# Ústavní soud, sp. zn. Pl.ÚS 14/22

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: Pl.ÚS 14/22
- ECLI: ECLI:CZ:US:2024:Pl.US.14.22.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 13. 3. 2024
- Datum zveřejnění: 15. 4. 2024
- Dotčené předpisy: 182/1993 Sb., § 36 odst.1

## Výrok

Soudce Jan Wintr není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 14/22.

## Odůvodnění

1. Dne 21. 2. 2024 soudce Jan Wintr prohlásil, že se cítí být ve věci podjatý pro poměr k osobě stěžovatele. Jediným stěžovatelem je Mgr. et Mgr. Jakub Michálek, Ph.D, jenž v letech 2014-2021 studoval v doktorském studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, přičemž soudce Jan Wintr byl jeho školitelem. Tato osobní vazba mezi školitelem a doktorandem může vyvolávat ve veřejnosti pochybnosti o jeho nepodjatosti. Během plenárního jednání Jan Wintr doplnil, že se necítí být subjektivně podjatým. Upřesnil, že podjatost nadnesl z objektivního hlediska.

2. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu však představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

3. Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, subjektivního a objektivního. Subjektivní hledisko, které je stěžejní složkou nestrannosti soudce, je subjektivní psychickou kategorií vypovídající o osobním přesvědčení soudce v daném případě a jeho vnitřním psychickém vztahu k projednávané věci. Při posuzování nestrannosti a nezávislosti soudce však nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní hledisko považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby, tedy hledisko objektivní, neboť i tento aspekt je důležitý pro zaručení důvěry v soudní rozhodování. Zatímco subjektivní hledisko tedy zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. nález sp. zn. I. ÚS 722/05 ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533)].

4. Subjektivní hledisko soudců samotných je pouze podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti a samo o sobě k vyloučení nepostačuje. Rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. Existence pouhého (někdejšího) profesního vztahu mezi soudcem a účastníkem zásadně ke konstatování podjatosti či k důvodným pochybnostem o nepodjatosti nepostačuje (srov. usnesení sp. zn. II. ÚS 808/13 ze dne 26. 8. 2014).

5. Plénum Ústavního soudu proto dospělo k závěru, že předpoklad daný § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nebyl naplněn, proto rozhodlo o nevyloučení soudce Jana Wintra.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/PL-US-14/22-2)