# Ústavní soud, sp. zn. Pl.ÚS 19/94

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: Pl.ÚS 19/94
- ECLI: ECLI:CZ:US:1995:Pl.US.19.94
- Typ rozhodnutí: Nález
- Datum rozhodnutí: 24. 1. 1995
- Datum zveřejnění: 15. 10. 2007
- Předmět řízení: Právo na samosprávu - vyhláška obce Vráž o místním poplatku za užívání veřejného prostranství
- Klíčová slova: obec/obecně závazná vyhláška, působnost/samostatná, poplatek
- Dotčené předpisy: 1/1993 Sb., čl. 2 odst.4; 2/1993 Sb., čl. 2 odst.3, čl. 4 odst.1; 135/1961 Sb., § 5; 17/1995 Sb.; 35/1984 Sb., § 8 odst.2; 367/1990 Sb., § 21, § 14, § 13 odst.1; 565/1990 Sb., § 4 odst.2

## Právní věta

Při rozhodování o tom, zda jde či nejde o oblast samostatné působnosti obce ve smyslu § 13 a § 14 zák. ČNR 367/1990 Sb,. ve znění pozdějších předpisů, je třeba postupovat zvlášť obezřetně, aby bylo zachováno Ústavou garantované právo na samosprávu.

## Výrok

Část ustanovení čl. III. ve slovech "dálnice, dálniční odpočívadlo" obecně závazné vyhlášky obce Vráž ze dne 13. června 1994 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství se zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

## Odůvodnění

Přednosta Okresního úřadu v Berouně podal návrh na zrušení čl. III vyhlášky ze dne 13. 6. 1994 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství ve slovech dálnice a dálniční odpočívadlo s odůvodněním, že dle zák. č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích ve znění pozdějších předpisů se v § 4 odst. 2 stanoví, co lze považovat za veřejné prostranství, přičemž dálnice nebo dálniční odpočívadlo se neuvádí.

Starosta obce Vráž ve svém vyjádření k obsahu návrhu přednosty Okresního úřadu v Berouně navrhl zamítnutí návrhu v podstatě s odůvodněním, že dikce vyhlášky odpovídá znění § 4 odst. 2 zák. č. 565/1990 Sb. před novelou, který zahrnoval dálnici a dálniční odpočívadlo pod pojem veřejného prostranství ve svém příkladném výpočtu. Dále vyslovil názor, že samotné vlastnictví není určující pro vyřešení otázky, zda dálnice a dálniční odpočívadlo je veřejným prostranstvím či nikoliv a dovodil, že vzhledem ke stávající právní úpravě, obsažené v odst. 2 § 4 zák. č. 565/1990 Sb., dle níž jak dálnice, tak dálniční odpočívadlo splňují podmínku, že jde o prostor přístupný každému bez omezení, jde jak v případě dálnice, tak dálničního odpočívadla o veřejné prostranství zpoplatnitelné vyhláškou. Závěrem uvedl, že by bylo nelogické, když se v § 4 odst. 2 zák. č. 565/1990 Sb. uvádí jako příklad silnice, která není jejím vlastnictvím a může být i čtyřproudová jako dálnice, aby nemělo totéž platit i pro samotnou dálnici.

Z obsahu přípisu obce Vráž a zápisu ze schůze obecního zastupitelstva ze dne 13. 6. 1994, podepsaného starostou a dvěma ověřovateli, plyne, že obecně závazná vyhláška obce Vráž ze dne 13. 6. 1994 byla přijata na zasedání Obecního zastupitelstva Vráže, na němž bylo přítomno 7 členů z celkového počtu 10 členů a to všemi hlasy přítomných členů. Obecně závazná vyhláška byla vyhlášena vyvěšením na úřední desce obce Vráž dne 14. 6. 1994 a to po dobu 15 dnů. Lze tedy mít za to, že vyhláška byla přijata ústavně předepsaným způsobem (§ 68 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu) a zní takto:

Vyhláška o místním poplatku za užívání veřejného prostranství.

I.
Obecní zastupitelstvo obce Vráž u Berouna schválilo dle § 36 zákona ČNR o obcích č. 367/1990 Sb. ve znění změn a doplňků (úplné znění pod č. 410/1992 Sb.) a § 4 zákona ČNR o místních poplatcích č. 565/1990 Sb. ve znění změn a doplňků poplatek za užívání veřejného prostranství podle této vyhlášky od 1. 7. 1994.

II.
Poplatek se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, t.j. za umístění zařízení sloužících k poskytování služeb, umístění stavebních, prodejních a reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek všeho druhu, za trvalé parkování vozidel a užívání tohoto prostranství pro kulturní a sportovní akce a potřeby filmových a televizních děl. Z akcí pořádaných na veřejném prostranství bez vstupného nebo jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely se poplatek neplatí.

III.
Veřejným prostranstvím jsou zejména náves, silnice, dálnice, dálniční most, dálniční odpočívadlo, místní komunikace, parky, veřejná zeleň, jakož i další prostory přístupné každému bez omezení.

IV.
Poplatek za užívání veřejného prostranství platí fyzické i právnické osoby, které užívají veřejné prostranství způsobem uvedeným v odst. II. Poplatku za vyhrazení trvalého parkovacího místa nepodléhají osoby invalidní.

