o zaplacení směnečné pohledávky 1 500 000 Kč s přísl., k odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 1. 2023, č. j. 34 Cm 38/2019-193

1. Shora uvedeným, v pořadí druhým rozsudkem, vydaným poté, co předchozí rozsudek ze dne 19. 10. 2021, č. j. 34 Cm 38/2019-135 byl zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 3. 2022, č. j. 12 Cmo 19/2022-162 a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, rozhodl soud prvního stupně v bodě I. výroku o ponechání jím vydaného směnečného platebního rozkazu ze dne 28. 2. 2019, č. j. 34 Cm 38/2019-13 v platnosti, v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 189 800 Kč a v bodě III. výroku povinnost k náhradě nákladů řízení České republice ve výši 10 000 Kč. Podle odůvodnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení směnečné pohledávky ve výši 1 500 000 Kč s přísl. a směnečnou odměnou ze směnky, vystavené žalovaným.

2. K návrhu žalobkyně soud ve věci rozhodl směnečným platebním rozkazem, proti němuž podal žalovaný včasné námitky, v nichž uvedl, že směnka zajišťovala jeho závazek k úhradě sjednané kupní ceny ve výši 1 500 000 Kč za nemovitost, kterou od žalobkyně nabyl na základě smlouvy. Tento závazek byl splněn úhradou kupní ceny z poskytnutého hypotečního úvěru. Směnka mu byla k podpisu předložena před uzavřením kupní smlouvy na hlavní poště na [Anonymizováno] v [Anonymizováno] druhem žalobkyně [Anonymizováno], s nímž žalovaný vedl většinu jednání předcházejících uzavření smlouvy. Podpisem směnky žalobkyně podmínila podepsání kupní smlouvy s tím, že se jedná pouze o pojistku pro případ nezaplacení. Směnku žalovaný podepsal, ovšem v jiné podobě, a to v podobě listiny formátu A4, podle níž směnečná suma měla být splatná v celkem 4 splátkách. Taková směnka s postupnou splatností je však neplatná dle § 33 odst. 2 zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ). Údaj o splátkách byl žalobkyní nebo panem [Anonymizováno] od listiny odstřižen či jinak oddělen. Dále namítl, že nepodepsal Dohodu o uznání a splátkách dluhu ze dne 4. 12. 2015. Pokud výzva k plnění na tuto Dohodu odkazuje, je nicotná a žalobkyni by proto neměla být přiznána náhrada nákladů řízení. Zpochybnil pravost podpisu žalobkyně na plné moci, jí udělené právnímu zástupci. Uplatnění směnky, pokud by se jednalo o pravou a platnou směnku, by odporovalo dobrým mravům. V návaznosti na provedené dokazování listinami (při jednání dne 26. 5. 2020) popřel svůj podpis na směnečném vyplňovacím prohlášení.

3. Žalobkyně ve vyjádření k námitkám uvedla, že směnka zajištovala nikoliv úhradu sjednané kupní ceny, ale závazek žalovaného podle smlouvy o směnečném vyplňovacím prohlášení a článku II. bod 4 dohody o uznání a splátkách dluhu ze 4. 12. 2015 splatit žalobkyni zápůjčku ve výši 1 500 000 Kč. Koupi nemovitostí žalovaný financoval z hypotečního úvěru, potřeboval však další finanční prostředky na provedení jejich rekonstrukce. Kupní smlouvu, směnku, směnečné prohlášení a Dohodu o uznání a splátkách dluhu žalovaný podepsal v přítomnosti žalobkyně a pana [Anonymizováno], a to s vědomím jejich účelu. Žalovaným předložená kopie směnky je podvrh, směnka pod podpisem výstavce neobsahovala žádné další údaje.

