o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 1. 2022, č. j. 35 C 2/2021-111

1. Shora označeným rozsudkem krajský soud zamítl žalobu žalobkyně, kterou se domáhala povolení vkladu vlastnického práva k jednotce [číslo] se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy o velikosti 672/2957 a se spoluvlastnickým podílem na pozemcích parc. [číslo] o velikosti 672/2957, dále jednotce [číslo] se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy o velikosti 1018/2957 a se spoluvlastnickým podílem na pozemcích parc. [číslo] o velikosti 1018/2957, jednotce [číslo] se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy o velikosti 65/2957 a se spoluvlastnickým podílem na pozemcích parc. [číslo] o velikosti 65/2957, jednotce [číslo] se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy o velikosti 53/2957 a se spoluvlastnickým podílem na pozemcích parc. [číslo] o velikosti 53/2957, jednotce [číslo] se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy o velikosti 123/2957 a se spoluvlastnickým podílem na pozemcích parc. [číslo] o velikosti 123/2957, jednotce [číslo] se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy o velikosti 18/2957 a se spoluvlastnickým podílem na pozemcích parc. [číslo] o velikosti 18/2957, jednotce [číslo] se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy o velikosti 299/2957 a se spoluvlastnickým podílem na pozemcích parc. [číslo] o velikosti 299/2957, jednotce [číslo] se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy o velikosti 139/2957 a se spoluvlastnickým podílem na pozemcích parc. [číslo] o velikosti 139/2957 a jednotce [číslo] se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy o velikosti 342/2957 a se spoluvlastnickým podílem na pozemcích parc. [číslo] o velikosti 342/2957, umístěných v budově [adresa] (dále jen nemovitosti), postavené na pozemcích parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] u [Katastrální úřad], [Katastrální pracoviště] (dále také jen katastrální úřad, odstavec I. výroku), a o nákladech soudního řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (odstavec II. výroku).

2. Krajský soud po skutkové stránce dovodil, že dne 1. 12. 2020 byl katastrálnímu úřadu doručen návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně k nemovitostem, přičemž tento byl navržen realizovat na základě kupní smlouvy ze dne 27. 11. 2020, uzavřené mezi [akademický titul] [jméno] [příjmení] /jakožto zástavním věřitelem další účastnice 2) [jméno] [příjmení], jako prodávajícím, a žalobkyní, jako kupující. Ve vztahu k nemovitostem bylo zapsáno zástavní právo smluvní

na základě zástavní smlouvy ze dne 6. 6. 2012 ve prospěch [akademický titul] [jméno] [příjmení], dále zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu ze dne 21. 11. 2013, 16. 4. 2015, 29. 3. 2016, 15. 1. 2019, 12. 6. 2019, 18. 12. 2019 a 16. 10. 2020 ve prospěch České republiky - Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, zástavní právo exekutorské podle ustanovení § 73a exekučního řádu na základě exekučního příkazu Exekutorského úřadu [okres] ze dne 3. 6. 2019,

[číslo jednací] EX [číslo]. K nemovitostem bylo následně vydáno několik exekučních příkazů k prodeji nemovitostí, a to Exekutorským úřadem [okres] ze dne 13. 4. 2018,

[číslo jednací] EX [číslo], [exekutorský úřad] ze dne 27. 4. 2018,

[číslo jednací] EX [číslo], [exekutorský úřad] ze dne 2. 7. 2020,

[číslo jednací] EX [číslo]. Exekuční příkaz Exekutorského úřadu [okres] ze dne

13. 4. 2018, [číslo jednací] EX [číslo] k prodeji nemovitostí, ve znění opravného usnesení

ze dne 5. 6. 2020, [číslo jednací] EX [číslo], byl další účastnici 2) [jméno] [příjmení] doručen

dne 9. 6. 2020.

3. Krajský soud po právní stránce dovodil, že další účastnice 2) [jméno] [příjmení] je katastrálním vlastníkem nemovitostí, přičemž jejím jménem byl podán návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně. Další účastnice 2) byla účastnicí vkladového řízení jako ta, jejíž právo má zanikat, a z pohledu vkladové podmínky, dle které ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, není podstatné, že sama svým jménem neuzavřela kupní smlouvu, na základě které byl podán návrh na vklad. Další účastnice 2) je

na základě ustanovení § 47 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád), omezena speciálním inhibitoriem v nakládání s nemovitostmi, a to minimálně od 9. 6. 2020, kdy jí byl doručen exekuční příkaz Exekutorského úřadu

