o odvolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 5. 2022, č. j. 35 C 5/2021-42

1. Shora označeným rozsudkem krajský soud zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali nahrazení rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne 4. 11. 2021, [číslo jednací] (dále jen katastrální úřad), povolením vkladu zániku zástavního práva k jednotce [číslo] způsob využití byt, vymezené v budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu id. [číslo] na společných částech budovy a na pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno] (dále jen nemovitosti, odstavec I. výroku), přičemž o nákladech soudního řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (odstavec II. výroku).

2. Dle skutkového závěru krajského soudu bylo dne 16. 9. 2021 katastrálnímu úřadu doručeno rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2021, č. j. 66 E 186/2014-100 a Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2021, č. j. 19 Co 55/2021-108, kterými bylo rozhodnuto o zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva. Katastrální úřad dospěl k závěru, že nebyla splněna podmínka dle ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (dále jen katastrální zákon), neboť předložená rozhodnutí nejsou závazná pro osobu, v jejíž prospěch je předmětné zástavní právo k nemovitostem v katastru nemovitostí zapsáno, a proto vklad zániku zástavního práva rozhodnutím ze dne 4. 11. 2021, [číslo jednací] zamítl. Rozhodnutí navíc nebyla opatřena doložkou právní moci. Soud prvního stupně dále skutkově zjistil, že ve vztahu k nemovitostem v SJM žalobců je s právními účinky ode dne

[datum] zapsána jako osoba oprávněná ze soudcovského zástavního práva nikoli společnost [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (osoba oprávněná z výkonu rozhodnutí), nýbrž další účastník řízení - [právnická osoba] [anonymizováno]. Přestože již od roku 2017 byla další účastnice zapsána v katastru nemovitostí jako osoba oprávněná z předmětného soudcovského zástavního práva, nebyla účastníkem řízení o zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, neboť jako oprávněná zde stále figurovala společnost [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], přičemž

o jejím procesním nástupnictví nebylo nikdy v exekučním řízení rozhodnuto.

3. Krajský soud po právní stránce dovodil, že katastrální úřad byl povinen zkoumat v souladu s ustanovením § 17 odst. 4 katastrálního zákona, zda je vkladová listina v podobě soudního rozhodnutí závazná i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru nemovitostí dosud zapsáno. Soudní rozhodnutí o zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva nejsou ve smyslu ustanovení § 159a ve spojení s ustanovením § 167 odst. 2 o. s. ř. závazná pro [právnická osoba] [anonymizováno], tedy vůči osobě, v jejíž prospěch je zástavní právo v katastru nemovitostí dosud zapsáno. Pokud je katastrálnímu úřadu doručen rozsudek soudu a osoba, proti které směřuje rozhodnutí soudu, není v katastru zapsána jako vlastník nebo jiný oprávněný, katastrální úřad vklad zamítne, neboť rozhodnutím soudu nemůže být postižena osoba, která nebyla účastníkem dotčeného soudního řízení. Katastrální úřad smí v řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí přihlížet k pravomocnému rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno vlastnictví převáděných nemovitostí jinak, než jak se podává z (dosavadního) stavu zápisů v katastru nemovitostí, ale jen tehdy, je-li rozhodnutí závazné (§ 159a o. s. ř.) pro všechny, kdo jsou účastníky řízení o povolení vkladu. Katastrální úřad proto postupoval správně, pokud návrh na zápis výmazu zástavního práva zamítl. Pokud rozhodnutí vydaná v exekučním řízení nejsou závazná pro další účastnici řízení, je nezbytné, aby se žalobci cestou určovací žaloby dle ustanovení § 80 o. s. ř. domáhali vůči další účastnici řízení, v jejíž prospěch je zástavní právo v katastru dosud zapsáno, určení neexistence soudcovského zástavního práva. Soud prvního stupně o nákladech řízení rozhodoval dle ustanovení §§ 142 odst. 1 a 245 o. s. ř., neboť žalobci byli procesně neúspěšní účastníci řízení a další účastnici náklady řízení nevznikly.

4. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné odvolání, kterým se domáhali jeho změny a vyhovění žalobě, případně jeho zrušení a vrácení věci zpět soudu prvního stupně. Odvolatelé namítali, že výkon rozhodnutí skončil v roce 2015 pravomocným zřízením soudcovského zástavního práva k dotčeným nemovitostem pro původního oprávněného společnost [právnická osoba] Ve vztahu ke společnosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byl následně výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k dotčeným nemovitostem zastaven a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2015, č. j. 66 E 186/2014-15 bylo zrušeno, když o právním nástupnictví na straně oprávněného nebylo rozhodnuto. Katastrálnímu úřadu nic nebránilo, aby návrhu na výmaz zástavního práva vyhověl, neboť věděl, o jakou věc se jedná, když v katastru nemovitostí je nezaměnitelně specifikována jednak nemovitost, jíž se dané soudcovské zástavní právo týká, jednak usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2015, č. j. 66 E 186/2014-15 bylo podkladem pro zápis soudcovského zástavního práva. Soud prvního stupně tak legalizoval stav, kdy je v katastru nemovitostí zapsáno neexistující soudcovské zástavní právo, resp. je zapsáno soudcovské zástavní právo, jehož titulem je pravomocně zrušené usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2015, č. j. 66 E 186/2014-15. Odvolatelé dále namítali, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť se soud prvního stupně dostatečně nevypořádal

s pravomocným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2021, č. j. 19 Co 55/2021-108, na jehož odůvodnění, žalobci do značné míry postavili svoji argumentaci.

5. Odvolatelé dále poukázali na skutečnost, že napadený rozsudek je vůči nim velmi nespravedlivý, neboť žalobci jsou vystaveni absurdní situaci, kdy k tíži jejich nemovitosti je v katastru nemovitostí stále zapsáno soudcovské zástavní právo bez právního důvodu. Nejprve byl neprávem v roce 2015 nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, který byl následně v roce 2021 zrušen, přesto však soud prvního stupně z formalistických důvodů žalobě nevyhověl. Soud prvního stupně žalobce de facto trestá za to, že soudy, které rozhodovaly v roce 2021 o zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, nerozhodly o procesním nástupnictví (vstup další účastnice na místo exekučně oprávněné). I kdyby se tak stalo, je pravděpodobné, že by reakcí bylo další účelové postoupení sporné pohledávky postupitelem [právnická osoba] Žalobci dále namítali, že je pro ně zarážející, když nejprve Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. 8. 2021, č. j. 19 Co 55/2021-108 potvrdil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2021, jímž byl zastaven výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva a jímž bylo zrušeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2015, č. j. 66 E 186/2014-15 ze dne 17. 2. 2015, když konstatoval, že„ Katastr nemovitostí pozná o jakou věc se jedná, neboť v katastru nemovitostí je specifikována nemovitost, jíž se soudcovské zástavní právo týká i usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2015, č. j. 66 E 186/2014-15, které bylo podkladem pro zápis soudcovského zástavního práva“ a tentýž soud následně napadeným rozsudkem předchozí právní názor popřel.

6. Další účastnice řízení se k podanému odvolání nevyjádřila.

7. Odvolací soud poté, co dovodil, že odvolání je přípustné, podané včas, oprávněnou osobou, obsahuje náležitosti stanovené v ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř. a odvolací důvod dle ustanovení § 205 odst. 2 o. s. ř., přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a o. s. ř.), a to při odvolacím jednání (ustanovení § 214 odst. 1 o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.

8. Odvolací soud předně uvádí, že vady řízení, k nimž odvolací soud musí přihlédnout z úřední činnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), nejsou odvolateli namítány a vady uvedené v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. z obsahu spisu nevyplývají. Jiné vady řízení, k nimž odvolací soud, pokud by je zjistil, musí přihlédnout, jen když by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř.), rovněž z obsahu spisu nevyplývají.

9. Z obsahu spisu ve vztahu k podanému odvolání a napadenému rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že se žalobci žalobou podanou u krajského soudu dne [datum] domáhali nahrazení rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne 4. 11. 2021, [číslo jednací] tak, že se povoluje vklad výmazu zástavního práva k nemovitostem, přičemž poukázali na závěry usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2015, č. j. 19 Co 104/2015-39. Katastrální úřad se k podané žalobě vyjádřil tak, že doručená rozhodnutí nejsou závazná pro osobu, v jejíž prospěch je předmětné zástavní právo v současnosti zapsáno, neboť [právnická osoba] [anonymizováno] nebyla účastníkem řízení. Další účastnice řízení se k podané žalobě nevyjádřila. Krajský soud u jednání konaného dne 6. 5. 2022 provedl k důkazu obsah správního spisu katastrálního úřadu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2021, č. j. 19 Co 55/2021-108, usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2021, č. j. 66 E 186/2014-100 a výpis z katastru nemovitostí. Následně krajský soud rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.