4. Provedeným dokazováním (prvopisem směnky, kopií směnky předložené žalovaným, předžalobní výzvou, kupní smlouvou a dohodou o uznání a splátkách dluhu, uzavřenými mezi žalobkyní a žalovaným dne 4. 12. 2015, výpisem z katastru nemovitostí LV č. [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], směnečným vyplňovacím prohlášením ze dne 4. 12. 2015, znaleckým posudkem [Anonymizováno], výslechem svědka [Anonymizováno]) má soud prvního stupně za prokázáno, že směnka byla vystavena žalovaným dne 4. 12. 2015 v [adresa], na řad žalobkyně, na částku 1 500 000 Kč, je splatná dne 31. 12. 2018. Horní část kopie směnky ve formátu A4, předložená žalovaným, je shodná s předmětnou směnkou, na spodní části pod podpisem výstavce obsahuje údaje čtyř splátek s uvedením jejich výše a splatnosti. Kupní smlouva, kterou žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 4. 12. 2015 a na jejímž základě nabyl od žalobkyně smlouvou specifikované nemovitosti za sjednanou kupní cenu 1 500 000 Kč, ujednání o zajištění směnkou neobsahuje. Jediným sjednaným zajištěním je smluvní pokuta. Kupní cena byla zaplacena z hypotečního úvěru. Současně s kupní smlouvou žalobkyně se žalovaným uzavřela dohodu o uznání a splátkách dluhu, v níž žalovaný uznal svůj dluh ve výši 1 500 000 Kč z titulu žalobkyní poskytnuté zápůjčky. K jeho zajištění vystavil na řad žalobkyně blankosměnku, vystavení a předání směnky žalobkyni potvrdil ve směnečném vyplňovacím prohlášení, jímž žalobkyni udělil také právo doplnit blankosměnku v údaji splatnosti a směnečné sumy. Podle závěrů znaleckého posudku, vypracovaného znalcem [Anonymizováno], jehož předmětem bylo zkoumání pravosti podpisů žalovaného, je podpis žalovaného na směnce pravděpodobně jeho pravým podpisem. Ohledně podpisů na směnečném vyplňovacím prohlášení a dohodě o uznání a splátkách dluhu přijal znalec závěr, že je pravděpodobnější, že se jedná o pravé, úmyslně zkomolené podpisy [Jméno žalovaného A], než že by se jednalo o podpisy nepravé. Podpis směnky, směnečného vyplňovacího prohlášení a dohody o uznání a splátkách dluhu žalovaným potvrdil svědek [Anonymizováno], který vypověděl, že uvedené listiny před ním žalovaný podepsal poté, co všechny tyto dokumenty pročetl. Vypověděl, že on sám vedl žalobkyni k tomu, aby zápůjčku, kterou žalovanému poskytla, zajistila směnkou.

5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu neshledal soud prvního stupně námitky žalovaného prokázané. Námitkové tvrzení, že směnka zajišťovala závazky z kupní smlouvy, vyvrací obsah uzavřené smlouvy, v němž jediným sjednaným zajištěním je smluvní pokuta. Ujednání o zajištění směnkou smlouva neobsahuje. Vyvrací je také dohoda o uznání a splátkách dluhu, výslovně potvrzující poskytnutí zápůjčky ve výši 1 500 000 Kč žalobkyní žalovanému a rovněž ze směnečné vyplňovací prohlášení, v němž žalovaný potvrdil vystavení a odevzdání blankosměnky zajištující závazky z dohody o uznání dluhu žalobkyni. Pravost podpisů žalovaného na směnce prokazují znalecké závěry v rovině střední pravděpodobnosti, pravost jeho podpisu na Dohodě o uznání a splátkách dluhu a Směnečném prohlášení prokazují znalecké závěry v nižší rovině pravděpodobnosti ve spojení se svědeckou výpovědí svědka [Anonymizováno], který potvrdil, že obě listiny před ním žalovaný podepsal. Provedeným dokazováním má tak soud za prokázáno, že směnka nesloužila k zajištění závazku žalovaného k zaplacení kupní ceny dle kupní smlouvy, ale k zajištění zápůjčky, kterou žalobkyně žalovanému poskytla, což potvrdil svědek Hrubý. S ohledem na obsah výpovědi tohoto svědka žalovaný na důkazních návrzích výslechy obou účastníků netrval.

6. Spornou směnku proto shledal soud platnou vlastní směnkou, obsahující všechny náležitosti dle čl. I § 75 zák. č. 191/1950 Sb., včetně údaje fixního data splatnosti, které je v souladu s čl. I. § 33 ZSŠ.

7. Z uvedených důvodů proto soud prvního stupně námitky žalovaného vyhodnotil jako nedůvodné a vydaný směnečný platební rozkaz ponechal v platnosti. O nákladech námitkového řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal v řízení úspěšné žalobkyni.

