# Ústavní soud, sp. zn. IV.ÚS 89/01

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: IV.ÚS 89/01
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:4.US.89.01
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 5. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost "zbraní"; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: důkaz/volné hodnocení, náhrada
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 37 odst.3; 229/1991 Sb., § 20, § 28; 99/1963 Sb., § 18, § 132, § 153, § 157 odst.2

## Text rozhodnutí

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti ZL., zastoupené JUDr. L.Š., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2000, č.j. 10 Co 317/98-114 a rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. 1. 1998, č.j. 9 C 78/93-90, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění :

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 8. 2. 2001 se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2000, č.j. 10 Co 317/98-114 a rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. 1. 1998, č.j. 9 C 78/93-90, jimiž byla pravomocně zavázána vydat žalobci B.Š., soukromě hospodařícímu rolníku, specifikované náhrady za živý a mrtvý inventář a zásoby.

Stěžovatelka tvrdí, že napadenými rozsudky bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Listina"), tím, že neúplně zjištěný skutkový stav ve svých důsledcích vedl k nesprávnému právnímu a ústavně nesouladnému posouzení věci.

Krajský soud v Ústí nad Labem, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti odkázal na své napadené rozhodnutí a jeho důvodovou část.

Ústavní soud si dále vyžádal spis Okresního soudu v Litoměřicích, sp. zn. 9 C 78/93, připojil vlastní spis II. ÚS 85/2001, a po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ("zákon"), dospěl k názoru, že se jedná o návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona, neboť v téže věci již Ústavní soud jedná (§ 35 odst. 2 zákona). Jak vyplývá z připojeného spisu Ústavního soudu (II. ÚS 85/01), dne 7. 2. 2001 mu byla doručena ústavní stížnost B.Š., směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2000, č.j. 10 Co 317/98-114 a rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. 1. 1998, č.j. 9 C 78/93-90, tedy proti rozsudkům, jež jsou napadeny touto ústavní stížností.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, s tím, že stěžovatelka má podle ust. § 35 odst. 2 zákona právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu, tj. ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 85/01, jako vedlejší účastník.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. května 2001

JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/IV-US-89/01-01)