10. Odvolací soud zopakoval dokazování listinami tvořícími obsah spisu katastrálního úřadu a rozhodnutími založenými v tomto správním spise a dále výpisem z katastru nemovitostí, přičemž zjistil následující skutečnosti:

-) Z usnesení Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně, že Městský soud v Brně usnesením ze dne 17. 2. 2015, č. j. 66 E 186/2014-15 ve prospěch oprávněné - společnosti [právnická osoba] proti povinné [jméno] [příjmení] /žalobkyni a) / nařídil podle notářského zápisu ze dne [datum], NZ [číslo], [spisová značka], sepsaného notářem Mgr. [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky ve výši 34.687,06 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem (v SJM) žalobkyně a). Městský soud v Brně usnesením ze dne 17. 3. 2021, č. j. 66 E 186/2014-100 výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem zastavil, neboť se stal exekuční titul neúčinným, a to z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne 7. 7. 2014. K odvolání žalobkyně a), která namítala, že v katastru nemovitostí je jako oprávněná ze zástavního práva zapsána další účastnice a soud prvního stupně měl rozhodnout o procesním nástupnictví (k čemuž nepřistoupil) a rozhodnutí je proto nevykonatelné, Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. 8. 2021, č. j. 19 Co 55/2021-108 usnesení Městského soudu v Brně potvrdil, když dovodil, že katastr nemovitostí„ pozná o jakou věc se jedná, neboť v katastru nemovitostí je specifikovaná nemovitost, jíž se soudcovské zástavní právo týká i usnesení Městského soudu v Brně ze dne

17. 2. 2015, č. j. 66 E 186/2014-15, které bylo podkladem pro zápis soudcovského zástavního práva.“

-) Z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobci jsou (v rámci SJM) spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku id. [číslo], nacházející se v budově [adresa], bytový dům (LV [rok]), postavené na pozemku parc. [číslo] přičemž nemovitost je - vedle dalšího - zatížena soudcovským zástavním právem ve prospěch [právnická osoba] [anonymizováno], a to v návaznosti na usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva pro pohledávky 34.687,06 Kč, a to usnesením Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2015, č. j. 66 E -186/2014-15 a souhlasným prohlášením o změně osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky ze dne 27. 10. 2016 (účinky ke dni 1. 8. 2017) a ze dne 1. 9. 2017 (účinky ke dni 2. 10. 2017).

11. Podle ustanovení § 13 katastrálního zákona, účastníkem řízení o povolení vkladu je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se nebo se omezuje.

12. Podle ustanovení § 14 odst. 2 katastrálního zákona je vkladové řízení zahájeno také tehdy, pokud příslušnému katastrálnímu úřadu došlo od soudu nebo soudního exekutora jeho rozhodnutí nebo potvrzení o právu, které se do katastru zapisuje vkladem.

13. Podle ustanovení § 17 odst. 2 katastrálního zákona pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; odstavec 1 písm. g) se použije obdobně.

14. Podle ustanovení § 17 odst. 4 katastrálního zákona jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad splnění podmínek jen podle odstavce 2 písm. a) a dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.

15. Podle ustanovení § 17 odst. 5 katastrálního zákona skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popřípadě soudem nebo soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů, z agendového informačního systému evidence obyvatel a z agendového informačního systému cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení poté, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst. 1. Tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

16. Odvolací soud předně zdůrazňuje, že soud se v rámci řízení o žalobě podle části páté o. s. ř. ve věci vkladu práva do katastru nemovitostí (z pohledu hmotného práva) může věcí zabývat pouze v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán. Bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu. Omezení daná katastrálnímu úřadu pro zkoumání soudního rozhodnutí, na jehož podkladě má být právo do katastru zapsáno, jen z hledisek taxativně vypočtených v ustanovení § 17 odst. 2, 4 a 5 katastrálního zákona, se uplatní také v následném (navazujícím) soudním řízení podle části páté o. s. ř. o téže věci.

17. Aplikací na projednávanou věc to znamená, že (stejně jak správní orgán) krajský (a odvolací) soud je v tomto typu řízení oprávněn přezkoumávat návrh na vklad výmazu zástavního práva k nemovitostem jen na základě těch listin, které byly v průběhu vkladového řízení katastrálnímu úřadu doloženy a podle nichž měl být vklad výmazu proveden.

18. Odvolací soud se primárně ztotožňuje s právním posouzením věci tak, jak byla učiněna krajským soudem, přičemž v celém rozsahu pro stručnost odkazuje na odstavce 7 a 8 odůvodnění napadeného rozsudku.

