud jde o hotové výdaje, za obvyklou a účelně vynaloženou shledal soud částku 2 178 Kč (zveřejnění oznámení v Obchodním věstníku), částku 4 840 Kč (vedení účetnictví v průběhu likvidace) a částku 528 Kč (poštovné a správní poplatky). Částku 2000 Kč jako administrativní výdaje (kancelářské potřeby, kopírování, telefon) soud nepřiznal, protože nebyla doložena (k tomu usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 14 Cmo 243/2019 nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 14 Cmo 1/2019). Částku 7 000 Kč za archivaci dokumentů neshledal soud přiměřeně obvyklou a účelně vynaloženou, neboť zjevně překračuje cenu na trhu za obdobnou službu obvyklou. Nahlédnutím do registru smluv (např. smlouva ID [Anonymizováno]) a srovnáním ceníků několika komerčních spisoven (např. [Anonymizováno]) považuje soud za cenu obvyklou 1 Kč/1 běžný metr/1 den, tj. 3 650 Kč za desetileté archivační období. V případě likvidace nemajetné společnosti nelze předpokládat, že archivovaný materiál dosahuje celého běžného metru (tj. cca 12 šanonů). Likvidátor byl jmenován likvidátorem celé řady společností, přičemž v případě těch nemajetných lze náklady na archivaci udržet pod hranicí 1 000 Kč, a to i v případě archivace prováděné třetí osobou. Soudu se nepodařilo dohledat informace o podmínkách poskytování archivačních služeb společností [právnická osoba], kterou využil likvidátor, když tato patrně nemá žádné internetové stránky, ani nevystupuje jako smluvní strana v žádné smlouvě zveřejněné v registru smluv. Nebylo možné tedy účelnost výdaje ve výši 7 000 Kč odůvodnit zvláštní okolností. Za účelný výdaj za archivaci považuje soud cenu obvyklou ve výši 3 650 Kč. Do budoucna bude soud požadovat doložení, že objem archivovaných dokumentů si vyžádal využití celého běžného metru, resp. že nebylo možné prostor využít k uskladnění šanonů s dokumenty jiných likvidovaných společností a tím snížit náklady likvidace. Náhrada hotových výdajů tak byla přiznána pouze ve výši 11 196 Kč. Protože likvidátorovi byla poskytnuta na tyto výdaje záloha ve výši 10 000 Kč, k vyplacení zůstává 1 196 Kč. Částky budou likvidátorovi vyplaceny prostřednictvím účtárny soudu.

2. Likvidátor napadl usnesení včasným odvoláním a navrhl, aby odvolací soud změnil usnesení tak, že se mu přiznává odměna ve výši 10 000 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 16 546 Kč s tím, že po odečtení zálohy ve výši 10 000 Kč mu bude vyplaceno 6 546 Kč. Uvedl, že jeho činnost spočívá nejen v prostém výkonu funkce likvidátora a statutárního orgánu, ale i v řídící činnosti ostatních služeb v rámci likvidace. Provedení vlastních účetních operací bylo zadáno specializované firmě, za obsah účetních dokladů a jejich zařazení do účetnictví nese odpovědnost likvidátor. Nesouhlas s krácením odměny na částku 7 000 Kč je odůvodněn závěry přijatými Vrchním soudem v Praze v usneseních ze dne 2. 11. 2016, č. j. 14 Cmo 322/2016, ze dne 21. 12. 2020, sp. zn. 7 Cmo 169/2020 nebo ze dne 6. 2. 2023, sp. zn. 7 Cmo 273/2022. Odměna pokrývá i takové výdaje, které nelze doložit (např. nájem, asistent likvidátora, služby spojené s nájmem při výkonu funkce likvidátora, telefonování, kancelářské potřeby apod.). Nelze souhlasit ani s důvody snížení nákladů na archivaci. Archivace nespočívá pouze v uskladnění listin na určitém místě, ale jde o souhrn činností nezbytných pro to, aby listiny byly archivovány a aby s nimi bylo během archivace nakládáno. K těmto činnostem patří např. zpracování evidence dokumentů, skartace dokumentů, vyhledávací služby, zakládání dokumentů, skenování dokumentů, doručování dokumentů, doprava dokumentů v rámci skartace, přeprava a zasílání dokumentů, zpětné zařazení dokumentů, manipulace, nakládka a vykládka spisů apod. Cena za archivaci na 10 let ve výši 7 000 Kč představuje 1,918 Kč/den, což při požadavku na suché prostředí, temperování apod. je přiměřená částka. V této částce jsou pak zahrnuty i částky variabilní (každoročně se měnící náklady v podobě tepla, elektřiny apod.), hodnota lidské práce a faktory inflační. Cena služby je kalkulovaná na deset let dopředu bez ohledu na to, jaké ceny a náklady za archivaci (skartaci) budou za tuto dobu. Tato cena zahrnuje i období, které překračuje deset let, jelikož pro některé dokumenty je předepsaná delší doba archivace (mzdové doklady, hlášení na sociální správu či na zdravotní pojišťovny).

