# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 923/14

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 923/14
- ECLI: ECLI:CZ:US:2014:4.US.923.14.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 14. 4. 2014
- Datum zveřejnění: 30. 4. 2014
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání trestní
- Klíčová slova: dovolání, opravný prostředek - mimořádný
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 265a

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 11. března 2014, se navrhovatel domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu v Prachaticích, jímž byl shledán vinným pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odstavce 1 písmene a) trestního zákoníku, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců do věznice s ostrahou, a k trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let; a následného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, jímž bylo jeho odvolání zamítnuto.

Ústavní soud se nejprve zaměřil na splnění procesních náležitostí projednávaného podání k Ústavnímu soudu, a z vyžádaného spisu zjistil, že stěžovatel souběžně s ústavní stížnosti podal i dovolání k Nejvyššímu soudu (č.l. 118 a násl.).

Podmínka daná v ustanovení § 75 odstavce 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odstavec 3 zákona o Ústavním soudu), s výjimkou návrhu na obnovu řízení a mimořádného opravného prostředku, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 75 odstavec 1, věta za středníkem, § 72 odstavec 4 zákona o Ústavním soudu).

Navrhovatel podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, čímž došlo v posuzované věci k souběhu s jeho ústavní stížností. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je však její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád navrhovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odstavce 1 zákona o Ústavním soudu). Zároveň po stránce materiálního požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit.

Ústavní soud opakovaně uvedl, že současné podávání dovolání a ústavní stížnosti nemá oporu v ustanoveních zákona o Ústavním soudu a navíc není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty (viz obdobně usnesení sp. zn. I. ÚS 2162/11 a sp. zn. IV. ÚS 16/11 publikovaná na http//nalus.usoud.cz). Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci. Odmítnutí ústavní stížnosti pak nikterak právo navrhovatele na případné posouzení napadeného rozhodnutí Ústavním soudem nenarušuje, neboť: "Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku (§ 72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu)".

Pokud navrhovatel svého práva podat mimořádný opravný prostředek využil, je nezbytné podané dovolání považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Z této skutečnosti pak nelze než dovodit, že ústavní stížnost byla podána předčasně, jedná se tudíž o návrh nepřípustný podle ustanovení § 43 odstavce 1 písmeno e) ve spojení s ustanovením § 75 odstavce 1 zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-923/14-1)