# Ústavní soud, sp. zn. Pl.ÚS 23/24

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: Pl.ÚS 23/24
- ECLI: ECLI:CZ:US:2024:Pl.US.23.24.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 4. 9. 2024
- Datum zveřejnění: 2. 12. 2024

## Výrok

Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 28 Co 235/2020-428 ze dne 23. 2. 2023 se odkládá do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

## Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu se navrhovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí pro porušení svých ústavně zaručených práv podle čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Předmětem sporu před civilními soudy bylo vypořádání společného jmění manželů mezi stěžovatelem a vedlejší účastnicí, konkrétně otázka, zda má být při vypořádání podle § 742 odst. 2 občanského zákoníku valorizována hodnota stěžovatelova vnosu, za nějž byl pořízen společný rodinný dům v obci K. Soudy uzavřely, že nikoli, a v té souvislosti nařídily rodinný dům prodat a výtěžek z prodeje rozdělit. Stěžovatel v ústavní stížnosti usiluje o zrušení rozhodnutí krajského a Nejvyššího soudu a domáhá se toho, aby byla hodnota jeho vnosu při vypořádání valorizována.

3. Věc byla podle rozvrhu práce přidělena I. senátu a vedena pod sp. zn. I. ÚS 2450/23. Senát však jednomyslně věc postoupil k projednání a rozhodnutí plénu. Učinil tak podle § 11 odst. 2 písm. k) zákona o Ústavním soudu ve spojení s čl. 1 odst. 1 písm. i) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 č. j. Org. 24/14, o atrahování působnosti.

4. Stěžovatel nyní navrhuje odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Uvádí, že na jeho základě byla zahájena exekuce prodejem souboru nemovitých věcí v katastrálním území K., přičemž dražba se má uskutečnit 25. 9. 2024. Pokud by byl rodinný dům vydražen a výtěžek rozdělen mezi manžely, způsobilo by to stěžovateli významnou újmu.

5. Vedlejší účastnice ve svém vyjádření zdůrazňuje mimořádnost institutu odkladu vykonatelnosti a zpochybňuje vznik újmy na straně stěžovatele. Uvádí, že je v důchodovém věku nucena hradit vysoký nájem, a upozorňuje, že je v důsledku délky řízení ve značné právní nejistotě.

6. Ústavní stížnost zásadně nemá odkladný účinek (srov. § 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Podle § 79 odst. 2 téhož zákona nicméně Ústavní soud může na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, nebude-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem a znamenal-li by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění přiznaného rozhodnutím třetí osobě pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

7. Ústavní soud dospěl k závěru, že podmínky podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jsou v nynější věci splněny. Dražební prodej souboru nemovitých věcí v katastrálním území K., který manželé dlouhodobě obývali, by byl nezvratný. Pokud by následně Ústavní soud rozhodl ve prospěch stěžovatele, ten by mohl získat toliko výtěžek z prodeje, ale nikoli rodinný dům, který si nárokuje. Případné odložení dražebního prodeje do rozhodnutí Ústavního soudu přitom vedlejší účastnici nikterak významnou újmu nezpůsobí.

8. Ústavní soud proto podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Ústavní soud dodává, že odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí je svou povahou rozhodnutím předběžné povahy a Ústavní soud jím nikterak nepředjímá meritorní rozhodnutí o ústavní stížnosti.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/PL-US-23/24-1)