# Ústavní soud, sp. zn. Pl.ÚS 52/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: Pl.ÚS 52/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.52.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 13. 3. 2001
- Datum zveřejnění: 2. 11. 2007
- Předmět řízení: Návrh na zrušení ustanovení § 30 zákona o Ústavním soudu (č. 182/1993 Sb.), a dále i zrušení ustanovení § 241 odst. 1 a 2 zákon
- Dotčené předpisy: 182/1993 Sb., § 30, § 64 odst.1; 99/1963 Sb., § 241

## Právní věta

Protože návrh na zrušení části zákona nebyl podle § 74 a § 64 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, podán spolu s ústavní stížností, jejímž předmětem by musely být skutečnosti, které nastaly uplatněním právního předpisu, jehož zrušení je navrhováno, a nejsou splněny ani další podmínky pro podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle § 64 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o Ústavním soudu , je nutno návrh považovat za podaný někým zjevně neoprávněným.

## Výrok

Návrh se odmítá .

## Odůvodnění

Navrhovatelka svým návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 11. 2000 navrhuje zrušení ustanovení § 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a dále i zrušení ustanovení § 241 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, neboť tato ustanovení jsou, dle názoru navrhovatelky, v rozporu se základními právy a svobodami obsaženými v čl. 6, 13 a 14 Úmluvy o ochraně základních práv a svobod, a dále i s čl. 37 Listiny základních práv a svobod.

Návrh však nesplňoval náležitosti dle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení oprávněn pouze:
a) prezident republiky
b) skupina nejméně 41 poslanců nebo 17 senátorů
c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti
c) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu.

Protože návrh na zrušení části zákona, který navrhovatelka podala, nebyl ve smyslu §§ 74 a 64 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu podán spolu s ústavní stížností, jejímž předmětem by musely být skutečnosti, které nastaly uplatněním právního předpisu, jehož zrušení je navrhováno, a navrhovatelka nesplňuje ani další podmínky pro podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle ust. § 64 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o Ústavním soudu, je nutno navrhovatelku považovat za osobu zjevně neoprávněnou k podání takového návrhu.

Za situace, kdy návrh na zrušení výše uvedených ustanovení zákona ve smyslu § 64 odst.1 zákona o Ústavním soudu byl podán osobou zjevně neoprávněnou, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) zák. č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. prosince 2000 JUDr. Antonín Procházka
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/PL-US-52/2000-2000)