V.
Sazby poplatku.

Sazby poplatku za užívání veřejného prostranství činí:
1/ Při krátkodobém umístění zařízení pro prodej a poskytování služeb, včetně skladování zboží s tím související 10,-- Kč za 1 m2 i započatý za den

2/ Za umístění zábavních podniků, lunaparků a podobných atrakcí 5,-- Kč za 1 m2 i započatý za den
3/ Za parkování

a/ osobního auta..................100,-- Kč za čtvrtletí
b/ autobusu, nákladního auta, čtyřkolového nákladního vleku nebo tzv. plaťáku .....................400,-- Kč za čtvrtletí
c/ traktoru ......................200,-- Kč za čtvrtletí

4/ Za umístění reklamních zařízení
a/ na dálničním mostě, dálnici a dálničním odpočivadle 500,-- Kč za 1 m2 i započatý za 1 měsíc
b/ 200,-- Kč za 1 m2 i započatý za 1 měsíc

5/ Za skládky různých materiálů
1,-- Kč za 1 m2 i započatý za den, počítaje od čtvrtého dne od umístění materiálu.

VI.
Každý poplatník je povinen ohlásit u obecního úřadu ihned při umístění zařízení, materiálu a dalšího užití veřejného prostranství podle odst. V. této vyhlášky vznik poplatkové povinnosti a poplatek zaplatit vždy do konce toho kterého čtvrtletí. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas, vyměří mu obecní úřad poplatek zvýšený o 50 %. Pokud poplatník nesplní svoji oznamovací povinnost, lze dlužné poplatky vyměřit do 3 let od konce kalendářního roku, v němž poplatková povinnost vznikla.

VII.
Touto vyhláškou se ke dni 30. 6. 1994 ruší vyhláška o místním poplatku za užívání veřejného prostranství ze dne 10. 12. 1991.

Ve Vráži dne 13. června 1994

podpis
JUDr. Vladimír Jansa
starosta

podpis
člen OZ

Vyvěšeno na úřední desku: 14. 6. 1994

Dle ustanovení § 44 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. Ústavní soud ČR může se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Protože oba účastníci, tj. jak přednosta Okresního úřadu v Berouně, tak obec Vráž souhlasili s upuštěním od ústního jednání a Ústavní soud má za to, že od jednání nelze očekávat další objasnění věci, bylo od ústního jednání upuštěno dle cit. ustanovení.

Ústavní soud přezkoumal návrh přednosty Okresního úřadu v Berouně jakož i vyjádření obce spolu s napadenou vyhláškou a dospěl k závěru, že pokud čl. III. napadené vyhlášky umožňuje vybírat poplatky za užívání dálnice a dálničního odpočívadla jako veřejného prostranství, a to k takovým účelům, které jsou také upraveny v § 4 odst. 1 zák. č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, tj. k umístění zařízení sloužících k poskytování služeb, k umístění stavebních, prodejních, reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných atrakcí atd., vstupuje obec do určujícího vztahu mezi správcem dálnice, kterým je Ministerstvo dopravy (srov. § 3, § 3d zák. č. 135/1961 Sb.) a jejím uživatelem (upraveného v § 3, § 3d, § 6, § 8, § 9, § 9a, § 10 zák. č. 135/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů), čímž zcela zjevně překračuje rámec své samostatné působnosti, neboť tato je vymezena pojmovým znakem, uvedeným v § 13 odst. 1 zák. č. 367/1990 Sb. o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů, tak, že jde o "její" záležitosti (srov. § 13 odst. 1 "Obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen samostatná působnost)."). Protože součástí dálnice je i dálniční odpočívadlo (srov. § 5 zák. č. 135/1961 Sb. o pozemních komunikacích (silniční zákon) ve znění pozdějších předpisů; § 8 odst. 2 vyhl. č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon)), platí totéž i ohledně dálničního odpočívadla (dále jen dálnice). Ze skutečnosti, že správa dálnice není dle zák. č. 135/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů svěřena obci, ale Ministerstvu dopravy, plyne, že nemůže jít ani o přenesenou působnost obce dle § 21 zák. č. 367/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jestliže tedy nejde ani o samostatnou ani o přenesenou působnost obce a jestliže pro obce platí, že sice mohou vydávat obecně závazné předpisy, tj. vyhlášky v rámci své samostatné a přenesené působnosti, ale jen na základě a v mezích zákona (srov. čl. 104 odst. 3; čl. 79 odst. 3, čl. 8, čl. 99, čl. 100 odst. 1; čl. 2 odst. 4 Ústavy, čl. 2 odst. 3; čl. 4 odst. 1 Listiny), je napadená vyhláška upravující pod bodem III. ukládání poplatků z dálnic a dálničních odpočívadel, nejen v rozporu se zákonem č. 367/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů, (protože jde o záležitost, která nespadá do samostatné ani přenesené působnosti § 13; § 14; § 21), ale též v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny, dle nichž nesmí být nikdo nucen činit, co zákon neukládá a dále čl. 4 odst. 1 Listiny, dle něhož povinnosti mohou být ukládány jen na základě zákona.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů rozhodl tak, že ustanovení čl. III. obecně závazné vyhlášky obce Vráž ze dne 13. 6. 1994 ve slovech dálnice a dálniční odpočívadlo se zrušuje dnem vyhlášení nálezů ve Sbírce zákonů. Uvedeným vyhlášením se nález stává vykonatelným.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/PL-US-19/94-94)