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 19 z. ř. s.), a shledal odvolání likvidátora nedůvodným.

4. Z obsahu spisu, zejména ze zprávy o provedení likvidace, odvolací soud zjistil, že likvidátor požádal o přiznání odměny likvidátora a úhradu výdajů vynaložených v souvislosti s likvidací ve výši 16 546 Kč. Výdaje se skládaly z částek 2 178 Kč (zveřejnění inzerátu v Obchodním věstníku), 4 840 Kč (zpracování daňových přiznání za období likvidace), 528 Kč (poštovné a správní poplatky), 2 000 Kč (administrativní výdaje) a 7 000 Kč (archivace). Z faktury č. 264/2023 bylo zjištěno, že byla vystavena dne 11. 8. 2023 společností [právnická osoba] na částku 7 000 Kč za „náklady archivace dokumentů společnosti [právnická osoba], [adresa], na období 10 let (2023-2033)“. Na faktuře je připojen nečitelný podpis.

5. Výdaje za inzerci v Obchodním věstníku, poštovné a vedení účetnictví, tj. výdaje ve výši 7 546 Kč (součet částek 2 178 Kč, 528 Kč a 4 840 Kč) soud prvního stupně přiznal v účtovaném rozsahu. Ponížil výdaj vynaložený archivaci o 3 350 Kč (namísto požadované částky 7 000 Kč přiznal částku 3 650 Kč) a nepřiznal částku 2 000 Kč, která měla být vynaložena na administrativní výdaje. Předmětem odvolání likvidátora je nepřiznaná výše jím vynaložených výdajů a přiznaná výše odměny.

6. Podle § 9 odst. 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má likvidátor právo na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů.

7. Ve shodě se soudem prvního stupně je odvolací soud, pokud jde o nepřiznání částky 2 000 Kč za administrativní výdaje. Jak již bylo řečeno shora, z § 9 odst. 2 citovaného nařízení vlády vyplývá, že primární je náhrada prokázaných hotových výdajů, přičemž v posuzované věci administrativní výdaje prokázány (ani před soudem prvního stupně, ani v řízení odvolacím) nebyly. Aby bylo možné uskutečnit úvahu, zda částka 2 000 Kč svou výší odpovídá ceně obvyklé v době a místě uplatnění hotových výdajů, musel by likvidátor veškeré výdaje v souhrnné částce 2 000 Kč jednotlivě specifikovat; obecný výčet „kanc. potřeby, kopírování, telefon) nepostačuje. Nebyl-li za popsaného stavu tento výdaj likvidátorovi přiznán, nelze v tom shledat nesprávnost, a likvidátor jej musí nést ze svého. Ostatně, takto postupoval zdejší soud i v jiných obdobných případech (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 14 Cmo 322/2016 nebo ze dne 6. 2. 2023, sp. zn. 7 Cmo 273/2022).

8. Likvidátor dále vyúčtoval výdaj za archivaci ve výši 7 000 Kč. Pomine-li odvolací soud, že obsahem spisu není doklad o zaplacení předmětné částky, ale pouze faktura, kterou za důkaz o faktickém vynaložení vyúčtované částky považovat nelze, nemůže pominout, že k archivaci a dlouhodobému uložení dokumentů je nezbytná koncesní listina na předmět podnikání vedení spisovny. Předmětem podnikání (zapsaným v obchodním rejstříku) společnosti, která měla likvidátorovi poskytnout službu spočívající v archivaci dokladů, je pouze „pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor“. O tom, že by společnost [Anonymizováno] byla držitelem koncesní listiny, a byla tedy oprávněna poskytovat jí účtované služby, žádný důkaz doložen nebyl. Za situace, kdy nelze jednoznačně uzavřít, jakou faktickou službu jmenovaná společnost likvidátorovi poskytla, nelze ani výdaj za ni vynaložený vyhodnotit jako účelně vynaložený, a to v celé jeho výši. Pokud soud prvního stupně argumentoval částkami za archivaci dokumentů u komerčních spisoven, šlo o ceny požadované společnostmi, mající jako předmět podnikání vedení spisovny. O takový případ v posuzované věci nejde, a proto nebyl důvod vycházet při stanovení výše účelně vynaložených nákladů z cen uvedených v cenících.