[okres] ze dne 13. 4. 2018, [číslo jednací] EX [číslo]. Další účastnice 2) byla omezena v nakládání s nemovitostmi k datu podání návrhu na vklad vlastnického práva u katastrálního úřadu (1. 12. 2020), ke kterému katastrální úřad zkoumá splnění vkladových podmínek, a ke kterému by mělo její vlastnické právo dle navrženého vkladu zaniknout. Bez ohledu

na způsob, jakým mělo vlastnické právo k nemovitostem přejít na žalobkyni, nemohla být vkladová podmínka na straně další účastnice 2) splněna. Katastrální úřad proto postupoval správně, když návrh na vklad pro nesplnění podmínky dle ustanovení § 17 odst. 1 písm. d)

a ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen zákon

o katastru nemovitostí), zamítl. Krajský soud dále dovodil, že z pohledu těchto ustanovení

je podstatné, kdo je účastníkem vkladového řízení (jako ten, jehož vlastnické právo má zanikat),

a zda je tato osoba omezena v nakládání s nemovitostmi. Krajský soud současně uvedl, že existují vážné pochybnosti ohledně data podpisu dodatku k zástavní smlouvě, neboť ačkoli je dodatek datován dnem 21. 1. 2014, k ověření podpisu na něm došlo až dne 2. 8. 2019 uznáním podpisu

za vlastní. O nákladech soudního řízení krajský soud rozhodl dle ustanovení §§ 142 odst. 1 a 245 o. s. ř., neboť podaná žaloba nebyla úspěšná a žalobkyně by měla povinnost hradit náklady řízení, avšak další účastníci řízení sledovali stejný procesní zájem jako žalobkyně.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, kterým se domáhala jeho změny a vyhovění žalobě. Namítala, že rozhodnutí krajského soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci / § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Odvolatelka nesouhlasila s dopadem speciálního inhibitoria na jí uzavřenou kupní smlouvu, neboť zákaz převést majetek postižený exekucí

dle ustanovení § 47 odst. 6 exekučního řádu je vztažen výslovně pouze na povinného, tedy

na další účastnici 2). Na případy, kdy postižený nemovitý majetek převádí zástavní věřitel jako prodávající při výkonu zástavního práva přímým prodejem zástavy se omezení a důsledky vyplývající z uvedeného zákazu neuplatní, přičemž krajský soud zcela pominul specifika přímého prodeje zástavy zástavním věřitelem, který tak činí vlastním jménem. Kupní smlouva uzavřená zástavním věřitelem při přímém prodeji zástavy nemůže být stižena neplatností z důvodu existence speciálního inhibitoria postihujícího toliko povinného. Odvolatelka zastávala názor,

že jestliže dochází k převodu nemovitostí právním jednáním nikoliv účastníka vkladového řízení, jehož vlastnické právo má zaniknout, ale jednáním zástavního věřitele, jehož oprávnění prodat nemovitost vyplývá ze zákona, je zkoumání vkladové podmínky dle ustanovení § 17 odst. 1

písm. d) katastrálního zákona nadbytečné a její splnění v takovém případě není podmínkou povolení vkladu.

5. Další účastník 1) se k podanému odvolání vyjádřil tak, že se s ním ztotožňuje a navrhuje,

aby mu bylo v plném rozsahu vyhověno.

6. Další účastnice 2) se k podanému odvolání nevyjádřila.

7. Odvolací soud poté, co dovodil, že odvolání je přípustné, podané včas, oprávněnou osobou, obsahuje náležitosti stanovené v ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř. a odvolací důvod dle ustanovení § 205 odst. 2 o. s. ř., přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a o. s. ř.), a učinil tak bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 214 odst. 3 o. s. ř., neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

8. Odvolací soud předně uvádí, že vady řízení, k nimž odvolací soud musí přihlédnout z úřední činnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), nejsou odvolatelkou namítány a vady uvedené v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. z obsahu spisu nevyplývají. Jiné vady řízení, k nimž odvolací soud, pokud by je zjistil, musí přihlédnout, jen když by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř.), rovněž z obsahu spisu nevyplývají.

9. Z obsahu spisu ve vztahu k podanému odvolání a napadenému rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že žalobkyně se žalobou podanou u krajského soudu dne 2. 3. 2021 domáhala nahrazení rozhodnutí [Katastrální úřad], [Katastrální pracoviště] ze dne 29. 1. 2021, [číslo jednací] tak, že se povoluje vklad vlastnického práva žalobkyně

na základě kupní smlouvy ze dne 27. 11. 2020, uzavřené mezi [akademický titul] [jméno] [příjmení]

(jako prodávajícím) a žalobkyní (jako kupující). Prodávající [akademický titul] [jméno] [příjmení] je zástavním věřitelem ze smluvního zástavního práva zřízeného zástavní smlouvou k nemovitostem