8. Žalovaný ve včas podaném odvolání navrhl rozsudek změnit tak, že směnečný platební rozkaz bude zrušen a žalovanému bude přiznána náhrada nákladů řízení. Podle žalovaného soudem přijaté skutkové závěry o pravosti podpisů žalovaného na dohodě o uznání a splátkách dluhu a na směnečném vyplňovacím prohlášení nevzešly z procesu řádného a přezkoumatelného vyhodnocení důkazů. Závěr znalce, že se jedná spíše o pravé, úmyslně zkomolené podpisy žalovaného v nejnižším stupni kladné roviny pravděpodobnosti, nelze považovat za důkaz, jímž by sporná skutečnost (pravost podpisu) v souladu s § 6 o. s. ř. byla spolehlivě zjištěna. Znalecké závěry soud v odůvodnění rozsudku pouze konstatoval, aniž by je důkazně hodnotil, a aniž by se s ohledem na ostatní zjištěné skutkové okolnosti zabýval úmyslným komolením podpisů žalovaného pouze na obou uvedených listinách, a nikoliv na jím podepsané směnce. Žalovaný se neztotožňuje s hodnocením důkazu svědeckou výpovědí svědka [Anonymizováno]. Jedná se o nevěrohodného svědka, a to nejen s ohledem na jeho osobní vztah k žalobkyni (byl jejím partnerem), ale i na obsah jeho výpovědi. Svědek vypověděl, že žalobkyně směnku vyplnila již dne 4. 12. 2015, kdy ovšem neexistoval důvod pro její vyplnění, protože podle směnečného vyplňovacího prohlášení byla žalobkyně oprávněna směnku doplnit v okamžiku, kdy se stala splatnou jakákoliv její pohledávka. Svědecká výpověď se tak odchyluje od tvrzení žalobkyně. Soud provedené důkazy nehodnotil ve vzájemných souvislostech a nezabýval se relevantními skutečnosti, které v řízení vyšly najevo, Zejména se nezabýval žalobními tvrzeními, podle nichž se nejednalo o blankosměnku, ale o vlastní směnku vystavenou žalovaným, dále tím, že předžalobní výzva odkazuje na uznání dluhu a tím, že žalovaný soudu předložil svoji (odlišnou) kopii vystavené blankosměnky, aniž se předtím mohl seznámit s prvopisem směnky, resp. s její kopii založenou ve spise. Žalobkyni s ohledem na závěr soudu o pravosti podpisů žalovaného na dohodě o uznání a splátkách dluhu a na směnečném vyplňovacím prohlášení svědčí vyvratitelná právní domněnka existence a trvání dluhu žalovaného ze zápůjčky a žalobkyně by za jiných okolností byla povinna prokázat poskytnutí zápůjčky. Na žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby prokazoval, že mu zápůjčka poskytnuta nebyla. Dle žalovaného měl soud prvního stupně žalobkyni poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a vyzvat ji k doplnění tvrzení o poskytnutí zápůjčky a označení důkazů k jejich prokázání. V této věci nebyly splněny podmínky řízení ve smyslu § 103 o. s. ř., neboť nebyly dány zákonné předpoklady pro vydání směnečného platebního rozkazu, pokud byl vydán jen na základě předložené směnky, aniž by s ohledem na vystavení směnky jako blankosměnky bylo žalobkyní doloženo také směnečné vyplňovací prohlášení. Soud tak nemohl mít za osvědčené právo žalobkyně blankosměnku vyplnit. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 3. 2000, č. j. 32 Cdo 20/2000-231 uvádí, že námitka nedostatku podmínek řízení nepodléhá koncentrační zásadě směnečného řízení.

9. Žalobkyně ve vyjádření k podanému odvolání navrhla napadený rozsudek potvrdit s tím, že jí bude přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Tvrzení, na nichž žalovaný založil svoji námitkovou obranu, nejen že nebyla v řízení prokázána, ale provedenými důkazy byla jednoznačně vyvrácena. Bylo jimi prokázáno, že směnka zajištovala závazek žalovaného ze zápůjčky, domněnku existence závazku založenou Dohodou o uznání a splátkách dluhu žalovaný nevyvrátil. S ohledem na podstatu směnky jako abstraktního a nesporného závazku nebyla žalobkyně o směnkou zajištěné pohledávce povinna v žalobě nic tvrdit. Žalovaný v námitkách záměrně překrucoval vztah účastníků a zamlčoval podstatné okolnosti, proto žalobkyně předložila listiny tato tvrzení vyvracející. Námitka nesprávného či neoprávněného doplnění blankosměnky byla uplatněna opožděně.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a násl. o. s. ř.), vyšel přitom ze skutkového stavu, zjištěného soudem prvního stupně z jím provedeného dokazování.