19. Odvolací soud taktéž neshledává důvodnou námitku odvolatelů týkající se nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, pokud se tento neměl vypořádat s argumentací uvedenou v usnesení Krajského soudu v Brně dovozenou v usnesení ze dne 24. 8. 2021, č. j. 19 Co 55/2021-108. Odvolatelé přehlíží, že ve vkladovém řízení zahájeném katastrálním úřadem v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 katastrálního zákona nebylo předloženo soudní rozhodnutí, které by bylo závazné pro oprávněnou ze soudcovského zástavního práva - další účastnici řízení. Jestliže odvolatelé v tomto směru snad poukazovali na více než stručný, obecný a částečně neurčitý (jediný) obsah odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně, dle kterého katastr nemovitostí„ pozná o jakou věc se jedná, neboť v katastru nemovitostí je specifikovaná nemovitost, jíž se soudcovské zástavní právo týká i usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2015,

č. j. 66 E 186/2014-15, které bylo podkladem pro zápis soudcovského zástavního práva“, pak lze podotknout, že příslušný katastrální úřad skutečně„ pozná“ o jakou nemovitost se má jednat, disponuje taktéž podkladovým titulem, na základě kterého bylo původní soudcovské zástavní právo do katastru nemovitostí zapsáno, avšak správní orgán není oprávněn přezkoumávat a posuzovat, zda taktéž vůči oprávněné osobě ze zapsaného zástavního práva, která nebyla účastníkem předchozího soudního řízení o výkonu rozhodnutí, nastaly účinky zániku zástavního práva, neboť tento závěr může autoritativně přijmou pouze a jen soud. Do působnosti správního orgánu (katastrálního úřadu) tato kompetence nespadá (§ 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

20. Nad rámec právní argumentace odvolacího soudu nelze než podotknout, že dle ustanovení §§ 159a odst. 1 a 167 odst. 2 o. s. ř. platí, že nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku (usnesení) závazný jen pro účastníky řízení. Odvolací soud dále zdůrazňuje, že pro subjektivní meze právní moci rozhodnutí je dominující zásadou, že výrok pravomocného rozhodnutí je závazný jen pro účastníky řízení. Je to důsledek skutečnosti, že subjektivní meze právní moci rozhodnutí se zásadně mohou vztahovat pouze na osoby, které byly účastníky řízení, nikoliv na osoby třetí, které se řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno, neúčastnily, a tudíž nemohly uplatňovat procesní práva a neměly na výsledek řízení žádný vliv. Opačný názor, rozšiřující účinky právní moci i na osoby, které se řízení neúčastnily, by nepřijatelně povýšil soudní rozhodnutí na úroveň obecně závazné právní normy a ve svých důsledcích by závažně porušil právo třetích osob na spravedlivý proces a na právní ochranu vůbec (srov. obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1537/2014 nebo ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1724/2003). Závěr krajského soudu proto není trestem pro žalobce, ani„ přepjatým formalismem“, jak tito namítají, nýbrž důsledkem shora uvedených závěrů. Usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva vůči společnosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (jakožto exekučně oprávněné) proto samo o sobě není podkladovým rozhodnutím pro výmaz zástavního práva ve prospěch jiné oprávněné osoby ze zástavního práva, a to další účastnice řízení [právnická osoba] [anonymizováno]. Správnost důvodů či procesních postupů exekučních soudů, na základě kterých nebylo rozhodnuto o procesním nástupnictví v původním řízení o výkonu rozhodnutí, nebyl katastrální úřad oprávněn posuzovat a přezkoumávat. Jestliže katastrální úřad žalobu zamítl s poukazem na ustanovení § 17 odst. 4 katastrálního zákona, neboť předložená rozhodnutí nejsou pro oprávněnou ze zástavního práva (další účastnici řízení) závazná, je jeho rozhodnutí věcně správné. Žalobcům je v tomto směru otevřena možnost podání určovací žaloby dle ustanovení § 80 o. s. ř. vůči osobě zapsané v katastru nemovitostí jako oprávněné ze soudcovského zástavního práva, přičemž případným zahájeným (možným) pokusům o další„ účelové“ postoupení zajištěné pohledávky (jak je v odvolání namítáno) je možné brojit taktéž cestou podání návrhu na vydání předběžného opatření.

21. Rozsudek krajského soudu je věcně správný, a odvolací soud jej proto dle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení.

22. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §§ 224 odst. 2, 142 odst. 1 a 245 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobci byli procesně neúspěšní, avšak další účastnici řízení žádné náklady odvolacího řízení - dle obsahu spisu - dosud nevznikly.