č. [číslo] [číslo] ze dne 6. 6. 2012, uzavřenou mezi společností [obchodní ] [firma] [],

jako původním zástavním věřitelem a další účastnicí 2) jako zástavcem, a to k zajištění pohledávek zástavního věřitele ze smlouvy o úvěru uzavřené se [právnická osoba] [], jako dlužníkem dne 24. 5. 2012, a to k zajištění pohledávky ve výši 5.000.000 Kč s příslušenstvím. Na základě dodatku [číslo] ze dne 21. 1. 2014 je zástavní věřitel oprávněn realizovat zástavní právo mimo jiné také přímým prodejem nemovitostí. Prodej nemovitostí jako zástavy byl proto realizován prodávajícím - zástavním věřitelem, a to na základě zástavní smlouvy za účelem uspokojení zajištěných pohledávek z výtěžků prodeje zástavy. Žalobkyně namítala, že zákaz převést majetek postižený exekucí je dle ustanovení § 47 odst. 6 exekučního řádu vztažen výslovně pouze na povinného. Na případy, kdy takový majetek převádí zástavní věřitel jako prodávající při výkonu zástavního práva přímým prodejem zástavy, se omezení a důsledky vyplývající ze speciálního inhibitoria neuplatní. Dle názoru žalobkyně proto byly splněny všechny podmínky pro povolení vkladu dle ustanovení § 17 zákona o katastru nemovitostí. Další účastník 1) se k podané žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok je důvodný a s procesním stanoviskem žalobkyně se ztotožnil. Další účastnice 2) se k podané žalobě vyjádřila tak, že skutková tvrzení žalobkyně jsou pravdivá, dotčeného právního jednání se nezúčastnila, když zástavní věřitel realizoval své zástavní právo uzavřením kupní smlouvy. Právní posouzení sporu proto ponechala na úvaze soudu. Krajský soud usneseními ze dne 21. 5. 2021, č. j. 35 C 2/2021-28 až 30 vyzval účastníky řízení ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení s tímto postupem souhlasili, krajský soud následně rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.

10. Podle ustanovení § 13 katastrálního zákona účastníkem řízení o povolení vkladu je ten,

jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se nebo se omezuje.

11. Podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. d), odst. 5 in fine katastrálního zákona ve vkladovém řízení katastrální úřad u vkladové listiny, která je soukromou listinou, také (vedle dalšího) zkoumá, zda účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí. Tuto skutečnost katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu

na vklad.

12. Podle ustanovení § 47 odst. 2 a 6 exekučního řádu, exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání,

kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

13. Podle ustanovení § 1359 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papír přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, prodá se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejméně za cenu určenou evropským regulovaným trhem.

14. Odvolací soud předně zdůrazňuje, že se soud v rámci řízení o žalobě podle části páté o. s. ř. ve věci vkladu práva do katastru nemovitostí (z pohledu hmotného práva) může věcí zabývat pouze v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán. Bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který projednává a rozhoduje věc vkladu práva

do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu. Omezení daná katastrálnímu úřadu pro zkoumání právního úkonu, na jehož podkladě má být právo do katastru zapsáno, jen z hledisek taxativně vypočtených v ustanovení § 17 odst. 1 katastrálního zákona, se uplatní také v následném (navazujícím) soudním řízení podle části páté občanského soudního řádu o téže věci.

15. Ze skutkových závěrů krajského soudu se podává, že ke dni uzavření kupní smlouvy ze dne 27. 11. 2020 zástavním věřitelem (dalším účastníkem 1) a žalobkyní (jako kupující) a ke dni zahájení vkladového řízení (§ 17 odst. 5 in fine katastrálního zákona) bylo vůči další účastnici 2) vedeno exekuční řízení a dotčené převáděné nemovitosti byly postiženy exekučním příkazem k prodeji nemovitostí, přičemž exekuční příkaz byl k tomuto dni doručen všem osobám předpokládaným ustanovením § 49 odst. 8 exekučního řádu, tedy i vlastnici pozemků - další účastnici 2). Tyto skutkové závěry nebyly účastníky řízení rozporovány. Krajský soud správně dovodil, že nejpozději k tomuto dni nastaly účinky tzv. speciálního inhibitoria dle ustanovení § 47 odst. 6 exekučního řádu, zakládající absolutní neplatnost právního jednání, kterým by povinný porušil povinnost ve vztahu k postiženému nemovitému majetku tento převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Současně nedošlo k zániku účinků vydaného exekučního příkazu (§ 47 odst. 7 exekučního řádu). Pokud jsou sporné nemovitosti ke dni zahájení vkladového řízení u příslušného katastrálního úřadu postiženy exekučním příkazem soudního exekutora (tedy dle ustanovení § 47 odst. 2 exekučního řádu je nařízen výkon rozhodnutí jejich prodejem podle občanského soudního řádu), není možné s nimi jakkoliv nakládat (tedy i formou podání návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch třetí osoby) a katastrální úřad je povinen každý návrh na vklad týkající se takto postižených nemovitostí bez dalšího zamítnout, a to bez ohledu na způsob právního jednání jakým mělo vlastnické právo na žalobkyni přejít, resp. jakým měl katastrální vlastník vlastnické právo k dotčeným nemovitostem pozbýt. Procesní stanovisko žalobkyně,

dle kterého v případě převodu nemovitostí zástavním věřitelem v souvislosti s výkonem zástavního práva je zkoumání existence překážky dané ustanovení § 17 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona nadbytečné a není podmínkou povolení vkladu, neodpovídá právní úpravě, resp. této výslovně odporuje, neboť tuto podmínku je katastrální úřad povinen zkoumat vždy. Další účastnice 2) jako vlastník dotčených nemovitostí byla a je účastníkem vkladového řízení