11. Námitku nedostatku podmínek řízení vyhodnotil odvolací soud jako nedůvodnou. Žalovaný zjevně zaměňuje nedostatek podmínek řízení, tj. podmínek, za nichž může soud rozhodnout ve věci samé, s předpoklady pro vydání směnečného platebního rozkazu. Směnečný platební rozkaz je zvláštní formou rozhodnutí, které soud vydá jen při splnění zákonných předpokladů (§ 175 odst.1 o. s. ř.). Soud k návrhu žalobce vydá směnečný platební rozkaz, předloží-li žalobce v prvopisu směnečnou listinu, o jejíž pravosti není důvod pochybovat a další listiny nutné k uplatnění práva. Je tomu tak proto, že uplatňovaná směnečná pohledávka musí být pro případ vydání směnečného platebního rozkazu, který je rozhodnutím ve věci, prokázána před jeho vydáním přesně určenými listinami, jejichž formální náležitosti upravuje zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. Takovými dalšími nezbytnými listinami je kromě prvopisu směnky např. protestní listina (bylo-li třeba k zachování postihového práva nechat určité okolnosti osvědčit protestem - např. odepření placení hlavním směnečným dlužníkem) nebo listiny prokazující směnečnou legitimaci žalobce, nevyplývá-li přímo ze směnky (smlouva o prodeji podniku, listiny prokazující nabytí směnky děděním). Směnečná vyplňovací dohoda v případě směnek, vystavených jako blankosměnky, takovou listinou není. Majitel směnky musí soudu předložit a v žalobě specifikovat směnku, z níž práva uplatňuje. Jeho povinnost tvrzení je omezena na směnečnou listinu a na ní zapsané doložky, případně na další listiny nutné k výkonu práv ze směnky. Ohledně důvodu vystavení (kauzy) směnky ani způsobu jejího doplnění v případě, že byla vystavena jako blankosměnka, k níž bylo jejímu majiteli uděleno dlužníkem vyplňovací právo, není žalobce povinen nic tvrdit (§ 1791 odst. 2 o. z.). Soudní judikatura ( např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 29 Cdo 1019/2018, ze dne 30. 7.2020, sp. zn. 29 Cdo 3295/2018) zcela jednotně vychází ze závěru, že v případě kauzálních námitek, tedy námitek, majících původ v mimosměnečných vztazích účastníků, souvisejících se směnkou, musí směnečný dlužník v námitkách vylíčit obsah tzv. směnečné smlouvy, jež byla bezprostředním důvodem vzniku směnky, popřípadě závazku konkrétního směnečného dlužníka a vymezit skutečnost, v jejímž důsledku by měl být zproštěn povinnosti směnku zaplatit. Obdobný závěr platí ohledně směnečné vyplňovací dohody v případech směnky, která byla vystavena jako blankosměnka. V takovém případě musí dlužník v námitkách vylíčit nejen obsah takové vyplňovací dohody, ale skutkově vymezit, v čem nebyla dodržena nebo byla porušena a uvést, jaké údaje měly být do směnky správně doplněny. Důkazní břemeno ke kauzálním námitkám leží výhradě na směnečném dlužníku, a to i v případě tzv. negativních tvrzení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 3. 1999, sp. zn. 32 Cdo 2383/98). Ze žádného předpisu nevyplývá povinnost věřitele (žalobce) přikládat k předžalobní výzvě listiny, dokládající dluh, tedy ani kopii směnky. Předžalobní výzva odkazovala nikoliv na pohledávku ze směnky, ale na směnkou zajištěnou pohledávku z Dohody o uznání a splátkách dluhu ze zápůjčky, nicméně podle ustálené judikatury účel předžalobní výzvy v řízeních o zaplacení směnky (§ 142a o. s. ř.) zásadně naplní i předložení směnky k placení. Žalovaný přitom ani netvrdil, že by mu směnka k placení předložena nebyla.