9. Podle § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč. Podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč.

10. V posuzované věci je likvidátor zapsán v seznamu insolvenčních správců. Tato skutečnost však sama o sobě neznamená, že by v rámci likvidace byl likvidátor nucen činit či fakticky činil jiné úkony či větší počet úkonů, než by činil likvidátor v tomto seznamu nezapsaný. Na průběh likvidace je tak předmětná skutečnost bez vlivu. Z předložené zprávy o provedení likvidace se podává, že likvidátor zveřejnil v Obchodním věstníku oznámení o vstupu družstva do likvidace a vyzval věřitele k přihlášení pohledávek, učinil dotazy na příslušné instituce ohledně zjištění movitého a nemovitého majetku a vyzval statutární zástupce k předání dokumentace družstva. Nebylo zjištěno, že by společnost od data vstupu do likvidace vykonávala jakoukoliv činnost, měla nějaké zaměstnance, majetek nebo závazky vůči státu či třetím osobám. V návaznosti na to podal daňová přiznání za období likvidace až ke dni ukončení likvidace a požádal finanční orgán o souhlas se žádostí s ukončením činnosti. Následně podal návrh na výmaz z obchodního rejstříku a zajistil archivaci dokumentů na deset let od data výmazu.

11. Popsané úkony směřující k dokončení likvidace a podání návrhu na výmaz družstva z obchodního rejstříku svědčí o tom, že se nejednalo o náročný průběh likvidace; nejnáročnější úkon z popsaných, spočívající ve vyhotovení účetních dokladů, byl likvidátorem zadán třetí osobě a náhrada hotových výdajů za tento úkon ve výši 4 840 Kč byla likvidátorovi přiznána. Odvolací soud s ohledem na uvedené považuje soudem prvního stupně přiznanou odměnu ve výši 7 000 Kč za zcela adekvátní, která nijak zásadně nevybočuje z rozhodovací praxe soudů v obdobných případech.

12. Odvolací soud si je vědom, že v některých případech likvidace nemajetných spolků či družstev byla likvidátorovi přiznána odměna vyšší. Odměna ve výši 9 000 Kč byla přiznána např. usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. 14 Cmo 257/2016, avšak v tam posuzované věci docházelo ze strany likvidátora i k přezkumu přihlášených pohledávek a zpeněžení přeplatku u správce daně. Žádné obdobné činnosti v posuzované věci likvidátor nečinil. Usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 14 Cmo 467/2017 byla likvidátorovi přiznána odměna ve výši 10 000 Kč; odvolací soud zohlednil „vysokou míru kvalifikace likvidátora jmenovaného ze seznamu insolvenčních správců, jakož i jeho nezanedbatelnou míru odpovědnosti, kterou má při výkonu této funkce“ a zdůraznil, že likvidátor nepostupoval liknavě, když od právní moci usnesení o jmenovaní likvidátora do výmazu společnosti z obchodního rejstříku uplynulo 8 měsíců. Byť v posuzované věci šlo o likvidaci nemajetné společnosti, uplynulo od právní moci usnesení o jmenování likvidátora do podání zprávy o provedení likvidace společnosti téměř pět let.

13. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. usnesení bodě I. výroku jako věcně správné potvrdil, v bodě II. výroku usnesení podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že se likvidátorovi přiznává náhrada hotových výdajů ve výši 7 546 Kč, odpovídající součtu částek přiznaných soudem prvního stupně, za současného uložení povinnosti vrátit státu na účet soudu prvního stupně rozdíl mezi výší zálohy poskytnuté likvidátorovi na hotové výdaje a výší přiznané náhrady hotových výdajů.