o zaplacení 8 068 591 Kč s příslušenstvím a odměnou,

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením odmítl námitky žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému týmž soudem dne 11. 11. 2024 pod č. j. 20 Cm 2013/2024-19 (dále jen „směnečný platební rozkaz“, výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně tím, že směnečný platební rozkaz, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni směnečnou pohledávku ve výši 8 068 591 Kč s příslušenstvím a odměnou, byl žalobkyni doručen 13. 11. 2024 a žalované 12. 11. 2024. Soud prvního stupně ohledně data doručení žalované vyšel z obsahu potvrzení o dodání a doručení do její datové schránky, jež v sekci „Přehled událostí“ obsahuje následující: „… EV13: Přihlásila se elektronická aplikace za pomocí systémového certifikátu ve smyslu § 29 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění. Datová zpráva je nyní doručena. Případné dřívější datum doručení fikcí nebo doručení dodáním do schránky orgánu veřejné moci není dotčeno. …“. Soud prvního stupně dále vyšel ze skutečnosti, že směnečný platební rozkaz napadla žalovaná námitkami, které podala prostřednictvím své datové schránky dne 28. 11. 2024. Stejného dne žalovaná zaslala soudu doplnění námitek a sdělení k okamžiku doručení. Soud prvního stupně posuzoval, kterého dne byla datová zpráva obsahující směnečný platební rozkaz skutečně žalované doručena, přičemž se zabýval argumentací žalované, která tvrdila, že tuto datovou zprávu přečetla teprve 28. 11. 2024, když se oprávněná osoba přihlásila do datové schránky žalované. Dle žalované nemohlo dne 12. 11. 2024 dojít k doručení zprávy, neboť v tento den se žádná oprávněná osoba do datové schránky nepřihlásila. Soud prvního stupně taktéž hodnotil vyjádření [právnická osoba], podle něhož se žalovaná do datové schránky po doručení předmětné datové zprávy spisovou službou skutečně přihlásila až dne 28. 11. 2024, přičemž informace o případných elektronických aplikacích umožňujících stahování datových zpráv prostřednictvím systémových certifikátů a informace o nastavení těchto aplikací nejsou v Informačním systému datových schránek k dispozici, jedná se o externí službu. Soud prvního stupně konečně vyšel i z informací podaných společností ATLAS consulting spol. s r.o., že datová schránka žalované byla navedena v licenci aplikace Manažer datových schránek, kterou má k dispozici zákazník společnosti [právnická osoba]. [právnická osoba], IČO [IČO], avšak tato skutečnost nemůže mít vliv na stažení datové zprávy do datové schránky pomocí systémového certifikátu, jelikož společnost [Anonymizováno] – [právnická osoba]. neměla od společnosti [právnická osoba]. zakoupenou nadstavbu aplikace umožňující automatické stahování datových zpráv. Na základě veškerých popsaných skutečností soud prvního stupně uzavřel, že datem doručení směnečného platebního rozkazu žalované je 12. 11. 2024. Patnáctidenní zákonná lhůta k včasnému podání námitek tak začala žalované běžet dnem 13. 11. 2024 a skončila dne 27. 11. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaná podala námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu až 28. 11. 2024, stalo se tak po uplynutí lhůty předpokládané § 175 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud prvního stupně proto námitky žalované podle § 175 odst. 3 o. s. ř. odmítl.

3. O nákladech bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyni žádné náklady v námitkovém řízení nevznikly, proto bylo vysloveno, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.