12. Spornou směnku vyhodnotil odvolací soud jako platnou směnku vlastní, obsahující všechny zákonné náležitosti, vymezené v čl. I §§ 75 ZSŠ, z níž žalobkyni vůči žalovanému jako výstavci směnky vznikl dle čl. I § 75, 77 odst. 2, 78 odst. 1 ve spojení s § 28 odst. 1, § 48 ZSŠ nárok na zaplacení žalobou uplatněných postihových práv v rozsahu směnečné sumy, směnečného úroku a směnečné odměny. S námitkou neplatnosti směnky a námitkou, že žalovaný podepsal směnku v podobě odlišné od směnky, uplatněné v tomto řízení, se odvolací soud vypořádal ve svém předchozím rozhodnutí a na závěry v něm přijaté plně odkazuje.

13. Kauzální námitková obrana žalovaného se zakládala na tvrzení, že směnka zajišťovala závazek žalovaného k úhradě kupní ceny nemovitostí, které nabyl od žalobkyně na základě kupní smlouvy s tím, že tento závazek byl řádně splněn prostřednictvím hypotečního úvěru. Tvrzení žalovaného o kauze směnky jako prostředku zajištění jeho závazků z kupní smlouvy neshledal odvolací soud shodně se soudem prvního stupně provedeným dokazováním za prokázaná. Naopak svědeckou výpovědí [Anonymizováno] bylo tvrzení žalovaného o zajišťovací funkci směnky ve vztahu k závazku k úhradě kupní ceny nemovitostí vyvráceno. Svědek, jehož výslech navrhl žalovaný, vypověděl, že sám vedl žalobkyni k tomu, aby půjčky, které žalovanému postupně poskytla a jejichž výše činila 1 500 000 Kč, nějak zajistila. Svědek rovněž potvrdil, že žalovaný před ním podepsal nejen směnku, ale také dohodu o uznání a splátkách dluhu a směnečné vyplňovací prohlášení. Samotná skutečnost, že svědek byl v rozhodné době partnerem žalobkyně, z něj nečiní svědka nevěrohodného. Nelze rozumně předpokládat, že jednáním předcházejícím podpisu směnky a souvisejících dokumentů a samotnému podpisů dokumentů, tedy jednáním zcela soukromého charakteru, by byla přítomna zcela cizí osoba. V této věci navíc svědek sám inicioval sjednání zajištění závazků z poskytnuté zápůjčky, což je zcela logické s ohledem na tehdejší společné soužití svědka se žalobkyní. Nedůvodně a účelově nevěrohodnost svědka žalovaný dovozuje ze skutečností, které ze svědecké výpovědi nevyplývají. Z protokolu z jednání, konaného před soudem prvního stupně dne 27. 9. 2022, vyplývá, že svědek, jemuž byla k nahlédnutí dána kopie směnky, předložená žalovaným, obsahující údaje o splátkách (nikoliv tedy prvopis směnky), odpovídal soudu pouze na dotaz, kdo tuto listinu vyplňoval, nikoliv kdy se tak stalo, přičemž uvedl, že žalobkyně vyplňovala pouze horní část a popřel, že by na listině byly údaje o splátkách. V rámci své výpovědi se svědek k podobě, resp. obsahu směnky, kterou před ním žalovaný podepsal (z hlediska údajů na ní žalobkyní vyplněných k datu 4. 12. 2015, kdy ji žalovaný podepsal a předal žalobkyni) vůbec nevyjadřoval. Opodstatněné není ani tvrzení žalovaného, že soud provedené důkazy řádně nevyhodnotil. Soud v odůvodnění rozsudku vyložil, na základě jakých skutkových zjištění z provedených důkazů založil své skutkové závěry, když uvedl, že vycházel z pravděpodobnostních znaleckých závěrů znalce [Anonymizováno] a z výpovědi svědka [Anonymizováno] o podpisu listin žalovaným. S těmito závěry se odvolací soud ztotožnil. S námitkovými tvrzeními žalovaného o neplatnosti směnky a odlišnostmi mezi prvopisem směnky a žalovaným předloženou kopií směnky se odvolací soud vypořádal již ve svém předchozím rozhodnutí, jehož závěry byl soud prvního stupně vázán.

14. Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výroku ve věci samé (bod I.) výroku a ve výroku o náhradě nákladů řízení vzniklých státu (bod III. výroku) podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

15. Ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil. Soud při stanovení výše odměny za úkon právní služby vyšel z nesprávné výše tarifní hodnoty, která se dle § 8 AT určuje ze základu, představovaného součtem směnečného peníze a směnečné odměny, tedy částky 1 505 000 Kč. Výše odměny za úkon právní služby tak činí 14 340 Kč. V řízení úspěšné žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení (náklady právního zastoupení) v rozsahu odměny za 13 úkonů právní služby včetně paušálních náhrad hotových výdajů, aniž by posuzoval účelnost a nezbytnost jednotlivých úkonů právní služby. Z § 142 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni náleží náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení, které dle odvolacího soudu sestávají z nákladů právního zastoupení v rozsahu odměny za celkem 11 úkonů právní služby ve výši po 14 340 Kč dle § 7 a 11 advokátního tarifu, odměny za 1 úkon ve výši jedné poloviny, tj. částky 7 170 Kč dle § 7 a 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, dále 12 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a nákladů žalobkyní zaplacené zálohy na náklady důkazu ve výši 5 000 Kč. Z celkem 11 úkonů právní služby jako úkony účelné a nezbytné vyhodnotil odvolací soud v prvním řízení o námitkách účast na jednáních u soudu prvního stupně ve dnech 1. 10. 2019, 26. 5. 2020 a 19. 10. 2021, dále nahlížení do spisu a poradu právního zástupce žalobkyně s klientem, neboť oba tyto úkony byly učiněny v přímé návaznosti na doručení námitek žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu a nahlížení do spisu i porada s klientem předcházela vyjádření žalobkyně k námitkám. Dále žalobkyni náleží odměna za podané vyjádření k námitkám, účast na jednání s protistranou dne 24. 10. 2019, která je doložena písemným záznamem o jednání a za poradu s klientem, konanou dne 23. 6. 2021 ohledně závěrů doručeného znaleckého posudku a dalšího postupu v řízení. Za odvolací řízení náleží žalobkyni odměna za podané vyjádření k odvolání. Za další řízení náleží žalobkyni odměna za účast na jednání dne 27. 9. 2022, za písemný závěrečný návrh a odměna ve výši jedné poloviny za účast na jednání dne 10. 1. 2023, při němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku. Za úkon právní služby, spočívající v poradě právního zástupce s klientem, konané dne 26. 9. 2021, odvolací soud odměnu žalobkyni nepřiznal, neboť tento úkon právní služby, byť doložený písemným potvrzením žalobkyně o konání porady, neshledal nezbytným ani účelným úkonem, jehož náhradu lze podle § 142 odst. 1 o. s. ř. úspěšnému účastníku přiznat. Podle písemného potvrzení se porada konala ohledně okolností vystavení směnky a výslechu svědka [Anonymizováno]. Okolnosti vystavení směnky žalobkyně dostatečně vylíčila ve vyjádření k námitkám, důkaz svědeckou výpovědí svědka [Anonymizováno] byl proveden k návrhu žalovaného a měla jím být prokázána důvodnost jeho kauzálních námitek. Z obsahu protokolu z jednání, konaného dne 27. 9. 2022, vyplývá, že při něm byl pouze proveden výslech svědka [Anonymizováno], právní zástupce žalobkyně na svědka žádné dotazy, které by mohl případně připravovat v rámci porady se žalobkyní, nečinil.

16. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu odměny za 2 úkony právní služby ve výši po 14 340 Kč dle § 7 a 11 advokátního tarifu, 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu , cestovného ve výši 2 297,10 Kč (vozidlo reg. zn. [SPZ], vzdálenost [Anonymizováno] a zpět celkem 292 km, základní náhrada 5,20 Kč/km, cena PHM 45,20 Kč/l , průměrná spotřeba 5,9 l/100 km) a náhrady za promeškaný čas v rozsahu 7 půlhodin dle § 14 advokátního tarifu (jedna cesta 1 hodina a 45 minut), celkem 38 300 Kč.