(§ 13 katastrálního zákona), ve vztahu k ní jakožto vlastníkovi nemovitostí nastaly (a stále trvají) účinky tzv. speciálního inhibitoria dle ustanovení § 47 odst. 6 exekučního řádu, a proto katastrální úřad nepochybil, pokud podaný návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem zamítl.

16. Odvolací soud dále dovozuje, že pokud odvolatelka v průběhu řízení před krajským soudem poukazovala na ustanovení § 47 odst. 6 exekučního řádu, který svou textací ukládá povinnost, resp. zákaz dispozice s exekučním příkazem postiženými nemovitostmi„ pouze“ povinnému a nikoliv zástavnímu věřiteli, který se uzavřením kupní smlouvy ze dne 27. 11. 2020 pokusil realizovat zástavní právo, pak z její strany je přehlíženo, že zástavní věřitel nedisponoval se„ svým“ nemovitým majetkem, ale s exekučně postiženým nemovitým majetkem povinného, a to na základě smluvního ujednání s povinným. Byť z ustanovení § 1365 odst. 1 občanského zákoníku lze odvodit zákonné oprávnění zástavního věřitele jednat při prodeji předmětu zástavy vlastním jménem a na vlastní účet (v tomto směru je závěr soudu prvního stupně o podání návrhu žalobkyní„ jménem vlastníka“ - jak je namítáno odvolatelkou - nepřesný), nemá tato skutečnost za následek zánik důsledků speciálního inhibitoria dle ustanovení § 47 odst. 6 exekučního řádu ve vztahu k exekučně postiženým nemovitostem, které mají být předmětem převodu. Jedná se o důsledek účinků derivativního nabytí vlastnického práva mající být založeno nikoliv vlastnictvím zástavního věřitele, nýbrž smluvní dispozicí s vlastnictvím povinného,

které je účinně exekučně postiženo a právní nakládání s ním omezeno.

17. S ohledem na vše výše uvedené katastrální úřad správně - s ohledem na ustanovení § 17 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona - návrh na vklad vlastnického práva k takto postiženým nemovitostem zamítnul. Odvolací soud se současně ztotožňuje s právní argumentací krajského soudu dovozenou v odstavcích 12 a 13 odůvodnění napadeného rozsudku, na kterou v podrobnostech pro stručnost odkazuje.

18. Odvolací soud závěrem dodává, že akceptace názoru odvolatelky by nevedla k ničemu jinému, nežli k negaci účelu exekučního řízení, kterým je vymožení pohledávky oprávněného (a úhrada nároků dalších zákonem předpokládaných subjektů) a uspokojení jeho nároků. Výklad zastávaný odvolatelkou, tedy že v případě exekučně postižených nemovitostí je možno s těmito disponovat zástavním věřitelem na základě smluvního ujednání s povinným, by nevedl k ničemu jinému, nežli k „ odklánění“ exekučně postiženého majetku z exekučních řízení ve prospěch zástavních věřitelů a odejmutí možnosti řádného uspokojení oprávněných osob z výtěžku exekučně postižené

a zpeněžované podstaty zákonem předvídaným postupem. Takový výklad dle názoru odvolacího soudu současně odporuje ustanovení § 2 odst. 2 občanského zákoníku. Nelze než závěrem podotknout, že práva zástavního věřitele na uspokojení zajištěných pohledávek z výtěžku prodeje zástavy jsou v exekučním řízení adekvátně chráněna jeho přednostním uspokojením dle ustavení § 337c odst. 1 písm. d) o. s. ř.

19. Rozsudek krajského soudu je věcně správný, a odvolací soud jej proto dle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a 245 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobkyně sice byla procesně neúspěšná, avšak dalším účastníkům řízení (kteří podporovali nárok žalobkyně a neměli kontradiktorní postavení) náklady odvolacího řízení přiznat nelze. Odvolací soud dodává, že řízení o žalobě o povolení vkladu vlastnického práva

do katastru nemovitostí navazuje na vkladové řízení vedené katastrálním úřadem, které je řízením solučním, v němž účastníci nemají protichůdná postavení, a proto je striktní aplikace ustanovení § 142 o. s. ř. vyloučena (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. I ÚS 2505/11).