4. Žalovaná podala proti usnesení soudu prvního stupně včasné odvolání a navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně vytkla nesprávné posouzení včasnosti námitek, kdy má za to, že jeho postup odporuje právu žalované na spravedlivý proces. Žalovaná rozebírala doručení datových zpráv tzv. fikcí a uvedla, že do její dispozice se směnečný platební rozkaz dostal šestý den od fikce doručení (po uplynutí desátého dne od odeslání směnečného platebního rozkazu). Žalovaná dále rozebírala zákonnou úpravu okamžiku doručení datové zprávy (§ 17 odst. 3, odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb.) s tím, že k tomu dojde až okamžikem přihlášení osoby s oprávněním číst zprávy určené do vlastních rukou. Aplikace externí účetní firmy nebyla oprávněna číst nebo vyhodnocovat soudní dokumenty, pouze je evidovat, takový okamžik tedy není doručením soudního rozhodnutí do sféry vlivu žalované, neboť tato, jako adresát, se nemohla seznámit s jeho obsahem. Nebyl tedy naplněn účel doručení, postup soudu prvního stupně nebere ohled na skutečný stav věci a je ryze formalistický. Žalovaná taktéž namítala, že i kdyby došlo k soudem prvního stupně prezentovanému doručení směnečného platebního rozkazu, tak vůbec nebyla posouzena existence a pravost směnky. Takovýmto postupem může být dosaženo vykonatelnosti pohledávky, která nikdy neexistovala, když žalovaná tvrdí, že směnka není pravá a platná. Pro případ, že by [Anonymizováno] tvrdil, že směnku podepsal, žalovaná uvedla, že se jedná o antidatovanou směnku s cílem obohatit se na její úkor. Žalovaná dále vznesla námitky proti způsobu vystavení směnky, na ní uvedenému podpisu, ohledně neexistence kauzy a způsobu nabytí směnky žalobkyní nikoliv v dobré víře. Ze všech uvedených důvodů měla žalovaná za to, že k doručení směnečného platebního rozkazu vůči ní došlo fikcí dne 22. 11. 2024, jí podané námitky jsou proto včasné.

5. Žalobkyně se vyjádřila k odvolání tak, že je považuje za nedůvodné, a navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Žalobkyně poukázala na to, že si sama žalovaná byla vědoma opožděnosti námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, proto podala žádost o prominutí zmeškání lhůty, přičemž ani netvrdila, že se nemohla do datové schránky přihlásit. Žalovaná navíc obdobným způsobem obstruuje ve většině soudních řízení. Žalovaná má statutární orgán i prokuristu, oba subjekty pravděpodobně měly nastavenu notifikaci doručení zprávy do datové schránky, do níž se žalovaná záměrně přihlásila později. Nicméně i v době tohoto pozdějšího přihlášení musela vidět datum doručení směnečného platebního rozkazu. Otázka prominutí zmeškání lhůty byla podle názoru žalobkyně navíc již jednoznačně vyřešena v usnesení soudu prvního stupně ze dne 13. 2. 2025, č. j. 20 Cm 213/2024-42.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí krajského soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal bez nařízeného odvolacího jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v § 212, věta první, o. s. ř., jakož i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (§ 212a odst. 5, 6 o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Podle § 175 odst. 1 o. s. ř. předloží-li žalobce v prvopisu směnku, o jejíž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do 15 dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Podle § 175 odst. 3 o. s. ř. pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne.

8. Podle § 175 odst. 3 o. s. ř. nepodá-li žalovaný včas námitky nebo vezme-li je zpět, má směnečný (šekový) platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne. Podané námitky soud odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn.

9. Podle § 46 o. s. ř. platí, že adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu.

10. Podle § 8 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), je k přístupu do datové schránky právnické osoby oprávněn statutární orgán právnické osoby nebo člen statutárního orgánu právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena.

11. Podle § 8 odst. 5, věta druhá, zákona o elektronických úkonech platí, že rozsah přístupu osob uvedených v odstavcích 1 až 4 do datové schránky zahrnuje i přístup k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta.

12. Podle § 8 odst. 6 písm. b) zákona o elektronických úkonech je k přístupu do datové schránky dále oprávněna pověřená osoba, kterou je u datové schránky právnické osoby fyzická osoba pověřená statutárním orgánem právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jím stanoveném.

13. Podle § 29, věta druhá, zákona o elektronických úkonech je možné činit přístup do datové schránky prostřednictvím elektronického systému spisové služby nebo jiné elektronické aplikace třetí osoby rovněž prostřednictvím systémového certifikátu za podmínek stanovených v provozní dokumentaci informačního systému datových schránek, v takovém případě se ustanovení o pověřených osobách nepoužijí, přístup prostřednictvím systémového certifikátu zahrnuje i přístup k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta.

