# Ústavní soud, sp. zn. Pl.ÚS 20/99 - Soud: Ústavní soud - Spisová značka: Pl.ÚS 20/99 - ECLI: ECLI:CZ:US:2001:Pl.US.20.99.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 18. 4. 2001 - Datum zveřejnění: 2. 11. 2007 - Předmět řízení: Návrh na zrušení § 3 odst. 2 věty první a věty druhé zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpis - Dotčené předpisy: 328/1991 Sb., § 3 odst.2 ## Právní věta Původně napadené ustanovení § 3 odst. 2 věty první a věty druhé zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (naposledy zákona č. 12/1998 Sb. ) bylo zákonem č. 105/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ze zákona o konkursu a vyrovnání ke dni 1. 5. 2000 vypuštěno, a v důsledku toho pozbylo platnosti. Napadený text byl do zákona o konkursu a vyrovnání znovu pojat v ustanovení § 66a odst. 2 až zákonem č. 214/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, s účinností dnem vyhlášení, tj. dnem 23. 6. 2000. Ústavní soud proto dovozuje, že se v tomto případě jedná o nový projev vůle zákonodárce, zatímco původně napadené ustanovení § 3 odst. 2 věty první a věty druhé ve znění výše uvedeném pozbylo platnosti ke dni 1. 5. 2000, tj. ještě před skončením řízení před Ústavním soudem. Za této situace dospívá Ústavní soud k závěru, že nejsou dány ani podmínky připuštění změny návrhu. ## Výrok Změna návrhu se připouští. ## Odůvodnění Stěžovatel ústavní stížností napadl v záhlaví označená usnesení Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze ústavní stížností, spolu s níž byl podán návrh na zrušení ustanovení § 3 odst. 2 věta první a věta druhá zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatelem původně napadené ustanovení § 3 odst. 2 věta první a věta druhá zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších přepdpisů (naposledy zákona č. 12/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání), zněla takto: "Soud rozhoduje usnesením. Jednání nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud považuje za nutné". Podle zjištění Ústavního soudu bylo toto ustanovení - obsahově - součástí zákona o konkurzu a vyrovnání již od jeho vzniku. V původním znění zákona o konkurzu a vyrovnání bylo předmětné ustanovení označeno jako § 3 odst. 3 věta druhá a třetí a zákonem č. 94/1996 Sb., bylo označeno jako § 3 odst. 2. Zákonem č. 12/1998 Sb., byl stejně znějící § 3 odst. 2 rozšířen o další tři věty takto: "Přerušení řízení není přípustné. Prominutí zmeškání lhůty účastníkem není přípustné. Předběžné opatření může soud nařídit i bez návrhu." Ústavní soud usnesením ze dne 14. 10. 1999, sp. zn. I. ÚS 378/99 (Pl. ÚS 20/99), podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o Ústavním soudu řízení o ústavní stížnosti přerušil a návrh na zrušení citovaného ustanovení předmětního zákona postoupil plénu Ústavního soudu k rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. Dalším zákonem č. 105/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bylo citované ustanovení ze zákona o konkurzu a vyrovnání ke dni 1. 5. 2000 vypuštěno. Zákon č. 214/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, však uvedené ustanovení obnovil v totožném znění v textu § 66a odst. 2 (poznámka: "Soud rozhoduje usnesením. Jednání nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud považuje za nutné") s účinností dnem vyhlášení, tj. dnem 21. 7. 2000. Stěžovatel přípisem ze dne 11. 12. 2000, který Ústavnímu soudu došel dne 27. 12. 2000, upravil návrh obsažený v ústavní stížnosti tak, že "návrh na zrušení § 3 odstavec 2, věta první, věta druhá zák. č. 328/1991 Sb., v platném znění (dále jen ZKV) se mění na: návrh na zrušení ustanovení § 66a odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2000 Sb." Navrhl, aby Ústavní soud připustil změnu návrhu a dále, aby rozhodl nálezem takto: " I. Ustanovení § 66a odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2000 Sb., se zrušuje. II. Usnesení Vrchního soudu v Praze Čj. 2 Ko 54/99-152 ze dne 18. 5. 1999 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze Čj. 50 K 56/98 ze dne 22. 1. 1999 se zrušují". Ústavní soud se proto zabýval otázkou, zda jsou dány zákonné podmínky toho, aby byla uvedená změna návrhu na zahájení řízení o zrušení citovaného zákonného ustanovení připuštěna (§ 63 zákona č. 183/1992 Sb., o Ústavním soudu, § 95 odst. 1, 2 o.s.ř.). Dospěl k názoru kladnému. Ustanovení § 66a odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve stávajícím znění, je obsahově zcela identické s úpravou ustanovení § 3 odstavec 2 věta první a věta druhá zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zejména zákona č. 12/1998 Sb. Stěžovatel výše uvedeným přípisem podal návrh na připuštění změny původního návrhu. Předmět ústavní stížnosti je navíc výlučně budován na tvrzeném rozporu mezi uvedeným ústanovením zákona o konkurzu a vyrovnání a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jíž se stěžovatel dovolává. Ústavní soud proto usuzuje, že dosavadní výsledky řízení mohou být podkladem i pro řízení o změněném návrhu (§ 93 odst. 2 o.s.ř. á contr.) Za tohoto stavu Ústavní soud změnu návrhu na zhájení řízení připustil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/PL-US-20/99-1)