# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 934/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 934/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2009:4.US.934.09.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 5. 2009
- Datum zveřejnění: 27. 5. 2009
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
- Klíčová slova: odůvodnění
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 2/1993 Sb., § 167 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl v záhlaví označené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze s tvrzením, že se jím cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech, konkrétně právu vlastnickém a právu na spravedlivý proces, zakotvených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Předmětným rozsudkem byl k jeho odvolání potvrzen rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2008 č. j. 52 CmI 8/2008-13, jímž bylo rozhodnuto, že se zamítá žaloba stěžovatele, aby ze soupisu konkurzní podstaty byly vyloučeny nemovitosti uvedené v bodě I. výroku rozsudku. Stěžovatel v naraci návrhu tvrdil, že obecné soudy se neměly opírat o usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2007 č. j. 38 K 41/2007-40, jímž byl prohlášen konkurz na blíže označenou obchodní společnost, neboť tato údajně de iure již neexistovala. Na podporu tohoto názoru stěžovatel uvedl, že pokud usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. července 2007 sp. zn. 73 Cm 37/2007 došlo k tzv. "obnovení společnosti" a jejímu opětovnému zápisu do obchodního rejstříku, stalo se tak dle jeho přesvědčení nezákonným způsobem na základě nicotného usnesení.

Stěžovatel se následně domáhal, aby Ústavní soud v záhlaví označený rozsudek Vrchního soudu v Praze nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Kritice stěžovatelem předložené Ústavní soud nepřisvědčil. Vrchní soud v Praze ve shodě se zákonem konstatoval, že výrok předmětných pravomocných usnesení je pro jeho rozhodování závazný (§ 167 odst. 2 ve spojení s § 159 a násl. o. s. ř.). Nevznáší-li stěžovatel ve svém návrhu žádné námitky proti naplnění ostatních subsumpčních podmínek v předmětné záležitosti aplikovaného relevantního právního rámce, postačí v ostatním na obsah ústavně souladného odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze odkázat.

Z uvedeného se podává zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti, a proto ji Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-934/09-1)