14. Podle § 57 odst. 1, odst. 3 o. s. ř. se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

15. Odvolací soud plně vychází z týchž skutečností jako soud prvního stupně, popsaných v odstavci 2. tohoto odůvodnění, jež korespondují s obsahem spisu soudu prvního stupně. Z něho rovněž plyne, že v posuzované věci směnečný platební rozkaz obsahuje řádné poučení o běhu a délce lhůty k podání námitek a soudu, u něhož je třeba námitky podat.

16. Odvolací soud má, shodně se soudem prvního stupně, za to, že směnečný platební rozkaz byl doručen žalované do vlastních rukou dne 12. 11. 2024. Patnáctidenní lhůta k podání námitek tak začala běžet podle § 57 odst. 1 o. s. ř. dne 13. 11. 2024 a skončila dne 27. 11. 2024. Žalovaná podala námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu až 28. 11. 2024, tedy po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Její žádost o prominutí zmeškání lhůty podaná dne 29. 11. 2024 byla zamítnuta usnesením soudu prvního stupně ze dne 13. 2. 2025, č. j. 20 Cm 213/2014-42, které nabylo právní moci 12. 3. 2025. Postup soudu prvního stupně, který následně rozhodl o odmítnutí námitek pro jejich opožděnost, byl proto správný.

17. Pokud žalovaná namítá, že k doručení směnečného platebního rozkazu došlo fikcí desátým dnem od jeho odeslání a že jí podané námitky jsou proto včasné, nelze této argumentaci přisvědčit. Pokud se totiž do datové schránky žalované přihlásila elektronická aplikace za pomocí systémového certifikátu ve smyslu § 29 zákona o elektronických úkonech, zcela jistě se to muselo stát v návaznosti na postup osob uvedených v § 8 odst. 1 až 4 téhož zákona, čímž byla z takové osoby učiněna osoba pověřená ve smyslu § 8 odst. 6 písm. b) téhož právního předpisu. Není pak vůbec rozhodné, pokud taková osoba není ani statutárním orgánem právnické osoby, ani jinou osobou oprávněnou za ni činit právní jednání. Bylo a je výhradně na žalované, komu takovýto přístup do své datové schránky povolí, a za následky z toho plynoucí nese plnou odpovědnost (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 23 Cdo 641/2019).

18. Shora uvedený přístup do datové schránky žalované proto znamená přístup osobou oprávněnou a v souladu s § 8 odst. 5 zákona o elektronických úkonech zahrnuje i přístup k dokumentům doručovaným do vlastních rukou žalované, tedy i k takto doručovaným soudním písemnostem. Směnečný platební rozkaz se tak dne 12. 11. 2024 dostal plně do sféry žalované, tímto dnem došlo k jeho doručení, nikoliv fikcí dne 22. 11. 2024, jak namítá žalovaná. Zkoumání, zda byl přistupující osobou např. statutární orgán žalované, je ustálenou rozhodovací praxí vyloučeno, respektive soudy za situace jako v nyní přezkoumávaném případu ani nemají zjišťovat, kdo statutárním orgánem je. Rozhodnutí soudu prvního stupně proto není v žádném případě formalistické a žalovaná není krácena na právu na spravedlivý proces.

19. Ostatními odvolacími námitkami žalované se nelze v tomto odvolacím řízení zabývat, neboť se jedná o námitky směnečné a kauzální, které by mohly být projednány pouze v námitkovém, nikoli v tomto odvolacím řízení, za podmínky, že by byly podány včas.

20. Vzhledem ke všem výše uvedeným důvodům odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

21. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224, § 142 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal náhradu jejích účelně vynaložených nákladů. Ty představují náhrad za odměnu jejího zástupce ve výši 20 290 Kč za jeden úkon (vyjádření k odvolání) podle § 7 bod 6 a § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“), jednu paušální náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a náhradu 21% daně z přidané hodnoty ve výši 4 355,40 Kč, celkem tedy 25 095,40 Kč.

22. Lhůtu k plnění ve výroku II. tohoto usnesení určil odvolací soud podle § 160 odst. 1, věta před středníkem, o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty. Platební místo bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.