# Ústavní soud, sp. zn. Pl.ÚS 32/10

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: Pl.ÚS 32/10
- ECLI: ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.32.10.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 3. 2011
- Datum zveřejnění: 7. 4. 2011

## Výrok

Řízení se zastavuje.

## Odůvodnění

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 8. 6. 2010 navrhlo Zastupitelstvo Jihočeského kraje s odvoláním na čl. 87 odst. 1 písm. b) a čl. 88 Ústavy České republiky (dále jen "Ústavy") a podle § 64 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), aby Ústavní soud pro rozpor s ústavním pořádkem a se zákonem, jmenovitě čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 14 odst. 1 a 3, čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a jejím Dodatkovým protokolem č. 4, čl. 2 odst. 1, 3 a 4, resp. § 16 odst. 1 a 2 písm. b) a § 64 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zrušil v záhlaví označená nařízení Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.

V jednotlivostech jde v případě nařízení č. 4/2009 o omezení vstupu z důvodu ochrany přírody do části území Národního parku Šumava "Smrčina", č. 5/2009 do části "Trojmezní", č. 6/2009 do části "Vltavský luh", č. 7/2009 do části "Horskokvildské slatě", č. 8/2009 do části "Modravské slatě a okolí", č. 9/2009 do části "Plesná a Poledník", a č. 10/2009 do části "Křemelná".

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 15. 12. 2010 č. j. 7 Ao 6/2010 dotčená nařízení - poté co dovodil, že jsou "opatřeními obecné povahy, která mohou být napadena návrhem podle ustanovení § 101a s. ř. s." - zrušil.

Zástupce navrhovatele uznal, že tím bylo dosaženo stavu, "kterého se domáhal u Ústavního soudu", je však současně veden "požadavkem jisté opatrnosti" vzhledem k otevřené otázce, zda "Správa bude i v důsledku rozsudku NSS ... deklarovat vůli" respektovat jeho "právní postavení". Předpokládá, že ku zpětvzetí návrhu podaného Ústavnímu soudu přistoupí, pakliže "marně uplyne lhůta stanovená zákonem pro podání ústavní stížnosti".

Jsou-li napadená nařízení odstraněna, předmět řízení před Ústavním soudem "odpadl", a věc projednat meritorně již z povahy věci nelze.

Ústavní soud - aniž by se jakkoli zabýval otázkou povahy těchto "nařízení" - vychází z toho, jak svůj návrh kvalifikoval navrhovatel, totiž na zrušení "jiného právního předpisu" [čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy, § 64 odst. 2 zákona o Ústavním soudu]; pak je pro adekvátní procesní reakci k dispozici ustanovení § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, důsledkem čehož je, že "řízení se zastaví".

Důvod vyčkávat na procesní úkon navrhovatele tedy zde není; ostatně v navrhovatelem vymezeném řízení je zpětvzetí návrhu samo o sobě bezcenné.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/PL-US-32/10-1)